EN | ES |

82-29

82-29

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Tam byl srovnávat takže když ten rozum se nastolí jako vládce tak to s ním napřed takhle dopadá on nedovede po rozpoznal co je v jeho mezí a co je správné a co je správné on nemá za sebou kontrolu on také sám neměl by věcech radovat člověk není jenom rozumný tvor. Rozum totiž si to je vlastnost která je nechci říct slepá ale je slepá proto že je chladná a ta chladno st je druh slepoty takže chladný rozhoduje o něčem co se jemu právě jeví jako správné bez ohledu na ostatní mohutnosti lidské duše jako je třeba cit láska a tak na což nedá protože rozumně to tak a také by to mělo být ne. Tak například když uznali za rozumné že náboženství je zbytečné a že je to v opírá duše jak se o tom jiný člověk na jiné a světa vyjádřil eště v tom pokračoval protože si to dobře taky přečetl všechno co tehdy tedy řekl říkalo tak křivdil tomu náboženství a kvalitou předešlém ale to nevadí rozum to považoval za správné co dělali protože se o samostatně čeho jsou tím léky které ten začátek ovšem rozumové rozumová výchova už se krista a ve starověku pochopitelně ale nikdy ne sama o sobě rozumové poznání ve starověku bylo založeno na sebe poznání a to už je jiné použití rozumu jestliže je rozum založen na sebe poznání. Poznej sama sebe jak to bylo napsáno těch třech a řeckých a jiných univerzitách tak jestliže na tom postaven tak on bere ohled na ostatní kvality v tom člověku nejenom na rozumové pojetí věci a to uvádí te na rozum do těch kolejí kam patří více méně do správný kolej neříkám že dycky správně ale do správný do správnější kolik než by vládl sám čili je tím řečeno kdykoliv jedna jediná složka v člověku z těch mnoha složek který on má dispozici vládne tak je to vždycky nesprávné vždycky že to cit zase je to nesprávné ten člověk dělá extaze citové u pamatovat do extaze do všech transů a takové stav se něčím unést zbytečně pak korytu je se dal unést ne to je zase chybné tam nebyla kontrolován nebyla kontroly ostatními složkami lidské bytosti fyziologický mi složkami to nebyla že ano že člověk se ten přehání je to co jeho fyzika nedrží ne to všechno musí na to by měl bát tak jestliže ten rozum. Už ho starověku byl vyučování k tomu nebo dává se mu taková moc aby člověka poučoval především a vládl například ve starém řecku nebo ještě v římě tak se dělala ta chyba že ten rozum který nebyl osvícený a který přejít malý jenom vědomosti radovan předané z úst nebo písma doma nebyl tím nerozumějí ale přesto svatý augustin když říká máte ti pravdu je říká. To byl vychovával někde sebe ně africe tam už byla taky do vysoká kultura říká bylo tam školství zavřené povinně on do školy chodil a nerad se učil a dostával hodně ran který se učilo způsobem ale rychlým při skal se tak dlouho ten žák až uzná za vhodné že si to má naučit a když ho zdecimovaný ne a byl ovoce se tomu neučil tak to potom šlo toto dodneška celé arabském světě dělají to si ste víc pohlaví a evu dětí a mlácení než vlastního vyučování neříkám že je to správné ale já se potom nedivím že ty arabové vinou výchovy tak a tak je na ji nemáme to za zlé protože byli takle předběho ani jako před kladné jak toto mohou se do toho vlastního oku života dostat. A to je svatý a se lituje že těch řadů málo dostal že by se byl měl ten učitel němu chovat úrovně ji a že by to měl býval mlátit více aby se do té hlavy toho být dostalo protože potom u to chybělo potom se považoval za méně bdělého za položila když se dostal ke křesťanství a říkal jakou moudrost já bych moh prospět tomu křesťanskému pojetí světa kdybych já byl víc znal z těch řeků. Z té řecké moudrosti to by se mělo dohromady skloubit křesťanství nemělo stavět na zle melouch jedna prázdné hloubce na na tom kde ještě nic postaveno nemělo to bylo organicky stavět na tom co už tady je říkal svatý a růst a to nedokáže protože se zavrhl to stane které se nemělo celé zavrhnout mělo se na tom budovat toto my vždycky uděláme a těch kterákoliv revoluce která si říká že je rozumná dycky to všechno ostatní zničí nebo hodně toho ničí zbytečně mnoho líčí a poznal se nanovo stavět čili je to zbytečná práce kterou si mohli ušetřit a toto říkám proto že proto by neměl být rozum od sou sem to jsou začátky jeho vlády. A je na něm správné to že on může daleko více toho ještě odhalit než kolik toho odhalil jak oblasti techniky tak v oblasti věří a je moje nutné mu dát možnost aby odhalil všechno kam až může jít a kontrolovat ho ostatním složkami srdcem řek bych lidským také tím že se mu nedovolí aby to zneužívá aby se nemělo mu zneužíval a to o vede pro válečné účely nebo takovéhle věci nebo mocenský o postavení. Ovládání národů anebo takovéhle věci no ale to není naše věc a jenom my to musíme dobře rozeznávat ve světě a říct si proto nesmíme zavrhnout rozum že se to zatím děje takhle špatně rozum má právo k tomu k čemu je vychováván společností totiž ta společnosti se dneska neví jem ale těch ale vtlouká do něho tolik jenom že by starověká co dítě ví než i mládež ve štrnáct rocích vy toho daleko víc než komenský že ano daleko více a dokonale je a lépe. A přesto že má tak vole výpravu v tom životě nic nepo řídí nic neznamená nikam se nedostane a je to zaviněno tím že ten rozum nebyl správně zasazen do ostatního rámce a to si lidských a ty nebyly přizvání co je to platný že jsme vyvstaly z rozumu co se dalo že sme ho donutili třeba úžasná kvantitu když oni nesen živé půdě oni stojí na horu a ten úvod k tomu se říká opuštěné srdce otá lká kterýs bytosti. A jiné složky rovněž tak proto ale mě nikdo jako nepřiměli k tomu by pohoda rozumem jenom vím že když ty ostatní složky jsou soustavně vykované tak tomu se se ještě vůbec nedostali a jednou se tomu dostaneme já doufám že už věnovat sám století jestli se s tím zastane kázat a pro to se může také stát ale já doufám že ne ježíš nestane tak ta trati za ně ničím tak budeme moci přidat k tomu ostatní tří vychovávat citově citová výchova je velice důležitá my jsme s ním vůbec ještě nezačli citová výchovných jenom náboženská kdepák si je náboženství je otázkou citu tak v té chybně pojaté náboženství náboženství musí být záležitosti rozumu svaté ko citu za jako ostatních složek i fyzika složek to znamená i možností. Řeckých možností člověka to už pochopili lidi přede mnou pochopitelně například don bosko to pochopil spali já ním předtím to už pochopili že vychovávali náleží sportu a přitom k náboženství té správné ale to byly začátky které zase zůstali jenom ve zde vezmete nežli dál víte tito extravertním chovat který to správně myslí lidem ty jsou dneska odkázáni do hranic klášterů do zdí klášterů protože situace vypadá tak jako v pátém století našeho letopočtu že evropu se přehnal stádo barvu a zastavili se jenom před branami klášterů ty nebáli protože měli strach tamní bohů. Takže jenom tím že augustin se chovali a bere i ty se chovali za klášterní zdi chovali vůbec naší západě vůle řekou řík aby předešlé kdyby nebylo těchto enkláva do toho barborku věku tak jsme museli začít se vším nově ale odtamtud se potom šířilo kultura jakmile opadla tak byl na toho pandantem toho plemeno a řádění a násilně vni a vůbec všeho toho nepravého tak se zase rozrostl takže první ty vědecké a rozumně řízené řády zakotvila dáli před tam prostě byl ta říše římská založeno na tomto vnitřním životě aspoň ty prosti. A tak to ví univerzitě byli itálii volo na že ho padá tak dále potom to všechno do francie tak to šlo dál ale dycky jenom potopá kteří sk říše kde se tam zachovala tak upraví těch klášterů a dneska je to srovnat hranicích velice úzkých