Waveform view

prevzate-kotouc-80-01B-80-02A

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Protože už se sebe znám jestli ne totiž sebe znám dokonale ne jak jsem ochoten od sebe odstoupit tak si nechám něco pro sebe a nejdu celý já musím mít tím jak se znám celí k bohu jak sebepoznávání že to jsem já neboť toto já ten sloužilo k živení automatismu jedna a teď pro já má vstoupit do služeb automatismu dvě to znamená máte stát služebníkem ježíšovým že je se nestane pomocníkem jeho vědomím jeho pomocník znamená po v jeho duchu jedná tak nejde tou cestou správně a já nevím jestli třeba když se toho chopí i a nevezme na sebe je všechny požadavky ne nějakého pokřtění to všechno formalisticky požadavky faktické ježíšovi. Jestli on vůbec dokáže to aby se dostal k tomu kříži a k tomu ostatní mluvit o tom může hezky ale jestliže on nebude v pravým slova smyslem učedníkem v tom smyslu že se nepřestane starat že že se že se nepře o jeho sílu že bude aktivně tou silou působit mimo sebe od začátku mimo sebe do jaké míry mu dát k tomu bůh moc že ano on bude mít pořád tendenci za vinou se do sebe dělat něco pro sebe čili dostane to na té nižší úrovni než byl tím učedníkem a to je málo my se musíme v každém případě celý rozhodnutí třebas když to nejde najednou stát učedníkem ježíšovým jsem se učedníkem menším stal teprve za devět let svý cesty to bylo hrozné bídě. Devět jsem nechtěli ani pít protože jsem byl pln indie a řekl jsem si že je to lepší rozumnější srozumitelnější vydatnější že jsem zapomněl že je to za staral že nový člověk po kterého ježíš kristus mluvil je člověk který musí jít daleko kolektivně jím životem než někdo ve starověku kdy mohl jít odejít někam do kláštera nemluvim středověku ve člověku to bylo možné při malém množství lidí také že a ve starověku to bylo zásadně zásadní do buddha vých a tak krize odcházeli ne ale vy se se právě obuvi přesvědčili o tom že ten odchod ze světa sám o sobě nebyl nejlepším řešením když se teprve když se buddha zřekl toho odchodu ze světa tak měl tu jednání že jíš kristus ukázal že ten člověk se musí zříkat tím způsobem že jak to brali klášterní že musí pro ten svět něco dělat. Mocí boží něco dělat od začátku toho učednictví myslím že tohleto u toho bhagavána je dobré že on je nutí trošku si pozitivní cestě přeci jenom toto si asi s krista vzal že ty staří indové až po ty největší zařizovali jenom až vámi kdežto od ramakrišny začíná je ramakrišnou zařizuje se duchovní činnost pro celek ano ne pro nějakou uzavřenou společnosti já myslím že toto je největší přednost bhagavána že máte budem to že to dělá pro kolektiv ano. Ne ale já mám ten dojem tak prosím já jsem to nepoznal jako ty nejenom z toho krátkého povídání to je veliké vstříc ší kristu tohleto protože jak říká správně jesudian je to první kristus je prvním avatarem který ukazoval kolektivní cestu a při tom množství lidí které tady dneska je na světě a stále růst není naděje na záchranu myslím vůbec lidstva nejenom jakou spásu na nebi. Než kolektivní lepší způsob života než jak ji dosud vedeme jestliže tedy například jsem říkal že automatismus jedna ty přivlastní všechny schopnosti člověka a zařídí si je podle svého tak jsem chtěl říci že tyto schopnosti takzvané lidské mají také v sobě obsaženy jiné možnosti než na jaké jsme zvyklí mohu se vy vidět jiným směrem a to tím že mohou být potravou pro automatismus dvě. Tak jak se dneska vyvinuli vyvinuli po okamžiku narození na tomto světě slouží nebo jsou služebníky toho automatismu jedna je to řek bych využití lidských schopností na minimum na minimální procento kdežto kdyby ho tyto vlastnosti při způsobili jak nám to radí ježíš kristus tak by mohli se stát napřed. No ne řeči ty služebníky přáteli toho ježíše a potom rovnocennými partnery jeho rovnocennými partnery to znamená že by mohl dělat to co dělal on na tomto světě a pro tento svět kteří pro tento svět si myslíme že můžeme jednat jenom tehdy když používáme všech svých schopností tak jak si to svět představuje ovšem představy světa jsou jiné než představy ježíšovi a to o tom bychom si měli promluvit ježíš kristus tam totiž říká že například svatýmu petrovi dosud si lovil ryby ale teď už přestane šlo vy který by byl lovit duše. A to znamená že tyto vlastnosti které člověk má připraveny pro to aby na tom světě sloužil podle formulky hospodařit pro sebe pro se tím ho sloužit také hospodařit pro hospodáře pro to mohou a musí být nějakým způsobem přizpůsobení pro to hospodaření nelze je pýchou žít tak jak jsou a jestli jste si mysleli že když já teďka mluvím třebas cestě lásky že opakuju čistokrevné lásku tak to by byl omyl je jenom chci říci. Že láska jak si to představoval ježíš kristus má mít vedoucí postavení protože i v těch vlastnostech lidských těch schopnostech má být nějaký řád a v tom řádu něco má být zepředu a něco má být tady nemůže být předepsáno aby u každého ten řád byl stejný to on ukazoval na svých apoštoly že ji neměl za zlé že každý z nich je uspořádá po svém ne ale prozradil že ten kdo ho miluje že tento má uspořádáno nejlépe čili když já dneska mluvím o cestě lásky tak mluví o optimálně uspořádány lidských schopností tak to berte nikoli jako že by to měla být výhradně láska nýbrž o řádu hodnot ve kterých je vedoucí hodnotou láska a jestliže se člověk naučí tento řád hodnot správně v sobě ono by se mohl říci že tvém propagovat to znamená rozvíjet. Pomocí lásky tak ona si uspořádá svou mocí všechny ostatní schopnosti tuto schopnost uspořádat nemá v takové míře žádná jiná lidská schopnost že to ti žá