42
v důležitých letopisech milevských, nyní na Strahově chovaných, nehynoucí
pomník pro budoucí věky. Podle slov jeho »zalíbil se Godšalk za dnů
svých Pánu a shledán jest spravedlivým, a památka jeho jest v požehnání,
ač tímže nedotkla se při něm chvála doby toho, čím si zasloužil pomník
nesmrtelnosti. Olej rozlitý bylo jmeno jeho; jmeno jeho vůbec známo po
Čechách, Moravě i Rakousích, ba po celém řádu .«!)
Godšalk *) narodil se ze zbožných rodičů Vernera (Bernerus) a Herky,
nápravníků (ministeriales) metropolitního kostela sv. Petra v Kolíně n. R.,
kolínských diecesánů, r. 1116 (anebo počátkem 1117). V Kolíně byv vy-
chován, přišel do Paříže na studie, chtěje se věnovati lékařství. Kolem
r. 1135 vrátiv se domů, roznemohl se náhle a rozhodl se pro život ře-
holní, zvláště když poznal ctihodného probošta steinfeldského Ebervina,
jenž právě tehdy ubíral se se spolubratrem svým Jindřichem na cestu do
Prémontré. Po nějaké úvaze přijat byl mladý rekonvalescent a přišel na
Steinfeld, kdež si brzy dobyl lásky a přízně všech bratří. Obezietnost
Godšalkova u věcech klášterních vidna jest již při založení kláštera stra-
hovského v Praze, kdy přivedl jej sem probošt steinfeldský Ebervin s ně-
kolika bratry (r. 1142) a přijav zařízení kláštera, zůstavil jej tam s těmi
bratry, aby zatím připravili dřevěné příbytky konventu. A když tyto byly
hotovy, opět po uplynutí roku přišel Ebervin, veda s sebou konvent kleriků
s opatem Gezou. Ten byl by rád Godšalka podržel u sebe v Praze, než
probošt Ebervin poručil mu vrätiti se na Steinfeld a tam očekávati, co
budoucnost přinese (1143).
Brzy potom přišel nový návrh do kláštera steinfeldského, tentokrát od
věhlasného biskupa Daniele z Prahy, jenž chtěl benediktinský klášter
v Želivě předati řádu prémonstrátskému. I nyní dal se pohnouti Ebervin
a určil novému klášteru konvent bratří, kteří zvolili si zbožného a skrom-
ného Godšalka za opata (1148). Ten čítal tehdy asi 33 let věku svého a
byl již 13 let v řádě. V kruté zimě dostali se bratří na Strahov, kdež
měl mladistvý opat Godšalk ve čtvrtek dne 21. ledna 1149 úchvatné kázání.
Za nedlouho odebrali se všichni do Želiva, kdež jim bylo zápasiti s vc-
likou nouzí. Když o tom uslysel Jindrich Zdík, biskup olomücky, jenz ná-
hodou dlel po blízku, ve Větrném Jeníkově, zaslal jim všecky svoje zásoby
potravin a opětoval později ještě častěji milosrdný ten skutek. Biskup
Jindřich byl vůbec velikým příznivcem želivského kláštera a miloval velice
opata Godšalka; umíraje zaslal do Zeliva kostelni diptycha,?) krásně ře-
zaná, a dvé psaní, jimiž se poroučel modlitbám kláštera, a za spásu duše
jeho (zemř. 25. června 1150) nařídil Godšalk v Želivě zvláštní výroční den. *)
*) Font. Rer. Boh. II. 483 sq.
*) Latinsky Godescalcus, némecky Gottschalk (sluha boží), slovo původu
némeckého, jako Engelschalk, Udischalk atd. U Jarlocha psáno jest jméno to rüzné,
nejčastěji Gotsalcus, té£ Gotsalkus, Gotscalcus, Gotschalcus a p.
*) Pamétní tabulky při oběti mešní pro tak zv. »memento«.
*) Erben, Reg. 129, 288.
