z roku 1531. 363
Item, špitále, kteréž jest pan otec muoj zříditi a nadati ráčil, neb kteréž
bych já ještě nadal aneb ku prvním špitáluom přičinil, kterýž sou od pana otce
mého nadáni, to všecko při tom zachováno a zuostaveno býti má, a za to prosím,
aby se tomu všemu tak dosti dálo a zachováno bylo.
Item, toto sobě také vymieňuji a pozuostavuji, abych mohl z statku svého
do patnácti tisíc kop grošuov českých poručiti a dáti, komuž by mi se zdálo a líbilo,
všecku tu sumu spolu aneb rozdílně za svého zdravého života aneb na smrtedlné
posteli: aneb jakou summu z statku svého vydávati bych poručil, buď přátelům neb
služebníkuom svým do jich živnosti, ta aby vydávána byla beze všeho zadržování,
však toho vydávání do roka aby více nebylo mimo pět set kop grosuov českých,
mnou ukdzav [sie], a to listem pod pećeti svo ua na svědomí jednoho aneb dvo1 panuov
aneb dobrých lidí; a na kohož by se to mé dání vztahovalo, tomu chci, aby to tak
mocné bylo, jako by v tomto kšaftu zapsáno bylo, a tomu aby se dosti stalo.
A jestliže bych já svrchupsaný Vojtěch chtěl toto poručenství ve všech
artikulich anebo v kterém jednom anebo vice změniti, buď učiněním jiného kšaftu
ancbo tohoto zrušením, toho abych vuoli a moc měl učiniti; a jestliže bych jiný
kšaft učinil a v kterém koli artikuli co zjinačil, jinak zřídil, ujal aneb př.činil, nežli
v tomto kšaftu psáno jest a zřízeno, tehda tento kšaft poslednímu k žádné újmě ake
škodě býti nemá a v tom artikuli, kterýž bych zjinaćil; a čehož bych nezjinaéil dru-
hým kšaftem, což jest v tomto kšaftu psáno a postaveno, to také všecko bez pře-
kážky posledního kšaftu má v své moci zuostati. A též a tím spuosobem při listu,
kterýmž bych co komu odkázal, moc pozuostavuji sobě k změnění jako o kšaftu, abych
to učiniti mohl a moc měl. A také tak poroučím, aby tento kšaft v šesti nedělích po
smrti mé od pana Jana, bratra mého, ve dsky zemské království Českého i s moc-
nym listem královským i také s tím listem neb listy, komuż co poroučím, vložen
byl, a jinak aby činěno nebylo.
Tomu všemu na svědomí já svrchupsaný Vojtěch z Pernšteina pečeť svou
přirozenou dal sem piivesiti k tomuto kšaftu a vuoli své. A pro lepší jistotu při-
prosil sem urozených pánuov, pana Jindficha z Walsteina a na Rychmburce, paua
Slavaty z Chlumu a na Košmberce, pana Bohuši Kostky z Postupic a na Litomyšli;
a urozených vládyk pana Petra Přibíka z Ottoslavic a na Biezovicich, pana Petra
z Sulic a na Slepoticích, že sou k tomuto kšaftu vedle mne na svědomí, sobě a erbům
svým bez škody, pečeti své vlastní přivěsiti dali. Jenž jest dán a psán léta od na-
rození Syna božího tisícího pětistého třidcátého prvního v středu před svatou
Kateřinou pannou.
[K tomu připojen zápis dd. 1548 v pátek po sv. Antonínu (na Konopišti), jímž Vilém
z Šternberka, manžel Anny dcery Vojtěcha z Pernšteina, kvituje bratra téhož Jana z Pern-
šteina ze summy 5.000 zlatých rýnských věna, a dalších 5.000 zl. obvěnění manželce jeho
46*
