18
tina sa byl sem kaplanem; a maje vüli od Havla Cahery,
abych sobě zjednal faru a já zjednal sem. A když pro
mne přijeli, abych se stěhoval do Tuklak, toho svého
faráře šel sem napomenuti, aby mi vrátil katalog knihy
Viklofovy a dal dvě kopy z kaplanství, které přijal. A
tento nechtěl toho učiniti a uzamykav dvéře fary, pravil
administrátorovi, že sem ho chtél uthici. A administrator
mne obeslal, pravil: že mi vůle nedal k faře! A nechtěje
mne nic slyšeti, kázal mi na rathúz, neslavné se směje.
abych počet Rokycanových sermonú. A tak když sem
nechtěl jíti, pravil, že mi káže všecko pobrati. Musel sem
jíti a tam sem seděl. Potom přátelům mým ledacos žval
a to najtěžší, že sem se chtěl vykrásti na panství Škvo-
rockého, ješto ten pán byl toho administrátora nepřítel.
A tak k vůli se mne natrápiv musil sem zase u sv. Mar-
tina zůstati až do sv. Jiří (velut nobis opportebat).
A protož tedy za toho admistrátora počali kněží
mnozí apostatovati od strany pod obojím spuosobem,
k strané pod jednü spuosobem, jako nějaký Hájek kněz
Václav, bráně své poctivosti, jesto mu pan z Citlic ')
statek bez viny pobral a Havel administrátor chtěl v tom
spolek míti. I musel mu ten pán vrátit zase statek, a
zlého nic, ač o něm mluvili s tím administrátorem, nedo-
kázavše; kanovníci rádi jej měli a potom proboštem a
prelátem Boleslavským učinili. *)
Jiných mnoho kněží při tom času s ním přestůpilo,
a někteří do pikartů, někteří do Lutra vlezli a zżenili se
kněží pro moc jeho nespravedlivů.
Při tom kaplanství pražském sa,přidal sem i Slánským
bytem dvaceti kop míš., neb seth musel hospodářství
uprodati, a № byl prázden měšec.
Po svatém Jiří dopustil do vsi Stodůlek “) mi se
stěhovati; a nebylo statku krom kněh dobře mnoho. Ale
maló míli od Prahy pokradli za třicet kop kněh, kdež
sem byl dal je schovati. A tu sa po dvě letě, když sem
již nechtěl býti, ztratil se z kostela kalich z kancelů,
kteréž jsů pod mým bytem tu stál a byl jinam přenášen
bez pytlíka. Tak tu sedláci v konsistoři učinili mi stání
!) Byl to Hynek Zeydlic, z Schónfeldu, ktery mu pobral statek, a
s nímž se soudil. V. Čas. č. musea. 1864. 99.
*) О Hájkovi viz. Jireček. Rukověť I. str. 216—222.
3) (u Praby.)
