111
na nemoc a na neumění. Ano snad při některých věcech vůle
rozumná, kteráž jest hlava jiných mocí duše, nepoddala se tomu
všecka, než s nějakou výminkou, kteráž svede a oklamá, jako
co trpěti a od koho. Pokorný chce býti bez potupení, trpělivý
bez protivenství úzkost, hlad trpóti, a jinć vóci podstoupiti,
kdyżby żadnym obyčejem nelze bylo zbýti toho, aneb cožby sám
sobě zvolil. Pakli toho kdo jiný byl příčina, na toho se hněvá,
sápá, vymstění obmýšlí. To v sobě zastaviti a pokojně snésti
ctnost jest, a potom s tím hnouti, jakž káže potřeba. Při mno-
hých věcech nechtí lidé frejmarčiti hříchy na ctnosti. Neb
zhanějí sobě ctnosti a hříchy schválí. A to se proto děje; neb
zlé podobné jest dobrému a dobré ke zlému, jako choulostivost
k bázni, smělost k doufáni, hloupost k sprostnosti, lehkost k pří-
větivosti, neochotnost k vážnosti, lenost k tichosti, nedbánli-
vost k snášení, pomsta k trestání, a tak o jiných.
Omyleni pfi takových věcech vystříci se nesnadné jest;
neb důvodně zlé uhaní dobré a potvrdí sobě toho tím, že
skutek pravdu vykládá, když ofukne neb otepe, že se bojí a
poslouchají, pak když snáší a trpívá, tedy horší jsou.
0 snášení.
Snášení jest užitečné a potřebné, a někdy jest škodlivé a
meškavé. Užitečné jest snésti, když někdo učiní, čehož nemá
učiniti, jako pomlouvání o sobě aneb zlého domnivâni, neb
křivdu učiněnou, kdyžby se stala z vědomí neb z nevědomí
toho, kterýž učinil. Aneb opět když někdo obmeškal činiti,
což učiniti měl, aneb z nepaměti neb z nedopatření atd., ně-
které věci snesa i pominouti, jichž lituje a sám se tresce, ně-
které odpustě v známost uvéstí, jichž nezná. Od těch napo-
menouti a vystříci, kteréž často činí z nemoci a z nepaměti,
a ty trestati, kteréž z zpoury neb z nedbanlivosti pocházely by.
Snášeti ty věci, jichž Bůh nesnáší, škodlivé jest. Meškavé
snášení: když někdo maje opravovati něco při sobě neb při
jiném v smyslu, v řeči nebo v skutku i snáší, vinen jsa i od-
pustí, trápě jiné i trpí, a někdy křiv jsa i prosí Boha za jiné.
Které se věci snášejí a snad jsou lidem přidány, a bez
nich lépe by bylo i bezpečněji, jako při stavení, při oděvu a
pokrmu atd., při takových věcech někdy více prospěje prosba
a výstraha nežli přísné trestání. A někdy také mocné zasta-
vení některých věcí dobře poslouží. A tak budou prvé závory
dělány, než koně vyvedou. A téZ kdyZby někdo neznal viny
své, by pak byla i veliká a trestán by byl, někdy se spíše
rozhnévá aneb se lituje než opraví. A kdoż tak tresce, ten
lapá ryby před sakem.