nemluvím už o nějakých ctnostech nýbrž ani o schopnostech protože dejme tomu člověk má schopnost něco dělat a to nemusí být ctnost nýbrž to je schopnost to je víc než ctnost jak jsme si už včera říkali v tom řádu hodnot který se má jak se má uspořádala musí být schopnost nějaká dominuje to vždycky jestliže není jestliže tam na tom vrcholu je několik těch hodnot tak je opravdu jisté že ten člověk. Nevyroste do takové výše jako kdyby tam navrch byla jenom jedna hodnota vedoucí to je asi růst do šířky a ne do výšky bych tak řekl ano nedá se s tím dělat to že lidi jsou obyčejně takové takový že mají spíš tendenci do šířky se rozhodnutí a naše kultura moderní má tuhletu tendenci hloubky žádné výšky žádné šiku obrovskou že. A dostat už z tohoto systému který dneska vládne ve světě člověka do nějakých výšek už samo o sobě velice obtížné a proto musíme dolovat tu lásku třebas všem mi možnostmi všemi jinými schopnostmi které by ti podporoval proto musíme umět třebas spravedlivost oslabit láskou bych tak řekl nebo dejme tomu činnost ostatní lásku vůbec takhle všechny schopnosti které člověk má. A tím posilujete jedno jediné tu lásku a tou potom prosíme je důležité kudy prorazím kterou schopností protože to potom má za následek že celá naše cesta dostane určitý rád že my sami se v ní vyznáme snáze a že i světským má tu čest například o ježíše ježíši kristu nikdo nepochyboval že to přišla na světla ska přišel nepřišla jenom láska né ale kdyby se chtěl chrakterizovat jednou větou a by se řeklo na svět přišla k samozřejmě chrakterizovat to tak jako svatý pavel je trošičku jednostranné že bůh miloval otec milovat tak svého syna jednorozeného obětoval ne tak miloval svět to myslím že jednostranné protože to je pohled člověka který byl jak se mu zdálo z milosti boží obrácen a sám nebyl schopen se obrátit a kdyby byl ten zásah boží nenastal tak by se byl neobrátil myslím že tohleto je. Omyl který se potom traduje v celém křesťanství že totiž musí zasáhnout bůh zázračným způsobem aby člověk něco takové jako je první nebo druhé nebo další obrácení vůbec zažil to není pravda ten svatý pavel se dokonale připravil aniž dělal jak si to tak podle svého názoru vysvětlím on když pronásledoval ty křesťany tak viděl že jsou ochotni dát za to svoje vyznání i život. A ten že šavel jak jsem se jmenoval čím dál tím více byl rozpacích koho to vlastně dává zabijete jaké dny a sám se přestal být tím hodinou zabíjejí postupně dochází mu dech a v okamžiku kdy byl asi přesvědčen že by to nemělo být že by tohleto neměl dál dělat. Když se v něm asi už svědomí hnulo si říkal tak kdybych tohleto moh opustit kdybych tohoto měl zanechat byl bych rád v tom okamžiku byl volný byl svobodný v tom okamžiku byl připraven splnil podmínky o kterých já ustavičně mluvím a ježíš kristus stát před ním schopnosti které tady jsou nejenom že jsou využívání jiným směrem než jak si to představuje ježíš kristus že by měli být využívána. Ale nemají v sobě uspořádány mezi sebou to je proč se protože používání jejich v tomto světě je chrakterizovat tím že se o použity tam kde je je zapotřebí menší nebo větší míře a různým směrem čili to není nějaká baterie seřazena tak se to nepůsobí zde v tom v té možnosti toho vrcholného náboje který v tom je kdyby se to nějak seřadilo. A kdežto ježíš kristus říká všechno se musí podřídit jednomu jedinému hledejte království boží především ale dává k tomu dispozice jak se řadit všecko jak podřídit tomuto vrcholnému snažení nebo této vůli hledejte té obsah vůle toto vůli pozdějších no ostatní ano samozřejmě její to že i když člověk ve své vůli toto považuje za vrchol toho co si přeje tak se může také vrcholně klamat protože si jenom představuje že si to přeje já jsem se teprve po devíti letech v této cesty dověděl že si to nepřeju tolik jako jiné věci třebas být na tomto světě. To bylo rozčarování jakmile jsem se do toho dověděl že si říkal tak po tolika zkušenostech akce nejsi schopen milovat boha bude sebe se si nevzpomněl že to vyvedli taky učedníci páně to by byly vlnkou ne sem si ale mně nepřišlo na mysl že taky petra ostatní se rozutekli se opravdu rozutekli do všech těch konců kde sem se dříve ne nalézt tam se nikdy neutíkal před sebou já jsem si všiml kolik postranních ulice je v lidské bytosti k duši lidské tam všude může člověk zalez ze strachu třebas kam už nikdy předtím nelezl protože nepotřeboval a teď najednou byl v takovém poutě temné své bytosti že se styděl že takový temný ko vůbec existuje. Tohleto je něco čemu říká svatý jan z kříže temná noc smyslů a ten národ ducha že tím že člověk nes organizmu je všech lidské schopnosti tak aby je podřídil a vědomě podřídil jednomu cíli a aby ten cíl pokud možno byl cíl cíl láskyplný soustavně tak ten člověk se musí smířit s tím že ho by to co chvíli zaleze někam kde si člověk nepřeji mít a není schopen člověk sám proti tomu něco udělat. A tím méně se spojit s bohem tomu daleko uniká protože měl předtím k tomu třebas velice blízko protože abych tak řekl jestliže ten lidský motto představuje nějakou kapacitu tažnou která má obrovskou moc. Jestliže ten tento motto je zapřažen do nějakých postranních agregát on je utá nechce ale řek řek bych ta je z toho člověk zoufalý co to zrovna já táhnu co to sebou vleku proč to letu čím se to zabývám to v letu silou své bytosti o které jsem předtím nebyl přesvědčen tatáž síla by mohla vlést člověka k bohu a rovnou ho s ním spojit je tam nějaká taková spojka že kterou já neužívám když zaměřím když prostě ten svůj stroj lidský spojím s kteroukoliv jinou