126
aby lidé necháni byli při obchodích svých, vymíníce některé,
jichžto nemnoho jest, jako lichva, té abychom místa nedávali.
Kupectví abychom některým zastavovali, zvláště těm, kteříž
jsou v tom prvé nebyli, a ješto se mají čím jiným živiti. Než
někteří v tom mohou sneseni býti, nepravosti a falie v mé-
rách a v vähäch se vystrihajice. KtefiZby na Boha a na své
svědomí péči měli, a ješto vtom prvé bývali, a jmeno dobré
obdrželi, a jiným se živiti nemohou, a nemají, a neumějí. Pak
ti i jiní řemeslníci kteřížkoli; mají učení býti, aby hleděli
v slušné míře zůstati při všech věcech, majíce na péči desa-
tero přikázaní Boží, aby k němu skutečně stáli, Boha sobě
nade vše vážíce a nad něho ani s ním zaroveň nic nemilujíce.
Druhé, čeho při Bohu není, toho jemu nepřipisujíce, jako bývá,
když kdo jmenem Božím neb křivou svou pšísahou faleš nebo
nepravost provésti |chce.] A třetí, povinnost svou, z niž pocta
3ohu od člověka činěna býti má, znajíce a ji neopouštějíce.
A čtvrté milujíce blížní jako se v Bohu, pro Boha a podle
Boha. To bude míra, v niZby mel zůstati každý, kdož chce
u víře křesťanské spasen býti, maje v nenávisti nepravost, a
miluje spravedlnost, a stoje k ní skutečne podle možnosti své,
rady lidí dobrých v tom požívaje. Ješto pak při těch věcech
péče vůdci a zprávcí taková býti má, aby podle toho, jakžby
rozuměti mohli, lidé zpravovali, aby z těchto mezí nevychazeli.
A jesto i v těch aby také zůstaly, totiž co na koho sluší,
který oděv kdo míti má. Pokudby hospodář sám slušně se
maje, hospodyní své nebo dětem svým mel odévu pozivati do
pustiti A pokud pii tom mélby jim nékteré 3perkv zastavovati.
Z snému leta 1500, Mira živnosti, řemesel nebo obchodu.
Zdá se, aby na péči jmína byla potřebnost a užitečnost lidská.
Druhé vyvarování škod, aby se to naplnilo, všem prospěti a
žádnému ne&kodit. Ti vlastné &kodi, jenZ se lichvami a okla-
máním živí, koupé fale&né a zlé prodávajice. Ti neprospivaji,
jenž prodávají ty věci neb dělají, z nichž potřeba žádná díti
se nemůž, ano často škoda duše i těla, jako kejklifstvi, hudby,
pišťby atd, aneb mnozí šmejdy nepotřebné majíce.
V potřebných a v prospěšných živnostech míra jest spra-
vedlnost odměnná a pravda. Aby řemesla spravedlivě a
právě dělána byla a potřeby dobré i užitečné kupovány
byly, a obyčej slušný v prodaji zachováván byl. Nadeńż,
kdež rovnost v čem jest, ani příiš podeň nemá prodáváno
býti. Też obchodové v koupéch, v prodajich potřebných míru,
váhu, slušnou cenu ostrihati.
