EN | ES |

78-Kaly-CD04-tr02

78-Kaly-CD04-tr02

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Vracím element při kterékoliv disciplíně abych nějak ještě podrobněji označil je poslušnost protože ze začátku dokud nejsem osvícen musím poslouchat světlo svého rozumu tak jak je poučen o cestě a později musím poslouchat všechno v čem jsem byl osvícen to je ta fáze je dy poslouchám josefa který se mnou třebas utíká a později musím poslouchat přímo boha který mě vede neboť ale to se nemůže dříve stát ne až se osvícení. Změní ve spojení osvícení je chvilková záležitost ze které potom musím žít pamětně a disciplinovaně kdežto spojení je trvale napojení vlastní vůle a vlastní existence a vlastního vědomí na vědomí boží a tam samozřejmě potom už vůbec nejsem svůj a musím dbát na to co je ve vůli boží soustavně to to se muselo říká doteky boží co to je to osvícení nebo spojení nebo bych to nazval osvícením ale ty doteky často nejsou ani tím osvícením to je jenom projev milosti v tom smyslu že se mi předává duchovní. Síla tímto dotekem dotek ten bývá někdy tak mocný že že převrací lidské nitro úplně ho převrací a že člověk bez znalosti příčiny je jiný bez znalosti příčiny se například raduje najednou je radostný a protože se ho bůh dotekl ano že se dotklo denně řek bych lidičky a myslel to zlostí nějakými okolnostmi které se ho něho nakupí nebo tak nějak ale většina těch dotek bývají na cestě lásky bývají tak zvané doteky lásky to znamená ten čoek zahoří po takovém do této láskou aby našel. Sobě sílu kterou potřebuje k uskutečnění další etap na této cestě je to zázračná posila na této cestě kterou potřebuje aby mohli dát stylizace obecný pojem když se k se nový ostatního obecný pojem kdežto když se vemu od disciplína cestě lásky tak mám na mysli prostředky lásky já se učím disciplinovaně milovat to tom jsem nemluvil bohužel to znamená vyhledávám možnosti jak se tomu naučit k tomu se nejsnáze člověk učí tím že dělá něco co dělá nerad to nejlepší způsob. Že to dělá přednostně za druhé že dělá něco co dříve už dělal rád a dobře ještě lépe a to z lásky k bohu třebaže ho ještě nemiluje tak říká udělám to ještě lépe protože se učím lásky lásce že to navíc do toho vkládá to je to jeho míra jakou si váží tu lásku boží to že může k němu jít já tady zatím nerozlišuju jednotlivé systémy systému jako takovém obecných znacích o ostatní věcí všech systémů na cestě lásky protože jsem si vědom toho že to v obecné znaky má. A ještě je například kdybych jenom tam kde jsem jindy reptal dneska nereptal myslím ve své duši nereptal tak už to je velký sebezápor a to je velký pokrok na cestě lásky si klást předpokládat nebo dát si předsevzetí co budu dělat v čem se budu odosobnit na čem se budu sebezapírat podle toho co nemám rád to nerad dělám to budu dělat tak v tom smyslu to jsem si s vahou dělat takové předsevzetí já mám dost toho co ke mě přistupuje abych to zdolal a nikdy se dělám před že už příště ale nikdy víc nebo tak nějak rozumíš protože to tady člověk musí zachovat něco se musí říká proporcionalita já jsem pro možností jaké člověk má na každém stupni. Víš ono se brzo v tomto systému zjistí že je toho dost co den přináší a tolika by se mohlo stát že když já se nevypořádám s tím co aktuálně na mě přichází a vypořádal se něčím co představuje moje předsevzetí na dlouhou dobu že já zanedbám věci blízké oproti věcem vzdáleným a ty věci blízké které se ta nepadal způsobí že já ani věci vzdálené nebudu moci vykonávat zmařím třebas i svoje slabý třebas všechno možné mnoho asketů tímto způsobem zkrachovalo na cestě proto jsem vám říkal že nejlépe těmto věcem rozuměli alchymisti že ve svých receptech. Předepisovali úměrnost všech těch ingrediencí k tomu svému dílu nejenom co tam přidat kolik kdy jakou teplo tu jakou dobu stanovit pro všechno to je opravdu nejdokonalejší obraz správné proporcionality díla jeho nesmí být přepáleno dílo nesmí být příliš třeba zase na dlouho dobu opuštěno aby nezvadlo aby nezahynul ono je živé svým způsobem to já se musím na tu cestu dívat jako na malé duchovní dítě které roste které potřebuje ustavičnou péči já se musím představit že ve mně žije nezačíná žít nový život který potřebuje dýchat a ten duch se musí dát všecko všechno co potřebuje ta strava. Pití klid všecko tohleto potřebuje a to jsme ne na že se musí reagovat