1145

O Blaníku se vypravuje, že v něm odpočívá vojsko české, které, až bude země Česká v největším nebezpečenství, vyjde s vůdcem svým sv. Václavem a osvobodí vlast od cizinců Lid český se zvlástní úctou patří ma „vévodu a knížete če- ského““ sv, Václava. Pověst česká již za jeho živobvtí ho staví pod ochranu božskou jak v poli, tak doma (Jiadfich Ptác- ník, vévoda kouřímský). Lid pak český po smrti jeho za svatého ho pokládal a pisnémi ho velebil. Ze Českou zemí vzal pod svou ochranu, dovídáme se z ndálosti 6 bitvé na Moravském poli r. 1278. Ještě pak za Jana Lucemburského, když vojsko české táhlo proti Némcin (1317), ukázal se jim svatý Václav jako muž krásný ve zlaté zbroji, an jede pfed nimi na bílém koni, stříbrné kopí a na nóm zlarý hrot maje. Tak alespoň vypravuje Hájek. Lid očekával nod- porv, že však později myslil si ho spícího v Blaníku a če- kajiciho na příhodnou chvíli, dlužno přičísti vlivu zäpadaiek našich sousedů.

*

Ve Francii a v Némcich zpámá jest pověst, že císať Karci Veliký s celou družinou dosud žije v hoře Untersberku v soil- nohradsku. Ještě rozšířenější jest pověst o Fridrichu Bav- harossovi. Tento sedí v podzemní jeskyní v hoře Kyli- háuser: vous jeho roste kolem kamenného stolu, a až třikráte kolem obroste, pak bude čas, aby vyšel ven. Anebo ptá se častěji, zdali ještě havraní kolem vrchu obletují,. Potom vstane, podnikne výpravu do Zaslíbené země, osvobodí hrob Boží na suchý strom povésí svůj štít; a strom se ihned zeleaati započne,

Podobné pověsti známy jsou i Polákům. Na liranicict haličsko-uherských dlí jedno vejsko v Babi hore (Babia Gó- ra); vojsko Boleslava Velikého spi v Tatrách. I v Horním Slezsku znají pověst; a sice jedno vojsko jest ukryto v Sročí Hoře u Bytomě, druhé, vojsko to svaté Hedviky, leží: pod Trebnickym kostelem,

13