burgundském, Filipovi Dobrém, a sice praví toto: Koncil ho požádal,
by se také súčastnil tažení proti husitům, kdyby k němu mělo do-
jíti. Vévoda slíbil, že odešle poselstvo, jež by o tom vyjednávalo
s koncilem. Tolik víme z traktátu dokončeného 14. října 1431.
O výsledcích dalšího jednání podává svědectví druhý návrh na
křížové tažení proti husitům zachovaný v uvedeném již francouz-
ském rukopise národní knihovny pařížské č. 1278. Jest to plán
vypracovany roku 1432.1 Tendenci jeho jest dokázati, Ze nikdo jiny
se nehodí za velitele budoucí křížácké výpravy proti husitům, nežli
právě Filip Dobrý.2 Pisatel, patrně diplomatický zástupce Filipův,3
usuzuje takto: Císař Zikmund jest úplně zaměstnán válkou proti
Turkům v Uhrách a proto jest zhola nemožno, aby vedl výpravu
do Čech. Z knížat německých nelze počítati ani s jedním. Ludvík,
vévoda heidelberský jest těžce nemocen, Bedřich I. míšenský jest
mrtev a jeho syn jest nedospělý, markrabě braniborský těžce stůně,
kurfiřti duchovní nepřicházejí v úvahu a co se týče Albrechta ra-
kouského, jest třeba uvážiti, že bavorská knížata by nikdy nebyla
pod jeho velením, neb o sobě říkají, že — jsou urozenější nežli
Albrecht. Proto lze mysleti pouze na vévodu burgundského.
Pisatel si představuje provedení svého plánu takto: Císař napíše
! Příloha č. 40. Mluví se o nedávno zemřelém markraběti míšenském a jeho
asi teprve šestnáctiletém synovi. Prvním byl Bedřich I., Bojovný, jenž zemřel
4. ledna 1428. Synem jeho byl Bedřich II., Dobrý, narozený 24. srpna 1411.
(L'art de vérifier les dates, III, 414.) Všeobecně se mluví o Němcích, kteří před
rokem utekli, nevyčkavše ani bitvy, Dalo by se z toho mysléti na bitvu u Ta-
chova (1427), ale rozhodujícího významu jest odstavec mluvící o císaři meška-
jícím v Rímé k vůli korunovací. Ta, jak známo, konala se 31. května 1433 a
proto na základě zmínky o porážce roku minulého, lze klásti sepsání projektu
do roku 1432. — Třeba vzíti i v úvahu poměr tohoto návrhu ku plánu vy-
pracovanému v letech 1428-29. Ze staršího návrhu k nám mluví naprostá ne-
znalost Čech po stránce zeměpisné, neb se doporučuje vyšetřití, zda vziti
k dopravě vojska vozy anebo lodě. V našem návrhu se však praví, že k zá-
sobování vojska jest potřeba opatřiti vozy, že v Cechách jest území celkem
rovné, a že jest to země úrodná, kde jest všeho dosti, kromě vína. Z toho
patrno, že pisatel již měl daleko lepší zprávy o Čechách a tudíž, že se jedná
o doklad mladší onoho, v němž se nařizuje opatřiti podobné zprávy.
? Vévoda není uveden plným jménem, nýbrž stále jen přichází v úvahu
jakýsi „le dit prince". kdo jím jest? V posledním odstavci folia 146b se praví,
že žádný německý kníže nemůže se postaviti v čelo vojska: „Item, n'est pas
possible, que par prince de la langue d'Alemaigne ceste chose se puisse con-
duire.“ Další pak vysvítá z odstavce na konci folia 14624. Císař bude pozván
ke schůzce s princem na hranicích burgundských, a kdyby nechtěl princ do
Říma, pošle k nému místo sebe poselství: ,Que le dit roy fera toutes les
montaignes, il approuchera le pays de Bourgoingne...et làledit prince pourra
parler à lui, et pourra envoier aucuns de son conseil à Rome avecques le dit
roy, s'il n'y vouloit aler."
3 Vysvítá to ze slov: „...gue je me partis d'aler a Rome“.
45