oblasti. Víte učedníci páně se museli přesvědčit od začátku že spojit sebe své takzvané lidské schopnosti z mocí boží a to je tam tam v tom boží je v té spojce právě že nestvořená spojka že to znamená hned z mnoho násobit lidské schopnosti je to způsobeno také tím že ten člověk si našel směr od sebe pryč protože jestliže ten člověk se napojuje svými schopnosti zase na sebe tak znemožňuje vůbec vstup toho nižšího do toho vyššího to se vůbec nepropojuji. Kdežto když se neobrací zase k sobě tak ty jeho všechny schopnosti vy síle v duchu a čekají na propojení někam jinam tohleto dělá v člověku veliké neplechy to zažívali křesťanští světci by prohlašování ďáblem ne svým já protože neuměli to propojil někam jinam ale jestliže to dokážou to propojení k té věc přípravy tak proběhne něco čemu se říká obrácení nebo spojení s bohem protože jak chcete. Aniž by třeba člověk věděl jak to mohlo dojít nebo aniž by si mohl správně vysvětlit třebas dokonce života stalo svatýmu pavlovi asi proč k tomu došlo on není třeba by znal býval ty příčiny jenom to neměl psát protože církev svatá se toho chopila a podle toho zařídil celé svoje učení jenže jak jsme si včera říkali zařídit učení podle svatého pavla je nebezpečné ne že by nemluvil pravdu a že to bylo už odvozené řešení od základního vzorce podle odvozeného řešení je málokdo se dovede propracovat původnímu vzorci a z něho znovu postupovat on totiž když jsem třebas nazval svatýho pavla a míru s jednooký na druhou to se nějakým způsobem řeší ne. Jestliže by z tohoto řešení někdo dokázal se dostat k původní a mínu z bé do závorky na druhou je to v nejlepším pořádku ale kdo to dokáže celá křesťanská tradice toto nedokázal zvláště ne evangelíci kteří se chopili svatýho pavla a postavil ho na místo ježíše krista jak to říkám tak to je ano se stalo veliká chyba si s ježíšem kristem nevěděli aby nemohli se ani vidět tady protože tedy ho život nechápali tak jak jsme si kruk zákrokem neviděli v tom krok k kroky že se snažil abyste viděli kroky ježíši kristu ne který udělal ježíš kristus ale které děláte vy a jestliže se po těchto krocích nepokračuje tak se dělají skoky skoky protože člověk dlouho na některém místě stojí. A věci se v něm připravuje a potom skokem se kvalita mění eckhart je toho názoru že toto je nejlepší cesta prosím nechme ho přitom protože opravdu člověk neumí jinak aspoň v té době co on tyto věci kázal nebyl nikdo z jeho okolí schopen jinak než skoky kupředu jít on ukazuje na svatého pavla právě že ten udělal ok ukazuje že dali skoky a to že je nejlepší s s pozná cesta říká eckhart není tou nejlepší cestou protože jim tam chybělo do tohoto povah způsobu mnoho vědět což tedy není jejich vina. A za druhé tímto pomocným způsobem se člověk vystavuje nebezpečí že rozmělnit cestu tak jako rozměrů celý svůj život má to své nevýhody tedy že to nebude cesta velkorysá velkodušný a jenom taková cesta může člověka dovést k bohu jiná ne čili to mně vlastně tady říkáte vy všichni jo ty který si dělal nějaký skoky nebo skoky aspoň to by se to mluví vono to bez těch skoků asi nejde říkáte mně jde ale je tady jsou tady jiná nebezpečí při tom než při těch sochy při těch koc je největší nebezpečí v tom že člověk tomu skoku nerozumí vůbec že si ho vysvětluje špatně. Že nedovede využít toho požehnání toho skoku pro harmonickým způsob života a to všecko byli nedostatky a sou ne statky mé cesty čili nedokáže to co ježíš kristus ukázal sladký mythem že jeho cesta není sladkým jhem nýbrž je to velice těžkopádné mlácení sebe po cestě kdežto ježíš kristus byl proto abyste šlo cestou úzkou úzké cestě při úzké cestě člověk se neplatí sem a tam on jde úzkým koridoru takže tam se nemůže ani ctít k tomu je třeba veliká disciplína. Aby člověk mohl jít tou cestou kterou já tady navrhuju protože bez této disciplíny člověk umenšuje velikých kroků až vůbec kupředu nejde kdežto při těch sochy nemá co umenšovat jestliže se připravoval ani třebas věděl jak skok najednou tady je a on je jeho svědkem co může menší nic on může jenom špatně využít toho skoku to se stává takže dejme tomu svatý pavel byl zasvěcencem. Ale špatně použil svého zasvěcení mimochodem ještě by bylo důležité vám říci rozdíl mezi svět sem a zasvěcencem to jsem si nikdy netroufal a tak to udělám svatý pavel než se dostal do spár u ježíše krista tak byl zasvěcencem rovněž tak samou david o kterým teče mluvili byli zasvěcenci zasvěcence ne každý i v malém oboru třebas je dobrým řemeslníkem tak je zasvěcen do teho přednesla prosím ale jak ho to nedisponuju ke svatému životu ani ho to nezavazuje k tomu aby svatě žil žádné zasvěcení třebas platon který byl zasvěcen zem nemělo k tomu aby žil z tato nebylo zapotřebí. On byl zasvěcen do určitý tajemství a ty pochopil ano a zrovna tak dejme tomu nebo použil ona tak dejme tomu svatý pavel tak to bylo ale mohli přitom vraždit kdežto světec ten něco jiného ten zasvěcení které dostane okamžitě aplikuje do svého života tak aby se to shodovat se svatostí boží tak řekl pokud má o ni nějakou představu správnou proto ježíš kristus přišel na svět bychom měli o tom nějakou lidskou představu napřed lidskou duchovní tu duchovní tu bych tak řekl aspoň napřed jako náhražka toho pravého poznání velikosti boží a jestliže tenhleten člověk je jenom zasvěcen a jenom udivuji svými schopnostmi tak může být přitom velice nectnostný. A tomu zasvěcení to vůbec nevadí přátelé kdežto u světce který se snaží třebas malé zasvěcení třebas jenom daleko menší než mě tam ten zasvěcenec hned aplikovat na bližního na své okolí na sebe