48
na čtyři tyto, jenž i jmenování jsou. Tůma Přeloučský, Eliáš,
Lukáš a Ambrož. Kteřížto závazkem prvnějším i prítomným
jsoue zavázáni, totiž na kohožkoli co vloženo bude, povoliti
tomu aby přijal. A že dva první totiž Tůma a Eliáš: hned
při počátku zřízení na to jsou ustanovena, totiž na biskupství,
a za bratra Matěje, dokud živ byl, od něho i od ouzké rady
moc přijali, skrze téhož Bratra potvrditi, kohoZby ouzká rada
neb sama neb s obcí volila. Protož ta dva, Lukáš a Ambrož
potvrzena jsou na biskupství skrze bratra Tůmu a Eliáše
vzkládáním rukou, s postem a modlitbou a s přijetím tovaryš-
ství spolu rovného ouřadu v moci služebné. Item. Aby po
krajích, k nimžby kněží měli zření míti, postavení byli ti čtyři:
Tůma, Eliáš, Lukáš a Ambrož, a rovní mezi sebou a zvláštní
nad jiné moc měli. Kterémuž by kdy bratří ouzké rady při
sjití svém z nich kterých osob na kněžství potvrditi kázali,
aby to jim příleželo učiniti. A na to Lukáš a Ambrož zvláštní
potvrzení vzali skrze bratra Tůmu a Eliáše. Potom všichni
kněží rukou dáním poslu&enstvi jim slibili. Item. Aby v svóm
kraji každý z nich svoláni knéZi a učitelúv pro naučení neb
jiné potřeby činiti mohl, kdyžby se vidělo, a obecných zborův
ze všech krajův tak husto abychom neměli, leč bychom pří-
činy hodné měli.
0 pořádku mezi čtyřmi osobami k ordinování.
Stalo se sjití ouzké rady i sněmu léta Páně tisícího pěti-
stého prvního v tu sobotu pšed svatým Janem. A tu zřízeno
jest mezi čtyřmi osobami místo biskupské drZicimi, aby po-
řádku práce ordinování drželi.
Ten totiž, jenž prvotnost ordinování držeti má, aby do
druhého ordinování prvotnost v svolání sněmu s tovaryši vedl,
prvotně napomínal a sám prvotně počal napomínati k modlit-
bám a čehožby koli potřebí bylo. Item. Ouzké radě k soudu
pfidat! 1 s povolením tovarysüv i vyslychati; s povolenim
tychź tovaryśńv i zavirati. Item, vypovédéti meb zavésiti.
Item. Svolení snémová má vziti a podle svolení ouzké rady
pfidati neb ujíti a na každém scházení podle svolení pře-
čítati. Item. Na jiném snému züstáno: kdyZby na koho ne-
dostatečného k službě a nedůležitého ordinování přišlo, aby
proto, že důležit není, nevynímal se právem z povinnosti své,
ale přiznaje se k tomu, hleděl toho pokojně, kdožby mohl
jeho v tom zastati a místo jeho doplniti. Item, zůstáno bylo:
kdyžby sněm svolán byl, aby ten, jenžby prvotnost držeti měl,
nebyl povinnovat sám, zvlášt nemoha s to býti, beze lsti od-
býti mluvení; ale aby prvotně povinní se znahi k tómu tova-
