212
k sobě povolal, aby se k němu k času oznámenému každý
povolně najíti dal (lečby mu toho nemožnost učiniti zbránila),
a cožby mu na místě svém poručil neb učiniti rozkázal, aby
to vše podle možnosti věrně vykonal.
Když bychom kde spolu byli, tehdy dvěma spoluradním
aby poručeno bylo péči míti o vezdejších věcech. A kteříž
místa nižší v radě drží, péči míti mají o písně v zbořích, při
stolích, pokudž Bratří po spolu budou, a přisluhovati k stolu
starším.
Rejstřík tento officiorum, totiž povinností neb moci
plné ouzké rady osoby vní v Jednotě Bratrské k svému ob-
novení a doplnění i napravení přiveden jest podle povolení i
žádosti osob celé rady leta 1561. A to se stalo: Jedno podle
dekretu bratrského, k němuž strany smyslui slov otců vy něm
položených všickni tito kusové sméfováni a pokládáni sou.
Druhé, stalo se to podle pravdy Bohem příčinami v nově da-
nými ukázané a k plnějšímu poznání přivedené, jíž čest vla-
stni dana a misto ukázáno v radě býti má. A ta jest, aby
Kristu a duchu jeho v Jednotě prvotnost cti a moci základné
připisována byla, potom teprv zřízeně Jednotě a hlavnímu
soudu jejímu, totiž ouzké radě v plnosti její, i vysazení a po-
stavení zřízeném osob jejích, a to služebně, a aby vyhnuto
bylo mrzuté antikristově ohavnosti, kterýž sobě primatum, to-
tiž prvotnost a vikářství Kristovo osobně připisuje, a tim pý-
chy a moci nezřízené nad spolusluhami (i monarchami světa)
užívá atd. A víme, že sou se toho způsobu prvotnosti osoby
jedné otcové naši v plném shromáždění neb sněmu Jednoty
odepsali leta 1500.
A protož my, kteříž sme tento napravený officiorum rej-
střík s dobrým nestranným soudem a uvažováním čtli a roz-
jímali, potom pak jej přijali a přijímáme, tuto se svými vlast-
ními rukami ze jmena zapsali sme a zapisujeme, aby všechněm
potomkům našim, kdyžkoli po nás světle známo bylo. co a
z kterých příčin učinili sme.
Bratří: Jan Cerný, Matěj Cervenka, Jiřík Izrael, Jan Blahoslav.
Václav Holý, Matěj Krampliř, Matěj Skalický, Havel
Drevinek, Mikulas Dobromir, Zachariáš, Jan Lorenc,
Pavel Žalud, Jan Javor.
O vězních Augustovi a Bilkovi.
A že nad předešlou nevoli, kteráž nám byla s Bratrem
Janem Augustou psaními obapolnými atd., (o čemž v lonském
synodu obšírněji zapsáno stojí) nové opět přetěžké a příliš po-
horšitedlné věci od týchž osob před se brány jsou, jako že
