spatřil, a nic neřekl, až jeliž bylo po (v) obědě na králově
dvoře.
Kapitola čtvrtá.
Král vece: „Sibyla! Pověz mi, co's tiem mienila, Ze's se
ninü přes to dřevo nešla?“ A ona jemu povédé řkúci: „Věz,
králi, ze se má dietě naroditi ještě na tento svět z Panny, a
to má na tom dřevě umřicti, a má mnohému člověku z nüze
pomoci, kterýž veň bude věřiti i také Panně, matce jeho.“
Pátá kapitola.
Král vece: „Sibyla! pověz mi, kde's tu midrost vzala?
Chtěl bych, by mi ji povédala.^ Tehdv ona k tomu od-
povědě: „Toť já zajisté tobě povědě, že jednu hvězdu vi-
dím na nebi krásnú a kříž, aneb jeden okršlek; a v tom
okršiku vidím jednu děvečku a jedno děťátko, a mnohé mi-
sterné véci, kteréz jsü ini od Boha zjeveny.*'
Šestá kapitola.
Teldy Saloniun jie dále otázal, řka: „A vies-li, kdy se
to dietě narodí, a kterak jemu jméno jpřezdějí?“ Sibyla
jemu odpovědě iküci: , Jat 10 beze všeho false dobře viem,
že bude člověk a pravý Buon, a bude nazván Jesus Kristus,
A ten budc uéiti lidi na zemi, kterak by měli býti živí věčně
v nebi.“
Sedmá kapitola.
„A on bude přikazovat: ustanovenie nová a přikázanie
mnohá a potom veň lid veliký uvěří, a následovati jeho budú
i učenie jeho. A potom jméno jeho a jelio bozstvie bude
ve vsech zemiech rozhlášeno, a bude buoh modlící a ctící;
a oč nčho bude kresťanstvo rozmnoženo, ale židovstve bnde
potlačeno, tak že notom žádného krále ani ciesaře nikdy viec
nebudń mieti.**
Osmá kapitola.
To uslyšav král, zdála se jemu ta řeč rúhavá aneb klá-
26