se to takhle vykládá a takhle se žije a podle toho se vychovává a není možno není dovoleno z těchto ani víc když nejsou kláštery tak se to v rodině třebas takle dá říkat ale se jí dál za rodinu za okruh rodiny protože by vás kosti ty barbaři a to nejenom tady ale na západě nevyjdete si i to tady hůř není na zaplatit pro svých byste byli kdyby to takhle dělali jako já to tady říkám já si mohu to tajně jenom dělat v rámci své rodiny a nesmím to nikam dál roznášeli. Této společnosti jako bych to nesměli dělat na západě zrovna tak tam je to ještě daleko horší než ta protože lidi si těch hodnotné váží tady si jich váží považuj se jim to třebas i zakazuje ale tam to nikdo nezakope tak je to pro ně nic plně nic když někdo přijde ve šoku dokonce najde ho prázdný i nevědí co by tam měli dělat to je kněz je plytký to je pravda a zrovna tak si dete prosím vás máte tos do takového jakou ska to je plytké všecko co tam na je zajímavé takové pokoje tedy ty lidé nejsou ty celé do na výši poznání jsou velice jisto ale i s tím nízkém nízkém div živo dovedou hospodařit nějakým způsobem totiž zneužívají ho fakticky proto že narodí účely no ale to nevadí že všechno je to dobré tímto posvěceno vlastně je že jim to přijde dravci drahý to pří protože nevědomost hříchu nečiní to je to oblasti ale způsobuje obrovské utrpení. Toho si buďte vědomi čili zase se vracím k tomu rozumu kdybychom rozumově uznali že je to správné co bohu do rozumu na soukat od těchto duchovních věcech tam to stav abych zvýšil základnu přirozenou základnu toho člověka tak bych potom mohl daleko na vyšší úrovni už snáze jí ta když ale tu rozumovou základu nevybojoval na velice nízké úrovni jako v tom polskou du dál to znamená snažím se o nějaký skok který se podaří nebo na podaří vždycky je to zapětí které je bolestivé. K velkému skoku z velké dálky se musí tvrdě člověk připravovat a stojí o to tolik ná mají že když ten proces provede už konečně a pojatou přeskočit nějakou propast která zde je mezi nějakým vyšším poznáním a mezi ho malým malou základnou tak je tak unaven že lehne postele to se stalo židovskému národu tohleto on je sebe vydali mesiáš ale vod tý doby jsou vyřízení to byl přišel skok. My jsme ji za to velice věčně všichni když který to víme že to to pro nás udělali kdyby byli sti sedm set let se nepustili a neříkali své vlastní vůle tak kdyby byl jednali jenom jenom rozumově tak to nedopadlo s námi takhle my jsme nevěděli o ježíši vůbec se nemohl ten vtělit to byl první případ kdy si lidstvo aspoň jeho část když dost náro vydalo vstup avatar na tento všechno sedí indii to nikdy nestalo indi lidsky avatar musel sám příjít a zakročit byl tam byla taková situace že už to hrozilo pád a kdežto tady žádný pár nehrozilo a avatar přišel a tak. My ovšem máme dneska hospodařit už s tím že jako pro nás už přišel a to my nedělá my se chováme jako jeruzalému který neví o tom kdo je s ním a kdo tam přišel do toho jeho domu ne my za víme proroky a tak dále takže máme ještě mnoho řek bych rezervě co by mohl rozum do sebe v třeba aby snáze pochopil napřed jenom pochopil co duchovně potom musí zažít ale jedna věc je nebezpečná ať si ten rozum nemyslí kde když věci pochopil že udělal jeden krůček duchovnu ani jeden neudělal jenom vytvořil základnu ale ne vzlet ještě ne zlé ten není schopen letu bohužel to je přízemí záležitost takhle tenhleten rozum byl jenom ustaven teďka na té základně a my musíme dokud doba s ohledem na to že musí být opakováno to co rozum odhalil. A za správné uznal on je schopen nějakého rozlišování a to se mu násobí tím že nedělá to co člověk sám chce pro sebe že potírá sama sebe že se zapírá tím že nedá na své chtění ale dána chtění těch jiných lidí že to třebas vychovávají o školách ty od něho chtějí to co by to dítě nikdy ne do sebe nestřelí to je prudší a řek bych účelnější z násilná toho dítěte než jak se dělalo ve starověku řek neska rády už nemlátíme láskou ale vpašováván do něho tolik vědomostí že je to až zbytečné ale na druhé straně něm. U roz rozhoduje me schopnosti které kdyby třebas i na zbytečně věcech nebyly rozmnožení nebyli na které nová tak potom ty méně zbytečné by se tam nedostaly vůbec by nebyl schopen té se tom obracet on se naučí obracet v té situaci do o to nežijou duševní disciplínu která mu umožní aby do toho rozumu potom třeba věci které odtamtud od jinou než čistě rozumového poznání při já musím říct že protože jsem se snažil o to co nejvíc rozum na nabýt nebo. Obdařit nebo prostě co nejvíc poskytnout popravě tak se ho natrénoval tím způsobem že on neska dokáže srovnat to co přichází odjinud rozumové oblasti ne z oblasti smyslové takže dneska už pro mě neplatí že v rozumné jenom to co napřed bylo ve smyslech a nic jiného tam není nýbrž v rozumu je něco co nebylo ještě ne smyslech a ono to v rozumu je neska a to je prosím na starověku něco navíc. Ty říkaly nic není v rozumu co naše není ve smyslech mají pravdu pro normální lidský život ale ne pro duchovní život tam musí být něco navíc a čím dál víc tam se být toho co nikdy nebylo ve smyslech neboť my máme na smysl ne nebo mimo smysl né vnímání do kterého se dostáváme rozšířeným vědomím a rozšířené vědomí může na té jenom tehdy ze zastavíme rozumovou činnost čili tu činnost která prosívá normálně jenom to co ne ze smyslů tam vešlo zpracovává smyslový věc a když to tento rozum není je postaven před úkol a to je vědecky snadno odůvodnit né z protoho taky odněkud něco jinou lásku nic jiného než spatně látky to není on se musí adamovi na to zpracování ne lásky a ta zato je možná ovšem postupné. Takže ty vjemy o činu přicházející mimo smyslové potom zpracovává do soustavy a ta soustavu pomáhá nějaký stupeň pro šířeno vědomí překonat zase dalším stupně rozšířeného vědomí a tak dále a mělo by to ideálně dopadnout tak že to vědomí už bez ohledu na povídavou mysl na rozjímavě mysl na úvahu uvažující mysl by bylo schopno něco an blok přímou. Co by normálně lidský život nemohl o sahnout ne se to například stalo v těch sedmnácti letech poprvně že jsem anblok najednou postihli něco co bych byl za normálně za celý život nemohl postihnout jestliže jsem tehdy měl dojem že je to nejvyšší co člověk vůbec může dosáhnout tak sem se mýlil v těch šestadvaceti a něco letech jsem zase zažil takové anblok vnímání mimo smyslové které po změnilo ur svého života z toho důvodu že jsem. Vešel do další rozšířené fáze vědomí a kdyby to bylo bývalo zůstalo na té úrovni by byl z toho býval nespadl tak by dneska o sobě mohl říci že jsem vědomě věčnou bytostí a že jsem tedy člověkem spasený já člověkem spasený nejsem ani nejsem vědomě věčnou bytostí já jenom vím že jsem to vím paměťně to vím ne ale jsem zase tak oddělenou bytostí jako jste vy od sebe tohleto jste vy tohleto by to jsem já rozlišuju on je to tak správné asi protože musím mezi by žít ne ale vím dobře že to není pravda to vim protože kdykoliv to potřebuji a tu potřebu si nevíte nýbrž to by jinak nebo se s ní tak nejsem sám sebou. A jestliže zrovna je samo sebou zůstane samo říká kristus zemře a nevdá ze sebe život čili je to stav který sice je žádoucí pro život na tomto světě ale neměli bychom ho považovat za definitivní a měli bychom na něj navazovat tím stavem o kterém ježíš kristus řekl že je to zrno které není samo ano které není samo je ano tele je úrodné půdě a teplo v tele a mokrá moh roli tady symbol teplo je tady symbol všechno je symbolem prostředků kterými se to za modlí a samo zahyne ale jiným způsobem než když je samo zahyne protože nebylo samo jinak že vydáte sebe stonásobný užitek. A to je ten smysl lidského života