Heinrich je pravým básníkem a pravým epikem; to uka-
zuje celá komposice jeho díla, to ukazují jeho popisy, toto
úskalí, jež tolika básníkům středověkým bylo zhoubno.
Duší epiky jest děj, a Heinrich stará se, aby celý děj
nepřetržitě se odehrával před našima očima; řada detailů ne-
ujde oku básníkovu: vidíme rytíře usednouti na koberec, aby
byl oblečen v odění, vidíme, jak si helm podváže, jak se vy-
šine do sedla, lid se za ním hrne, kün dobře naučený vstoupí
na koberec, ori poskakují, rytíři kývají hlavami, oštěpy pra-
skají, písek se práší atd. atd., vše ráznými slovesy, nejpoctič-
tější částí jazyka ') obyčejně aktivně ; passivně jen tehda, ne-
má-li vystoupiti prílis mnoho vedlejších osob bez významu;
slyšíme tedy, že rytíř byl oblečen, zbytečno říci, kým, že ne-
besa byla vztyčena, že svice byly rozsviceny, i tu neuznal
básník za dobré zvěčniti panoše, který to vykonal.
Děje předpokládají určité věci, i ty jsou předměty básni-
ckćho liceni; Heinrich, naznaći-li věc, činí to
1) formou ději nejbližší, t. j. příčestím trpnym:
geworcht von richen blechen 91, ouch was des heldes urs
gereit 100, kovertüre und lankenier (was) dar üf geleit atd.
102 a mm.; dar in gestecket schóne. . . vedern vil 118, dar an
gehangen ... talier 121, gevazzet mit grünen borten 132; des
schildes velt bezogen was — 134; nebo
2), a to mnohem častěji, promění básník naznačení věcí
v děj slovesem činným, a sice —
a) aniž by vlastně děj byl jiný než formální :
hérlicher gebérde Ze? der helt vil da schin 74, dar an Zac mei-
sterlichez werc 82, den begunde Ævzrgen ein blate 84, ouch
gap von golde liechten schin des herren satel 108, sin helm
gap liechten schin 114 ein kranz - - gest al des holmes krone 116;
b) tak, že popis se promění opravdu v děj:
dem . . . wart gesant ein wälenkleit, da riche kost żeź am gełeić
ein vrowe mit ir wizen hant 95, von golde — erklanc sin
zoum 112, ein slogier vJezc ob des helmes vederen 122; dar
in wiz hermlin ein ginender lewe was geszuez 136 sin ba-
nier — suzrete in dem winde 146, da wart gedrezżeć lt daz
1) Scherer, Poetik, kteron jsem i v ostatnim rozborn slohu mel
na zřeteli; z dosavadních četných rozborů slohu jednotlivých básníků
ani jeden se mi nezamluvil tak, abych ho sledoval.
