žádný předešlý vojenský řád. Z hlásání bezohledného boje chápeme
ukrutnosti, jichż se potom křižáci u nás dopouštěli.
II.
FRANCIE A HUSITSTVÍ V DRUHÉ POLOVICI
XV. STOLETÍ
O TÉTO věci jsem podal některé zprávy v první části edice. ! Třeba
dodati ještě některé drobnosti.
První údaj se týká apologie pařížských nominalistů z roku 1473.
Když Ludvík XI. zapověděl nominalismus, stoupenci onoho směru
podali králi obranný spis, v němž kromě jiného se hájili i poukazem
na české poměry na počátku století patnáctého. Poukazují na ne-
blahé následky kutnohorského dekretu. Vylíčivše jeho genesi dle
vypravovani Sylviova, 2 ukazují králi, jaké následky mělo vypuzení
nominalistů z Čech pro další myšlenkový vývoj země. Od té doby
se kacířství nerušeně šířilo po celé zemi, ale řízením Božím se stalo,
že učení nominalisté byli pozváni na koncil kostnický. Byl to pře-
devším Petr z Alliacu a Gerson. V Kostnici se oba učenci utkali
s Husem a Jeronymem. Zápas trval plných čtyřicet dní a skončil
tak, že oba kacíři kapitulovali před d’Aillym.
O deset let později (1485) ozývá se husitská propaganda opět
z Flandrů. Zdá se, že tehdy byli „husité“ flanderští ještě odvážnější
nežli před šedesáti lety jejich předkové v Tournai. Ti se potýkali
1 Studie a texty, III, 35— 36.
2 Duplessis d’ Argentre, Collectio de novis erroribus, I, 286—287. Item se-
cundo legimus, nominales expulsos de Bohemia eo tempore, guo heretici volue-
runt Bohemicum regnum suis haeresibus inficere, ut colligitur ex historia Pii
papae, quam de Bohemia conscripsit, ita quod dicti haeretici non possent supra-
dictum disputandum superare, impetrarunt ab Wenceslao principe Bohemiae, ut
gubernarentur studia Pragensia ritu Parisiensium. Quo edicto, ut ibidem habetur
(Srov. Historie Ceskó [Pfel. Vicar] Svétová knihovna &ís. 856 — 858, str. 78—79)
coacti sunt supradicti nominales Pragensem civitatem relinquere, et se transtule-
runt ad Lipzitam (sic) civitatem et ibidem universitatem erexerunt solemnissimam.
Quibus expulsis, heretici per regnum Bohemicum suas haereses seminaverunt.
Eo tempore Deus ita providit fidei ecclesiae suae, ut cum apud Bohemiam regendo
Studia secundum ritum Parisiensium suscitavit Deus doctores catholicos, Petrum
de Alliaco, Johannem de Gersonio et alios quam plures doctissimos viros nomi-
nales, qui convocati ad concilium Constanciense, ad quod citati fuerant haeretici,
et nominatim Hieronymus et Johannes, ii fidem Christi defenderunt, et dictos
haereticos publice per quadraginta dies disputando superaverunt ita et confun-
derunt, ut dicti haeretici se argumentis Petri de Alliaco victos confiterentur.
22
