1145

sem nevidal k své libostí.““ A ona jemu z toho poděkovala velmi mile. Kapitola druhá.

| vece k ní král: ,Sibyla! chtěl bych rád zvěděti, proč's ty sem trüdila se. Sibyla odpovédé řkúci: „Králi, tobě chci povćdśti, aby ty ráčil věděti; mněť jest o tvé múdrosti praveno a (o) kráse tvého dvora mnoho pověděno. [ také o jiných věcech mnoho ıni jest zjeveno, i ráda bych to za pravdu zvědala.“ Kapitola třetí.

Telidy král vece: „Nechci bez toho býti; musíš se mnú prvé jiesti.““ A když jdieše s ním Sibyla ku dvoru, jenž s ním jiesti inéla, i prihodi se tak, jakž se mélo stâti. I méli sû pres Adamovo dřevo!) jiti; a když ona dfevo spatii, tu ihned ec boha stal se div veliký, že Sibyla na svú nohu husí bieše zdráva a jmějieše nohu člověčí jakžto jiní lidé. A tomu se Sibyla velmi zaradovala. Ale to bieše král mlče všecko

1) Pověst tato o dřevu Adamovu přešla z podání semit- ských k národům indoevropským. Dle talmudistů bylo Ada- movo dřevo vlastně vino. Opět dle jiného podání sloužilo Adamovo dřevo za kříž lotru Dismasovi, Evino pak za kfiż totru se rouhajícímu. Též se povídá, že z metly, kterou anděl Adama z ráje vyhnal, vyrostly tři stromy: cvpříš, cedr a boží dřevo, z kteréhožto posledního udělán byl kříž pro Ježíše. O osudech tohoto dřeva Adamova jsou ještě jiné pověsti. Anděl dal Sethovi tři zrna, které tento vsadil pod jazvk zemřelého Adama, pochovaného v údolí Hebronském. Z nich vypučely tři pruty: olivový, cedrový a cypřišový. Až do časů Mojžíšových nerostly mnoho; tento pak na rozkaz Boží s nimi konal mnohé zázraky. Po smrti Mojží- šově zůstaly pruty ty uschovány v údolí Hebronském až do Davida, který je přenesl do Jerusaléma, kde dotvkaje se jimi nemocných, je uzdravoval. Zidé, chtéjice znesvétiti dřevo to, učinili z něho most pres potok Siloë, aby je lidé nohaini ślapali, aZ konečně královna ze Sáby proroctví vy- řkla, že na něm Vykupitel ukřižován bude.

23