a mezi křižáky nachází jen samé zbabělce. To neodpovídá skuteč-
nosti, neb světlé i temné zjevy byly na obou stranácn.
Třetí skupinu tvoří doklady, týkající se jednání husitů s kon-
cilem basilejskym. Jsou to jednak buly, jednak korespondence
francouzských duchovních, kteří se jednání súčastnili, a sice: Buly,
zaslané koncilem basilejským Otovi, opatovi v Cluny, listy převora
téhož kláštera k opatovi, list nejmenovaného feholníka ze Citeau, adre-
sovany generálnímu opatovi cisterciátskému, jenZ jest vlastné pouhym
opisem známého listu biskupa z Vichu, odeslaného roku 1437
ze Znojma do Basileje. Všechny tyto doklady, jak později podrobně
ukážeme, jsou dochovány v rukopisech někdejších klášterů v Citeau
a Cluny. Několik jiných dokladů poskytují rukopisy bývalé knihovny
Jiljiho Carleria, dékana z Cambrai, jenž (jak známo) súčastnil se
jednání s husity a byl u nás s biskupem Filibertem. Nejcennějším
dokladem ze sbírky Carleriovy jest dopis krále francouzského Karla
VII. k husitům, přišlým do Basileje.l
Jsme pevně přesvědčení, že i jiní historikové budou se věnovati
studiu styků éeskofrancouzskych v dobé husitské, a proto k vüli
usnadnění práce nemůžeme opominouti věci, která při francouzských
pramenech působí a bude působiti potíže. Jsou to místní a osobní
jména. Proto podáváme v abecedním pořádku jména pro další ba-
dání důležitá :
1. Albrecht (rakouský) — Alebret. V druhém návrhu na výpravu
proti husitům (příloha 42): „le duc Alebret d' Osteriche.“
2. Capek ze Sán, Jan — Salzto, v listu převora z Cluny (pří-
loha 44).
8. Cechy — ,Boesme" u Chastellaina (VI) : ,C' est assavoir Boesme
et France.“ ,Behaigne“ v prvém návrhu na tažení Filipa Dobrého
(příl. 17.):... „incredules ou royaulme de Behaigne“.
4. Heidelberg — Edelbert, v druhém návrhu Filipa Dobrého.
5. Husité — Les Housses, v této formě přicházejí v obou na-
vrzích Filipových. Jiné listiny a také Chastellain je označují dle
jména působiště Husova, Prahy a sice ve dvou variantech. Chastel-
lain je nazývá „Pragiens* (VI), v mmandátech Filipa Dobrého při-
cházejí „les faulx hérites Praguois“ (příloha 23.). V latinských ruko-
pisech francouzských potkáváme se s formou „Hussistae“, jako
na př. v traktátě opata Geffroy z Lérins (Rkp. lat. národ. knih.,
Paříž, č. 1506, fol. 151 b’). Po stránce fonetické jest název tento
zajímavý v anonymním traktátě „De iustificatione vocationis Bohe-
| Bylo naším úmyslem přínésti v úvodě popis rukopisů námi použitých, jsme
však nuceni to odložiti až k vydání II. dílu a sice pro nahodilou (dopravní)
překážku.
