Makoň

82-28

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Tak teď vám přes tu cestu existenční ve zkratce ve zkratce nejpochopitelnější pro člověka cesta existenční to je nepochopitelně to je primitivní způsob jak na to jít a myslím že bez starým zákoně nesli cestou lásky ani s tou poznání nýbrž cestou existenčním všichni ti pro citová oni prostě vzali tu svou existenci kterou měli za základ poznání a na té budovali a protože já jsem nepovažoval tuto svou existenci v mládí za něco tak uzavřené lidským těle jako ostatní lidé že by to začínalo končilo těla nýbrž tělo jsem považoval za jeden z prostředků. O který ve mně myslí tak jsem měl k té cestě existenční dost blízko mohl jsem jít zvládnout a je zajímavý že je přestože jsem převážně šel cestou poznání tak do ruky jsem dostal existenční cesty prostředky existenční cesty a těmi jsem se dostal na nějakou úroveň cestě poznání takže oni přece chci se kombinuje ale já bych se vrátil k samu zákonu nabydu sebe tady se jí spočívala v tom že ty lidé si mysleli toto tělo které mám je od boha a já musím tím tělem je na k bohu sloužit leda ho musím obětovat ano proto voni čekali bohu oběti zapadne tak oni si pod tím představovali své vlastní tělo zvířecí své vlastní zvířecí tělo oni tam nesli ber. A ta jako sebe upozorňuju to mi to dneska už nechápeme že v tom beránky obětovali sebe že když ježíš kristus při posledním večer si zase dal zabít beránka a zase ho obětoval za se ho pojídá ze svými přáteli vyššími tak zase to byla bylo symbol oběti jeho těla tady na tomto světě zrozeného a tak dále čili on také ukazoval všechny základy existenční cesty protože von šel on starý zákon přišel naplnit ne ho zrušit on nezrušil nic z toho jak to voni pojímali ve starém zákoně jenomže oni to až na ty veliká ne jejich mi pojmout tak všestranně jako ježíš kristus on do toho vložil lásku do toho vložil poznání veliké že když to oni toho tolik sobě neměli pochopitelně byli nižší než on ale přesto. Ale protože nebyly tak dokonale jako ježíš kristus tak prošli tou ježíšovou cestou takže voni mohli dost přesně produkovat po jeho existenci na tomto světě kdyby byli nešli existenční cestou tak nemohli vole existenci na tom se ne na tomto světě nic říct do budoucnosti byli by mohli říct jaké myšlenky přinese ale nebyl by mohli říci že umře na kříži že už se s tím že se narodil v betlémě a to voni všechno řekli to mě vysvětluje že šli existenční cestou a tak chápali i tu hmotu existenci ježíše krista zde na světě už napřed čili nevěřili nýbrž tou cestou prošli u nich už se ježíš narodil v betlémě s jejich těle u nich už koupil do jordánu že a a tak dále všechno co se s ježíšem dělo už se s ním dělo s nimi dělo ve vnitřní dávno před tím ano to je. Věčná cesta cesta existenční která nezačla někde ukázku životy vše krista nýbrž dávno už byla napsána a lidé po ní šli ano ale kdybych si všiml třebas nějaké takového příkladu tak ti lidé to vzali tak doslova se tím cestu například jenom melchisedech že tak dlouho jak chce říká chodili s bohem až nebyli vidět ne a vůbec nikdy neumřeli nýbrž prostě se rozplynul a nebyli vidět takhle pojatá exist cesta je možná i v naším století ne že bychom chtěli být neviditelný ale že když člověk obětuje sebe i s tím tělem bohu tak přestává existovat v této jenom v této hmotě jestliže existuje potom ještě jinde než v této hmotě tak to má jeden nás. Se de že tady není viditelné ne že by tady nebyl ale je tady nevíte protože zároveň někde jinde a když se zároveň nejde tak tady nemůže být viditelné víte jsem se přesvědčil sám na sobě to znamená má že je byl až na konci cesty ale může tady neviditelný protože jsem se zrovna stalo tady v brně eště tobě když jsem byl po valdo vě při na nádraží sem pže nová nádraží indii ha jiný ale na a van měl jsem ke křístkem ale za těmi dvěma lidmi stáli ní dva z gotvaldova kteří mě dobře znali a nechtěl jsem aby mě tady šplhal kam já tady du to jsem si nepřál rozumíte mi. Ale já jsem jenom je viděl že stojí za nimi nic zřejmě si telefonovat nebo to se to dověděl prostě ten on je od poslouchá a nebo tak nějak jak se to učí zkrátka za nimi stál tito lidé to varovat jsem přijeli taky a teď já na to zíral já jsem šel okolo van okolo hada oni zírali hrstka ji vystoupila z toho vlastnost že ten vlak není nikdy moc obsa ven ten radí a ty dva lidé za nimi stály a taky zírali na ty lidi kteří ty se zase spíš všímali toho anima ke komu půjdou ne je že halda vaše na nikomu nežli protože mě neviděl já jsem šel těsně až k nim do jsem si říkal tak to udělám prudkým ale když jsem šel až ti tak jsem viděl není mi ty dva noc leda a tak jsem netoužil se s nimi setkat a tak jsem šel dál okolo ni těsně tak takového květ byli skočilo koních a voni pořád. A když neviděli jsem se ještě ohlédl při východu oni pořád ří dali po lidech a ještě to se nic neviděli já jsem přišel tady panu křístkovi voni tady ještě nebyli a když jsem jsem přišli tak se divili že tu sem já jsem prošel neviditelný a toto je možné jenom na cestě existenční protože jsem měl v ruce prostředky existenční cesty a ty mně chránit jsem si teplo být neviditelná to neumím být nevíte vůbec ne ale každá cesta každá cesta má své osobitou prostředky ochrany a tato chrám má být zjednána a měla aby na tu kdybych byl na jiné cestě tak má se specielní svoje ochrany prostředky o těch já nebudu mluvit že toto o tom můžu mluvit že nikdy jsem hrobu nedostane matčina s hadrem. A nebudu mě hlídat nám na náleží že ano a nebudou tam ty dva do považovat to už všechno je za námi proto vo tom mohu mluvit ne to už se nestane ale tady mám svědka že jako tehdy byli vlní ano a prosím to se má žilo tady mám to se stalo ve dvacátém století a to nebyla dělá událost taky události bylo víc proto že šel existenční cestou já jsem šel cestou poznání jak jsem si myslel ale měl jsem v ruce existenční prostředek ce to mít existencí prostředek co mě při měli lékaři v tom raném dětským věku je zbavoval této existence vědomí této existence když mně třeba podle se zbavili vědomí existence tohoto výhradně tohoto světa a já jsem přesto zůstal vědomí jenom jsem nevnímal tu bolest kterou mně způsobovali a to mě osvědčil lékaři a říkali to mé matce že jsem po určité době. Určitou míru bolesti už ne nevnímal tak způsobili že já jsem začal zároveň vnímat jiný svět než tenhleten rozute mě posunul vědomí mě ho rozšiřuje někam jinam a tím pro mě našli nový existenční prostředek který spočívá v té jiné úrovni tam mně ho našli dál vně v tom podporoval úplně systematicky zvířata že to to mají posunutý vědomí jako my ho máme třeba tady odsud tam rozsah z toho co si uvědomuje že co vnímáme tak voni ho mají takhle trošku posunutý ne tak voni není ají něco co my a v něm je si něco navíc co my nevnímáme a voni mě do toho svého stavu spůsobem dostali o ně při zvali k tomu mě přímo fyzickými tomu přizvali takže já jsem fyzicky byl na jiné úrovni už v útlém mládí když jsem s tím husami spal. Já to řeknu já jsem byl jejich ráj který byl taky tak žlutý je to úrovni astrální a jsem ty chrámy žluté tehdy poznal předškolním věku jo proto dneska moodyho beru všemi deseti protože oni ty začátky taky znají to svědkové ano a tak to šlo dál takže když potom sedmnácti letech konečně jsem byl pochválen bych tak řek tím bohem ne a tváří páše se před ním ocitl musel se uznat jeho existenci musem zahrnout s celý svůj předcházející život ten do těch sedmnácti jako zbytečný protože byl bez boha cíl jsem pokání a to jsem považoval za nic začnu to nebo ta pravda že tam je to pravda není ale tehdy této relativní pravdy bylo zapotřebí kdyby byl nezavrhl ten minulý život to který se s tě poznání patří tak byl nemohl nastoupit další život z jiný smyslem vyšším že ano já sem se musel zády postavit k tomu minulému jako ti učedníci páně museli opustit své rodiny. Aby