268

33

jež konvent bral na sebe.'??) Vysvétloval to tím, Ze laici tehdy ještě neznali písma a že skutečnými šiřiteli osvěty byli jediné mniši a proto prý šlechtici svěřovali své listiny nejraději sousednímu klášteru, aby je choval v sakristii pod dozorem kustodovým. Mimo to prý — podle Ziber- mayra — velmi dlouho pouze chrámy měly sklenutá a ohnivzdorná sklepení, kdežto i zeměpanské hrady byly uvnitř téměř zúplna vybudovány ze dřeva a kryty šin- delem.

15. Střet archivů antických a středověkých, pokud jde o uložení archivního pokladu.

Poněvadž světské osoby ukládaly v kostelích a klá- šteřích kromě listin též ostatní součástky svého pokladu, lze důvodně pochybovati, že hlavní pohnutkou jejich po- čínání — dávati listiny do úschovy církevním ústavům —- byla mnišská znalost písma. Laici totiž uchovávali v sa- kristiích jednotlivých kostelů také cenné předměty a kle- noty — jest tudíž nasnadě, že hlavní důvod ukládání listin v kostelích byl týž jako u pokladu (t. j. všech jeho složek) vůbec.

Avšak ani větší bezpečí proti ohni nebylo tu patrně pohnutkou rozhodující. Vůbec lze stěží říci, že hrady svět- ských pánů byly méně ohnivzdorné nežli kostely. Dlužno však ještě uvážiti, že již ve starověku byly poklad a ar- chiv povýtce ukládány v chrámech; sotva se však lze nadíti, že tehdejší chrámy byly bezpečnějšími proti ohni nežli jiné antické budovy.

Židé opatrovali svůj archiv a bibliotéku v chrámu. Listiny byly ukládány do »svatyn é«.?*) Svrchu isme se již zmínili o významu židovské archy úmluvy, která byla uložena v chrámu jerusalémském. Řekové a Římané

123) Ignaz Zibermayr, Das oberösterreichische Landesarchiv im Bilde der Entwicklung des heimatlichen Schriftwesens. (Ein Gedenk- blatt zum 25jährigen Bestande). Linz 1921, str. 7.

124) Volz, Die biblischen Altertümer (1914), str. 411. — P. Taddei, L'Archivista. (1906), str. 6.

3