Císař Karel sobě vzdechl a pravil: „Ó kéž možné jest to
zlé předejíti, všecko bych vynaložil, ano i svůj život pro zem
českou bych nelitoval. Nedej Bože, abych já, člověk hříšný,
také téhož zlého príčina byl.“
„Pravil jsem,““ řekl mládenec, „že ty muž Boží jsi, a proto
budeš se modliti a postiti, i také trýzniti tělo své na zámku,
budeš samojediný zůstávati až do smrti, a když zemřeš, ta
postel posvěcená bude, neb kdo nehodný bude, žádného, aniž
syna tvého nesnese, nebo rouhavý člověk nemůže pravdy
trpeti.“
Tu císař žádal opět mládence, by jemu ty ostatní čtyry li-
tery a vyznamenání jejich vysvětlil, totiž: P. P, V. T.
I řekl mládenec: „P. Půlnoční národ, než se Čechové na-
dějí, na ně příkvapí, zem Českou tak zplundrují a zhubí, že
za mnohá léta do stavu svého zase nepřijde. A tenkráte
tudou lidć jako ovce rozprchnuti: matka bude hledati své
ditky, muż svou manżelku, a kdyż se shiedaji, radosti na
předešlou: bídu zapomcnou, a budou ze sídla do druhého
putovati a své Zivnosti vybledávati.
P. To znamená národ dolejií: Turci, Saraceni, Kozác
a jiný národ pohanský. Tenkráte hrozné krve prolití bude
v římském císařství, nebo ten čas veliká proměna se stane,
o kteréž žádný nikdy neslyšel, nebo někteří východní náro-
dové odstoupí od římského císaře a budon bouřiti a popou-
zeti mnohá knížata proti němu, takže povstane neslýchaná
roztrzitost niezi těmi národy, neboť jeden na druhém msty
vyhledávati bude, a nebudou věděti sami, proč to činí. A
takové roztržitosti budou mnohá léta trvati, a tenkráte nebude
jeden druhému věřiti, nebo bude lid pomateny. CoZ se všecko
s hrozným krveprolitím skončí.
V. To znamená lid zbrojný od východu, který kvapně do
Čech vpadne, mnoho nepořádnosti, škody, plundrování a
krveprolití způsobí, takže Ceská zem skrze ty šíky nepřátel
51