který musí být začat rozumově člověk dospělý by se měl rozhodnout zase zní semene do úrodné země za levá a nerušeně mu vnitřnímu pochodu kdyby se neděle nedočkavý obcházel a ryl tu zem pořád tak by to zono nemohlo vyrůstalo musím mít absolutní klid do přejte vnitřní klid tomu vnitřní orání a proto vnitřní modlitba klidu má velký význam ale sama o sobě není vším je to jeden z prostředků. Tak to je postavení rozumu řek bych v budoucnosti já si neslibuju nic od toho že by se řeklo tak rozumí k ničemu to je špatné neboť rozumně vůdce taky špatné může být vůdcem aby soudcem a bude svou cem ale to mě některá nepřesvědčuje o tom že bych měl právo ho potírat já mám povinnost ho přivrácen protože bez rozumu nejsem ani člověkem ještě já potřebuju zůstat člověkem rozum sem se právě liší člověk od zvířat a jenom že ho špatně používá a tím se někdy ocitá podílet. Dvanáct ten století zakazovali aby etickým a valdenským propagovat bibli zakazovali číst by byli protože tam byly pasáže které mluvili proti vlastnictví a ty církevních raném měli všichni veliké statky a nechtěli se toho vzdát takže radši upalování to byla začátek inkvizice všechny durze kteří znali by byli a říkají vy byste měli podle toho žít jenom proto že jim to to vyčítali byli upalování byli kacíři a o čem vůli a cíli aby na odvedete tak to je to je něco co dělal sama si ke když sama církev celá staletí zakazovala číst bibli tak prosím vás co pro dělala to je neodpustitelný že ano no a to nikdo nemohl víc se proti náboženství udělat než ta církev udělal. Boží naší Nauka o převtělování, nauka o převtělování se z církevního učení vymýtila proto, že staré řekové římané na to všichni věřili celý východ lidsky tato věřili a bylo tedy součásti jich víry kdežto ježíš kristus fakticky říkal když tady nedobude spásy po smrti ho nedobude s jí ne dokud ten měl pravdu tady se musí dobývat že je to v tomto ctění nebo následky to už neříkal protože on učil člověk a jak tento život ihned se rozhodnout ne až znalo nebo za minutu to všechno pozdě i za minutu je po i hned se rozhodnout i neni za mnou ať nezapadá pochop mrtví pochovají mrtvé ne za mnou a takové to rozhodnutí na každém dalším kroku hraje velikou roli. Já jsem se okamžitě v sedmnácti letech rozhodl pro jiný styl života a chtíti věčem se díval na ten život přede mnou těch sedmnáct let který byl životem bez boha styděl jsem co ta jako za čivo který nebyl správně veden není to úplně pravda byl správně veden na úrovni toho života ale já jsem to tehdy pociťoval jako špatný život a když jsem se potom šestadvacet ch zase díval na ten život vod ty sedmnácti který už šel za bohem za vírou jak tomu věříte. Tak jsem zapsaný díval jako na něco úplně špatného ne neboť já jsem v tom životě nepotřeboval krista to je neodpustitelný protože ten přeci jak jsem se dověděl teprve při tom jak mi to gestapák nemohl zabít ze věděl co to vlastně je za přínos pro lidstvo že on vysvětlil každý krok na cestě a ty si m životem a kdyby to byl nevysvětlil tak nikdo kdo to nepochopil rozumově do od toho nevnikl se tím nemůže řídit když já nevím co znamená. Narození v betlémě že je to narození vědomí o bohu v lidském nitru ve stáji to je lidské tělo a tak dále když to už je mu nerozumím takhle tak nemohu to taky nastoupit nebo si s tím nevybral když to neměl nastoupí nebo to zabiju nebo to za kopám tu hřivnu ne tak to se mně už potom nemohlo stát takže sem říkal jak já jsem muž o se vůbec dostat se jak se mohl takle žít zase odvrátil od toho života s odporem a to je třeba aby se stalo na každém dalším kroku že člověk se neohlíží dozadu jak se o lidí na to hořící mě z to gomora a gomora tak se z něho stane solný sloup na každém stupni ne no někde dole a ten abraham byl jenom pro to zachránit že se neobrátil. A ta lotova se že na ten zachrání jenom proto že se obrátila a pro nějak se solný sloup takže na každém kroku se můžeme pro mě solí stopa cesta může končit ježíš kristus ukazoval cestu jak to nemá končit až do konce života jak to má během běžného normálně dlouhého života dopadlo tak a nebylo třeba se převtělovat rozumíte a bylo možno vejít do království božího on neříkal za pět vtělení vejde se království nebeskýho nýbrž teď dneska tento život a ne po smrti teď amen pravím vám jsou mezi vámi lidi kteří zažijí poslední soud to znamená ty přejdou přes hranice dvojnosti přes převtělování všechno se smaže o přines konec nauky o převtělování jako nepotřebné k tomu té rychlostí růstu který on zvěstoval rozumíte takže já to nemám církvi za zlé. Ovšem voni toto jako takle pro nebrali ne oni to brali jako odpor proti starému světu který na to věřil a který byl pro to velice lajdácky že i a oni si od křesťana požadoval větší horlivosti a ta větší horlivosti těla možná jenom tehdy když když ten člověk nevěřil na předchází tisící vtělení a říkal teď buď tady nebo někdy tak ho hleděli zbavit vědomosti o následujících vtěleních abych ten člověk ten se snažil zde sobeckých důvodů a provede sobeckosti dosáhnout poznání vrcholného rozumíte mně dobře takže nemám ji to za zlé a když se to někdo nevěří na převtělování tak mu to nepa já mu to nevnucoval říkáme to v pořádku že je to nevyhovuje tady máš úkol a tady ho můžeš klidně splnit ne aby se potom přesvědčí jako já že jsou nějaká předcházející a ne se dyc vtělení tak u mě to bylo jenom proto že se ode mě chtělo abych to jiným lidem dovedl vysvětlit a vysvětlit se to dá podle studia a nebo podle zkušenosti daleko účelnější a účinnější je podle zkušenosti já jsem to měl ve zkušenosti že jsem žil předtím ne tak je to v pořádku ale já vám řeknu mocen se tím vřelo. To nebylo pro mě jenom kladem ale velikým zdržováním protože si to všechno prověřoval já člověk nevěřícím svým všechno mít mana ně já jsem za tím šel ovšem někdy bez vlastní vůle třebas do té francie bez vlastní vůle aspoň to že ten po mé vlastní tak se sem tam toho nevidí ska a tam byl sem šel z vlastní vůle za tím tak tam se získal poměrně nejméně ale přeci jenom něco. A to když člověk který na to dostal jako třebas já na všechno už důsledně rozumově si se přesvědčit jsem tady důsledně tak si nepodobá jenom za metr s někým jiným kterému se dobře daří a kterému všechno jde a je úrovní a má všechny schopnosti a tam ty ne nemá nýbrž je to podobná ve vlastní vnitřním životě s tím co mu jde a co mu nejde a h říká tak je to příčina patrně někde v minulých vtěleních že mi tohleto nejde nebo tamto mějte a teď se tím zabývá proč mě to nejde proč co jsem to vyvedl nebo čeho je to následek a to je obracení se na za. A on si ubírá mohutně si ubírá intenzity prožívání přítomného okamžiku a jestliže se nenaučí intenzivně prožívat přítomný okamžik celobytostně bez ohlížení dopředu totiž nahlížení dopředu a ožení dozadu tak nikdy se s bohem nespojí takže v devadesáti procentech tato nauka přivedena k těm rozumným koncům kde se přesvědčil o věcech vede k nemožnosti spojit se s bohem nemožnosti to prodlužuje jeho týrání o několik vtělení a tomu já nepřeju. Já například mluvím člověkem velice duchovně založeným a mluvím s ním o jeho duchovním poslání a von říkal to byl zrovna nějaký můj přítel tedy pozice dobrý duchovní borec on říkal odpusť mě karle jsem příliš stát než abych mohl dokázat to co ode mě chceš nech mě umřít já příští životem to dokážu buď bez starosti se o tom přesvědčen a taky umřel a nedokázal nic a byl by dokázal v tomto životě zvítězit ale to že měl hlavě nako o převtělování tak mu to nešlo kolik já takových lí jsem poznal indové jsou všichni takový podívejte se například na to podobní toho. Ramakrišny kde ten světec kterému k nuly jenom do ta