kterém žije u toho by to byla katastrofa kdyby nežil podle toho co ta žil. Protože my jsme si často říkali že musíme rozlišovat mezi zážitkem a to je té vě zasvěcení a mezi životem mezi uskutečňováním zážitku a byl jsem pro uskutečňování zážitku řekl jsem zažil tak není tolik rozhodující jako uskutečňování toho co ježíš kristus chtěl protože to u něho to byl zážitek a jestli se na to si na to spolehnu tak můžu uskutečňovat to co on mě radil uskutečňovat a tím se nedostanu ovšem zasvěcení ne tak to to vázne třebas jde tak je kupředu ale jenom druhém sledu ale přibližuji se k svatosti boží a to je to co od nás ježíš kristus chtěl nehřeš více jestliže totiž zasvěcení používám jenom proto abych sebe uspokojil jako to dělali třebas zasvěcenci platon se proviňuji proti tomuto příkazy ježíše krista že nic z toho co bůh člověku poskytuje na této cestě nemá sloužit jemu samému nýbrž má sloužit bližnímu. A to je asi ten hlavní rozdíl mezi zasvěcencem a světcem že světec toho boha poznává ve svém bližním kdežto ten šalamoun nepotřeboval tohleto a taky to nedělá a neprohřešila protože byl zasvěcencem nebyl světem říkali že člověk je zasvěcen do toho nebo že ty rozený probíhá tak. Jak do toho vstoupil to znamená jestliže před tím se člověk připravoval třebas v přírodě tak je zasvěcen přírodovědecky to znamená byl z něho lepší příliv se někdo se třeba předtím poučoval o něčem jiném třebas o druh lás tví a přitom se snažil žít třebas životem pro boha v tom druhá sví hledal cestu promiňte na temnotách do že ježíš kristus byl takový v té staří a ten je zasvěcen osvícen pardon osvícen v tom svém trávě napřed. Takže on se druhá tví dělá osvíceně a jestli kdyby například někdo byl lékařem levo ji svoji lékařskou službu zasvětit bližnímu bez ohledu na sebe a tedy byla by to cesta následkem toho aniž by to věděl cesta k bohu přijímáte takovou tak by zažil jednou zas osvícení které by se potom zračila v jeho lékařské praxi ano a nikde jinde než lékařské praxi nebo především lékařské praxi nemůže říct nikde jinde ale především lékařské tak on byl osvícený lékařem jako je třebas paní kamenická ano to je osvícen lékař. A tak je tomu ve všem osvícení má dycky osoby tý charakter no a jestliže já to osvícení použiju chybně pro sebe už mohu totiž já se tím nechci říct chlubit ale já se tím oděje sebe tak se vracím i pomocí toho osvícení k sobě a ty konce jsou horší než byli začátky to je pád lže tím všem jsem byl osvícen začnu vycházet ze sebe. V soustavně radosti poznal že sebe vycházel abych od sebe odcházel tím tak se sem se ze mě stane světem ano prosto světce nikoliv nezůstává zasvěcencem to říkám že to jen do světe přecházíme zasvěceno do svatosti ovšem chcili být světcem pravésvětlo musím dojít v tom svém takové se cestě tak daleko že poznám že veškerá svatost moje pochází od boha že nic z toho co mám dispozici není mé. Že to je zasvěcenec si pořád může až do konce myslet že je to jeho to to je nedostatek zasvěceno kdežto u osvícení které vede ke svatosti musí se člověk umenšovat jak říká svatý pavel až z něho vůbec nic nezbyde ale ne jenom v tom smyslu nějakým teoretický ale faktickým že třebas on jako by něco dělal jak se zdá lidem jako by dokonce dělal víc než jiní lidé ale on podivu nic nedělá on je si toho dobře vědom dobře vědomi s nedělá protože pociťuje jakým proudí ta síla přes tu spojku kteří tady mluvili samovolně ta spojka otevřená pořád napojena na tohleten zevní svět no prostě. Jak se sem svatýho pavla jsem vám ukázal jaký je rozdíl nezi zasvěcení a osvícením tak svatý pavel byl zasvěcen dříve než byl jak ježíšem kristem ale to co se mu stalo se doma ke jako povalil ježíš kristus koně to bylo osvícení že zásah boží do jeho života období zásah ale který už zažil svatý pavel dříve když osobě praví byl jsem ve třetím nebi a zdali v těle nebo mimo ně těžko říci čili opravdu bych tak řekl jestliže dejme tomu bez starověku měli ve zvyku zasvěcovat lidi. Je kteří nebyli připraveni jinak na to zasvěcení než tím že na to měli třebas peníze nebo měli k tomu příležitost aby se ale zasvětit třebas cézarovi čí je to se dá zasvětit v zasvěcen jaký těch místech řeckých cicero měl tu převest můj milovat jiné které bych to zasvěcence nepovažovali by ne tato měl tu příležitost kdybych byl nepocházel tak vznešené rodiny ten plat kteří měli na to peníze styky tak by se byl k tomu zasvěcení vůbec nedostal a zrovna k myslím svatý pavel kdyby neměl býval příležitost se dostat do školy gamaliela lovit to znamená to byli osobní styky tak nebyl zasvěcen a co ten do marie s tím udělal jako před někdo jiný toho tato na tr do třetího nebe mu ukázal něco do čeho ten člověk nedorostl. Nic a ten člověk z toho nabyl vědomosti nebo pojem o tom co za člověkem ještě všechno je to zatím to člověk ví ještě je to není k zahození ale zasto ho vyvodí po tom důsledky a jaké to už závisí na tom zasvěcenci samotném svatý pavel sto vyvodil nebo to byl ti šavel promiňte mně oni z toho ty du ský že začal pronásledovat křesťany že pochopil že ti kteří mě dopravili do stavu poznání boha třeba jedna chvíli. Ti mají pravdu ti křesťani je tam dopravili a nejsou spokojeni s tím co se u nás děje jak jste mi zasvěcování jakou moudrost jaká moudrost naše náboženství je pak jsou to kacíři je třeba je vymýtit že třeba je by hladit že nám to jsou červ to je tady hledají v tom v čem se nemá hledat a proto je dával zabíjet to byl vrah takhle může se může vést zasvěcen zasvěceno ten člověk si s tím může on dělat co chce kdežto osvícení který získal svatý pavel před tam masem je