mohli tady ježíšem kdyby zároveň si nechali ty rodiny tak to ne nikam nevedlo že jo tak to let ovšem ten symbol to musí být vnitřně jako ten abraham vnitřně zabil toho syna když ho výchovu nezabil rozumíte mně tak to musí být na bych se to brali za slova symbolicky to víc než takhle doslova o a takhle to šlo tedy dál takže já jsem v tom okamžiku kdy jsem byl tím pánem bohem promiňte mi přepadena je neslušně vyjadřování ale no to tak dále jednoduše vysvětlit já jsem měl vědomí toho že dostanou i prostředek kterým se dostanu trvalé do toho vědomí které věčné podstaty protože ona toto pominulo to vědomí ne to byla extaze která pominula já jsem se cítil poprvně v životě jako ve vězení když jsem vyšel z tedy sedmnáctým roce z toho muzea že je přetlak je rozdílný stav toho člověka proti vašemu. Se tady ani na chvíli nepovede to je ve vězení a já jsem vod tý doby ve vězení a to jsem cítil tak jasně že jsem podceňoval ten světský život chyba protože to je výchovný ústav možná že vězení ale je to škola vězeň nějaká že ano no a člověk to má trpět a člověk má jako tím projít ne no ale já jsem to nejradši bych to byl hodil přes palubu nestala se ale je zajímavé že jsem v tom momentu jak jsem zažil existenci ten smrtelné podstaty tak jsem věděl že do ruky dostanu nástroj který mě k tomu vědomě zase znovu přivede neznal jsem ho pro tu tu chvíli a dostat se k němu jedno tady ostatní jenom je ma světa my řeknu našel jsem na stole svých přátel kam shodil na kazí bhagavadgitu píseň o božství a řekl jsem v tito lidé kteří se hádali čtou píseň o božství no to přeci není možné to neposlechl životu ale překl jsem si kdo to přeložil že to bylo weinfurter jeho šel jsem do muzea to stalo ještě před tím osvícením jim že jsem do musel a tam jsem si zjistil v jedné větě jeho spisu že tento život je mostem do věčného života a to způsobilo moje vnitřní obrácení tak to ještě nebyl potud ale teď jsem říkal tak von ten mantry to věděl já se tomu paní tuto vy to muzeu to věc ké vě boha. Neměli pochopit jenom protože voni za ne vědeckého ne mého malinkou brouku od něj on byl taky věcem von napsal mikrobu nějakou nebo takovýho něco potopá technika a takovýhle věci a tak jsem se musela to marta dostat já jsem začal říkat že jsem byl na sku po vi a že von tam vyvolávat duch a že kroky a a že mu ho vajnfurtr ho toto vůbec hnal že ale von se pana který měl ten spis na tom spolku rozčilen říkal toto se duchovní věci nemá říkat to se nemáte snižovat ne ne si to vypiju ten skupinou kupení já jsem to trpěl říkal sem myslíte že to má takovou nějakou cenu ne a máte ty spisy já bych to potřeboval a on mě pudil napřed všechny možno spisy beze. Kolik zase a potom on i vy ke jsem se při přes odpoledne a přes noc a tam všem našel duchovní cvičení ve kterém jsem poznal poznal jsem v tom že je to ten prostředek který je povede k tomu vědomému spojení s ty věčným životě ne to jsem věděl že ten tak jsem říkal weinfurter ví no a on to tam napsáno nebylo jak jsem říkal jsem psal ta vůbec tam nebylo a ten prostředek byl čistě existenční čínský čínský ale existenčně pojatý jo vezmi tuto existenci a celou ji obětuji jo pomocí nějaké formulace jo takže ta moje modlitba bylo sebeobětování mozku od prvního dechu. Té modlitby to bylo sebe tažen přeříkávání písmene ne to bylo pomoc to jsem si jenom pomáhal abych se dokázal obětovat že v těch písemku jsem poznal že jak jsem si přečetl jak ho měl to smrt že to je to čím se člověk může s tím s tou věčností věčně spojit vědomě spojit no a díte protože jsem obětoval tělo všechno i to tělo tak to mělo potom ty následky že jsem byl schopen i v tom koncentráku se zdá toho těla vytahovat neslo následky jak by byl tak snadno se toho nevzdal čili to už tu existenci u mě povýšil na prostředek poznávací když mě tam bral ten gestapák. Tak hmotnou existenci nebo ten esesman hmotnou je ten co tak mně to přivedlo k poznání čili tady vidíte kombinace se sty existenční cestou poznání ovšem musí se na cestě existenční ten prostředek který člověk užívá brát jako všeobecný oběť svojí ne beze zbytku a oni si i ve starým zákoně pomáhali tím způsobem že obětovali zástupně něco za sebe a vmýšleli se že jsou to voni který se objevil se do toho rozumíte to bylo taková nějaká sobecké si pomáhali a postupně se dostali někteří z nich málo kteří do toho že obětovali celou pravdu celý tak první byl mezemi abraham který miloval toho svýho syna víc než sebe a obětoval se vlastně tím že byl ochoten ho zavraždí že já jsem ti už všechno dala co jsem měla. Že ani zdraví mě nosí prostě se já se ten může mi narodit postavit co ještě mohu do toho vložit do toho díla a pořád se nic třebu řada a pro se vnitřně nepřirozené pořádný jsem s tebou vědomě živa a ty si na to říkal terezko ty s měmě dala ty směrování protože všechno máš vode mě přesně do nás nic nemá té všechno moje tady se stala veliká chyba že to považuje za své nic mě nedal to klape čku a co mě můžeš ale dát to je všechno moje a na co si ještě nepřišla že mě můžeš dát a je taky moje je moje smrt na kříži to mě dej mojich smrt na si svoji funkci jak to já ti předám voni tu svou moc tý smrti na tiše předal. A pomocí toho se znovu zrodila ale okamžitě to znamená ono je zapotřebí si uvědomovat že člověk opravdu všechno od boha dostává a musí tím jenom hospodařit dovedete si představit jak by to bylo dopadlo v tom podobenství o těch hospodaří s hřivnami kdyby si byli maličkost toho uštípli nesměli si už chcípnout to je ani nenapadlo dokonce byl pokárán ten a uveden do zevního do nich temnot kdo si to zakopal nic neučíme si pro sebe nenechal jenom čekal ti hospodář že to byl celý dispozici ale on přesto dostal kdyby veden do temnot vnějších a kdyby si byl uštípl ne to by bylo zle nic si neuštípnout nechat o sebe to chtěl ježíš kristus o svatý terezie a tak se to oni podařilo aby nakonec už sama nežila aby žil v nik rysů viz jednal. Tedy to je velice hezký příklad todleto, jak mi špatně chápeme tenhleten život bereme ho vod svých rodičů a a tak dále pořád takové jeden od druhého ale ve skutečnosti to bereme od boha ale každý okamžik nejenom okamžikem zrození a co se týče intonaci k tomu bych chtěl říct já jsem sice se dověděl o předcházejících vtělení ale víte že to není tolik rozhodující já jsem to dověděl jenom proto že se potřeboval lidem kteří si na to věří umět odpovědět a kdybych se byl sám nepřesvědčil jak to je tak se mi odpovědět nedokázal ale věřte mi jednu věc kdo se o tom nedověděl z vlastní zkušenosti jak vypadá ho před chrání život tak ať dá na tahleta slova která teďka pro nesu ať si z toho nic nedělá a ať potom netouží. To dovědět a ať si nemyslí že existuje převtělování tak jak se to vylučuje není to pravda totiž já vám mohu prozradit že během tohoto života a to už mu to říct protože je to už je za mnou jsem jsem mnohokrát převtělil během tohoto života na se převtělil ano poprvně jsem se převtělil když mě ti lékaři to násilí udělali a vy táhli mě z té sounáležitosti s tímto tři s tímto tělem dítě které před tou operací žilo kultury ho roku se zdravou rukou se zdravím tělem bylo tak nenajedl já mám potom relativita doby to bylo to po jinou cítí tě že jak trošičku mělo hlad tak vyřvávalo takovým způsobem že si lidi mysleli že se zbláznil nebo že prostě konec světa u něho protože. Tolik mělo na tomto světě na tomto životě takle mělo a když jsem z těch operací odešel lékaři by řekl no tak měl podložené zdraví měl špatný složení krve tak mu nechutnalo pravda to je zevní důvod a ničí důvod byl že jsem byl jiným člověkem který už takhle nestál takhle živil mě nestál od tento svět a tak jsem od těch tří let do těch sedmnácti let byl nějakým člověkem jiným než předtím do toho jednoho a půl roku mezi tím proměna proběhla změna to bylo to přirození jsem se znovu narodil jiným člověkem sedmnácti letech