268

V. Provenienční princip a listiny, určené cizím příjemcům, jež se později za mocenské politiky císaře Karla IV. dostaly do českého korunního archivu.

Podle moderní vědecké nauky o archivech vznikají archivy z činnosti nějakého úřadu, právnických anebo fysických osob. Archivy obsahují všechny písemnosti došlé anebo vyšlé z kanceláře, pokud bylo jejich úkolem zůstati při kanceláři. Původ (provenience) jest tu rozho- dující a tudíž i otázka, kde archiválie vznikly, z které kan- celáře vzešly.

Princip provenienční, považující archivy za celky, organicky vzniklé, jest dnes úhelním kamenem veškerých archivních řádů ve vědeckých kruzích archivních všech kulturních států. Tolikéž i všichni historikové již ode- dávna užívají principu provenienčního při výkladu o vnitř- ním uspořádání archivů. Není však zcela správné, jestliže mluvíme o »holandské teorii archivní« a máme na mysli princip provenienční, neboť ten byl znám již dlouho před »holandskou teorií«. Holandští archiváři Muller, Feith a Fruin neformulovali totiž roku 1898 ve svém stěžejním díle provenienční teorie po prvé, nýbrž ji spíše po prvé dů- kladně vědecky odůvodnili, hledíce zvláště k holandským archivům. Již o půlstoletí před tím byl »respect des fonds« hlavním vodítkem, iímž se měly říditi všechny pořadací práce ve francouzských archivech a zanedlouho potom se stal i v jiných zemích (v Dánsku, v Italii, v Prusku i v An- glii) stěžejním požadavkem veškeré archivní práce pořa- datelské. |