1162

108

ŽEBRÁKÚV $ KUPCEM IIADANI.

Zavirka.

Zaviraje tragedyji, před žádným toho nekryji. že sem ji z Polsky vyložil, v některých místech rozmnožil, na žádost jednoho pána, od něhož mi jest poslána. Něco sem z ní i opustil, jakž mi můj smysl dopustil, maje to sobě na vůli. Zvláště jakausi fabuli o nějakém vlku mladém, kterýž chodíval za stádem, též také i o frejíři, o kterémž Polák řeč šíří, ješto, o čemž začal psáti, nechce k tomu slušně státi, nýbrž i mysl zprzňuje, k zlé žádosti ji vzbuzuje. V čemž jestli se kdo kochá, jest toho nemalá trocha v Májovém Snu kdys napsáno i tištěním ven vydáno; též i v mnohých jiných psaních, ješto příliš dosti na nich. A také zlému učiti, mládeži k tomu slaużiti, coż by każdy z povinnosti měl míti zde v ošklivosti, netřeba, aniž náleží, nebo tu o duši běží. Samo přirození naše zlé věci plodí a páše. Tím se přitom spraviti chtěj, a již se nyní dobře měj!