jsem byl jiným člověkem než sem byl do sedmnácti ale úplně jiným já když jsem se na sebe díval snaze se zase se styděl za sebe že sem to že jsem to byl já a kdo mně znali všichni mně opustili protože toho kterého není poznal byl jiný a to ho nemohli potřebovat to vli přítel to by jí člověk že. To nejsi ty se stebou stalo víte neznáme my tě na se byl sportovní založen a tak všechno prostě do světa ne já jsem prostě do pro ten jich způsob života ale teď už ne co se mnou mohli potom pořídit opustil jeden za druhým a když jsem potom znovu se vtělil převtělil v tom koncentráku do člověka který už nežil tam jako třetím sám se sebou nýbrž s bohem to bylo další převtělení další ina nac a když jsem roku padesátého prvního dávno po koncentráku zase se znovu převtělil základem toho byl ten sen o ten sám vypravuje té duši jak se v divila tak se tam do mě vtělilo tolik věcí ve kterých se který bych se dneska neobešel tak tam kam se člověk v těm a kdy se vtěluje. Když se chtěli na tento svět tak není ještě hotovým člověkem prosím vás teprve čeká na na díl ku a podle dispozic a podle okolností ve který žije a podle prostředí jak se na něm působí se do něho něco vejde jenom že se to nevejde tak kdybych já trval na tom že jsem si jsem převtělením toho nějakýho spisovatele z osmnáct tého a devatenáctého století tak musím si přiznat když jsem si přečetl jeho životopis sem se seznámil detailně z jeho způsobem myšlení že jsem tak poloviny byl jím do těch sedmnácti let poloviny ale ta polovina byla odněkud odjinud odkud nevím a když jsem si teď uvědomil po roku padesátjedna čím to jsem a po té době vznikly všechny tyhlety spisy které by čet já ty předešlé nadávám vůbec k dispozici nikomu těch je celá řada. Ale nedává protože to je to je nové moje převtělení a já trvám na to aby se to nepletlo dohromady ty jsem sbalil a až na ten jeden spis mystika se to je nejednáte nebo poznámky vo mystice nebo tak to jsou reminiscence z první republiky a jsem jenom udělal víta že co tak to co to bylo únosnost jsem všechno neuvedl tam co tím říct si říci že většina je který sedíte nemůžete vůbec říct že jste byli minulý vtělení tím a tím to by bylo živé a nesprávné uvědomění protože vy jste možná sebrali s tisíce lidí něco dohromady a dali se to dohromady tímto to patě víte že jsem já vzal z poloviny vně od někoho něco to byla celkem v ina většina lidí si bere z mnoha jiných. Bytostí a o čem své a na tom staví dál a potom je bych pořádný arimatie která by v hlavě to to uznám moje situace by ale snazší protože jsem si polovičku někým ne to bylo velik ale taky ta druhá zdravý volá někam jinam pochopitelně i to bylo obtížné čili já jsem proto vůbec nebyla úvahu minulých vtělení vůbec se na váhu všímat si tohoto sta a tady hledět dobýt spásu a ne až po smrti nemohu ani radit ten svůj způsob který po spáse nikdy nešel a nikdy po ní nepůjde já marní jděte za ní protože ježíš kristus takhle získal svoje učedníky že voni chtěli být spaseni to je správné že někdo nechce být spasen to je jeho záležitost toho individuální cesta a tu prosím vás nenapodobujte to není napodobitelný to není správné to napadne a já jsem tady to už mockrát tuhletu věc o tom převtělí. A takhle že totiž neexistuje nic než jedno nesmrtelné vy nesmrtelné není nesmrtelnost a ten duše nesmrtelnost ježíše krista nebo dost ducha svatého tak ne jedna jediná nesmrtelnost čili dá se také říci že toto ne rozdělení nesmrtelného života neexistuje ani v duši té nesmrtelné ta je také nesmrtelná kte jedna a tatáž nesmrtelnost boží který základem lidského života jedna a tatáž nesmrtelnost čili ze šedou volně by se dalo říci jenom jedna jediná nesmrtelná duše a tím se všechno dostává do nového světla tato jediná nesmrtelná do. A není možná vy tam bylo nějaký rozdělen to je pocitu naší oddělenosti to takhle bereme i když to vyklad indové na tom mě nic nezáleží do to vykládá vycházejí nám tak dalece vstříc výkladem abychom to pochopili jestli tím nedostali příliš pravdu to je jiná věc já myslím že ano a ve si padá bylo takhle úkol toho nesmrtelného my tomu říkáme bůh je tady realizována na tomto světě pokud my to můžeme vůbec nějak teda tak ještě někde jinde ne ale na to se tě realizována část toho úkolu božího a jestliže tento úkol má být splněn bytostmi jako je člověk to znamená pomíjející mi trvajícím jenom určitou dobu a mající jenom určité schopnosti a vlastnosti tak nemůže ten úkol zmoci jeden člověk. Musí to z moci moc lidí dohromady jeden a tentýž úkon musí být rozparcelovává podle schopností těch bytostí které jsou noci které toho úkolu neboli tak složitý že musí být rozpracováno do mnoha bytostí jak lidských tak zvířecích tak rostlinách nerost nich a tak do časoprostorových já to dál nebudu rozvádět prostě já i vy přestaneme určitou malou část u úkolu který nám bůh předkládá a k tomu abychom ho realizoval a když ten úkol uskutečníme tak se s ním vrátíme do té věčnosti to je smysl řikame to znamená já musím spát správně pochopit. Tak mám úkol na tom světě já nemohl všechny úkoly všech lidí všech bytostí plnit ne ale svůj úkol mám znát ten mám plnit a jak ho splním nepotřebuju se dá vtělovat nýbrž já jsem splnil to co mně bůh uložil to uložení toho úkolu je jinak než jak vy si to představujete to je zase otázka velice hluboká já bych radši vysvětlil další přednášce a já to řeknu teďka rychle tak třebas splnění toho úkolu který uložil člověku bůh je život marnotratného člověka také to krajní jeden případ jestliže například ten marnotratný syn všechno. Promrhal co měl od toho otce že mu nic nezbylo tak jedna věc mu najednou za toho a na mysli vzpomínka na otcovský dům to znamená jestli já v tomto životě se ocitnu nad ně to se stává to je také dobrý případ totiž no obsahuje vzpomínkou na otcovský dům já za toužím když jsem na tom mu se vrátit do otcova domu jsem sice vědom sem k tomu co jsem prožil že toho nejsem hoden ale vzpomínka je důležitější než ta hodnot hodnot jsem protože jsem to pro hoden jsem protože jsem to promarnil a z poměl jsem si prosím to to vyklad případ ono to normální promarnění nevede přes tu. Je to promarnění takovýhle že se to všechno rozdal že se to pro hoří nebo tak ale to normální promarnění je sebevzdání to je taky to je ten nejvyšší způsob promarnění když zapřel sama sebe tak to taky promarní te ale tím nejvyšším způsobem tak od toho jednoho kraje sebezáporu až po toho ducha je promarnění dílem to všechno je plnění úkolu nějakým způsobem plnění úkolu a za tím obojí je vzpomínka na otcovský dům tak tím obojím za těmi každým případy i za tím vším mezi tím ne všechny ty před nebudu tady jmenovat jestliže ta vzpomínka tady je tak je to moc mocná vrata moci se schopnost moci se vrátit a jestliže se vrátím mám příbytek u boha a to je smysl lidského života mít najít tam ten svůj příbytek který jsme opustili když si ano. Tak to je ve zkratce vysvětleno to převtělování že totiž během života to dopadá ne tak jako u toho marnotratného syna nebo jako u toho do své jenom zapírá nýbrž to vypadá tak že já se třebas jenom částečně zapřu když je částečně zapřu tak ve mně vznikne určité vakuum a na místo toho prázdniny rozvažuje prostory v mé duši má možnost vstoupit další úkol další část mého úkolu ano tak tam při vsunou další část a do jaké míry já sebe vyprazdňuje do takové míry se tam souká ten úkol který mě je určen a když se úplně vyprázdním když sama sebe úplně ztratím tak ten úkol je do. Mě celý vpasován a já pomohu celý splnit a tím jsem znovuzrozen a Tím jsem vědomě spojen s bohem, rozumíte mně? A jestli si například indičtí jogíni našeho vinni tyto ještě jedna toho co ještě hůř nomine mě jestli si myslí že nějakým vyprazdňováním mysli se dosáhne tohoto sou na velkém omylu dosáhnu určitého vnitřního uspokojení určitého klidu ale To může být také klid mrtvolný. bych nejradši