244
daná Karlem IV. dne 7. dubna 1348 a zpečetěná zlatou
bulou,?) byla zaslána do Vídně »k nahlédnutí«, nicméně
však zanedlouho poté byla opět vrácena kanceláři univer-
sitni.**)
Nehledíme-li k velikým skupinám listin, které v té
době pohltil domácí archiv vídeňský, a o něž byly nelí-
tostně ochuzeny archivy domácí, zejména archiv české
koruny, prospělo období tereziánské v celku a vůbec po
leckteré stránce veřejným archivům v Čechách, neboť
byly tenkráte nařízeny a vskutku také provedeny rozma-
nité práce pořadatelské, jichž bylo již nezbytně potřebí.
Rosenthal již při příchodu do Prahy slíbil stavům
českým, že jim za listiny, jež z archivu české koruny od-
vezl do Vídně, dá náhradou ověřené opisy. Ještě za po-
bytu v Praze odevzdal Rosenthal stavům hojně opisů
listin, jež sám pořídil, srovnal s originály a ověřil svým
podpisem.**) Po návratu do Vídně byl vyzván direktoriem
in publicis et cameralibus, aby pořídil seznam listin, je-
jichž opisy mají obdržeti čeští stavové. V Praze se Rosen-
thal dohodl se zástupci českých stavů, že se spokojí ově-
řenými opisy, vydanými říšskou kanceláří dvorskou, když
je byl přesvědčil o tom, že by bylo naprosto nemožné žá-
dati od císařovny, aby vlastní rukou ověřila tolik vidi-
©) V, Hrubý, Archivum coronae regni Bohemiae, II. 1928,
str. 67, čís. 62.
5) Marie Terezie, jež se zvláště zajímala o zlatou bulu Karla
IV., dala si ji poslati roku 1756 do Vídně.
1) »Ich habe also die zu machen übrig gebliebene und indes-
sen zum teil vorbereitete copias sofort in die arbeit genommen
und die modalität darmit dergestalten beobachtet, dass ich von
denen gróstenteils bei der kónigl. landtafel verwahrt gewesenen
diesfülligen originalien, in einem daselbst vermóg prothocolli oben
sub C num. 3 mir eigends angewiesenen ort und in beisein deren
zugegeben landtäflichen registratorum, Hibschmann und Hollan,
wegen der beschwerlichen lesung der alten schriften und der er-
forderlichen richtigkeit halber zuerst macularabschriften nehmen
lassen und solche mit denen originalien aufs genaueste und ad lit-
teram selbsten collationiret und corrigiret, sodann hiraus die copias
pro authenticis gehürig mundiren lassen, folgends derenselben legale
collationirung auf die in prothocollo num. 13 vermerckte art vor-
genommen, und jene authentica, welche von denen mitzunehmen
gehabten originalien zu hinterlassen gewesen, unter meiner unter-
schrift ausgefertiget.« (»Kurrentakten« vídeüského státniho archi-
vu, čís. 30 z roku 1750.)