dvě převtělení byl smutný z toho a ten zcela světský člověk které mu kynulo tolik vtělení kolik bylo listí na to to byl z toho tažen okamžitě s bohem spojil jak je to všechno závislé na něčem jiném než na počtu vtělení a na tomhletom na rana na si to záleželo na duševním stavu a my musíme udělat všecko pro to aby ten duševní stav byl ideál aby byl adekvátní tomu vývoji a u člověka který začne věřit na převtělování se stává běžně to že je srážen vzpomínkou na svoji minulost z ze stavu přítomnosti na kolena bych tak řekl on nemůže využít přítomného okamžiku a tím si znemožňuje další pokrok mně to dalo velikou práci než jsem se z tohoto dostal dále jenomže měl jsem jednu výhodu že jsem věděl že se to dovídám jenom proto abych jiné lidi varoval. Před nakou o převtělování aby ukázal že význam má jenom pro toho kdo jasně ví čím ví jo to se to může prověřit pro věřit aby ty chyby nedělal aby je obešel já bych byl dělal tytéž by kdybych nevěděl přesně které jsem předtím dělal já jsem se mohl disciplinovaně jin vyhnout a takže to ta nato o převtělování po této stránce pro mě měla veliký význam ale po té stránce opětné že jsem objevoval čím jsem byla že jsem chodil a poznával jsem to bylo velikým zdržováním protože člověk když se někam se dostat k bohu tak co musí v tom okamžiku kdy se s ním spojuje odbourat paměť. Ten musí ztratit pamě jestliže mám paměť jenom na tenhleten život nebo na tuto existenci tak je to dost velké břemeno a těžko se mi to odbourává ale když mám odvolat paměť i na předcházející vtělení no to je teprve břemeno to se mi patrně vůbec nepodaří to nadlidská tato a dokud neodbudu paměť tak s bohem se nespojí na to vás upozorňuju my se musí být úplně po stránce paměť ne zastavena a to není tak úplně v lidské moci dyť paměť je hluboko zakoření na podvědomí a já tím podvědomím nevládnou. A když já se doví dám z toho podvědomí o předcházejících vtělení kam jsem se já to až v něm dostal přesto že to jsou hlubiny které jsou daleko za dnešního jedem nebo zítřek vším nebo především já nepotřebujete co jsem včera měl povedu taky nepotřebuju vědět normálně jsem tím jsem byl minulý život a že budu ještě žít to mně tak žije čemu je to to já bych věděl co jsem si tam měl co se měl včera kobce jedno mě nezi ničemu normálním mě ničemu že jsem byl předtím živ já jsem člověkem a mohu dát na to krk že jsem musel prodělat miliardy let vývoje než se tím člověkem stal že si ne právo postavili sk kůži a nabrat na sebe takovou šíří vědomí která by mě bez násilí a bez velkých skoků do volal přes ní dál tak šíře vědomí z učí člověka je třeba také široká u zvířete. Musí se to je ta šíře vědomí třebas daleko už z této užili vědomí zvířete není vůbec možno se dostat základnu také širokou což je základna lidská naší základnou vůbec není možno a protože jenom z této šíře lidského vědomí je možno jít dál a tam ste užili ne tak proto člověk má takové výhled ale tato šíře lidského vědomí se může posouvat směrem nazpátek. Což není žádoucí že a to je taky vzpomínka napřed hrncích vtělení já nejsem proti tomu že by nebylo byla tenkrát samá je ale já toho nikomu to neučím a nikomu nemám za zlé že to nepřijímá naopak radostí přijímám jeho názor že na to nevěří na říkám tak to je ta tvoje víra je snazší potom když tomu nevěří ale ne jenom si dvou by se více opře o to dílo nynější ale od přítomný okamžik se dovede lépe opřít. Když třebas jsem prvního toho člověka v tom koncentráku dostával na tuhletu cestu tak především sem ho musel zbavit vědomí tohoto života který do té doby žil neobracej se ke svému životu nemyslí že se s jestli si jim nějak provinil a proto si v tom koncentráku není pravda že tady proto aby o tu šel dá a ne aby ohlížel po ten žil na ho zapři ten život té taky za přední sama sebe zapře ničem předchází cíle to je taky zapření sama sebe. Zapření též jenom za přežil sama sebe a tak můžeš jít dál se tady jsem mluvil o kontinuální paměti a říká se že z toho dojmu který není povalila sprosté se člověk ten vtěluje. Jenomže jakmile se vtělí ten dojem zase se před tvoří na časoprostorový záznam rozumíš tu schopnost ten dojem má kdyby se dojem převažovala v okamžiku narození dokonce početí už v časoprostorový pochod tak by se člověk nenarodil a nemohl by vize žít ten zázrak boj před dělání dojmu na časoprostorový pochod na děj to je zázrak našeho života když potom se dostaneš nazpátek z toho časoprostorem ho vnímání do toho jak to říká dojmu nebo to ještě někde na pokraj jenom ten dojem ten ještě není trvale u boha ten řekou vtělit ale když jsem naznačit za ten dojem. Do příbytku božího tak si zjistíš že ten zázrak té proměny do časoprostorového děje je nutný jenom proto vtělení na světě ale není nutný proto přebývání v tom příbytku božím prosím možno do domu vměstnat jakoukoliv šíři děje čili jakoukoliv šíři paměti do dojmu můžeš vměstnat jestliže je toto možné tak kde se to bralo tím pochodem kterým se to město časoprostoru to to mu bezčasového tímtéž ohled zpětný se to dostane z dojmu že to prostorového pochodu to je jenom zpětná vazba nic jiného. To je logicky jsou takhle musí když to de tam tak to jde taky nazpátek takže dejme tomu když chce mi objevuje před tím zrakem a také před událostmi a těm že se to do události to co jsem zažil bible vtělení například všichni někam a poznávám to tam a tu stýkám se s těmi věcmi které jsem tehdy užíval poznávám je ne a dokonce tam vyhmát mu věci které potřebuju pro tento život tak to je pomůcka která přichází z dojmu protože v tom dojmu něco je silnější ho a něco je slabšího když například si tam najdu denní který mě vysvětluje že jsem to nějaké duchovní si dělal minulé vtělení tak to znamená že v tom dojmu to bylo tak silné před to teď že na hmátl. A to bylo silnější než něco jiného o tom tomu já se toho dojmu si ani zdaleka nedokážu všechno vyhmátnout co tam v něm je tam je najednou obsaženo všecko já tedy bych jenom to obrátil z toho převtělování ježíše krista jestliže třebas z toho dojmu v ježíšově životě který je taky věčný že na na věčnosti sem si vyhmát detaily života ježíše krista tak jsem si nevyhnal jenom ty detaily dějově. Nýbrž i smysl těch detailů čili tento záznam protože je to od boha nemá jenom faktologií znam nýbrž má závazný význam člověka zapaluje člověka nějakým způsobem poučuje s mocí toho poznání moci toho poznání ten dojem to je moc od boha ta nám proto z toho poznám že je to nebylo někde v astrálu meze to bylo u boha to je to oděno jeho obrovskou mocí ano a já bych neřekl že tedy zrovna kristus sestoupil ke mně já sem ho taky neviděl já jsem neměl nikdy vidění žádné bytosti a nic světelné nikdy nic takového. A světel ně vidím jenom když se roz ocitnu v astrálu tam vidím že ten né světelné města jak se tomu tady říká toho vody ale tam v té vyšší oblast žádné světlo nevidím to bych považoval za teďkaa toho stavu ano že to už je smyslový věc totiž to už je někde mocní skok když je to seto nejasnější jasné na všechno ostatní a jestli i když přináší poznání tak to za musím oddělit od toho světla to byl efekt který mě umožňoval umrtvil. Některé centra aby mohli aby mohli fungovat jiná centra aby mohla tady jiné jedné centra ke mně promluvit bych tak jiného poznání no zkrátka a dobře když člověk umírá přechází ho život do dojmu a pamě se neztrácí tak přechází do astrálního světa ten dojem zůstává u boha ale bůh není tím dojmem to prosím vás jasně rozlišujte dojem o ježíšově životě není běží sem nýbrž to je dojem o jeho životě ten je u boha ano ale tento dojem o ježíšově životě má zvláštní povahu že totiž to co se historicky stalo nebo někdo tomu nevěřil tak nestalo