tady ukázal na příklad svatýho který partnery že to říkám mockrát už to je můj oblíkat velice veselý svatý a rád veselé svaté tim né ty považuju za poloviční svaté jo sama. Ty bez proč ten radostnější cesta přeci k bohu ne protože by to měl být tvor smutný a ten ten člověk žil ve forem ci v domě by tedy v městě velice zralé a tehdy mu řekli on byl biskup mimo kolem toho biskup si moc nevážil v tom výzkumném svém to nenosil ten tu čadu by zkusil tam měl obyčejně kočku o to který ve tam bylo dobře když jenom potřeboval opice nesen taky vyspal odtamtud toto hlavu a všem někam se ukázat ne ale to maličko to on byl tak vy švandovní ale jednou může k výš že tady je taky jedna jeptiška která upadá do extaze tu bys měl vzít do svého díla taky ne by se měla by tě taky pomáhat jaká extatika třesk lá věc tady. Francie řídké pozvěte mě ji a ona měla známost byla velice zle ten vliv nebyl pro ni nikoliv neznámým člověkem že a jeho kázání a všechno možné to je jakmile ho viděla tak v něm poznala velikost boží ne a byla tím tak nadšen že upadla rovnou do extáze před ním dala si tam prostě noha tak široká a von se na ní sklonil a začal ji fackoval tak dlouho dokud se z toho nedostala všichni na to zírali ne co to je a když jsem probral že on věděl že je fackování se probere když se probral taky říkal co to děláš ser já chodím tady do brlohů převracím než šťastné lidi starám se vo sirotky opuštěné děti tady je tolik napravo. O té v té forii a ty jsi tady extatický prožíváš nějakou blaženost já bych moh být každý z extazi co mě to dá práci abych v ní nebyl protože mě potřebujou tuhleti chutí a ti nešťastní a ti hříšníci a teď je nařizuju budeš se mnou chodit do těch prolomí a vešla obracet ty žensky protože já na ně mám daleko na spíš na ty mužský stačím a už mě v tom pomáhat a ona vopravdu kolikrát měla tendenci už upadnout s ran přitom byli někde v tom brlohů a on místo aby se všímal tam těch nemocných duševně taky začal fackoval znovu až se dostal do hromadí ho stavu až mu za se byla schopna pomáhat a zase vymlouvala to ne věci že to nemá tak nedělat rozumíte a pak byl spokojena šel pryč no tak ten jsem blbí a v tomto se mi nelíbí indičtí jogini a v toto se mi nelíbí kdokoliv. To si zůstane trčet na extatické úrovni co ta terezie z avily měla tu a svatý fyzice neví taky tu velkou přednost před těmito joginy že se dostali za tuletu fázi že poznal že v tom není spása prosím vás když já upadnou za stavu nějakého klidu a nebo nějakého vyššího extaze co jsme ještě vyčetl než klid a musím odtamtud sem se vodejít tak je věřit tam nepatřím kdyby odtamtud neodešel kdyby to byl trvalý stav tak je to v nejlepším pořádku ale když to není trvalý se když upadá ten trvalý stav tak to v pořádku není tak sebeklam a jestliže já odejdu odtamtud a nepovažuju se být tady vyvrhelem vyvrženi z dále nebo tak něco tak je to teprve špatné protože to jsem se nikam ani nedostal když nemám jasné vědomí o tom jaké to je skvělé tam jak je tady mysleno a když. Tam jsem jenom proto abych tam si blaženě odpočívat tak to teprve zle že ano čili já bych takhle asi o tak sval to je prosím toto co vám teďka říkám které názor indů a nikoliv můj ovšem né těch indů běžných nýbrž tak ho yesudiana a velice vysokých duchů kteří bohužel po českou nechodí a ten říká já vím že trkají to všichni dohromady ramakrišna to říkal taky že každý avatar musel přinést nějaké ulehčení cesty ulehčení cesty které přinesl ježíš kristus spočívá v tom že ukázal další vyšší stupeň téže cesty po které my indové deme a o které dovádí me někam toho svého žáka to. Oni konečný stav to je nějaká fáze velice vznešená a dobrá ale není to pást ježíš kristus ukázal opravdu spásu stav konečný ze kterého se nepadá nazpátek to není pouhá ex sem se on nikde neoperovali extatik o nikdy do extaze nepadal nazval jenom svým životem odkud kam se má jít a jaká je lidská kompetence a to všechno člověk může já bych řekl takhle abych to neprodlužovalo indický mistr když pouští svého žáka ře řetězu tak z něho udělá maximálně učedníka páně před křížem na kříž ho nevyvede a to všechno co z křížem souvisí a po něm následuje už v něm nezpůsobí a nemůže způsobit takže se potom museli najít takový partyzáni v indii jako třebas byl ramakrišna. Nebo buddha nebo narada nebo šankaračárya a jiní bylo moc ale ne zase tolik kteří prostě šli za jogou za jo za jo už šli dál když se dostali z rukou toho mistra tak šli dál ten buddha měl to štěstí že vy střílel sedm a dvacet mistrů a každýmu říkal nejsi schopen nejsi schopen to byla jeho veliká výhoda že on každý ten mistr v něm správně poznal že buddha není schopen jít tou cestou kterou šel ten mistr mysli může vést žáka jenom tou cestou kterou sám prošel a o našel z nešení ší cestou než kterýkoliv mistr indický a proto von říkal nejsi schopen oni to viděli jedno straně sice že vůbec není schopen ale ne pak a jenom si všimněte jedné maličkosti eště kdyby ten budha schopen když on si. Ne potom založil vlastně asketickou školu a tam zase nic nedokázal a teprve v momentu kdy odstoupil poprvně od té své knížky káně a jenom ne nějakým hříchem ale že malinko pojedl víc najednou pociťoval že to na něj leze jak se říká tak se tomu poddal pod stromem pokusem a dostal se do toho stavu nirvány ke které už nevyšel ta z ten stav nirvány se projevoval v jeho životě tím že předtím se všímal své vlastní spásy a potom od té chvíle jedině spásy všech ostatních lidí to byla nirvána to je správné mi ne vymazání vymazání sebe pro sebe čili tu plné zapřením sama sebe to se dokonale shoduje ježíšem kristem této navíc co před kristem. Jak buddha a co kristus deklaroval symbolikou svého života velice detailně to Buddha neudělal. ~~Prostě každý vtělení zase něco, k tomu něco přidá.~~ ~~Tak to jsem chtěl k tomu říct, ano?~~ víte to se krásně říká ale i mně se to těžko praktikuje protože já jsem to v rázem pochopil vě ve časem okamžiku ne takže o tom se mi pěkně mluví kdy jsem k tomu se jako slepý k houslím zdánlivě bez jakéhokoliv přičinění ale upozorňuju vás že všechno moc a sláva a velikost a láska a všechno co byste nějakou hodnotou nazvali je u boha a když se jemu obětujete když k němu jdete tak je vám to do takové míry po ruce a k dispozici jak to unesete jestli toho unese. Ten málo stěžujete si že pán bůh má nemá rád tak je to tím že se máte vy rádi a ne že on vás nemějte se méně rádi stran re více sama sebe a bude to toho mi vod něho rázem víc on není nemilosrdný ale my jsme nemilosrdný my jsme byl se jenom vůči sobě a ten nemilosrdnost protože si nevidí ani na špička nos to je ta bída tak na to vás upozorňuju že nikdy to nasadit na pána boha nebo si nemysli že sami se neschopni ty příklady svatých nás někdy odstrašujícím velikostí a a opravdu vznešenost nemělo by tomu tak být kdybychom se a vizme se ptali svatých jak ten si to dokázal říkal já jsem se dokázal sem s nikdy dycky jenom jsem se vyprázdnil a ono to tady bylo nikam příklad ten který pořád teďka vůbec to poslední dobou pro jsem se ho zmocnili nějak v nějaké literatuře. A francie a tam se dověděl o tom josef kupertinský který se stal nakonec knězem a nebyl schopen kněžství nebyl schopen dva roky se modlil jenom c tajně a plakal a dostal od neznámého kněze tuniku a tu tuniku za na sebe a uměl latinsky a byl modli čím člověkem v itálii tak to s každým dopadá čím jsem se stal v sedmnácti letech novým člověkem tím jsem předtím nebyl jak jsem k tomu přišel jenom ně se vyprázdnil od toho minulého člověka jak jsem šel k tomu že jsem chtěl dělat správně vod těch tří let že mě lékaři vyprázdnili od toho mýho žravého dítěte, že ano? A tak dále dal dát násilím a já to neradím ve starověku na to šli násilí voni zasvěcovali násilím člověka strachem především strachem. Tím že ho s postarali pořád tak ho zbavili jeho samého na chvíli ale to to co