jiného druhu je výsledkem dlouhodobý přípravy i když člověk neví k čemu ta příprava povede to je jedno k dlouhodobý případy a proto já jsem pro ty krůčky. Jestliže ta příprava jako třebas u mě trvala vod těch tří let dejme tomu v těch sedmnácti byla dlouhodobý a dost soustavná aby mě někam k něčemu připravila připravil ovšem třeba zásah boží správně říkáš aby se to osvícení stalo ne jenomže zase je to zevní nebo přiveden životu automatismu dvě a to zrovna takový kořistí jako automatismus jedna chová se suverénně všechno chce pro sebe. Se se je to svou dítě nedá tedy mi jíst tak já umřu to máte dojem o každém malinkém dítěti máš í ze křičí má hlad křičí tento nový organismus křičí jak mi mu nedáte jíst a kříži to do až se křičí třebas když mu nedáte tak to vypadá na úrovni osvícení takže se může stát že ten člověk který poslechne hlas boží nebo co to je automatismus dvě jednání boží individualizovaná v člověku když ho poslechne tak se ba vynechá celý tento svět si jenom pro toho boha tu tendenci se měl. Ta veliká chyba a bylo třeba mě zase připravit do takové situaci jako ta situace v tomto světě abych pochopil smysl z tohoto světa vůbec to velice těžké je tam dostat ovšem co je těžké u boha těžko říct že podařilo se to dostali mě do toho takže já se od té chvíle věděl o to roku třicátého devátého za devět let tedy že tento svět má smysl že to není žádné tajemství že to že to má smysl rozvinutého života božího v času prostoru a že to ne že to není správné jsem to rozvinutý život se vrací k sobě nýbrž že se vrací ke svému máte vrátit toto svému stvořiteli ano. A platit se ke svému posteli znamená pořízení znamená napojit se na druhou funkci boží první funkce je stvořitelovo a druhá funkce téhož boha je spasitelovo funkce svatý ten pomohlo svatý jakub když tam bojoval s tím bohem noci řekni bojoval se stvořitelem aby ho přemohl. Každý z nás usne přes přemoci sobě boha stvořitele abychom tam našli boha spasitele tohoto jsou velice voře věci proto se o nich se netroufal dlouho mluvit ale musím to jednou takhle říci protože opravdu ten spasitel byl nutný protože shora ze stanoviska stvořitele není možné provést se je možné provést zdola ze stanoviska spasitele ten spasitel pronikat našeho života a bere si ho bere si ho tam do toho domu otcova a to nemůže provést ve funkci stvořitele to znamená funkci toho který rozvíjí tento život. Nýbrž ve funkci toho který rozvinutý život bere nazpátek k sobě to je ten toto kořistí tví toho automatismu dvě ano prosím já bych chtěl říct jestliže člověk v tomto světě dělá to co ostatní lidé napodobuje ostatní lidi kteří pracují ke ztrátě tohoto života oni nevědí když podnikat to nebo ono že někde ji nic jiného než pracují ke ztrátě tohoto života malinko něco střádají to je pravda ale nepatrně ale zaručeně mřou jako každé zvíře že zavazují se do úrovně zvířecího života nemilosrdně mřou bez milosti. Kdežto když si řeknu ježíš kristus nám tady podal návod k věčnému životu který má nastat nebo jehož si mám začít být vědom tak lépe řečeno než umřu fyzicky a když já budu dělat to co on mě radí tak stačí to dělat ani to nemusím věřit tomu účinku to nemusím věřit dělat to a ono to nastane. Proto vám tady říkám nevěřil jsem na boha a řídil jsem se rada jiných lidí jak má život lidský vypadat protože jsem se řídil ji radami a ne sám sebou co bych já byl chtěl nýbrž co ode mě chtěli lidé abych takový byl to mě nechci říct dokonale ale dost připravilo k tomu čemu já říkám první osvícení by tam ještě ji nemáme jiné ale to byl jeden z momentů velice důležitých přípravný proto takzvané první osvícení těch sedmnácti letech co to bylo vnést do svého života řád. A tomuto řádu všechno podřídit všechno bez rozdílu dělat tak jako bych třebas chtěl být osvícena ale mi o to vůbec nešlo tím v strměji to to je osvícení protože ho to nešlo to bylo při tom my možná velice důležité to je veliké nebezpečí cesty kdy člověk jde za osvícením protože on si nemůže otevřít jemu bude otevřeno on si nemůže otevřít ono bude jenom otevřeno o se může jenom k těm dveřím připravovat. To je tak zvaná matematicky konvergence se že on se tam nekonečně přibližuje a nikdy do toho sám nevstupuje rozumíte ten kdo způsobuje že se tam vstoupí někdo jiný ano ale my to přibližování se k tomu můžeme nekonečně dokonale provést znamená můžeme stále zdokonalovat to přibližování ano a jed ze způsobu z toho zdokonalování toho přibližování je jedna myslet jak od nás celých kristus znamená první řadě třeba žít ctnostně. To je velice důležité abych se snažil o ten ctnostný život spravedlivý život láskyplný život přestože mě to třeba nejde na tom nezáleží jestliže se o to poctivě snažím tak možná čím méně mně to jde tím více sem zoufalý z toho že mě to nejde a tím jsem blíže tomu stavu umělého probrán a tím se dostanu dříve než jako smysl že to zralost k tomu že si vzpomenu na otcovský dům nemyslím si že sedmnáctých letech jsem měl všechno promrháno to už si dneska nemyslím ale my se sem si tehdy že jsem všechno promrhá myslel jsem se to. Prožívání ctnostní jak si to představovat katolická církev měl v sobě ten špatný prvek že to bylo ustavičný vracení se obě sebepoznání a člověk mě od toho sebe pozorovat odejít a oni nevěděli že to takhle má dopadnout a jestliže ovšem ve víme nich případech toto sebe pozorovat vedlo k tomu že člověk se považoval za nic to bylo dobré ale běda jestli se považoval za něco. Pak toto sebepoznávání nevedlo k osvícení a tím méně ke spojení s bohem a byl to říct případ že člověk při té technice kterou o ní navrhuji vymaže