70
lige reich inzeantworten«).”) Pojmu říše se
zde užívá ve významu klenotů říšských, odznak mocí je
tedy zastupován pojmem moci. Jinde zase lze naopak po-
zorovati, že odznak moci, klenoty, (»corona regni«) za-
stupují pojem moci (»regnum«).*)
Ve 14. století byla držba klenotů říšských nezbytnou
známkou legitimního krále. Vidíme to také zcela zřetelně
z výkladu o legitimitě panování Ludvíka Bavora, jejž
nám podává kronikář Albertinus Mussata v díle »Ludo-
vicus Bavarus«. Mussata uvádí tři charakteristické znám-
ky, jimiž se má vykázati skutečný král (»rex verus«); jsou
to: »idonea electio a veris imperii electoribus«, dále ví-
tězství nad protivníkem v boji o říši a posléze držba kle-
notů říšských (»religuiasgue domini nostri Jesu Christi,
lanceam scilicet et clavos, que veluti pignora quedam
veri imperatoris et Romani regis habentur«).*®) Mussata
psal své dílo roku 1329 a o dvacet let pozdéji se v té véci
sotva změnilo obecné mínění. Naopak vidíme, že Karel
IV., založiv hrad Karlštejn, přikládal držení klenotů říš-
ských ještě větší cenu. Ba, dokonce shledáváme, že Ka-
rel IV. tomuto odznaku říšské moci přisuzoval hodnotu
téměř mystickou.
13. Mylné mínění o poklesnutí významu německých
vow
klenotů říšských v polovině 14. století.
Navazuje na Frensdorífa,"*) razil Hofmeister‘*’) ce-
stu mínění, že ve 14. století německé klenoty říšské ztrá-
cejí svůj státoprávní význam a nabývají charakteru pot-
hých relikvií. Od dob Karla IV. bylo prý zatlačeno staré
133) Riedel, Codex diplomaticus Brandenburgensis, II., 2, str.
234 a 235.
184) Viz níže: str. 71.
135 Bóhmer, Fontes rerum Germanicarum I., str. 187 a sl.
126) F, Frensdorfí, Zur Geschichte der deutschen Reichsin-
signien, l. c., str. 63. i
127) Ad. Hofmeister, Die heilige Lanze ein Abzeichen des alten
Reichs, I. c., str. 36, str. 37 a str. 85.