vodtamtud pošlou z toho to taky byl ono silovém a nezabral to celou bytost lidskou například se zabil zasvěcencem rozeným no a tak se podíváme zbytkového života podle toho nevypadalo viďte no ale byl geniální a ještě předtím tak tak a tak dále a tak dále čili ono to to násilný zasvěcení nevedlo k tomu všeobecné povýšení člověka do takového stavu řek bych trpného který jediné jediný zaručuje trvalo st toho stavu poznání jakmile člověk nej dostatečně trpný vůči. Té vůli to znamená neposlouchá tak se to jeho poznání ztrácí a není jeho nic nakonec jedině míra poslušnosti přináší míru poznání nebo udržuje míru poznání tak že celá ta cesta kterou jsem dneska ta předváděli věc cesta poslušnosti a do takové míry jak ten člověk poslouchá stoupá potom žebříku toho poznání e koho kdo mě dělá dobře a se vším že byla by to po těle že jo to je snadné ale míra nitra někoho kdo mine nevy jde každém na nebi to je mi blízko mi všichni jdete nevyroste se moc blízko že ano nenašli bych vás hodil přes palubu to je těžší vás milovat než když se plně a já jsem v plzni to na vás vzorem vzpomínám ne ale podívejte se toto je nutné tato disciplínu. Vli splněna v lásce zacházení s lidmi listina povolání a ve všem v prostě v konglomerátu celého života a tam mě přinese poznání první obrácení první znovuzrození a je to vlastně odstup od svého chtění že já podvoluji své chtění nějakému názoru třebas není ještě správný na tom nenáležitou se časový že je to tak správné a já mám dost rozumu abych mohl konečně na to dá že bych se mockrát nemýlil že je možné že se přitom moc ne mýlím ale je to první krok prosím vás trvám na tom že toto je první krok ne nějaké nějaké shůry osvícení to není první krok první krok je že do toho člověk jde ano že si řekne tak teď za temu půdu. Z krista temu potom toho věříte víte tohleto je jasně ukázáno ježíšem kristem že každému je dáno na vůli aby se rozhodl a když se nerozhodný nestane se učedníkem páně a když se rozhodne stane se když tam ten člověk chtěl ještě posílat svého otce tak pořádal od se a ušlo učednictví pána ježíše krista že ano a kdokoliv jiný měl ještě něčeho jiného na práci tak nemohl se stát jeho učedníkem páně říkal i neat khan jestliže se chceš tam někdo pravdu otázku prosím tě mistře ty káže duchovní cestu a jak to jak mám na ní začít a on říkal jestliže se takhle ptáš jak máš na ní začít tak je vidět že na ní začí vůbec nemůžeš protože dost takle ptáte. Že není začal a ne začne nikde začne jak to výš mistře protože ty zřejmě ještě něco chceš vod toho světa to tě bude věčně vadit na té cestě když to neuskuteční co co ty například stěl ještě umět nebo vědět nebo udělat no si on říkal já bych se potřeboval na učit anglicky on říkal tak se nauč anglicky a až se a když jinýho praně by stačilo umět anglicky jestliže se nemýlí a je to pravda tak až se naučíš angličan to pude chopí po té co se ti při znovu to bylo to správné tato otázka co dělat pochází jenom o čeká který na tu cestu nejde a nechce jít a nemůže a nemůže protože ta tím se něco jiného tak když se něco jiné a tak to musím tak to musí provést ne jednak mu to bude hlavně strašit to říkal svaté lety moje. Eticky oni se dostali do kláštera ne voni touží po světě k čemu jsou tady kdyby si ten svět od sloužili tak by to bylo lepší a pak by tady měli klid proto indové pro normálního člověka dí nějakou náboženskou výchovu dát tak ho pustil do světa aby si to vodsloužit v tom světě a pak se protože se dostal ke stáří k tomu mistrovi ne takže takhle to normálně dopadá lidském životě ale prosím vás otázka jak začít to je věc disciplíny no říci tak vydržím to bez toho co chci ještě dosáhnout abych já dosahoval něco především jiného pře já mohu chtít se no anglicky ale musím především něco jiné tak disciplinovaní tady musí mít ten řád hodnot nový musím nastolit také dobře si přeložit si třebas předložit evangeliu svatý nakloníte moc ale třebas jenom otčenáš a říci jaká je tam za akt radost veden a kdy jsem se ho. Ten ty hodnoty uctívat a postavit je před tím tak se budu snažit napřed ohle zdejší nedá se nic dělat a nebudu se modlit a lhát pánu bohu buď vůle tvá království tvé že já chci jenom chleba nemusím tak klepaří opatřit možná že až si ho opatřím až budu plný žaludek že taky mě přijde myšlenka to kolovat ví boží prosím uznávám proto ježíš kristus nepodceňoval tohleto to se dá paralelně provést proto von ty zástupy taky na sytil že nespoléhá se na to že budou jenom živi z toho jeho slova asi těl je zázračně a toto záření si cení je takovým takovou ukázkou toho že když člověk především se stará o ty boží věci tak je zázračně sit v tomto světě. Že jsem byl proti sedmnácti let tak zázračným si že by byl na to umřel hlady fakt nevytýká do to zázračné ale byl bych zhebl odpuštěním tak je ten automatismus dvě automatický funguje automaticky jako pro budíte a zničil by člověka tak to musí být od pána boha poslaná celá řada halda andělů který vás hlídal a oni jsou poslané viďte a ty vás blíží buďte bez starosti ale vy to nebudete já mu vděčni tělo své matce a svému okolí že mě z toho dostali že jsem tehdy nemůže když cokoliv na tomto všech chci a ono to nepřevyšuje tu touhu nezastiňuje mi tu touhu po tom věčným životě tak to nestojí v cestě rozumíte já musím mít řád hodnot otčenáš jež se nebesích posvěť se jim. No to při království té tento řád hodnot musím mít pak je tam taky řada na to odpusť naše viny jakož i my odpouštíme našim kam své náš vezdejší když na dnes a tak dále na to je taky řada když se to má umět tento řád uspořádaným mé duši uvnitř tak je to v nejlepším pořádku nechce se nás abychom nemysleli na chléb vedlejší vezdejší abychom nepouštěli svým bližním že ano to se nám taky ale má to v pořadí hodnotu nižší podřízeno té hodnotě posvěť se jméno tvé nebo té hodnotě otčenáš to je hodnota první a kdo tuto hodnotu nectí že si myslí já mám tady svýho otce já mám tady svou matku a neví že je synem jediného a dcerou jediného otce a nevyvozujete z toho. Důsledky pro celý svůj život a nechová se jako to těžko si vzpomene otcovský dům ale když tohleto umí aspoň ve chvíli modlitby povýšit svou mysl na pozemské věci zažít otčenáš kdyby se modlil jenom otčenáš ale dál neřekl ani slovo jenom si uvědomil že je to náš otec tak by mu to stačilo jako velice dobrá náplň vnitřní modlitby věřte mi to prosím vás na této citem sám dneska líčil existují nějaké prostředky který se chopíte a kterými se dostáváte kupředu a tyto prostředky vás dovedou do nějaké výše do nějaké úrovně ale není vůbec. Žádného prostředku který bych znal nebo který by kdokoliv znal na světě který by vedl až do konce ty prostředky které někam člověka dovedou po určité době přestanou mít sílu protože ho dovedly až kam mohli je třeba zavést nové prostředky chtělo se od vás další já jsem vás další ztráta vás samé další sebezápor naší sebezapření rozumíte další tedy odejít od své vlast od to vlastního chtění abych to řekl dnešní přednáškou a podřízení se nějaké vůli to znamená další míra trpnosti ne že by ten představa něco dělat nebo něco zanedbávat ale být v tom ná být v tom více uložena v rukou božích rozumíte víc brání k tomu co děláte z rukou božích ne a ji manipulovat ne jako vlastní toto jsem dobře udělala nebo toto mi jde to to stačí. Čí aby se to zastavilo kdybych kdyby například dejme tomu já bych to řekl takhle ti učedníci páně dělali taky zázraky voni k tomu hned měl ježíš kristus ale jakmile si přestali uvědomovat že to je moc od ježíše čili od boha a né jejich kterou to dělají tak jim to přestalo jít a přišli k ježíši a řekli co ho to to tam nejde mi tam toho ducha nemůžeme vyhnat pod vám pomoc a von říkal no jo to se vám nedivím že vám to nejde tuhleten nejistý duch se dá vyhnat jedině modlitbou a tu vy nedokážete jaká je to modlitba teď se tu modlitbu před nimi modlil on na