174
oddavků a mládencům křtu poroučíno nebylo, lečby které
starší za hodné k tomu uznali a jim to zřízeně poručili, jakž
to v nouzech i predkové nasi činívali.
Item, poněvadž nyní na Moravě mnoho lidu jest pod
službami kněžskými, kteříž se k Bratřím utíkají o křty, o
oddavky: buď někteří z dověrnosti, jiní že kněží svých do-
cházeti nemohou, jiní aby ušli ouplatků atd.: i souzeno bylo,
má-li křtěno i oddáváno býti ven z Jednoty? I usouzeno bylo
o tom na tento čas tak: Poněvadž jakož slovo takéž i ty slu-
žebnosti jsou pro ten konec vydány, aby jimi přisluhováno
bylo lidem, že to můž d¢inéno byti v mezech a v mirach
slušných, a kdežby bylo kslávě Boží a k jeho poctě, i k vzdě-
lání pravdy a ku posloužení Jednotě, zvlášť kdežby strana
některá ženich neb nevěsta, opět otec neb matka z Jednoty
byli; opět osoby hodné k stavu manželskému, poctivě a řádně
k tomu jdoucí, bez ukrádání a uluzování ven z liní krev-
nosti, v věku slušnosti, atd.; též dítky řádných rodičů, ne
pankharti atd.
Item. Aby ke křtu rodičové ti, nejsouce z Jednoty, někoho
z Bratří za kmotry měli; neb tudy bude přístup našim k jich
dítkám, aby jim potom sloužiti mohli. A naši, žádání jsouc
od oněch pobožnějších, mají připověditi kmotrovství neb otcov-
ství duchovní s tím doložením, že jakž se v Jednotě učí, a
což sami za dobré mají, k témuž je vésti chti. ProtoZ vy-
platí se, chti-li je tak za kmotry miti. Też predlożiti jim pri
tom, Że my mnohé ceremonie zbytečné při tom opouštíme.
Též o těch, jenž z cizé Jednoty o oddavky by mluvili a žá-
dali, svědectví míti o nich od zachovalých a řádných lidí.
Item. O lichvě rozjímáno a zůstáno, abychom se úsudkem
bratrskym pfi tom zpravili, bohaté všelijak od lichvy odvo-
diti i nesloužením jim. Při kterýchž pak výminky bratrské
položené se najdou, totiZ Ze kYivdy tudy neócini a jináée pro
věku sešlost, nemoci atd. Ziviti se nemohou, těch proto neod-
lucovati; véuk vždy v bázni Boží jim sloužiti a svědomí ne-
rozpasovati, Ze proto docela a vselijak bez hříchu nejsou;
protož aby almužnami svatými i toho sobě posvécovali.
Při tom promlouváno, aby péče naše byla, i od těch znik-
lých, v Jednotě hříšných, a k zlému sloužících, příliš osvobo-
zených kupectví odvoditi po málu lidí.
Item. Co se dotýče přijímání k slovu Božímu 1 К svě-
domí dobrému, našlo se, že někteří z kněží přijímání dvojili.
Neb nejprv přijímali rukou dáním soukromně, potom k slovu
Božímu zjevně. Toho v Jednotě nebývalo a jest zbytečné.
Neb buď že kdo k péči přijat bylby, obzvláštně rukou dáním,
jako někdy jeden neb dva, buď v zboru zjevně, jedno a též