před sebou celou nastanou přeloženo že většinou skončil v tom sebe pozorovat a nerozvinul se nevymanil se z toho ne já myslím že ten marta mý syn v okamžiku kdy mu tam už se nedostává otrava že přestal sebe pozorovat že od sebe toužil odejít od to znamená od toho stavu ve kterém byl být toho zase z toho pryč chtěl ze sebe vít to eště že je a nevyvede se vrátím otcova domu to bylo víc že sama sebe to znamená na jedné straně viděl propastný nemožnost vlastní. A na druhé straně milost která mu vzdáleně kynulo z toho otcova domu že on si nebyl jistém jestli tam jestli ho otec příjme jako si no no to tam je předtím tak naznačeno ale kdyby byl býval měl možnost být nejmenším služebníkem mezi jeho služebníky toho otce bylo by se mu bývalo dařilo lépe ne vidíte že ještě při tomto prvním osvícení předek myslím na sebe víte tam ještě je zamontováno sobectví a je tam trpěnou tam při tom vstupu do otcova domu už do obecný trpěnou nebude protože tam je řečeno o tom druhém synu který tam zůstal u toho otce že byl velice zarmoucený znechucen tím jak se jedná z masem který se vrátil jak já tomu přijdu který tady sem sloužím otci ustavičně že se se mnou nejedná jako století takže zabije tele a dal se mu nový šatem mu prsten na jedna cením jako do výšky na to je to ubohý marnotratný syn. Že totiž on tenhleten syn jak vám dobře známo který tam zůstal neprodělal ten vývoj neprošel celou tou fází stvořitelku to je ta zralost která se nabývá to je jiná zralost než který jsme svědky my my jsme jednou lidmi jestliže máme všech pět pohromadě tak jsme všichni zralí všichni kdyby tomu tak nebylo tak doby ježíš kristus neřekl jeruzaléme jeruzaléme ne ty někdo z jeruzaléma nýbrž ty celý jeruzaléme já jsem tobě přišel jako kvočna která se zachránit ne jenom někoho prosím vás já musím stát za tím že ježíš kristus nelhal že být člověkem znamená obecně být připraven. Pokud člověk dospělý má všech pět pohromadě není blázen není méněcenný vy všichni jste stejně připravený jako jsem byl a více než jsem byl já v těch sedmnácti letech více mnohem více že já jsem nebyl dospělý abyste dospěli ne připraveni jí máte rozvinutý život máte své povolání které konáte svým způsobem jistě že poměrně dobře a dotoho do svědomí že ale jestliže tomu takhle je tak musíte mi přeci nějaký dojem o tom že do nekonečna to rozvíjet nepude a jakmile byste ale v tom pokračoval jenom v tom nám nepokračuje ale jenom v tom konstant rozvíjení tak to vaše já sem vám stane satanem a ne už někým kdo vám slouží toto já totiž je nezbytná sluhou. Nebýt až tam kam se dá rozvíjet tento život jakmile se ale tento život dá rozvíjet nedá tak teprve potom se začne jevit jako satan satan pro člověka je satanem teprve na poušti až člověk zlační chápejte že toto zlačnění na poušti nějaká taková obdoba toho koryta ale na vyšší úrovni na tuto paralelou si stavy doma proveďte ve své hlavě satan na poušti zlačnění ježíše krista a koryto marnotratného syna. Jak je v tom rozdíl před tím tady bylo vstup do jordánu vite tady u toho ježíše jak křest prodělal ten marnotratný syn taky pro dělal křest tou bídou a to není křest v založení a u to budu nechci říct může vyvolat uměle ale můžeme jí navodit správným rozhodnutím kterého jsme schopni vždycky ne někdy když jednáme podle návodu ježíše krista to nás naroste tak tak zvaná připravenost protože fakticky už nepřipravenost tím že jsme lidmi oblíkat nejsme připraveni že někdo žije jenom jako zvíře protože člověk není připraven v tu chvíli když je jako jako víře. Ale jestliže nežije už jako zvíře tak je připraven to znamená fakticky ono se nedá žít jako zvíře pořád i když někdo je zvířecí povaha prosím vás tak jako zvíře pořád nežije to jsou výjimky chvilky když si třeba že se o chlastal jak se říká jako zvíře že by to neudělal ale možná že zkažená člověkem by to udělalo to možné a člověk je takový zvíře v každém člověkem asi tak nějak takže schopen tohoto ale to jsou výjimky my jsme všichni připraveni převážet to na vědomí že o otázce připravenosti není možno vůbec debatovat ta je dána biologickým vývojem který zde proběhl na této zemi my jsme lidmi jsme připraveni že kristus nelhal celý jeruzaléme zval k sobě. A prosím vás my jsme si kdysi mluvili o tom že kdyby byli židy nestylizovali po staletí svůj život třebaže ne podobrém a kolikrát velkými chybami a velikým mládeže ním těch jejich zasvěcenců zas a vědců i ze světec světců který oni občas a jmenovali dokonce kdyby byli nezůstal na této cestě krizový života to je svým způsobem ctnostného bylo život určitým řádem ctností že tak by se byli nedočkali narození mesiáše a tak taky člověk jestliže nestylizovali tak prosím vás poslouchá jenom v jogické o záznamu a to je záznam zvířecí. To znamená i při vší opa nosti a starostlivosti zemře a stratí tento život a právě protože byl starostlivý jako to zvíře je starostlivě pečlivé o svůj život se to starají to je to máme dojem že to zvíře nežije jako my že žije aby jedno a ne i jí aby žilo kdežto normální lidský život takový ten dobrý by měl znamenat aby člověk ho žil ne proto. Že by ho žil jenom pro sebe nýbrž abych ho žil tak aby to sloužilo nějakému vyššímu objektivní mu celku třebas společnosti jestliže člověk dejme tomu ten žije tak že si je vědom že pro společnost dělá víc než pro sebe a je to ochoten bez reptání dělat a dělat to lépe aby to mělo vůbec nějaký smysl to se třeba to dělat co nejdokonaleji. Tak pak se mílovými kroky přibližuje k bohu neboť žije ctnostným životem to je ta ctnost to ta té ta ctnost kterou měl na mysli ježíš kristus jinou neměl