něj zírali vo nic neříkal a ten duch z toho ten nejistý dům zemře vyšel vodešel byl prost. Se to modlitba vnitřní mlčení já totiž musím dokázat nepřivlastnili si účinek toho co dělám víte to nebyla zásluha těch učedníků že někoho vzkřísil nebo někoho uzdravili to byla zásluha boží a vy ste nesměli přivlastňovat voni museli donutit sebe k mlčení toho člověka který by si to byl chtěl příklad už to si ty neudělal rozumíš ježíš kristus dycky říkal mu tam děkovat to jsem měl neudělal to byla vaše víra a já už jsem ji tady mockrát říkal a von to ještě budu opakovat jak k tomu pocházelo že ten člověk který šel za ježíšem aby byl třebas uzdraven ten musel předat svou vlastní vůli kterou už se musel zbavit vůle sám se uzdravit že a předal tu vůli ježíš tak zrušen měl vůli se uzdravit tu předal ježíši rozumíte. Takže on už člověk nesmí vůli to dělat ze svý vlastní síly něco nýbrž silou boží a tento přechod vám tam někde chyběl a proto se zastavil to tam napravená dvanácti devatenácet řeknu pohádku ale to je pohádka kterou říkám pro tebe protože ty mnoho z toho do té pohádce je sám nebo sama zažije sama to prožiješ ta pohádka se bude ho věi ten životě asi v tom spisu bych to začal a teď byla jedna rodina jako je ta vaše je tam tatínek mám. A a ty měly dvě děti děti už byli veliké jako ten ta tin jak já jako ta maminka ale zůstávali ještě doma nitrem že jednomu tomu dítěti se tam líbilo a druhému se tam nelíbilo a proč se tam tomu jednomu nelíbilo protože to nebyl vhodných letec a proč se tam tomu druhému líbilo protože to byl hodný hrabe a co je to být nehodným chlapcem nebo nehodným dítětem nebo ne hodno holčičku to je znamená že takové nehodné dítě bych chtělo aby se všechno dělalo tak jak ono chce. Bez ohledu na to jak by to mělo být takže když mu něco neudělali vhod co ono to dítě chtělo tak by bylo malé plakalo nebylo spokojené du plo tří stalo věcmi a takové věci ta cesta si toho tak to bylo už jako malé nehodné a potom to s ním rostl a když byl dospělý jako tenhleten už úlo říkal líbit tak bylo zle v tom smyslu že jenom to uznávala za správné co je mu sloužilo o čem si on myslel že je pro něho dobré bez ohledu na to že ostatní musí velice mno udělat k tomu aby to dokázali proto dítě nebo pro toho člověka že musí sami slevit ze svých požadavků že musí sami zapomenout na sebe a myslet jenom na ně. A tím trpěla celá rodina vším se měli točit kolem toho zlého člověka který zlý člověk je pro mě ne ten do dělá jenom špatné věci ale kdo myslí jenom na sebe takže jestli nechceš být z nebo zlá tak opravdu je třeba aby se dávala pozor co ti ostatní potřebuji a aspoň stejnou měrou jak oni slouží v době si sloužil nebo sloužila ty jim a tenhleten ale nechtěl nikomu sloužit ten si dal od všech sloužit a považoval to za samozřejmé a proto jsem u doma pořád nelíbilo že nebyli schopni ani všechno mu poskytnout co tělo já to deníku vysvětluju pro vás abyste viděla takhle mu to samo sebou o nemůžete říkat to by se piráti tam musí být dej ne začátku a sám světě jenom pojem zlýho. A pojem dobrého ano v tom smyslu lidské abyste viděla čím potom budete na manipulovat ano tak teď ten pojem zlého já ho dál rozvedu teď už je jeho vě teď už začnu tou pohádkou protože tomu zlému bratru nebylo nic doma ho říkal si tady mě žádné s těší nekyne tady já nikdy nebudu šťastný protože oni si každý žije pro pro sebe měl dojem kam je jenom pro sebe níž lidí pro něho než pro sebe ale on měl dojem že když něco dělali pro sebe a není to vyro něho že to je jenom pro ně a že to není pro něho a to je to těžce nesl to já půjdu do světa a tam budu hledat štěstí tam bylo jisti lidi lepší ke mně a budou se více o mě starat a poskytnout mně větší naděje aby aby lépe žil než prostě štěstí mě tady. Jak jiné a tam asi na mě čeká já si za tím svým štěstí do světa rušit si že se za svém to svým štěstí že to byla ta hlavní chyba toho člověka že všude hledá své vlastní štěstí ne prospěch všech nýbrž vyčleňuje sebe právě jenom světlo z toho kolektivu a zase se nám staví na místo kam nepatří každý patří do té společnosti jako rovnoprávné člen ne jako výjimečný člen a on se chovali jako výjimečný člen rozlišoval to co je pro něho dobré za prvořadé a to co není pro něho dobré třeba je to jinému sloužilo za chybné za špatné nebo nežádoucí takže dejme tomu když on teď na té cestě naštěstí přišel na krajina a tam by je mraveniště kde sem mravenci snažili dotahl. O nějaké dřív podo mravenci a říkali mu dobrý člověče a ten by to vykládal takhle dobrý člověče pomocná my tady nemůžeme to dřív ko tam zastat a když to tam nedostaneme tak na bude pršet na ty naše kukly ty naše mladí mravenci nebudu moci klidně růst mogula to nesmí být když nám po můžeš před deště to ještě dostaneme na pravé místo a úklidem je on říkal ale co je mi po vás mravenci když potřebujete mít kukly ukryté tak si to zařídíte my lidé se zařídíme taky se věci a nikdo z mravenců nám nepomáhá já jsem neslyšel by mravenci pomáhali lidem něco přikrývat nebo něco takového nic takového takového na ni a nebo ruplo to mě nic nepřináší protože to nemá žádný význam a by jistě k tomu máte všechny předpoklady že to sami zařídili o to č. Že jsem šel by ho neříkal prosím tě nedělej to pomoz nám tě taky pomůžeme a nechci se jsem nikdy že by mravenci pomáhali lidem to s to jsou řeči to jsou balíky s bohem a odešel a tak se zrovna choval všeho vysvětlit ty ty štyři body ano to je pohádky rovná se tak choval dále v lese kde ta či se měla malinké hromádku stačí dole na zemi spadne z místa nebo to najednou umělo lítat a spadlo a vona při něm prosila toho zlého bratra aby je vynesl nahoru že ona nemůže posilu jedinec toto hnízda a že někdo přes noc to mládě sežere ne tak ho prosila víte a teďka je důležité abyste zapůsobila na to dítě takovým citovým způsobem ona musí opravdu citově prostředí a musím říkat dobrý člověče jí nesmí napadnout tu tyto. My to bylo špatný člověk vona každého považuje a priori za dobrého do k ní přichází a momentálně hnedle se škodit ano to je neškodí toho za doprava nemůže považovat ale to tam jde jenom třebas okolo a nic nedělá zlého zatím to považuje to bral tak říká dobrý člověče všichni v té přírodě oslabují toho zlého bratra jako dobrého jako dobrého člověka dobrý člověče buď tak dobrý a pomoc myst mláděte nahoru když ho tady nechám přes noc zaručeně ho někdo s ním asie nebo někdo jiný takže je poslední možnost ho tam nahoru dostat on říkal ale co je mi po vás proč si ho lépe nevydal to není moje záležitost hlídat své mláďata a taky není moje záležitost je tam nehodnost nazpátek to nemohlo zítra spadnout znovu a kdopak by to vyndal. Tím tě dalek v té naděje že já ti pomohu musím jít dál protože tak já bych se nikam za štěstí nedostal toto co ti k čemu nějaký pomohu není moje ještě s tím já jdu za svým štěstí a ne za tvým a já musím mít tedy dál tady moje ještě ti ne to jasně poznávám že tady není ta není moje štěstí a na říkal no budeš litovat já bych ti taky pomohla té směšné kdybys mně pomohl a má se ji na plné kolo ne ten smím ustat pozna podobat já tady nebudu všechno předvádět ale to se dá všechno tak vyjádřit úplně konec ne a zrovna tak tady a která tam se třepali na pokraji toho rybníka nebo na co dostatek a prosila aby tam hodil řekl prosím tě tam je házet nebudu do tebe nic není tady třebas chci ti já při tom nechci a to je rozhodující já do začněme tady. Vyháníme ryba se jenom zdržujou to nemoh udělat a šel dál a tak to dělal pořád dál tak že takhle to nějak musíte předvádět rozumíte já teďka ještě začnu s tím dobrým bratrem potom šel za tím svým bratrem o hledat tak nešel do světa za tím účelem aby tam nedal svoje štěstí nýbrž když se bratr jeho nevracel zůstal tam někde pro ně mícháme tak se odebral ten mladší ze svého domu zde za tím účelem je dal štěstí ale aby vyvodil svého bratra