ale je to napsáno která se řekl že se to stalo co se historicky který stalo to je věčně platné. To ať se to stalo nebo nestalo to už existovalo vod věků to tady bylo připraveno jako jeden z dojmů o kterých se má člověk vejít svým vzestupem to je pro něho připravený příbytek nebo způsob jak se dostat do příbytku božího pochod univerzálně platný pochod jak se toho příbytku božího dostane člověk čili to má jiný nám než nazírání na nějakých předcházející život, toholeto, co se mi stalo v tom koncentráku. To má daleko větší měrou návodný znám ale návodný v tom novém smyslu. Který člověk nezná jako ne návod u potřel není nýbrž z síla provedení toho návodu je v tom obsažena a já si myslím že něco takového je v tom dojmu který se vstřebává do člověka z minulého vtělení. Je tam isidě tak uskutečnění toho dojmu takže člověk snadno dělá to co dělal minulém vtělení to už bude snadno nad je spisování jde velice snadno i jí vy já na o pak musím se snažit aby se já. To co nejpřízemněji, abych nepsal hezky, abych nepsal květnatě, abych nepsal básnicky, abych nedal na stránku krásy, aby to náhodou nebylo literární dílo. Jenom literární dílo, to by bylo na škodu věci mně šlo o literární dílo a nevím že mě o literární nesmí jít abych mohl být tvořit de a nic i o prostě upozorňuju vás já ho netvoří nemám stejnou obavu který ta ani o díla jako mě a ten podo ke techniky to je taky svým způsobem technika a to já už nechci dělat sou jsem vo rostl čili tenhleten dojem z toho minulého vtělení má pro ně i ten význam že já modlitbu že a pozměňuje i svůj výraz. I jak psaný tak řečnická já se nesnažím být hercem při tom který to bezvadně řekne nýbrž se snažím jenom věcně to vykládat na úkor té krásy třeba protože jsem mockrát opakuji a odcházím vracím k tomu co považuje za důležité zdůrazňuji to nehnete to zdůrazňuji protože vím co je tam důležité a pořád mysli mám řád který sleduju a který má nějaké vrcholy a nějaká nižší prostředí. A to musí být v mé řeči patrno především řeči svých má už tíž protože tam si člověk tudletu mu řeší různým způsobem když si mou dlouhou věku je se to různým způsobem ta dycky při jedna nevědí význam na mnohý i znam jiným té téže věci takže se říkáte jak protože se to nečetl že to četli vinou intonaci jeho a kdybych já to četl zase na novo zno interní tak to má jiný význam pochopitelně že dělám úmyslně věty dlouhé aby si každý mohl z toho intonaci vybrat to co chce to je záměr jiný než spisovatelským to je záměr vedení duchovního. Který pro každého jiným stupně mluví ano a z téže věci kde si může říct něco jiného toho znal ježíš kristus a taky říkal já tě egem tady mluvím a mají už já neslyší a mají vočima nevidí ale vy už to chápete lépe a že sem to dvou vysvětlil vám je na to chopíte e a já s hrůzou konstatuju jakým toho málo vysvětlil protože voni ještě nepřišli s ním na kříž a nemohli to ani pochopit a voni to taky jasně dával najevo že indovi jenom takovým systém způsobem jak ještě to stačí vzít ne že nechtěl ani a ze a jím takle sviním že ano že by po této stránce když bylo na vyššího řekl by byli pro něho svými který by se to hadovi to byli pošlapali a aby se to nestalo tak i toho moc neřekla moci toho nevysvětlil velice málo i toho vysvětlil kdyby nebyl vysvětlil toho tak málo jako jim tak jsem z toho zoufalí. A to by se podle toho nemohlo řídit ale mně když světel v tom okamžiku tam v tom musíme daleko více než všem těm svým učedníkům ji než tomu janovi a z toho důvodu že máme dva tisíce let potom že už musí mít trošku dál že už je načase abych toho krista nenechali než oni to museli měli pochopit že oni pochopili pro sebe a pro ty lidi jenom tolik kolik tolik cnost neslo tehdy kdy byli pochopili být tak se distancovaly od těch lidí a on si to nepřál on si nepřál by byli nějakém povýšení místě proti lidem tak já si to nepřemohl někde výš než tedy já myslím že váš rozum na takové výši že toto všechno co já říkám je vám jasně srozumitelné a že jsem si dobře vědomi že je to uskutečnitelné ovšem to musíte ní u každého z nás těžká záležitost mě i u vás pochopitelně to už je jiná věc ale dnešní těch dorostl k daleko větší šíři rozumového poznání než která byla možná tehdy za dob ježíšových. Celém stvoření a především v lidském životě tak zákon světu pochopí že my se od boha pokazí od boha se mi deme tak je taky možný odtud tam od boha se sem šlo řekneme miliardy let a jestliže to jde normální cestou kterou navrhl ježíš kristus tak za jeden jediný život to jde odtud nazpět no to je veliká vymoženost tuto vymoženost miliard oproti jednomu dvou ba jedné hodiny pak jedné minuty ba bezčasovém okamžiku to je ten úžasný propastný rozdíl mezi po kte odtamtud jsem a odtud tam jestliže například dejme ten dojem de od boha byl u boha a tady se realizuje s větší části nebo nějaké části během vědom jediného života že já se vtělím do toho všechno který někdy žil. A který žiju třebas mockrát předtím to je obrovský zázrak protože zrovna jako lidské embryum v mateřském těle prochází obdobím mnoha set tisíc let ne z proká až do naší doby přejde za devět měsíců vývoj celé přírody živé od buňky až po náš lidský život za devět měsíců prodělá vývoj třebas miliardy let rozumíte mi tak potom během života když už je kompletní ten tvor může projít odtud z té řek bych krajní pozice. Ze které by se nemělo jít dál do stvořeného nejenom to tam rozšířit pro mohu ti ten strom protože ty si jeho korunu tak odtamtud by se mělo jít nazpátek že a nešilhal po předcházejících a následujících vtělení je to fakt že díl že tento život je dílem mnoha životů a ježíš bych nevěřil na to předáni mnohého četné zlomkovitého vopravdu někdy tragického a v každém případě dramatické ho vývoje jo a dramatizovat pohled. Pohled na tu drama ten se mi upře že vo tom nic nevěřte veliká vymoženost já nevím o taky vtělení co bych já za to dal kdybych byl nemusel vědět obsažena těch těle čeho by byl všeho ušetřeno to straně představy to je veliké zdržování a takže neopravňuje pána boha že v okamžiku narození nevíme nic takhle jasně nevíme nic o přestane jenom na to navazujeme aniž víme že na to navazujeme hadem nevíme takle rozumově nic a to je v pořádku neboť rozum je čistý a může se naplnit něčím novým a na to se může naroubovalo nějaká zkušenost duchovní a to je možné jenom u člověka který dovede na minulost zapomenout. To co tady já vás učím to umění života spočívá v tom že stanu tak dobrým ka víry s tou že ani nebudu vědět že to ty a budu to převádět do umělecké ho díla reprodukčního já musím reprodukovat něco z jiné oblasti než téhleté v tomto životě a jestliže mám je produkovat něco z jiné oblasti než téhleté a to je oblast pamět ná. Takhle ta naše tak musím paměť vy řadě dělat tím dolů úvodním proč se paměť vysazuje vnitřního to musí napřed vědecky vysvětlit proč se musí za poznamenán že potom musí být hloupí a bez ve zpaměti ale pro tu chvíli toho vyššího poznání nesmí vám bránit v tom poznání pamě nesmí tam být tam není obsažena tam to je stranou tak úplně stane jako když střílí te když střílí já jsem cíle víckrát než ačkoliv jsem neboli na volně a střílí velice dobře že tu techniku u mě zvládat tak že na ní nemyslím takže já zastavím dech ani nevím že ho nastavuje já zastavím vzpomínku na jakoukoliv paměť jak mi učili jak mám střílet a jenom podle toho se řídí už samovolně samovolně se strefuje. Takže vám strefí co chcete jo a jenom proto že na to nemysli že to je samovolné já si pamatuju jenom jeden takový čárek kousek že třebas sem s mým přítelem přestavovat do drátu které o nich které byly daleko odemě my tam dvakrát které on ten přítel se tam