41
Oldřichovy do Čech, a Oldřich slíbil mu, bude-li to nutno, a dovoli-li mu
tak zdraví, že pocestuje s ním nazpět, navštívit bratří a sester řádu.
K témuž listu patří asi následující doporučovací list (č. 14.) pro řehol-
níka steinfeldského, jenž měl asi donésti psaní Oldřichovo (č. 13.) na
Strahov. Dle pravidel řádových dal Oldřich spolubratru svému v průvodčím
listě tom dovolenou, aby na daleké cestě své směl přenocovati, kdekoli
najde pohostinství. Slovo »bratr« (frater) jest název všech řeholníků prémon-
strátských. Podobných listů cestovních, jež vydal Oldřich, zachováno jest
ještě více. !)
Ještě jednou jmenuje se opat Gezo v předposledním listě (č. 18.),
kde jest řeč o nějakém bratru-káranci ze Strahova. Ten urazil pohoršením
svým bratří na Strahově a odeslán byl proto od opata Gezy za trest do
arcikláštera řádu v Prémontré, kdež tehdy ještě pořád blah. Hugo,
nástupce sv. Norberta, opatoval. Hugo znal dobře vliv Oldřichův v řádě.
Proto poslal po nějakém čase hříšného bratra s vlastnoručním psaním svým
na Steinfeld, aby se probošt Oldřich za bratra toho přimluvil na Strahově.
Oldřich poslal psaní jeho Gezovi a prosil jej o milosrdenství, aby bratr
řeholní odpykati směl provinění své doma v klášteře strahovském, zvláště
když slibuje poslušnosť a nápravu. Odtud vidno jest, jak rázná vládla
tehdy kázeň řeholní, a jak přísné tresty stíhaly bratří, slibům svým ne-
věrné. Podobná korrekce a přesazení bratří v cizí kláštery byly dosti časté.
Jsou-li listy Oldřichovy, psané prvnímu opatu strahovskému, pro nás
dosti vzácné, tož jest neméně pozoruhodno čtvero listů, jež zachováno jest
v kodexu arnsteinském a zasláno bylo prvnímu opatu prémonstrátského
kláštera želivského, slavnému Godšalkovi. Gezo byl Oldřichovi otcovským,
Godšalk bratrským přítelem; s tímto rozmlouvá proto Oldřich tonem spíše
důvěrným, s oním zase slovy neobmezené úcty a oddanosti, čeho snad bylo
příčinou stáří jejich.
Godšalk byl bezpochyby Oldřichův starý známý již ze Steinfelda.
Oba přátelé vzali na sebe důležitý úkol, působiti v duchu sv. zakladatele
o rozšíření řádu, neobmezujíce síly a snahy své pouze na vlastní kláštery
své. Proto vládla mezi oběma čilá korespondence, a oba stali se osobami
tehdy velice populárními. Godšalkovi připadla úloha, rozšířiti a upevniti
řád sv. Norberta v našich zemích. Že i Gezo ze Strahova nesložil rukou
svých do klína, ukázali jsme již dříve, ale jednak stáří, jednak churavost
tělesná nedovolovala mu tolik pro kláštery řádu prémonstrátského pod-
niknouti, jako Godšalkovi, jenž stav se prvním opatem želivským v mla-
distvém ještě věku asi 32 let, dobyl si o řád svůj nesmrtelných zásluh.
Co nám o opatu Godšalkovi jest známo, víme hlavně jen z vypravo-
vání oddaného učně a chovance jeho, známého letopisce českého Jarlocha,
napotom od r. 1187 prvního opata milevského, jenž postavil mistru svému
!) Na př. potvrzovací list ve sbírce Rothově č. 15., celebret č. 44., list &. 48 a j.
(Viz »Zeitschr. des Aachener Geschichtsvereines« XVIII. 270., 291., 294. a j.)