který vás patrně jde zabloudila aby ho přivedl domu tak ten rozdíl v tom musíte zdůraznit že ten šel za jiný učený že dání vlastního štěstí když člověk hledá vlastní štěstí tak vždycky ho my ne totiž známá věc ono musí o věc a ne o vlastní štěstí ne aby si k tomu co má ještě něco dalšího. Přivlastnil to je cesta pryč od pravdy protože pravda nic v tom že vlastním pravé v tom že nevlastním že jsem ne ho správcem toho že to považuju za propůjčené na chvíli všecko a musím být vděčen za každou chvíli toho propůjčen a musím pořád vy připraven k tomu že někdo přijde se kterým budu o tom účtovat čí to vopravdu je umíte si na ty hřivny toho ježíše že které byly propůjčený těm služebníkům a které museli vrátit nazpátek i s roky takže když něco mám k dispozici tak se nikdy nepřejde tomu mít příliš mnoho protože ze všeho budu muset vkládat účty ze všeho do předcházet učit a jestliže toho bude moc tak to nedokážu tím správně usadit já budu moci z tohoto nesnese složit účty s tou ten nebudu mockrát. Toto si to přivlastnil to sou žije jenom mně a tak dále tak prosím vás to je špatný zjevit a přerostlo to co máme přes hlavu a to se nemá stát to jste potom zoufale situaci protože máte víc než co unesete s tímhletím o tom moudrostí životní musíte k té pohádce přistupovat i k tomu v výchově je dítěte že totiž ono nesmí mít všeho pod ono musí mít toho jenom tolik aby existovala a ne do cokoliv jiného aby s tím hospodařilo aby to dokázalo uložit aby si toho vážil já vím co pro mě třeba znamenal židličkou kterou jsem považoval za zasta válka první a nebyl a ač to sem bolela to sem považoval za součást svého života za živou že desku která má svůj život tak se s ní ho. Hospodařit jako s živým tvorem proto do dneška ta dědečka existuje že jo a to už jsou nějaká leta ale ještě dodneška s ní hospodařím líp než čímkoliv jiným protože mám tu zkušenost že mě to vychovalo ke správnému ty se mi za to vděčen též kdy sem že to vyvolejte správnou zacházení s věcmi věci musí být pro mě druh života já jsem tehdy v předškolním věku rozeznáváte i živým a mrtvým to je správné nic není mrtvého co beru do ruky a co se spojuje s mým životem to je pro mě začíná pro mě být mým životem mně propůjčeným životem lépe řečeno a tak s tím musím jednat a když takhle s tím jednám tak to je všechno výchovný prostředek pro mě k tomu abych dovedl k tomu. Dávat nebo ho to ubírat podle momentální potřeb toho života abych si nepostavil a že takhle to věčně musí být nebo že k tomu už třebas nebudu moci přidat že budu muset od toho ubírat že budu muset být moudrý vzhledem k věku který zastav například jasně neska nemohu dovolit třebas potopa jako mládí dneska má by to došlo době rovnou mezi někam že vlnkou by to vydržel ne ale potom třebas bych chtěl tu rychlost dokázat běhu nebo já jdu tak nedělal to mě to nějaké metry vůbec žádné potíže ale doplatí do by na to srdce a všechno ostatní takže takovouto moudrost příslušníky musí mít i dítě dítě například nesmíte nutit k tomu aby dělalo dlouhé pochody protože by to vodnesl jeho srdce do do do dospělého věku ono by potom mělo čele a takové věci. A zavinila by se to sama že nemáte třebas před tou o tom co to dítě nese pohybově ono se pohyb von se podobá malému zvířeti které má eště ve zlem obavu tělesném třicet schopnost velice rychle něco vyprodukoval protože pružné ale proto to potřebovat tu sílu zase do potřebuje by se byl to unaví a to i časově se unaví to znamená pro něho čas plyne jinak než my takže chvíle je mu dlouhá tomu neza zvete že není že nemá stáni že ne trpělivé čas jinak u něho plyne to všechno byste pohádce kdyby tuto člověk měl se to moudrost dalo vyjádřit slovně intonaci že je a takový takovým způsobem a předvedu jenom malinko ještě toho dobrého bratra tak třebas on v tom lese pomohl té ta čit si ta situace tam To opakuje tytéž co je nejsem opakují když tam kde ten jako by to bylo poprvně totiž ta pohádka je časový rozbor bezčasovosti stavu duševního stavu takže dejme tomu ten stav který se může řešit po zlém tentýž stav se dá řešit po dobrém a mně jako časově za sebou ukázáno jak napřed po zlem a jak potom po dobrém se to řešilo ale ve skutečnosti obě dvě síly společně člověku pracují to si bude jako vyprávět musí teď by toho vědomí nebo vědoma a musíte na oboje dát stejně stejný důraz protože oni se takhle hlásí ke slovu ve vás i v tom dítěti takže teď například já přede z toho jenom tu scénu z toho lesa ta čit se. Zase tam ošetřuje to mládě a to mládě tý pá zoufalství protože ví se opuštěno nemůže nahoru vzletu a matka prosí toho dobrého bratra stejným způsobem jako toho zlého dobrý člověče který jdeš kolem smiluj se nad námi tomu je dítě do rána zahyne když ho tady nechám nemělo jít ta přeceňovat své síly spadlo jsem dolů a nemůže nahoru já ho také nemohu svou kaší silou nahoru vynést jenom ty ho může zachránit jenom na to věc to záleží upozorňuju vás na to že situace v životě je taková že když já se přichomýtl ničemu co se mi nabízí řešení dobrému řešení tak nikdy se nemám vymlouvat na to že tak někdo jiný by to mohl udělat protože to je. Ne snad chybné v po té stane že bych se sou zanedbal ale že to mám vidět v tom ví sobě ochotě pomoci takovou ochot pomoci musíte to děti pěstovat a to se dá pomocí pohádek napřed navodit to dítě citově to považuje za správné napřed citově a ne ještě jenom ale citově se do toho tak vloží že potom má k tomu i rozumový přístup ještě rozum mu to musí tam se potom později o tom rozum eště musíme mít musí to ještě v korigovat či musí být koryto vá narozen rozum nemá jenom povahu vůdce nebo něco takového naopak tak to je kolektiv karet bez kterého nemohou lidé existovat správně na tou vykořisťovat a tak dále tak teď tak ta či se ho prosím a on říká bože bych tě. Pomohl to je pro mě je maličkost zříct opatrně to se má nějak po doruky a nebo to ta si a vyšplhal se s ním nahoru na ten strom udělal to ta ta či se doprovázena ukazovala kde to místo je a on je tam opatrně posadil a tak ta či se mu za to poděkoval on slezl dolů a šel tím lesem ta tačil to ovšem s kázala všem ptákům bude se takže pokud on šel tím lesem tak on ušili zpívali a on říkal prosím vás proč mě zpívat a oni říkali a tudy to v nezpíváme ale ty jsi nám projevem lásky kterou my tady v tom lese chceme nastolit tady chceme tý žáky žít tedy chceme opravdu seznámit rádi je druhému pomáhat jako vy byste lidé měli taky sobě pomáhat. A za to jsme vděčni tomu projevu a buď bez starosti my ti kdykoliv pomůžeme za to že si dal průchod té své a chce která je škodě ale v každém člověku ale on jí nedovoluje aby se uplatnila no no to všechno vědecky ne ale ti mě to takhle neříká pochopitelně ale jenom vám to odůvodním protože ono je třeba umět také to rozumově odvezu má veliký význam to je to věci všech nesmíte ho kdy stěhovat slovy na oděv musí to prostě tomu děti podat citově a teď ještě u té babičky stanu tam ten první šlo aby se na noc leh a tuhleten taky ale tam ten první ji neroz sekal dříví na zimu a tento sekal a rozloučil s ní a ona za tomu pomohla radou. A tomu radu nepomohl protože nebyl ochoten ji poslechnout vůbec klas taková bába mně může říct co ona může vědět ne tak jsem to musel radikálně řešit opatrně to dí se musí naučit ctít stáří ctít mínění každého člověka mezi to ovšem přebrat pochopitelně ale to si nechat pro sebe jenom jako důsledek svého jednání a ne to někomu kříska o hlavu a říkat mu co mě ty budeš vykládat nebo ty si starý nebo ty si senilní a a co jste o toto takové věci nevede že někdo nemáme a nic to nemá myslet každý ponese možností a teď když to babička mu poradila tak mu říkala ty úlohy které ty předloží čaroděje a které tvůj bratr nezvládl ty zvládne snadno protože nebudeš. A za tebou bude stát ovoce tvé lásky kterou si projevil v tom životě upozorňuju vás na to že když člověk dělá