73
není příbuzný, ale jestliže já manžel krevní tvé z jiné ženy
syna zplodím, ten ani jest krevní ani příbuzný tobě.
Pakli ty krevní ženy mé syna zplodíš, syn nemění plodu
příbuznosti. A tak jestliže bych měl krevní tvou za ženu, a
umřelaby, a pojalbych jinou, ty můžeš pojíti ženu, dceru té
ženy druhé. Nebo příbuznost nepochází mezi krevnymi muże.
A protož dva bratří mohou pojiti dyč sestry od jinud poslé,
aneb otec a syn mohou pojiti mater a dceru. Väak pro slus-
nost věku a řádu případněji jest, aby otec pojal máteř a syn
dceru, nežli naproti tomu.
O slibu manželův.
Dobře věrným aby slibův pokoutních a tajných se vy-
stfihali, ale pomnëli na svatého Pavla rozkäzäni: Poctivé po-
jímání buď mezi vámi. Poctivé pojímání bývá zjevné, zřízené
před hodnověrnými a ctnými, zvlášť nejslušněji při oddavcích,
a to skrze slova slušně učiněná. Slova slušná jsou slova z úmy-
sla upřímého, z vůle svobodné, od osoby hodné v přítomném
slibu při úmluvě, a jsou tato, jako když muž di: Pojimäm
neb beru, neb přijímám tě za svou pravou manželku a t. d.
a ona zase též. A na potvrzení toho, že slib činí sobě, dávají
sobě ruce neb dary. A ti, bylili jsou hodní a svobodní, již jsou
k podstatě manželství přišli; a nemají se potom děliti, ale po-
tvrzeni byti, a svadbou tu zjevně osvědčiti, a skutečným pře-
byvánim do smrti některé strany manželství držeti. Pakliby
slova byla budouci, jako: j4 t6 chci pojiti nebo pojmu za
svou, ta slova, by i slib byl, podle práv lidských, nevíží. Lečby
vůle i úmysl a povolení obou dvou bylo přítomné, tehdy slova
mají opravena býti ut supra. Pakliby úmysla upřímého k man-
želství nebylo, by i slova byla přítomná, před Bohem neni než
řed lidmi, když *) druhá strana měla a má, přinucen bývá,
lezby mezi to vstoupilo neb jeho zapletení, neb blízké života
zbavení neb něco jiného; jakož nucení k manželství řídko do-
brý východ béře.
Pakliby který slíbil slibem pravým a nechtěl potom dr-
žeti, ale pojal jinou a s ní obýval, má vyloučen býti, a z ru-
šení slibu pokání činiti; a nemá od ženy, s níž se spojil těle-
snč, odjíti, a první má rozvázána býti, aby jiného pojala.
*) Zde jest v rukopise znamení — a pak proužek papírový s podobným
znamením, na němž jest napsáno: Tuto opět jest cos spleteného, snad takto
by mělo býti: Nebo když druhá strana má přinucována býti, již tu do-
bře nebývá, ale často k tomu přistupuje divné skormoucení a spletení,
neb blízké života zbavení, neb něco jiného; jakož nucení k manželství
řídko dobrý východ beře.
