Nakonec ještě sobě všimneme poměru Francie k poslední křižové
výpravě proti husitům. Julian Cesarini začal vyjednávati v první
polovici května 1431 s Filipem Dobrým stran odeslání pomoci do
Čech. Vévoda burgundský vyslovil ochotu tak učiniti, ale neopo-
menul pii tom podotknouti, że se o nové výpravě dovídá velmi
pozdě. Kdyby mu to bývalo dříve oznámeno, pak by býval ode-
slal daleko větší vojsko do Cech.! Ve skutečnosti se však jednalo
o jinou věc: o nepřátelství mezi Rakousy a Burgundskem a zá-
pletky Filipovy se sousedy lutišskými. Legát se nabídl zprostřed-
kovati mezi Burgundskem a Luttichem a skutečně, koncem června
byl již skoro jist úspěchem.2 Ale počátkem července všechny na-
děje se rozplynuly o odpor vévody burgundského při jednání
vzniklý a legát vůbec pochyboval, že by k nějaké výpravě mohlo
dojiti. Tak se stalo, že Burgundsko nepřímo přispělo k porážce
křižáků u Domažlic.
Jestli Filip Dobrý nemohl se súčastniti výpravy k vůli nesnázím
ve své zahraniční politice, pak neopomenul doma stíhati přivržence
husitství. Na podzim (9. listopadu) 1431 jmenoval převora domi-
nikánů v Kolíně nad Rýnem Jindřicha Kalteisena inkvisitorem pro
diecési Cambrai a Luttich.3 O tomto řeholníkovi jest známo, že byl
před tím inkvisitorem v Kolíně, kde roku 1429 sepsal obšírný
traktát proti husitům. Chápeme proto, proč právě jeho volil vévoda
burgundský pro kraje husitskou propagandou ohrožené. Přicházíme
takto k věcí velmi důležité: k národnostnímu momentu při sektář-
ské agitaci.
Vynikající znalci stfedovékych heresí, Haupt^ a Goll5 kladou
jednomyslně důraz na zprostředkovací úlohu německého valden-
ství mezi Čechami a Francií, a domnívají se, že jí byli pověřeni
Valdenští v německo-románském území švýcarském. O správnosti
této domněnky nelze pochybovati, ale třeba k ní dodati, že byly
obou zemí důležitý. Jest to položka v účtech města Cambrai z roku 1429
nebo 1430: „A un messagier de l'empereur, lequel apporte lettres à mes dits
seigneurs touchant le fait des incredules d'entoure Peraghe, XXX. s., VI. d."
(Inventář měst. archivu v Cambrai, str. 94, Rkp. CC, 54, fol. 52.) Víme, že
Cambrai bylo jedním z prvních měst francouzských, kde působil Mikuláš
Serrurier. Lze mysleti, že by se císař býval obrátil přímo na město se žá-
dostí o pomoc proti husitům, když to spadalo do pravomoci Filipa Dobrého?
Skoda, že městský archiv v Cambrai jinak ničeho nemá. co by s naší otáz-
kou souviselo !
1 MC, I, 85.
?U. m.
3 Frédéricq, 1, 323.
* Waldensertum und Inquisition, 110,
5 Cheléicky a Jednota, 299.
34