na mysli jestliže dejme tomu ten mladík byl ctnostný od svého útlého mládí ale nebyl schopen jít za jiš kristem nýbrž tu ctnostně pro sebe to byl jeho majetek a toho majetku se nedokázal vzdát tak byl pro ježíše krista a povedu se sto ztracen že jo. Kdežto tenhleten člověk náš který vůbec nevěří v boha ale je ochoten pro společnost něco udělat bez ohledu na sebe nebo jenom s malým úměrným ohledem na sebe s úměrným prosím vás aby přitom nekradl ne si to neshrabal pro sebe na mírně na úkor ostatních ten člověk je na správné cestě k bohu my si ani dneska neuvědomuju že celistvou dneska mílovými kroky nejenom tady socialismu ale i jinde kapitalismu kráčí k bohu že vrcholně skvěle připravován protože ta závislost jedince na kolektivu je dneska daleko větší už byla minulosti než byla zno ježíšových tady něco pracuje ku porodu boží a aby se zrodil kristus uvnitř lidstva rychlým ten ten. A že sou při tom porodní bolesti to to je samozřejmé svět bude v těžkostech ku porodu pracovat říkal svatý jan tam někde dokud nezrodí ze sebe krista ho ho rodí a nemusí přitom věřit na něj ale jenom v těžkostech ku porodu pracuje to si buďte někde protože nastoupili cestu ze který už není východiska jiného než kristus o kterém nikdo nic neví a na kterého nikdo nevěří na tom nezáleží vůbec jednají správně když pracují pro kolektív a čím dál každý z nás víc prokletí pracujeme. Já jsem říkal netroufám i při svém pokročilém věku nepracovat prokletí protože nejsem ještě daleko abych mohl stylizovat svůj život tak jak to má citovat každý člověk teprve když jsem dneska pochopil že člověk toto dělá pro boha i když o něm neví tak nemohu od toho opustit kdy jsme tě pane dali jíst kdy jsme tě pane dali napít kdy jsme tě navštívili nemocného nebo v žaláři. Nemuseli ty to byli spaseni o tom vůbec nevěděli ty co byli spaseni nevěděli že pracuji pro krista že pracuji pro toho svýho spasitele přátelé ste si tohleto mějte toto na vědomí pořád není třeba vědo věřit jak se tomu říká to nic není tahleta víra to bohužel jsme si příliš cenili něčeho co nemá vůbec nebo ten mě žádnou hodnotu a jsme si bydlení zoufal že se nám to bere nikdo by neměl právo nám brát něco co je zdravé v tomto řádu přirozeném jenom rozhraní né zvíře je požíráno jinými nebo neschopné se bránit tak jako dříve dokud bylo dokud bylo zdravé ano nic se na něj vrhal ostatní a bohu že bude bita tato víra dobře se stalo že nebyla živá. Proto já totiž život nosti beru daleko šířeji než jak vy si myslíte to nemusí být střižené podle katolického receptu ale bylo by chyba abychom se nepoučil ze všeho co oni tak těžce dali dohromady například měli definici nosti to je bezvadně definováno každá to se bezvadně definována jenomže oddělená bohužel uměle od schopností lidských který jsou objev něčím daleko větším a je vyčleněna ze schopnosti nemá být ta vedle ostatní schopnosti nemůže vůbec existovat tak se obrátí proti člověku že se tím oděje ne a shlídne se v tom. Kdežto jestliže tato ctnost je organickou součástí lidských schopností které ať to ví nebo neví vedou člověka k bohu neboť tím že je člověk člověkem je připraven poznat boha jak jsme si řekli jestliže tomu takhle je tak pak je nutné být ctnostným semeno tím jsme my které zůstane semene je ztraceno semeno který padne do úrodné pudy a tou chvílí postupně přestává být semene. Samosebou je to semeno které má užitek z to násobit by dává už tech stonásobně protože už není sám sebou sebenepatrném to je správné kdyby tu nebylo k tedy na bylo našeho já nejde to dál nejde nemůžeme dál že jsme lidmi to výhoda na druhé straně musí padnout do úrovni pro to znamená musí se zničit. Hledejte si semeno tam kde už roste obilí ne ne jdete ho jenom jakou sluhu to bych jenom touto nic uši je nová rostlina že nový život a tak je to celým duchovním životem člověka živ jsem už ne já nýbrž že mě kristu že už není žit v tomto dobře věděl a taktika už nevládl sebou veliká nesvoboda kterou cítil na tom největší svobodu jaký člověk vůbec může být svědkem a člověku existuje že není tam kdybych chtěl být nýbrž jde chce bůh aby byl ano já to bez ohledu na sebe. To šestnáct na do nejenom říci že člověk nemůže si žádat od boha aby mu patřil jestliže si to přeje aby mu patřil tak se něco začne stát tak je se zase dít ale není to to pravé protože stojí mezi bohem a člověkem to lidské já které si to pro sebe přeje teprve když to lidské já odpadne. Tak ten bůh k tomu bohu my dovolíme aby se s námi spoje totiž máme od boha svůj ženou míru vůle od boha vyčleněnou boží vůle bych tak řekl a ta brání přirozeným způsobem bohu v tom aby se s námi vědomě spojil ta naše míra svobody jsme ná spojení s bohem je přímo závislá na tom do jaké míry si uvědomujeme ale fakticky uvědomujeme naší závislost na bohu takový svatý pavel byl si vědom toho že je úplně závislý na bohu nebo na kristu jak chcete a proto už vlastně neexistoval pro sebe. Kdežto my kteří si myslíme že sme závislí na různých jiných věcech a taky na bohu máme k němu ještě velice daleko a nemůžeme se s ním spojit kdyby člověk totiž v okamžiku například modlitby dis spojovací si myslel že něco závisí na někom i jiným než na tom rozhodnutí tomu bu úplně patřit uvě sebe vzdát tak by tam pletl prvky lidské které by bránily tomu spojení myslím že to bude lepší potom to tetě. K před velice obtížný úkolem který chci zvládnout proto že my všichni jsme odkázáni při studiu náboženství a při praktikování náboženského života jsme odkázáni na středověké prameny a já bych vám napřed chtěl říci v čem jejich přednost a v čem co jejich nedostatky