55
má pilně připomenouti oběť Krista Ježíše za sebe i za lid
k Bohu, a vstana v slibích Božích požehnání od Boha v Kri-
stu žádostivě oznámiti.
Item. Pomněti sluší na skutky ouřadu, jenž jsou: zvěsto-
vati, učiti, souditi a zpravovati, v svědomí a v naději ustavo-
vati neb zanechati; v tom pasti a ostříhati k věčnému životu.
Item, mysliti má před posluhováním, čímby připomenouti mohl
příčiny posvátného ustavení těla a krve Páně i přijímání a
čímby mohlo poslouženo býti k známosti hodnosti lidu k tomu
a k jakému konci mělby požívati a s čím domův jíti. A tak
aby lidu před posluhováním svátostí posloužil slovem k roz-
suzování, k zkušení, k střízvosti, k žádosti nábožné, a tak ku
přípravě hodné.
Potom za moc a za posílení s výsosti žádati, aby Kristus
svou účastností příbytek měl, a člověk vněm nalezen byl, ne-
maje své spravedlnosti, ale aby došel z zasloužení těla jeho
umrtveného a z vylití krve jeho účastnosti Božské spravedl-
nosti, a jí krmen byl i napájín v milosti a v pravdě u vnitřním
životu, v svědomí i v naději.
Potom, aby přispoření dáno bylo darův podstatných, skrze
něž se dává účastnost milosti a pravdy spravedlnosti; potom
za hodnost chození povoláním v té spravedlnosti, potom za
všelikou ctnost víry a spravedlnosti; potom aby v cirkvi cho-
dili jednomyslně v jednotě, v svazku pokoje ete; potom mo-
dliti se za odpuštění hříchů a ospravedlnění všech hodovníků,
a za hodnost svatou k užívání svátostí; potom ustavě lid v do-
věrnosti a potěšíc svědomí jejich svatým rozhřešením z moci
poselství Kristova; za tím již kánon řikati a slovy na místě
Krista poselství jeho díti u vysvědčení chleba tělem jeho a
kalicha krví jeho; potom dobrořečiti s lidem v připomínání
dobroty s chválami a s dikčiněním. Sám viru sprostnou maje
podle vysvědčení slovy Páně i přijímati a počestnost, vážnost
1 rozšafnost maje, lidu stojícímu neb klečícímu poctivě má
pfisluhovati. A před tím 1 potom oznamuje úmysl Kristů a
konec všeho posluhování. A toho všeho zpráva šíře vypsána
k soudu dánaleta Páně tisícího pětistého prvniho. I usouzena
tehdy, i potom několika sněmy s tou vyminkou, kteříž kněží
s to býti mohou, aby podle ní služby posvátné činili, a kte-
řížby nemohli s to býti, aby první zprávy požívali, při kte-
réžto zprávě místně ukázáno, co, kdy, pokud mluviti neb činiti.
Item. Posluhování kdy mají činiti; aby ne samým časem
míry činili ale potřebou lidskou. A víc se k tomu lení a méně
dbánliví klonili, aby častěji posluhování činili. Při smyslu pak
svátosti i posvátné služby i požívání aby učeni byli, majili
věrní pastýři býti.