bará strefoval prahem než trefil já jsem říkal že je mi to a takle sem to pustil a ono se to odradilo od jednoho drátu na ten druhý opa dva jsem se sil už vode mě nechtěl žádný důkaz říkal ty si často měl taky pravdu jsem čarou a jenom proto že dovedu odstoupit od paměti že něco samovolného v sobě dovedu natolik tyto věci se na stojí samovolnosti. Vy jste samovolnosti z té domovem přátelé váš pravý domov je samovolnosti od boha samovolně všechno jde do tohoto světa on nemusí myslet na to jak to zařídit tam nebo tady to bytosti to bys to by si hlavu zlámal s tím co to nejde on nemusí na nic přemýšlet a on to všecko dělá on všechno řídí nějakým nám tajemný způsobem a ta ta jednota dá ta do noh jediného slovíčka samovolnost. A čím tedy samovolněji člověk jedná v této oblasti duchovního poznání tím je to dokonalejší jednání a paměť není něco samovolného paměť tě už řek bych něco co pochází to už je reprodukcí volní stavů to už je proces toho co sem vůlí někdy uskutečnil nějakým chtěním nebo nějakým pochodem něčím pokud e myšlenkovým že jo vím a podobně čili to je v oblasti jiné než oblasti samovolnosti a já když tedy si přes to přejít tak musím zaujmout takové duševní postavení nebo takovým postoj ve kterém zapomenu na všechno co chci. Na všechno co chci neboť to není samovolné když to chci a musím se nechat unést unést svoji je zaujatostí pro věc to zavolat začíná vůlí pochopitelně ale ten postu od mé vůle dál už není záležitostí vůle může to záležitost nějaké. Ho pokračování nějaké setrvačnosti a tato setrvačnost mě dostane za hranice vlády podvědomí vědomí tohoto světa a tak dále čili jak se naučit odstranit povídavou mysl že i postavě nebo ona je postavena před událost třebas myšlenkové která jí to španělské postup faktor která ji překvapit ji zevní která ji znemožní se tam pochybovat která je jasně ukáže tady není prostor pro tebe. A to si ten člověk ne ne ne rozkládá takhle rozumově nýbrž to je zavržení paměti zavržení celého dosavadního obsahu ten na takový soud ek o kterém se mluví u ježíše krista jak o posledním soudu to je takový ohlas tohoto soudu na té úrovni na které je kde je najednou zavržen veškerá paměť ne nějakým pochodem chtěním toho člověka nýbrž prostě zaujatostí která přesahuje rámec normální zaujatosti když totiž nedáte především království boží tak je tam v tom především obsaženo poučení to musí být zaujetí větší než kterékoliv jiné jeli to zaujetí věc větší než kterékoliv jiné ono zanechá stranou neboť pozadí nebo opustí nebo zavrhneš chcete to říct to je jedno všechno co mě tam dříve bránila v tom přístupu do vyšších oblastí a čím je to zažití vyšší tím dá ale se dostanete čím je dokonalejší tak jak vnější a tak dále čili já myslím že i mechanickým způsobem se to zaujetí dá kdy pěstovat například dejme tomu jakub bohme upadl do extaze tím že viděl na hrad by se blízka jí se před. A byl taková tím jsem normálně by se dostal do tranzu ten člověk takovýhle divnýho nic neměl my víme že to dělají vsugeruji te sugescí že na svítí člověku do oba tak jasný světlem že ho dovedou do toho transu toho člověka ale on se nastal obyčejného transu protože ho to světlo které viděl poměl na něco z jiného světa on měl nějaké zázemí tomu v sobě měl nějakou vnitřní přípravu o které si dobře nebyl vědomí a tam nenu se ocitla na vrch takže on se té extazi přinesl veliké vědomosti veliké poznání kdežto dyž se to stane běžnému člověku že mu osvítit takhle jasným světlem zrak a dostanete no to stavu katany takové strhlo sti. Tak nic si to nevodnese žádné poznání takže dělají dva totéž není to totéž atman upozorňuju a nedoporučuju tímto mechanickým způsobem se do toho dostávat protože te věčně přípravy by to dostalo jako dopadlo jako s každým do se dostal do tranzu do atak ho stavu naprosté nevědomosti a tu post potom to záření to by to je vhodné pro lékaře kteří potřebuju když to srdce má slabý pacient aby ho dostalo dostali přes místo letech prostředku přes po operacím část do dalšího života ano nehrozilo mu běh srdce a tak dále tak to uznávám za správné a to jistě věda už užívá a doufám že více a dokonaleji to bude používat je se dá kdy si dá poradit lidmi kteří více zatím ještě. Tak dal jestliže tedy jsou jiné prostředky než mechanické k tomu aby se tento stav navodil tedy ke poproste dy jediný z prostředkem je studiu jiným postem je věda technika správné vykonávání své činnosti to všechno jsou proti které mě mohou dostat za činnost za vědu za techniku zamění né když já totiž v tom umě je se tím umění dám unést třeba že já sem usnou umění za to umění. Já jsem vám říkal že jsem si třebas ocitl na jednom konceptu vedle ve daleci národní divadla dobře známé a člověka který má veliké oni o kterých ne a když jsem to dvořáka poslouchal na tom konzert tak jsem se do do stav do se se stalo toho tvůrčího stavu toho dvořáka ne že bych dokázal to vytvořit a do toho tvůrčího stavu jsem se dostal považoval jsem za vhodné ten stav přenést na tu dívku která se dělá vedle mě tak jsem dotekem ho přenesl do té nemohu její roky jsem se dotkl mým ukazoval ke to stačilo ten jeden do té ona se do toho stavu taky na to se dostala a říkala když to zase přestalo ještě. Ne ještě ne to vám stačila jako ukázka co ve vás je že vás je taky celý dvořáka v nás je moc věcí za hranicemi běžného poznání a můžeme do toho pronikl jenom tím že samovolně do toho prana nechtěla ona nevěděl co s ním budu dělat to bylo to bylo to byla oblast samovolnosti do kterých jsem dostal ve které já jsem se ocitl jsem se od ocitl poslechne dvořáka mě samo samovolně v oblasti samo života dvořáka vnitřního duchovního života ne. Takže daleko lepší je třebas rozjímání jako prostředek se dostalo toho při kterém jsem si vědom že to povídání které při tom rozjímání začíná tím začíná to není cílem nýbrž to je prostředkem abych se dostal do duševního stavu ve kterém stojí mě za to aby udělal předsevzetí přesahující dosavadní rámec mých předsevzetí kvalitou morálním třebas etiku že anebo duchovní. Takže když moje předsevzetí vždycky pomocí rozjímání na bude jedné a téže kvality to znamená vždycky míří stejným směrem tak je to správné rozjímání a to rozjímání je vede ke ztrátě paměti já už nepotřebuju dále rozjímat přemýšlet jak se dostat do tohoto stavu jenom se do něho dostal já sem se znovu se vracet k tomu povídání jak jemu se přešli předsevzetí tak se necháte tím stím unést a najdete sílu v tom okamžiku k tomu abyste to přesvědčí potom životě mimo už to rozjímání aplikoval jinak jak to to neprovedete nemáte tu sílu máte jenom krásný ve že si něco živi že si něco zažili a to vy prchá ale když tam mlčí te. Tak se to třeba daleko hlouběji do vašeho povědomí a od tam tam to za prostí kořeny vaše to opakujete tuto rozumovou modlitbu a dostane se to vám jak se říká do krve a vy jste schopni toho použít životě a realizovat to takže například jsem ukázal na rozdíl mou modlitbu a to platí o všech možných druhých vnitřní modlitby že tímto pokojem který tak byl konkrétně ukázána a který se opakuje v různých variantách na jejich druzí modlitby se musí postupovat tam například dejme tomu obyčejný otčenáš. Tak třebas když řeknu otče náš už mě to nedostane do toho stavu ve kterém bych jako si uvědomoval že je to můj otec ne ale třebas se dostanu na to posvěť se jméno tvé a ono mě to třebas něco prozradí co je to posvěcovat mé asi taky někde napsal aspoň částečně tak jestliže mně to prozradí je to co není v pouhých slovech nýbrž bezchybný mě to vede k nějakému posvěcení života a tím jména božího tak je to v nejlepším pořádku a ten den už bych se neměl dál modlit ten den říkám