15
14.
Doporučení listonoše ze Steinfelda (snad do Čech). !)
Fratrem, presentium latorem, guicungue recipere voluerit, sciat, eum
professum fuisse in Stenvelt et habere licentiam, ubicungue recipi meruerit,
manendi.
15.
Dopis Oldřichův biskupovi (patrně moravskému) o rozšíření řádu
prémostrátského.?)
Dilecto domino ac venerando pontifici frater U., Steinveldensium fra-
trum inutilis servus, de bonis ad meliora proficere. Fidelis amicus noster,
qui presentes litteras ad vos detulit, retulit nobis, quod devotio vestra desi-
deravit habere fratres nostri ordinis, per quos in terra vestra religio cano-
nici ordinis plantetur et multiplicetur. Ut ergo sanctum desiderium vestrum
convenientem effectum inveniat, consulimus, ut litteras vestras ad colloquium
patrum, quod. annuatim in Premonstratensi?) ecclesia tenetur, mittatis, in
quibus eis sancta voluntas vestra plenarie innotescat. Interim autem pre-
sentium portitorem, virum honestum ac religiosum, quem nulla necessitas,
sed sola dei caritas ad partes vestras ire compulit, rogamus et obsecra-
mus in domino, ut paterne suscipiatis et benigne foveatis, et eum tanquam
dei famulum domino regi et principibus terre commendetis. *)
16.
Oldfich, opat steinfeldsky, vytyká GodSalkovi, opatu Zelivskému, Ze
propustil kohosi z kláštera svého. *)
Godescalco, dilecto amico ac venerabili abbati, frater U. salutem in
domino. Miramur super prudentia vestra, quod hominem delirum et lin-
*) Roth, 1. с. Nr. 47 (str. 293.).
*) Roth, l. c. Nr. 48 (str. 293.—294.).
*) Jenerální kapitoly řádu prémonstrátského odbývaly se tehdy dle nejstarších
stanov řeholních každoročně v Prémontré na den sv. Diviše (9. října).
5) List tento spadá asi do let 1158—1170. V posledních slovech tuším krále
Vladislava II. (král od r. 1158. + 1174) a knížata českomoravská, není však možno
z listu samého uhodnouti, o který klášter a založení jeho zde jde. Že založení nových
klášterů náleželo v právomocnosť jenerálních kapitol, vysvítá na př. z annálů Jarlo-
chových (Fontes Rer. Boh. II. 477). Tam dočítáme se, že Gotšalk, opat želivský, ode-
bral se r. 1181. do Francie ke kapitole řeholní v průvodu pana Cypriana, příbuzného
svého Jana a p. Petra, převora z Louňovic, se psaním hraběte Viléma, orodovat za
nový klášter panenský v Kounicích na Moravě. Otcové, na kapitole shromáždění,
přečetše list hraběte, vyslyšeli rádi prosby jeho a uložili opatu Gotšalkovi, aby převzal
ono místo. Podobně vidíme založení kláštera strahovského v tomtéž pramenu.
(Fontes Rer. Boh. I[. 486. Pessina, Phosph. septic. Rad. V. 560. Dobner, Mon. hist.
Boém. I. 397. App. Boczek, Cod. dipl. Morav. I. 216 —217 a 242.)
*) Roth I. c. Nr. 54 (str. 297.—298.).
