basilejští velikost husitského nebezpečí, jež „počíná se již jeviti
v Německu ve způsobě revolty měst proti kněžstvu. Proto jest
nutno provésti koncilem reformu“ a opat se žádá, by se do dva-
ceti dnů dostavi! do Basileje.! Však opat neuposlechl a proto
v dubnu téhož roku jej legát žádal znovu, aby přišel, co nejdříve.2
Ani tehdy opat Oto nevyhověl a legát jej proto vyzval, by se dal
alespoň zastupovati nějakým doktorem bohosloví. Zase marně, a
proto mu pohroženo exkomunikací,3 jestli neuposlechne. Můžeme
si dle toho představiti, jaká vážnost byla přikládána jednání s hu-
sity, když legát neváhal použíti nejpřísnějších trestů proti vysokým
hodnostářům, kteří by se na sbor církevní nedostavili.
Můžeme říci, že Francouzi sledovali s velikým zájmem jednání
koncilu s husity. Dokazují to dosti četné opisy korespondence stavů
českých, města Prahy, cisterciáka Jana z Maulbronnu a města No-
rimberka.4 Ale Francie se netoliko zajímala, ale ona hleděla do
věci i účinně zasáhnouti. Vysvítá to z dopisu Sorbonny poslanému
do Basileje, v němž se mistři vřele přimlouvají, by profesor ví-
deňské university Tomáš Ebendorfer z Haselbachu byl přibrán do
komise ustanovené pro husitskou otázku. Při tom poznáváme, do
jakých podrobností byla pařížská universita informována: Eben-
dorfer prý se nemůže dostaviti do Basileje vzhledem k svízelnému
počasí. Jakmile bude čas příznivější, nechť se súčastní jednání.5
1Příloha č. 31.
2 Příloha č. 32.
3Viz č. 37.
1Příloha č. 35.
5 Zájem Francouzů o husitskou otázku tlumočí i list nejmenovaného praž-
ského dominikána (Příloha č. 33.) zaslaný převorovi téhož řádu v Basileji.
Opsal si jej Carlier, začež mu vděčíme pro několik zajímavých podrobností,
o nichž se v listu dovídáme.
Okolnost, že jest dopis odeslán z Prahy, nám dává tušití, že v Praze asi
zůstali někteří dominikáni. M
Hlavní význam spočívá ve vylíčení nálady, jaká byla tehdy v Cechách,
resp. v Praze. Sdčluje, s jakou radostí on i čeští páni přijali glejt s přilože-
ným dopisem koncilu. Co jej naplňovalo úzkostí, byla oboustranná nedúvčra
k jednání v Chebě započatém. Před nedávnem se dověděl, kterak někteří
členové koncilu se rozhodně staví proti vyjednáváním s dodatkem, že ani
v Čechách není lépe. Panstvo i kněžstvo chtějí jednání znemožňovati. Tlu-
móčí-li úvodem radostné pocity, jež vzbudil glejt a list koncilu u kněží a pánů
katolickych, pak lze se domnivati, że to byl klerus i panstvo husitské, jež
se k jednání chebskému chovalo opačně. Doufá však, že se situace vyjasní,
on se svými přijde do Basileje, kde podají husitům ruku a ten smír přinesou
českému lidu z Basileje, jako nějaké sladké jablko.
Z francouzských pramenů, pokud se týkají počátků basilejského koncilu,
čerpáme ještě dvě zajímavé podrobnosti. Co chtěl učinití císař při jeho svo-
41
