výslovně, že se jedná o „heresye des Hussites de Prague“. Inkvi-
siční protokoly podávají nám o tom přesné zprávy.
Děj se odehrává v Douai a okolí. Jean de Fiérin, občan z Douai
měl u městské brány dvorec zvaný Grain-Nourry. Pozoroval, že
u nájemce jeho se delší dobu konají v noci tajné schůzky. Chtěl
věděti, oč se jedná, a proto, aby si získal jejich účastníky, kriti-
soval před nimi církev, kněžstvo a nauku o svátostech. To mu
zjednalo přístup do schůzek. Chodil tam s klerikem zvaným Gamot
neb Gaviot. Oba předstírali touhu seznámiti se, co nejlépe s učením
sekty. Když již domácí učitelé byli s katechisací hotovi, tedy jim
nabídli, že povolají ještě kazatele z Valenciennes. Jeho návštěvu
stanovili na Zvěstování P. Marie (25. března). To byla vhodná
přiležitost pro oba zdánlivé katechumeny, kteří oznámili věc měst-
ské radě, jež v ohlášený čas tajně místo obklíčila a celé shromáž-
dění zatknula. Celkem bylo uvězněno 18 osob.!
Proces proti nim vedený trval až do 9. května 1420, kdy byl
vynesen rozsudek. Stalo se tak v Arrasu u přítomnosti asi 10—12
tisíc osob. Sedm osob bylo odsouzeno k smrti, ostatní k vězení
dle velikosti viny, Ortel smrti byl vykonán ještě téhož dne.2 Ne-
cháváme stranou zajímavé podrobnosti o popravě? a klademe důraz
na věci mající význam pro naši otázku. Předně se dovídáme, že
sekta nebyla ničím novým neb Kateřina Maynardová měla u sebe
knihy obsahující učení sekty asi od třiceti dvou let4 Zastoupeni
byli v sektě jenom prostí lidé vyjma jednoho panoše (écuyer):
kovář, dřevař, tkadlec a Geledin.5 Rada osob byla spřízněna. Za-
jímavo jest, že se potkáváme i s rodinou nesoucí jméno anglické:
Becguet. Byly tam dvě rodiny zvané timto jménem.6 Učení se ne-
lišilo od sektářů na konci XIV. století. Popírali panenství P. Matie,
zamítáli svátosti, úctu svatým vzdávanou, kříž, reguiem, svěcenou
meismes furent plusieurs (femmes) trouvées et ossy beaucoup d'hommes tenans
laditte hérésye (des Hussites de Prague), faisans et tenans leur concil à ung
village empres Douay, nomme Graimori. Auquel village il furent trouves et
menés prisonnier à Arras en la court de l'évesque dudit lieu. Desquès les
aucuns se repentirent et rappelèrent, qui furent recheuz à pénitanche et à
mercy et les altres furent ars et bruis ausdits lieux d'Arras et de Douay et
ossy Valenciennes. Esquelx lieux, avant leur mort, il furent preschiés sur
grans escaffaux devant tout le peuple par l'évesque dudit lieu d'Arras et par
le maistre et inquisiteur des bougres."
! Beuzart, 39—40.
? U. d., 42 — 44.
3U d. 45—47. Viz přílohu č. 5.
4U. d. 478.
5 Tamże, 41.
6 Frédéricq, Corpus III, 57—59.
16
