256
brého zbaven byl, úřad jemu zastaven, a místo poslední s pa-
cholaty aby měl. Kterážto kázeň hned tehdáž při přítomnosti
kněží jest vykonána.
J) Daniel Rokytan. Nicméně ten kněz povolán byv,
z těchto věcí obviňován sa, vyvésti se nemohl :
1. Že Tyle vyhnance za rektora a bez rady a dovolení přijal.
2. Pána i jiné posluchače své velmi zhoršil a to tímto.
Když leta 1589 okolo 10. neděle po svaté Trojici na cestu pán
odjel, jeho žádal, aby nahoru k čeládce jeho ve dne někdy
dohlídal; on pak v tom dohlidáni jednou vrátiv se z křtin od
Jaffeta, pfes noc nahofe züstal; kliónici, po modlení aby, kdyžby
jiné děvky ležeti ušly, k němu přišla, poroučel, že něco pil-
ného s ní mluviti má. Když pak přišla do komory i za ruku
jí již rozstrojený vtrhl a přes celou noc tam u sebe měl. Což
vše i jiné, když skrze Tyle po časích vyjeveno bylo a pánu
se doneslo, velice se na něm týž pán zhoršil, ut supra, tak že
ho nijakž za zprávce, ani na svých gruntech míti nechce.
Když pak s ním o ty věci někteří z starších mluvili, tuze za-
piral, klel se a aby mu ti, kdo to o něm mluví, oznámení byli,
žádal, a že se mu v tom pekelná křivda děje lamentoval.
A však potom, když ta jistá jemu to v oči mluvila, teprva se
ulekl a za milost prosil. Ten pak neřád tebdy páchal, když
svobodu sobě k tomu od Bratří, aby se oženil, danou měl.
Též tu jistou osobu, když cosi jiného provinila, vyloučil, a to
skrze ženu svou, po níž jí to vyloučení vzkázal, a ona opět
jiné k tomu užila. Item, že z Azaffa kantora učinil v kostele,
a to vše bez rady a o své újmě. Pro ty tehdy výstupky i
jiné podán jest na všecken zbor služebníků, aby o něm oni,
jakého zasloužil trestání, usoudili. Nalezeno mu to, aby i on
bratrství zbaven byl, úřadu užívání jemu zastaveno, a aby se
opatroval, jakž a kde rozumí, kterýžto nález v témž shromáž-
dění jemu oznámen, a kázeň usouzená přede všemi na něj přišla.
Po složení z úřadu žádal rady, kam by se obrátiti a ca
by činiti měl, a jak se živiti, dokládaje i toho, mohlo-li by to
býti, aby tu v škole v těch Zbraslavicích za rektora aspoň
byl. Nepovolovati jemu, aby tu zůstával, poněvadž i páni
obec jej velmi sobé zo&klivili, a bez nebezpečenství jemu tu
by nebylo; než pustiti mu to, aby sobě místo jinde, kde by
se mu líbilo a kde by služeb docházeti mohl, obral, a řeme-
slem, kteréž umí, na ten čas se živil.
10. Ti kteří psaní starším učinili.
a) Lasicius píše opět, abychom co více psal té své o Bra-
třích historie, to pilně čtli, a i dále co se u nás od toho času