především na to co se s námi děje reagovat okamžitě a pozitivně a kdybych já si říkal nemám čas pro předsevzetí které jsem si udělal tak bych zanedbal třebas to dítě které se tady zrodilo a které by třeba zahynulo musím se přiznat že takových dětí novorozených u sebe jsem zavraždil strašnou strašné množství pro to že jsem měl nějaký dlouhodobý úkol před sebou který mě je strašilo v hlavě ono je to správně cílově cílově to správné ale stanovit si sebezápor do budoucnosti když neznám jestli mě vůbec bude zapotřebí že já neumím dneska zvážit. Jestli tento prostředek bude účinný později jestli ho vůbec bude zapotřebí že nemám dostatek sebepoznání ani poznání prostředků to nepovažuju za správné ano protože nedělejme to dělejme žijeme sedne na den slepá vedeš leta neplatí i tady program dneska mám a to mě stačí cíl mám věčný ale pro rama na dnešek já musím plně žít přítomností ne v nějakých jako sférách nejasných budoucích takhle žijou všichni lidé a to je ten nejšpatnější způsob to je stylizace života při tomto systému hraje důležitou úlohu také tak vidění alchymisti takzvané zrání každý. Prostředek ať je to sebelepší který užívám svým časem dovrší míru svého působení a dále není k ničemu a nový prostředek třebas si tě nemám v ruce tak já vám musím sahnout po zcela obecných prostředcích řek bych takovému sebevzdělání nebo sebedisciplíně nebo sebe výchově se vrátit třebas na začátek to je jedno rekapitulovat si všecko možné další kámen příkladem ale nehledal úpěnlivě nové prostředky protože až dozraje ve mně až dozrají ve mně účinky to co jsem dělal tak já dospěju také samovolně k novému prostředku. Nemusím ho dneska znát já ho potom poznám až se tou pustím do díla tam do jsem ho opustil zdánlivě všem dvě já jsem jenom rekapituloval a rekapitulace se nesmím bát tak já potom mohu daleko snáze od toho bodu pokračovat dál a zjistím že mám nové prostředky protože on není správné jenom chytat se nových a nových prostředků nýbrž umět je taky po spojovat a to je podstata zrání potom s ní je najít systém najít v systému s cestu dál jo kazatele a to se mi podaří jenom tehdy když se mi to pospojuje líp než jak je to na sebe naházené já myslím že. Si nemyslíte o tom že já tady schvaluju lenivost ono se dá rozeznat kdy jde o lenivost a kdy jde o zrání protože jisti že ve mně zůstane touha a touha se nezmenšuje nýbrž se zvyšuje tak to není lenivost nýbrž jenom nedostatek znalostí nových prostředků já jsem přesvědčen o tom že těmi prostředky kterými jsem šel jsem se dostal tam jsem se s tím mohl dostat to už jako je mi jasné jestliže mi toto je jasné tak nečekám sice na to až mě padne nějaký nový prostředek z nebe nýbrž rekapituluju třebas prakticky prováděním všechno co jsem provedl bez tohleto že už jsem to jednou dělal. A tím se dostanu do vyšší fáze tím dozraje snáze a rychleji to co jsem dosud provedl svým že tohleto platí v každém systému kdybych já například v těle studovat vyšší matematiku se neodvážil si zrekapitulovat celou elementární matematiku ne bych hrozně těžkou úlohu ve vyšší matematice jestliže já si ale z rekapitulovat matematiku těsně před tím ano po vyšší matematice tak je to hra hříčka ale dělali tam něco chybí v tom systému uzavřít systém je něco jiného než ho provádět na uzávěrku je třeba taky nějaký čas a to dovršení navršení ucelení ulevovat. Čí procesy vypadal jako nicnedělání ale když já pociťuju nutnost ucelit si věci mám si na to věnovat čas nemám pospíchat obřadu ano nedočkal sama neklame je znakem neklidu který ruší a toho musím být prost život je věčný nemám kam pospíchat já musím mít jenom vážný úmysl ze kterého nesmím slevit a někdy dokonalého z provádění tohoto úmyslu je důležitější než rychlost jeho provádění protože co my víme v čem spočívá další míra dokonalosti nevíme nic. Ale víme nebo z vážit vážnost svého úmyslu a jestliže v době kdy nemohu jít dál neochabnu ve vážnost svého úmyslu tím že ho rekapitulujeme to prostředky které jsem použil tak tím tu vážnost jistě podpořím bych to řekl takhle ještě k tomu co jsem před tím předeslat musíme se považovat v té situaci v jakém jsme za nemocné za nemocné ke které které je přivolám zázračnou pomoc ježíše krista bez které se neobejdeme my umíráme my chátráme nemocí kterou žádný lidský lékař nevyléčí tím méně si vyléčíme sami my musíme být vědomi že čím dál