1005

Ostatní doklady pocházejí z městského archivu štrasburského a souvisí přímo s událostmi českými. Můžeme je rozděliti na dvě skupiny. První obsahuje zprávy podávané městu o českých věcech, druhá podává materiál o účasti štrasburských na jednání a tažení proti Jiříkovi. Možno při tom stopovati cesty, jimiž šly do ciziny zprávy o našich událostech. Některé noviny přicházely do Štrasburku od vratislavských, jiné od pana Bohuslava ze Švamberka. Prostřed- níky při tom byli norimberští. Ze Štrasburku šly noviny dále, na území francouzské. Nemáme sice přímých k tomu dokladů, ale vy- svítá to z listu norimberských, jímž se štrasburští prosí o dodání zpráv, jaká jest nálada na burgundském dvoře.

Středem štrasburské korespondence jest sněmování v Norimberce. Městu se dostalo dvojího pozvání, a sice od legáta Vavřince Rova- relly a hraběte z Monfortu. Druhé pozvání nám dává tušiti, jaký asi význam byl přikládán českým věcem. Spatřovalt v nich legát ne- bezpečí pro tamější katolíky a kromě toho i pro okolní země. Proto prosí, by se jistě dostavili, aby „dy widerwartigen zu Beheim“ byli osamotnéni a poraZeni, Štrasburští uposlechli, ale ze zachované instrukce vysvítá, že při jednání o výpravu proti Jiříkovi nezapo- mínali při obraně víry (jak se domnívali) na obranu zájmů vlastních. Poslové byli zmocněnik prohlášení ve prospěch výpravy proti Čechám, ale jenom tehdy, když i kurfiřti a ostatní německá šlechta k tomu dají souhlas. Stejně opatrnicky zní pokyn ohledně počtu ozbrojenců, jež může město postaviti do pole. V tom ohledu má sloužiti za pod- klad dřívější účast města na taženích do Čech. Štrasburští dodávali šestnácte jízdných z každé čtvrti, což obnášelo úhrnem šedesát mužů a koní. Nutno ale vzíti při tom v úvahu, že domácí poměry jsou daleko bouřlivější, nežli před třiceti lety. Šlechta vede v bezprostřed- ním okolí města drobné boje, což přímo nutká, by se štrasburští měli na pozoru. Kdyby chtěli na sněmě věděti přesný počet ozbro- jenců, pak mají sobě vyžádati lhůtu na rozmyšlenou. Pouze v nej- lepším případě, mohou slíbiti oněch šedesát jízdných.

Na sněmě norimberském nejednalo se pouze o vypravení křižáků do Čech, nýbrž i o organisaci tažení. Podařilo se nám nalézti jakýsi návrh vojenského řádu vypracovaný někdy před 15. květnem 1469. V tom smyslu byla vystižena povaha tohoto dokladu již ve století XVII, kdy néktery milovník minulosti připsal na rub obalky: ,Wasz auff dem Tag zu Nůrenberg wegen des Hussitenkriegs zu deliberiren sein würt.^ Návrh onen se zabývá výhradně vedením expedice, upouštěje úplně od technické a taktické otázky.

Vojsko mělo čítati aspoň 20—24000 mužů, z čeho mělo připad- nouti 6000 na jízdné. Vytrhnutí bylo stanoveno na sv. Jana Křtitele,

20