161
Tu potom hledali sme příčiny, proč jest ji Bůh lidu Jzra-
helskému zapovidal? Nagli sme, Ze proto aby utiskovani a nu-
zováni nebyli, ale opatrovani od bohatsich.
Protož z toho uvážili jsme, že když ti, kteříž na lichvu
z nouze peníze berou, skrze to více chudnou, a iv větší nouzi
vcházejí. Na prosto že ti a takoví, kteříž jim na lichvu půj-
čují a dávají, těžce hřeší, a loupežníci a dráči chudého lidu
slouti mají, kteříž v lidu Božím žádného místa míti nemají,
ale jako přestupníci Božího přikázání trestáni a ku pokání
vedeni býti mají.
Zase pak také sme rozvažovali, když ti, kteříž na lichvu
ne z nouze (jakož jich nyní drahný počet jest), ale z nena-
sycené lakomé žádosti berou a skrze to netoliko nechudnou,
alebrž ještě bohatnou, v statcích se rozmáhají, chudým statky
živné z rukou vydírají atd., a chudí nemajíce co a kde za tak
málo (an bohatí vše obsáhnou) kupovati, a čím ani kde se ži-
viti, i dávají těm boháčům z potřeby a z nouze na lichvu; že
tu ti boháči, berouce tak od nich na lichvu hřeší, a též tak
za loupežníky i dráče a nuzitele jmíni byti maji, a ne ti, kte-
říž jim na lichvu dávati musejí; poněvadž lichva proto jest od
Boha zapovědina, aby chudých nenuzila. Tuto pak to, že chudí
na lichvu dávají, těch. boháčů a lakomců nenuzí alebrž obo-
hacuje. Než to, že bohatí na lichvy berou aza ty sumy statky
od chudych skupuji, tudyt se jim chudym zádavy mnohé činí.
Ale kdo svět napraví? ProtoZ sme podle toho tak zavřeli,
abychom všecky 1 ty, kteříž na lichvu berou, i ty, kteříž na
lichvu dávají, k tomu přidrželi a pilně učili, aby loupežníci a
dráči, nuzitelé lidští nebývali, že jest tak vůle Boží.
Jestliže pak kteří musejí z nuzné potřeby na lichvu dá-
vati, jako vdovy osifalé a lidé se&lí, nemocní, zchromilí a jiní,
kteříž se sami nijakž živiti nemohou, ještoby sic z povinnosti
a z práva přirozeného i Božího chování a opatrování býti měli,
by třebas nic neměli, aby takoví žádnému chudému člověku,
kterýž se svými rukami pracně živí, ještoby mu to bylo k vět-
šímu obtižení, nedávali hned pod hříchem, než těm boháčům,
kteříž penize těží, buď v kupectví, buď přivětšujíce sobě stat-
kův a důchodův, neb jakýmkoli jiným způsobem. Ktefiżby
pak bohatší jsouce peníze zbytečné měli, ti aby jich nikoli na
lichvu nedávali, ale chudé živné lidi, řemeslníky, sedláky a
ty, kteříž sobě pracně chleba dobývají, aby zakládali, půjčo-
vali i dávali všem na pořád, zlým i dobrým, a tudy řeči Páně
dosti činili. Mat. 5. Luk. 6. kdež dí: Chceli kdo od tebe vy-
půjčiti, neodvracuj se. A opět: Půjčujte nic se odtud nenadě-
jíce. To jest, chceli kdo z chudých od tebe vypůjčiti, o nichž
Dekrety Jednoty Bratrské. 11