tím. Víc na té cestě bude potřebovat pomoc boží a čím dál tím méně se bez ní obejdeme a proto je důležité se zbavit také nedočkavosti protože ta choroba vyžaduje přizvání pomoci boží jestliže mu je nedočkavost spočívá v tom že já nepociťuju pomoc boží nebo čím dál méně nebo čin dal to ponětí nebo moje duchovní modlitba se třeba stává automatický nebo tak nějak všechno se nějak stává plytké ve v životě tak je to způsobeno tím že jsem příliš. A spoléhal na sebe a málo jsem spoléhal na lásku boží já musím tady trošičku udělat opravu svého života já musím vědět že on je schopen mě vyléčit jediný a pak ta nedočkavost je za žehná toto jsem řekl samosebou neplatí za tohoto předpokladu jestliže já míru sebezáporu nyní existující považuji za dostačující tak pak se musím smířit s tím že ani nedočkavost ani živost mě nepomůže k tomu abych udělal další krok. Jestliže já jsem si ale vědom toho že jediné co mě stojí v cestě je malá míra sebezáporu velká sebeláska tak pak musím se snažit o to abych se dále dokonaleji poučil o tom jak milovat boha prostředky disciplínou a jestliže to dělám tak se odstraní to že v tom systému na vcházím stále větší překážky v každém systému správně prováděním kde je úměrné to co jsem tady říkal úměrně použité se tady říkal že ten sebeza. To je tam se věci stávají stále snazšími člověk nesmí jenom sám na sebe stále více by nakládat jak bych tak by se mohli usoudit z toho co vám tady říkám nýbrž musí si uvědomovat že je spolupracovníkem božím a že bůh který miluje všechno je to všechno daleko víc než já a jestliže já jsem schopen mu pomáhat tak nám daleko více pomůže než tomu který není ochoten tě sto čili naše na ty naše závaží které spolu neseme nebo tíhu. Toho společenství s jinými duše mi poneseme daleko snáze než dříve když jsme to všechno táhli sami třebaže se utáhli daleko menší část když kristus utáhl tíhu hříchů celýho světa abych tak řekl to byla nějaká tíha ale kdyby byl to musel táhnout sám tak tak to už předtím musel dávno se vzdát vlastní vůle a my zpočátku musíme do toho vložit celou vůli ale postupně se musíme vzdávat vlastní moje jak poznáváme vůle boží jaký do jaký míry poznáváme vůli boží a podřizujeme se jí ta do té míry opouštíme vlastní to neznamená že nic neděláme ale že to děláme lehkostí vůle boží nebo v to v té je moc a v naší moc ne každý z nás každý den musí začínat znovu. A nesmí se spojovat na to že může jeden den kopírovat podle druhého to je to co na vás nechci protože povyrostl a den který bude zažívat vyžaduje nové oběti nebo nový způsob nové za novou zaujatost všechno znova nově třeba jinak možná že stejně to je jedno ale já poznám co vyžaduje navíc co tam nového musím do toho vložit čili dát někomu recept co dnes a zítra to znamená přikovat ho řetězy které nerozpoutá on ani. Kdo ji to je to je systém tento ten který já vám vykládám tady to je systém dynamický to není systém statický to jste si měli všimnout v tom není nic stálého já bezstarostně musím být jistý si tím že zítřek nebude o mně ode mě chtít co chce dnešek a že já od boha budu mít všecko co budu potřebovat k tomu abych úkoly zítřka provedl a kdybych to chtěl od sebe jed nebo od někoho jiného tak se proviňuju proti té důvěře v boha proti té víře v jeho vedení věřte trošičku tomu že on vás vede že on je moudřejší kterýkoliv. Člověk a že vám sdělí včas na každý den co máte dělat pokud si nesednete na svůj vlastní systém a pokud ho nebudete chtít zvěčnit na to nemáte právo to je jediné co on vyčítal a velice řízně farizeům a zákoníkům sedli na nějaký systém a mysleli že na něm budou svět až do skonání světa oním říkal hrob zbílené špatného nedělali všechno plnili podle systém který znali žádným systém který znáte vám nebude vyhovovat jak vy potřebujete po šlo individuální pochodování protože já jsem se přesvědčil že cesta k. Každého z nás je cestou jedinečnou nikým napodobitelný nikdo z vás nepůjde toutéž cestou co já jenom podobnou já mám mluvit jenom obecný principech ale každý z vás mě je svědkem a bude svědkem že si to musí přebrat že s pomocí boží na to musí být po svém a jestli nebude ochoten tak vždycky hrozí to že systému který vynalezl nebo kterých půl let správný zůstane civět protože i ten nejlepší systém časem se opotřebuju a z živé věci se stane věc mechanická.

Download XML • Download text • Waveform view