PŘEDMLUVA
MOTTO: „Partes Italiae necnon
Franciae et Angliae sciunt haec,
ob quod non dubito, eos haec
suis annalibus commendasse.*
(Ondfej z Brodu, Hófler II, 331.)
POCINAME timto svazkem uvefejńovati nové prameny k dějinám
husitstvi. Jsou to doklady dochované v archivech a knihovnách fran-
couzskych. Podnét k badání ve Francii zavdala kritika mé práce
„České sekty ve stol. XIV. a XV.“ napsaná Bartošem.1 Jak jsme již
jinde poukázali, prohlásil Bartoš všechny prameny, o něž jsme se
opírali, za bezcenné, aniž by uvedl, proč. Ohledně t. zv. „Vespertili-
onistů“ pravil, že články Petrem z Klatov napsané jsou pouhou slá-
taninou a Że pro vznik českého pikardství není „pranic. .. záhad-
ného a úkolem srovnávacího studia je toliko pokusiti se najíti v Pikar-
dii či v blízkém okolí, kde skutečně sekta ta byla od staletí roz-
šířena... skupinu, která v tu dobu asi právě z vlasti odešla.“2
.Obdržev stipendium za účelem studií na „Ecole nationale des Chartes“
a na „Institut catholigue“, použil jsem této příležitosti, bych pátral
dle intencí Bartošových, a, bohudíky, nalezl jsem doklady hledané.
Jak laskavý čtenář níže pozná, byli to sektáři z Flandrů a Pikardie,
u nichž je nápadno, že jejich názory se ztotožňují s články, zazna-
menanými Petrem z Klatov. Jelikož pak nejnovější hereseolog severní
Francie, pastor Beuzart3 prohlásil tamní sektáře za nositele idejí
valdensko-viklefských, jest tím potvrzena správnost naší analyse
nauky „Vespertilionistů“. Poněvadž pak jméno této sekty se ve Fland-
rech skutečně vyskytuje a jelikož její předák z Tournai se súčastnil
prohlášení čtyř artikulů pražských, pak je tím prokázán styk oné
sekty s Čechami a potvrzena správnost údaje Petra z Klatov, dle
něhož přišla sekta z Anglie do Francie a odtud k nam.
Otázka článků t. zv. „Vespertilionistů“ jest kromě toho i otázkou
povahy zásadní. Oba kritikové, Bartoš i Novotný,4 prohlašují věro-
učné články různých sekt za historicky bezvýznamné, protože (prý)
jsou opsány ad verbum dle jistých předloh. Považme: Předvádějí-li
nám články „Vespertilionistů“ nauku sekty, rozšířené (pokud víme)
ve Flandrech, Pikardii a v Čechách, pak inkvisitoři, chtějicí své
okolí obeznámiti s jejími názory, byli nuceni čerpati zprávy o nich
1 Naše věda, III (1921), 199-204.
2U. D., 202.
3 Viz hlavu II.
5 Posudek v C M M., XLV (1921), 115.
5