dobro bez ohledu na sebe že mu to nic nevynese ale když to pozná objektivně jako dobro tak to je něco co střádá nemusí si být toho vědom ale je to fakt že spřádá něco co v pravý okamžik mu vynese odměnu v tom smyslu jako když se přiblíží hospodář a řekne teď tu s tebou účtovat že situace která by dopadla jinak hůř dopadne lépe proto že za ním stojí nějaké roky z toho co on si ve provedl a špatné a tady dobré ano toho špatného špatné a tady u toho dobrého dobré takže ta babička řekla. A k tomu dobrému bratru všechno by si moh pokazil kdyby se za to co správně uděláš považoval za vhodné vzít odměnu ty se sám přesvědčíš že bys nic z toho co tam budeš dělat neudělal kdyby se měl pomoci toho dobra kdybyste měl za sebou pomoc toho dobra které si předtím vykonal z čista jasna člověk nemůže udělat lepší věci na které sám nestačí když zatím nes nestojí to co před tím udělal tady je kontinuita dobra a to tato kontinuita způsobí že do věcí vstupuje vína a mohl by se po kazit tehdy kdyby začal myslet na tebe že ten čaroděj bude říkat a to je příroda i možnosti lidské v tomto životě když tě bude nabízet všechny možné je po. Tady z tohoto světa jakmile si něco z toho vezmeš tak si musíš uvědomovat ta babičkou takhle nevysvětloval etapách pilně tak se musí uvědomovat že proti nepatří protože to za by udělali jednou mravenci jednou ptáci a jednou dyby to se s tý pohádky do víte čili nikdy s to bys to byl neudělal ani maličkost toho byste udělal býval sám takže tohleto když si budeš vědom tak ne tak uzná že nemáš právo nic od toho čaroděje vzít jenom musíš tu přírodu která tě takhle svádí a která by tě proměnila taky kámen to znamená vy si umřel ztratil když si svůj život jak říkal ježíš kristus je nenalezli byto protože by si hledal pro ten život něco co se nemá pro něj nedat to nenáleží jemu tak ty musíš si uvědomovat že. Nesmíš mít zříct je to čtou opakuju a musí jenom hledět k tomu abys tu přírodu do jejich mezí odkázal aby to co tě svádí k tomu abych ji pro sebe využíval aby to si umrtvil tak ty ho musíš dříve tím proudem vinou té on zvihněte be tak ten pro e si tam najdi hleď po něm pořád ho hledej a eště on byl ukazovat ty dary a jakmile ho najdeš okamžitě ví toho čaroděje on se pro ně v kámen to znamená v tom zlo které se ti jeví jako výtečné dobro že bys měl to nebo ono to se to se pro tebe mrtví to pro tebe nebude dál že existovat co je to že se to nebylo jako dobré rozumíte mně a toto si ten vyprat musí být vědom té před těchto důsledků pak to bude prát e jinak jiným po plním že tím vítě se nad tím čarodějem ten člověk tebou nebudem. Právo a ty budeš potom kralovat v tom jeho království přírodním ty lidi jak se pro mě je nazpátek zase lidi z těch kamenů mu nabízeli království to je to pravé že se potom tomu člověku nabízí všude kralovat je vlastně se tam dostal tím jednáním nezainteresovaný odosobněný které nezáleželo k tomu člověku na něm samotném ano tak to je ovšem od odmítl to kralování protože s ta platí pro to na to že v té přírodě ne nemá vládnout člověk nebo mám vlastně do takové míry jak to slouží celku širším než je člověk a o to to myslím dneska neuvědomujeme a vede vás tu deme přírodu a všechno protože my jsme přitom na člověka se člověk je nám středem a ne. Celý ten vesmír a všechno co s tím souvisí a to je veliká chyba no a to by se neměl dopustit ani člověk duchovně založen a takže tato pohádka je vlastně takovou schránkou nebo souhrn moudrosti které který by se mohl potom tomu dítěti všelijak různých variantách předkládat aby chápalo potom momentální situaci když třebas to dítě něco my tam vyvede tak já mu řeknu za tohleto teďka vyvedl petříku dostane začli na páska připraví pěkně za dnešek ale zatím vo to budu vyprávět pohádku a vyprázdnil pohádku tak že ono pozná že to nedělalo dobře a já se ho zeptám ještě bys to dělal příště tak jako před chvilinkou a on říkal dědečku já by se to už tak nedělal. Teďka vím že bych to měl dělat jinak a jak by se to dělal tak se o vyzpovídám a když to dobře řeší tak to chválí třeba to není nejvyšší řešení ale tak dětsky přístupné kteří čí špatně tak mu to opravuju tak dlouho až se dostane do řešení třebas přes další při pohádky řešení správnému a on to pohádkovým způsobem pochopí jak má správně jednat a on potom mně řekne v že je to je pohádce to říkal takhle to tak já jsem to taky tak provedl ale dopadlo takhle ty ho tři okolo mě se na mě hnutí a seřezal mě ne khana to je taková l pohádka zase nenu jinou pohádku ne a asi v tom smyslu že když se mu nepodaří utéct od těch kteří o těch teda pro ni za nic takže musím taky nějakou volit a teprve potom utéct jo a a podobně prostě jedno. A tak jako oni nespustí trošku přece aby mně ho měli vítr že si mě v těle nářez jsem pořádně dal víc než to on snesl vůbec takže a byste si vybral toho jednoho z nich toho nejsilnější ho abych od radil ty ostatní co říkal jsem dost chlapce teďka se řešil tohoto a vy si z toho vezmete příklad jo a měl jsem pokoj a k tomu že jsem to dělal jenom jiného totiž je a soto dvou než aby ho na řezali nýbrž výchovných účel za výchovný účel tak se mi nikdy nepodařilo podlehnout nikdy ne když se byl slabší než on já sem na to šel rozumově rozum právě má veliký význam než to oni na to šli tekl takže byli jste kte nerozumně já jsem byl rozumný bojovníkem při tom v tom daru který jednal k bych čistě nerozumně čistě emocionálně a to se nejedná správně. To je poloviční co si umírají polovičku cíli on dobu po platí že no já jsem nikdy neplatilo kaina seděla to já sem jenom několikrát životě to podnikl ale bylo to účelné takže i v obecné škole nikdo si na mě neodvažujte se se měl do pochodu chromou někdo se je neodvážil na mě jít začátku ano ale potom když viděli že to vždycky jsme dopadne špatně tak věděli že něco umím co oni neuměli naopak se ke mně padli a byli šťastni že se k nim třebas je mluvil jsem ti říkal ten pohádky a takhle věci a oni se popravit o tom mezi sebou do se mnou probyl a jenom proto že jsem jednal rozumně nejenom emocionálně svým k tomuto musíte to dítě jako vít a ono se na to nedají najít přesné předpisy protože. Když situace se ustavičně mění a správně vychovatel musí umět reagovat bezprostředně na situaci do které se to dítě dostane a taková ale a jiné pohádky na umožňují obsah si obsahu si tak aby to pronikl do povědomí toho dítěte aby to dítě proto cítilo jako závadou záležitost pro sebe a aby to nevidělo v tom jenom pohádku o té všechno mohu začít prosím vás devatenáctém století francouzskou revolucí prohlásil slavnostně moment který tehdy nastal za vládu rozumu od této chvíle říkali ti revoluci na nebude vládnout nějaký morana tím méně ještě. Vzdálenější nějaký pán bůh na nebi nýbrž na bude vládnout rozum to bude vláda daleko ušlechtilou dokonalejší a vědečtěji dopadlo to tak že vraždili jednoho za druhým že a do ta vláda toho rozumu trvala stálo to oficielně takových dva tisíce šest set lidí kteří o kterých máme jenom zprávy protože přecházel přes konci nepřišli na idou paříži na tu popravu tam se chystal popravě tam na tom ostrov v tom pravím žluté ci a římském tam se ty opravy za zakládal bych tak řekl tak se mi potom máme statisticích šest set lidí tam jenom prošlo co se ještě stalo na Padla kokol se náměstí svornost které další cizí se dvěstě lidí a vono toho bylo ještě daleko víc tam protože bůh byl něčím někým kdo lidi obalamucování až do té doby tak se upřímně zakazovalo sloužit bohu to byla služba pro tu vládu rozumu kacířská takže dejme tomu když se někdo někde přišlo na to že se slouží detailně třebas ve spolek tak to dopadlo tak že ani je ge nevedli na to tin to bylo příliš daleko že by se tam rovnou zabili postihli i to řekni všechny ostatní prostředí tak ho tedy padl z církví a s s povoláni.

Download XML • Download text • Waveform view

82-28

82-28

View options