91
Item. Svým povýšeným aby poddanost zachovávali i po-
čestnost atd. Nad spolu rovné aby se nevyvýšovali, ani se
sami mstili, neb i jim ve při jejich nesluší. Nad poddanými
svými úřad svůj konali, úmysl upřímý měli, aby prvotně pro
Boha a pro odplatu věčnou úřadnou práci vedli, varujice se
konečného úmysla v chvále, neb v lakomství, neb v rozkoši
skládati.
Item. Konec sluZby v tom záleZeti má, Pánu Bohu se li-
biti, vůli jeho činiti pro odplatu života věčného.
0 práci skutečné.
Práce skutečná v službě záleží v zprávě, v soudu a v kázni
i v trestání pro to, aby lid poddaný v pokoji mohl živnosti
dobývati, a živ v společném shromáždění býti, potřeb požívati,
a sobě vespolek neškoditi, a od škůdci vysvobozen býti.
Zpráva záleží při řízení a ustavení úředníkův a práv,
a při uvození obyčejův. A při tom sluší na péči míti, aby pod-
daných svých dobrodince a ne škůdce ustavoval, a jenžby do-
brého páné potud opatrovali, pokudZby na zkázu poddaných
nešla. Práva aby podle spravedlnosti vedli k užitku obecnému,
obyčeje zlé ke škodě lidské i k zkáze měnili.
Při soudu. Soudy spravedlivé se učili činiti bez přijí-
mání osob, nemajíc péče na milost, nemilost, přízeň, nepřízeň,
libost, nelibost, nenávist. Item. Darüv bráti se varovali a po
nich neodcházeli, piíóin okolostojícich pilné &etfil, kdo, co,
kdy, proč, kterou pomocí atd. a neb čas, misto, osoba, příčina.
Při trestání. Při činění trestání aby úmysl byl, přivé-
sti skrze to k opravení té osoby neb jiných, a k odvedení od
zlého té osoby neb jiných. A to trestání někdy bývá slovy
přísnými, zahanbujícími neb zarmucujícími, před mnohými
zjevně neb v soukromí tajně. To má činěno býti z provinění
jistého a jiné pohoršujícího, máli zjevné býti, a však bez lání
a zlořečenství, bez přísah a jiných zlých řečí. Neb při všelikém
trestání má způsob vinného šetřín býti, z kterých příčin u vinu
viel, a jak se v ní má. A podle toho má trestání s střídmosti,
rozšafně činěno býti. A tu musí hněvu, náhlosti, zlosti místa
nedávati, a zvlášť zlosti, jenž míry v řeči nemá.
Někdy také bývá trestání i skutkem při statku, při cti i
ři životu.
Při statku, jako daněmi neb odjetím věcí některých nebo
všech. A tu musí soud jistý předjíti; proč to odjímáni statku
býti má, a můžli tím jaké napravení čeho se státi, aby lakomá
žádost u příčině nebyla, ale nuzná potřeba pro bázeň jiných