kdy se měl dál vody otčenáše měl bych hledět toto vnitřně v klidu zažít. Aby to zakořenily abych to ve netrhal uskutečňováním to není správné to musí to vás svůj čas orání kterým to musí proběhnout já bych to přirovnal promiňte já jsem technicky založen člověk po jsem tlumočil technicky v tom mně připomíná technickou zásobě tu mysl technická nebo technologické zásada pro se musí musí člověk nitro své vytvářet spočívá v tom že nemá mít promysli závod jenom zásadu toho co mentálně potřebuje ale zásobě i toho co teprve z ráje k potřebě. Takže my většinou máme v sobě věci které zralý potřeby invoni například musí brát potřebě tady ve ňákých stojí na ně ukazovaly já jsem to musel bohužel tlumočil španělštiny ně ukazovaly jak urychlí zrání notu nebo zrání železa aby místo dva tři roky to zrálo za čtrnáct dní ne a takovéto urychlovače my v sobě taky máme že se to dá tichem urychlí ano anebo působením vyšším stavem na to vodě takovou vědu prosím vás nepěstuju to se všechno dál samovolně dělat ano a to tam přijdete vezme pomoci. Nemluvte prosím vás to co teďka se v tom komentáři modlim vody a až i tak dále a mnoho jiné věci to je pokus do s jakou nejapně opyleni cesty poznání z konglomerátu kombinací cest jakého jediného je schopen člověk člověk není schopen čisté cesty poznání já jsem nepoznal čistého znamená jednou ina člověk není schopen čisté lásky jak se nepoznali z toho aktivní na člověk není schopen jedné jediné vyhraněné cesty nýbrž jenom kombinace a tu kombinaci pružně vytváří podle okolností ve kterých se vyskytuje to znamená jestliže okolnost vyžaduje víc větší míru lásky tak přidává k tomu aktu poznání větší míru lásky jestliže to vyžaduje větší míru porozumění přidává mít se rozumu a tak dále jestli více pochopení na zrozujeme zaplavuje rozum ne vždycky ho zaplavuje ale někdy jenom potřebuje úplně za mezi jeho činnost. To je věc kterou nelze předepsat nikde a jestliže já jsem tady vyjmul z tohoto konglomerátu pružný ch možností které se vyskytuje životě každého člověka jednu jedinou cestu poznání je jenom proto že jsem měl na mysli že jinak to nevysvětlím než když to oprostím o čeho ostatního že kdybych chtěl vám vykládat cestu poznání do té vy ste byli plně udělali bych tak řekl tak bych museli oprostit od všech ostatních cest aby jasně vnikl jejich princip. Ale já jsem se pokud se tak pokraji principy tady vysvětlit ne v tom pojednání a to může mít neblahé následky že si člověk myslí že to takhle musí všechno vypadat to takhle vypadat nemusí to je jedna z možnosti a až ji jedna z možnosti de převažuje poznání ano tam kde převažuje poznání a kde převažuje třeba láska tak takhle to nejde protože tímto způsobem cesty poznání se jde vždycky do vyčerpání určité úrovně poznání. To překonání této úrovně odvrácení se od ní a nastoupení nové úrovně ano čili jde to přes nulové pod dycky a ty nové body nemusí časově probíhat rychle nýbrž mohou třebas přestavovat leta a že se to může být ten národ z ducha trvající leta ten nám kristu trvající leta záleží na poučenost toho člověka na jeho zacházení s tím vším tím materiálem ano. A jestliže tomu takhle je tak tak vám řeknu že jedině ideální bohužel fakticky neuskutečnitelné je cesta lásky kdyby jenom byla možná ideálně jenom cesta lásky tak ta by se obešlo bez toho něco opouštět a na základě opuštění něco nového nastupovat tam nemusí nic opustit a pořád nastupuje na vě ona jenom organicky převádí hodnotě před tváří kvalitně pře tváří minulou lásku na to se plynule na cestě lásky děje že kvalitativně mění plynule a ne skokem jako na cestě poznání se sta poznání nacházet dávána skoky a to je vždycky násilí. Ten de to u mě to převažuje cestou nepřežije ta poznání ale tak to není vzorové tak v mém životě vidíte situace které by vám nepřál prosím vás to jsou skoky a dramatické skoky velice neotýká skoky prosím vás jedinou lásku přírodní vědy opustit co nebylo snadné a byl jsem nucen opustit ty krásné toti jste se civět to si trati let a vidět jak někdo kdo nemá vůbec žádné poznání po nich může šlapat to může zničit nástroj který je o sobě uskutečnit malinký tělo tak sem si říkal to je nemožné tohle čili na cestě poznání musí se ukazovat relativnost pravdy na každém stupni kdy lehkost té pravdy že já musím poznat že to co pro mě bylo absolutní pravdou ne sice absolutně do dobroty ale pro ten úsek absolutní pravdu jsem se z toho toho tím řídil bez ohlížení dozadu a bez nahlížení dopředu nepovažoval za konečnou pravdu tak to po určitém přechodu když jsem z toho všechno vydobyl cestou vydobýt dalo přestalo by vůbec pravdou. A začal být sebeklam ta člo to být sebeklam a vono to tehdy sebe kam nebyl tehdy se to prožíval a najednou to byl sebe kam pro mě například to jednat správně bez boha byl sebe kam neboť já si správně uvědomoval v těch sedmnácti letech když jsem se setkal s tím bohem že jsem se klamal že to bez boha jde kdybych se sebelépe zdokonaloval sebe s sebe víte se snažil o to abych zdokonalování se dostal k nějaké k vyššímu stupni tak dál už by to nešlo byl bych z toho více zoufalý a stále jí se zoufalí než člověk který dělá nějaký pokrok já bych nebyl schopen před určitou míru zdokonalování se dál dostat býval naštěstí sem byl toho uchráněn že nositelem toho. Sebe zdokonalování bylo dokonale se nějaké kategorii vědí a ta mě byla zadržena ne do byla veliká výhoda já jsem to považoval za veliké neštěstí pochopitelně všechno se to obrátilo naruby přátelé to je na této cestě nutné pořád to co je vespod dostává navrch a to co je navrhnu stává do pod a takhle to pořád dopadá tak je to i s pamětným prvkem že něco se tam vynese co před tím se vůbec nevěděl já bych řekl takhle že jsem se tam setkal v sedmnácti letech s bohem to bylo taky druh paměti jenže paměti která není vázána na rozumové poznání která jde daleko za hranice časoprostoru které vzpomínka na otcovský dům. Tam jsem si vzpomněl na otcův dům a ta vzpomínka do se vzpomínka zase pamě byla tak si jednání jsem proti ní už nedokázal vod tý doby a dneska nedokážu ani dodneška jednat nedokáže jak je mocná prostě ji do a du a jdu bez ohledu na sebe a to bez ohledu na sebe je proti vlastní vůli ano to je ta odpověď takže proti vlastní vůli člověk na každé úrovni zase jedná jinak od útlého mládí jsem proti vlastní vůli jednal to co bylo správné tak tito nestačilo a považoval jsem to za bludaři způsob který to nebyl to je relativní o té pravdy tak jsem považoval za správné to jít s bohem do všech věcí a jich k bohu a nej nej pro ty věci nýbrž skrze ně a pomocí nich k němu to se mi považoval to sem považoval za vrchol poznání lidského já pořád lituju že mě nevidíte v té době protože byste byli viděli svatýho jo to tedy dneska je vám to upřena bohužel protože už jim nejsem ale musel jsem potom poznat že nejsem svatý ačkoliv jsem svatý byl prosím je. Ale co to je ta lidská totiž ti nás svatost je boží a z toho je každá i ta svatost lidská odvozena ne čili je to nic vedle toho božího i ta největší svatost lidská je ničím před jeho tváří no no tak potom v tom koncem se přes to ničemu všechno a zase věřím je nám to vylíčil a to nemohu líčit roku padesátého prvního to na leta ší část znovuzrození to nemohu líčit protože je to ještě probíhá ale kdyby vám to líčil tak byste řekli co ještě mohl ten člověk zachytit ho než celý život vzdát aby to bylo ještě a dneska vím že je možno soustavně ustavičně odevzdávat. Daleko větší kvantu sama sebe a tím také daleko dokonaleji stále poznává čili dovedu si představit už dneska aspoň mám představu nejsem tam ale a předběžně životě tam se člověk bude stále dokonaleji bohu že vzdávat