40
nepořádku, a trpí tím valně i sama kázeň řeholní. Proto volal Oldřích bez
ohledu na váženého biskupa Daniele bratra R. nazpět, ano dospěl v přísném
rozkazu svém až ku hrozbě církevních trestů. Mimo to píše Oldřich Gezovi
o peněžitém obnosu nějaké panny, dcery jakéhosi Kolíňana v Porýní, již
tento dovedl do Prahy na Strahov, snad aby vstoupila do řádu prémon-
strátského v Doksanech. Peníze ty, 5 marek, uložil pro dceru opatrný otec
na Steinfeldě jako její majetek či výbavu, ježto bál se nehod a nebezpečí
dlouhé cesty z Porýní až do Čech, ano i ztráty a uloupení předmětu jak
cenného tak lákavého. Ze strachu jeho dá se pomysliti, jaké útrapy asi
tehdy poutníka děsily. Oldřich slíbil uchovati peníze oné panny u sebe,
až by spolehlivý posel ze Strahova pro ně přišel a je s sebou odnesl.
Opat Rainer, jenž, jak výše pověděno, Oldřichovi způsobil choulostivou
záležitostí svou dosti nesnází a nepříjemností, opustiv zatím klášter svůj,
odcestoval pryč a zdržoval se někde jinde. Po odchodu jeho bylo ještě
všeliké nemilé věci urovnati, a tak dovídáme se zejména z listu Oldřichova
(č. 12.), jakýž psal Gezovi na Strahov. Opat Rainer měl totiž nějakého
jinocha z Německa v klášteře svém na vychování (cawsa comversionis).
Byl to asi kandidát řádu, jak objevují se častěji v listinách a kronikách klá-
šterních s názvem »puer<,!) kteréž slovo znamenalo tehdy asi tolik, co
nyni >klerik« (studující bohosloví, bez vyššího svěcení) v klášteřích. Po
odchodu svém z kláštera vzal jinocha toho s sebou domů, a z toho povstala
různice pro peníze, které již dříva matka a příbuzní jinocha opatu Raine-
rovi doručili na vzdělání mladíkovo v řádě, ale nyní pro nezdar věci té žádali
je úsilovně nazpět. Avšak opat Rainer neměl již peněz těchto, vydav je
na různé potřeby ostatních bratří, a tak bylo nyní spor ten sprostředko-
vati. Moudrý probošt Oldřich dovedl ihned spor ukliditi Na radu bratří
steinfeldských a některých známých svých, kteří byli prostředníky mezi
opatem Rainerem a matkou jinocha, poručil dáti tomuto 1 marku stříbra
z vlastního pokladu kláštera steinfeldského, doufaje, že mu ji Gezo oplatí.
Jak opat Gezo přišel ku platu, nepovídá se; Oldřich podotýká jen, že to
Gezo slíbil Rainerovi, což tento dosvědčuje. Z toho patrno, že se Rainer
navracel do Německa přes Strahov a vyjednával tam s opatem Gezou.
Z listu tohoto vysvítá též, že příbuzní musili něco peněz obětovati při
vstoupení klášterníků do řádu, z nichž snad placeny byly výlohy za vzdě-
lání, šat a p.; když se klášterník nevydařil a vystoupil ze řádu, dožadovali
se podivným právem opět peněz svých jakożto marnych vyloh. Ze >pan R.<,
jak se v listě Oldřichově opat jmenuje, není nikdo jiný než Rainer, při-
cházející i v jiných listech (č. 4., 5., 6., 7., 8. a j.), o tom není naprosto
pochyby.
Krátkým listem (č. 13.) zve Oldřich opata Gezu, jenž snad byl v ně-
jakých nesnázích, aby neprodleně přišel na Steinfeld. Сехо přál si cesty
!) Kronikář Jarloch sám se nazývá »puer«< po 7 let (1174—1183) za vlády opata
Zelivského Godšalka, přikládaje sobě se zálibou též jméno »kaplan« (capellanus)
opatskj. Cf. Fontes Rer. Boh. I. c. str. 494.