a tím bude stále dokonaleji podílet se na jeho poznání na jeho bytí a na jeho lásce a to bude obsahem jeho blaženosti ne že bude dívat na pána boha jeho svatý jak by to představovalo babička zlata ale to že na pokračování bude stále více živ a stále méně mrtev to je věčný úkol prosím a to už nebude po určité fázi třebas převtělovat se nýbrž bude možno pokračovat plynule přes hranice smrti ano. Jestli někdo si vybere nebo jemu vyhráno jméno nějakého světce měl by si všimnou toho ducha toho světce a tím by se mě neřídit když například někdo je ano tak by si měl být vědom toho že to byla matka marii na a že v té rodině existoval nějaká tradice. Že tam stará maria nepadla nebe ne osvítili duch svatý náhle tak že předtím byla prázdnota ta rodina delší dobu možná že staletí byla věrná bohu a ta matka mariina tou svou věrnost bohu byla vzorem té marii že ta marie bez ohledu na sebe byla ochotna sledovat vůli boží takže když se jí stalo něco tak podivný že se z ní mělo narodíte které by bylo znamenalo pro svobodnou matku vyřazeno ze společnosti tak ne váhal a souhlasili přestože to bylo vyřazeno ze společnosti ona se mohla stát je už jedině otrokyní jako co od námitka ale ona ne váhal ona přijala vy byla te měla trendu ani. To se i v té tak to nepřijala já kdyby byl neměl trénink hodné kaž že ho napřed potom v těch sedmnácti letech a tak dále tak jsem se nevzdal tak rychle tam tomu esesmanovi tam to vzal taky tu tu je svou vůli žít ne jako jsem to těch prvních i nevzdával vtělí to je na tom světě a proto se dostával by rány že jsem měl být mrtev pro tento svět takže mít méno ana je prostě méno které by mně mělo přimět k tomu abych se držel tradice poslušnosti. Té víry která se mě tady vštěpuji a která má zdravé základy to to ostatní se na tom přidáno třebas to jedno ale zdravé základě toho protože mě určuju co se té správné ceny správné je to postaveno v podstatě na lásce a ne na pouhých příkazech když si tu tradici přeberu jako cestu lásky boží člověku a tou láskou mně to bylo reprodukován tou mou církvi nebo mou vírou tak pak se snadno vyznáme v tom konglomerátu vědomosti a nevědomostí věr ro učeních a odstraní to co je tam nesprávné a naopak budu trvat na tom co je tam správné nemusím přemýšlet je to správné i správné to mně bude ukázáno a k tomu budu cestou životní sekám. Tak to je smysl slova ne a tam je to snadné se dopadat jak ten by měl mít lidský život u ani ne ale je to někdy těžké u jiného svatého o které nic nevíme že ano takže rodiče by si mě dávat pozor když někoho nějak pokřtí jestli je to snadno sledovat el né neboť těžko sledovat el jak bych to u vás ty lidi tak podívejte se martina jako svatá neexistovala ne ale existoval martin a zřejmě je to potom martin vidíte a to ostatní nikoli totiž u martini a ten svatý martin jak vám známo byl římském voják setník em čínským a sloužil v tur ve francii na le. Já jsem tam na těch místech byl zase byl podívat na místo kde se mu to obrácení stalo to martinkovi a on byl člověk který nebyl věřící který by se klaněl bohu tamním římském a taky těm keltský to všechno uznává ale boha křesťanského neuznával ale měl pravé srdce dobré srdce takže když jednou šel okolo toho chrámu kde že bral že brát a sám se zimou protože neměl na oděv. A on měl bohatý římské oděv toho u takovou veliko to že tam u toho duchu sobě prutem to mě neudělá roztříď rozřízl ta mečem a dal mu to a v noci se mu zdálo že k němu přichází kristus od ní ty roubem toho žebráka ale darovaný oddělen rozumíte a ten martin mu říká do si já jsem kristus a kdo tě oděl mým oděvem on říkal ty v já jsem oddělil žebráka by tam připomínal ten poslední soud to jsem byl já říkal on čili od tohoto dítěte se chce tato deviza cokoliv uděláte nejmenšímu z bratřích mých mně jste učinili. A to bylo v něho tak silné že ten martin přestal křesťané matka ale právem ně svatý ale dítě které by se naučilo ve světě všechno rozlišovat spektrem lásky a ne spektrem domnělé vznešenosti nebo méněcennosti úkonů to by bylo nejšťastnější tě na světě protože by nedělalo věci které jsou velkorysejší dosažnější nýbrž i drobné věci bili se stejnou záležito pozornosti jako věci důležitější jak se lidem zdá nebo významnější jestliže by v člověku zavázal tato jednota jednání pouhý pohyb ruky má stejný význam jako dělání ale muži totiž je to na stejné úrovni to stejně důležitý úkon. Tak by nepodceňoval okamžik ve kterém žije ve kterém třebas nemůže udělat a už nemá příležitost ale má možnost třebas zmařit opět a to je stejně dobrá příležitost když to dělá i seuž boží tak by šel by se neměl vymykat té sounáležitosti s té jedno lito života život je jednota o které nemáme zdání všechny úkony vyplývají z jednoho a téhož zdroje z moci boží a z té moci vaří vobě z té moci vykládám a z té moci dělám neřek ten bůh mě k tomu dává placen protože já si mohu z jeho dary dělat co chci a tohleto člověk neužívá protože bůh je velkorysý pochopitelně svítí na kani jako na čistou si mysl cena to bych chtěl říct na tohleto a druhý je barbora. Tak barbora byla velice ctěna patron jak víte tělo středu cože prosím a taky hlavní ale já devátý třetí který jako dobře věcem rozuměli zbavil svatosti ženě protože ty její činy se mu zdálo být příliš příliš. Lidské nebo a to nectili plný způsob já nechci říct sprosté ale bezohledné jo bez od co prosím pomohl dne že vona v rámci své víry bezohledně jednal ano a to v očích je na dvacátého třetího degradovalo tuto svatou na nesvatební chyby mimo to opustíme proto že on si dal jméno jan dvacátý třetí jenom kvůli tomu že jan dvacátý třetí řídil kosmické směr. Jan dvacátý třetí patnáctém století řídil kostmi ský svět a zabil tam jana husa jan huby rozhodující pro pojmenování jan dvacátý třetí on říkal to je svatý já ho nemohu dostat do řádu svatý protože církevní to ne schválně la ale já to chci napravit tím že jako jan dvacátý třetí novou za něco jiného že rozhraní ty svaté na pravé a nepravé a uvedu nového ducha do církve ducha ekonomiku mnich ducha smíření se všemi náboženstvími a tak dále to bylo veliké dílo víc nemohl na tou dobu dělat. Takže ono mu šlo o smíření ono mu šlo o ducha smíření a uka a neviděl toho ducha smíření například u svatýho jih který kázal hlava ne nehlava ty pohany že jo aby je převrátil na věci by to nešlo tak toto skal panečku tak toho taky vyřadil s tím za nový dobře to celkem takové rozumově to dělal správně ne ale vezměte takovým nanovo kteří mají patron svatého tři vezměte o svatýho tyto rovnou nevzali říkali jestli na to budete v církvi na tom budete trvat a zůstanete u toho že von to není svatý tak my jako ano vstoupíme celý církve na von ti vše už potom a přesto přecházel. Se stal kostel svatého leží jsou zase kostel svatý ne prosté svatý barborce zase kosti svatý barbora nic se nestalo ale jan dvacátý takovýhle radikálně a všechno to bral z hlediska rozum je rozum je správného lásky co mu se nehodoval s principem lásky to škrt tak ten kdo dál někoho popravit třebas toho husa protože von hlásil správný život a nic jiného žádné bludy jiné než že ten církevní krev se mu nezdá být dostavíli že pro nával odpust no oni říkali my jsme nepronikl od tomu tam takhle odporoval při tom sou odpust jenom proto že by ho se chtěli o pohani my sme za ty odpust pro dané. To je byl odpuštěny hříchy když někdo ta platil a to přizvali věci duchovně velice prospěšné například my obdivuje me chrám svatého petra v římě ten byl celý za placen s odpust kdyby to byli neseděli pomocí od kusu tak to nepostavil to byli veliké smy peněz kterému se zaplatit dělníkem stavy.

Download XML • Download text • Waveform view