promiňte mi že to trošičku začínám vědecky protože na nás na všech je abychom se v tom měli orientovat abychom se nedali od radit některými myšlenkami v pravdě středověkém kdy vládl za velké temno po celé evropě abychom si nemysleli že to byli nějací primitivové ty byli prostě nuceni tak myslet to byl tehdy sedí systém myšlení a i ty největší svět jako třeba svatá terezie a svatý jan z kříže a jiní byli odkázáni na tehdejší úroveň vědy a na tehdejší úroveň myšlení a mezi čteme jejich spis třeba radit svatý terezie tak musíme umět to číst dnešním způsobem myšlení a to je veliká potíž. A proto že jste odkázán na to prameny zvláště třeba to jsou terezii tak vás musím do toho trošičku vést a říct tam to nevěděli a co my víme co například nevěděl takový třebas ke komenský jak je to byl velký vědec a ono už to ví dneska dítě sedmé třídy obecné u nás a on to nevěděl tak a na základě toho nemohl určité paralely při té srovná určitá srovnání vůbec provést si nemohl věci představit jako se představím my a nemohl do nich proniknout tak snadno jako my kultura totiž evropský vůbec světová má tendenci rozrůstal se po jedné jediné úrovni do šířky. Ale má tendenci pronikat do hloubky té úrovně čili za cenu rozšíření znalostí do obrovských ší řek a dále třebas daleko lev vesmíru a tak dále za tuto cenu toho velkého rozšíření mysli znemožňujeme vstup do hloubky to znamená na hranici této úrovně s jinou úrovni hloubka a víc to jako pro mě technicky výraz hranice nějaké úrovně každá úroveň má svou hloubku a výšku a my vůbec do žádné hloubky nejdeme ani žádné výšky té že by se stane co dělat abychom po té úrovni toho našeho živ světa hodného se dostali do patřičným šíře které by odpovídali dnešnímu stadiu technického myšlení protože tak utajena technickou cestou a jestliže má zvládnout třeba rozvíjení a to mu nebo něco takového tak musí z veliké šířky na to jít musí se sbírat jenom do značně řek kdežto středověký alchymista dí dělal totéž jako dnešní rektory. Jako dnešní badat rozvíjení a tomu tak on si počíná zcela jinak na mě to krásně se dá znázornit my na to deme velikými náboje elektrický tato rozvíjení rozum si to bujeme veliké rychlost a tak dále od střední tam takové střed v máme obrovské na to abychom to vyloučil se to rozložil kdežto on takového nic neměl žádnou techniku neměl po ruce on vám tohleto co my děláme velkými narozením energie on tohleto všecko dělal pomocí obyčejné destilací vody. Ustavičně opakoval destilací vody mockrát a asi až vytvořil těžkou vodu která je nám známa dal němci na kladete těžké vody chtěl dělat a novou a už byli blízko jenomže jim to tam americe bombardoval v tom bosko někde na takže nemohli v tom pokračovat ale byli by nás překvapil co prosím možnost dobře to je systém středověký a máme podezření že se toho mocněji od alchymisti kteří na to napsali návody a ty návody se dneska zlatém platí protože přirozeným způsobem kte lidi který dostávali do hloubky věcí a ne po povrchu. A totéž platí třeba o starých kultur ch keckách a slovenský možná a a řeckých a indických a která při přečká dnešní doby že voni dovedli přes úroveň tuhletu jít na úroveň jinou my sice si nemůžeme dovolit nej na jinou úroveň když usínáme tak z úrovně první se dostane na úroveň druhou každý den ale to se děje samovolně nevíme proč to je jak je to zařízeno nevíme jak se dostat do toho spánku aniž bychom neusnul jak se dostat na tu druhou úroveň aniž bychom usnuli to je to to už nám to to vědomí už nemáme toto schopnost už nemáme kdežto dejme tomu i tu schopnost má že on může být na úrovni druhé svadhistana tohleto. Muladhara úroveň indicky řečeno a tamto je svadhistana a von když nespí a je na té druhé úrovni tak jsem to si to jaká je to vymoženost jak a to nás čekat to se musíme taky zmocnit než tam se musím jenom individuali jenom jedna některá takový vrcholy řek bych těch lidí tak tak jestli vinit neska mi takový tisíc lidí tak je to moc a on tam eště set miliónů obyvatel že ano tak ti li si vidí umí nespadl obsahem svého vědomí se stýkat s obsahem vědomí mých lidí to znamená oni nepotřebuju znát jazyk to to se tak je to vymoženost. To je na tom žádná magie to jenom přechod jednu úrovně na druhou ale když vy něco myslíte v nějakém jazyku tak znáte toho obsah tedy rozumíte to není jinak možné bez obsažné nemyslíte to pro má vdova má nějaký obsah a z této úrovně se zmocnit toho obsahu takže on si viďte když na té úrovni ten obsah toho vašeho myšlení a rozumí tomu jako kdyby se mluvilo s ním takže kdykoliv by se já stýkal na této úrovni třebas nebo vy s nějakým ind nepotřebujete učit indiáni a on se nepotřebuju si češtinou aby si bezvadně rozumíte ale lépe než by se to vysloužili lépe žádná lidská řeč ne zastoupí toto obsahové myšlení té dokonalejší rychlejší. Když si staré babičky musím kázat já postavím na kafe nebo tak to hrozně pomalé té vidět už z kerou za kdežto při tom obsahové myšlení té myšlení zcela neklepali té čiperná myšlení vy obsahového myšlení najednou pochopíte věci které kdybyste si rozkládat rozumově anebo nějak povídavě tak to trvá třebas které hodiny možná dní možná roky a takový ind toto dovede. Podívejte se pánu bohu nelze rozumět a to je to čím bych chtěl začít proč mu nelze rozumět proč se s ním nelze setkat proč ho nelze vidět to bych chtěl odpovězte joze proto že existuje bůh který je vlastně trojjediný to vědí indové to vědí evropani to vidí křesťani to ti všichni na světě i staří národové to věděli sumerové co to je ta trojjedinost my si řekneme otec duch a za syn a tímto odpadní vyřídím nic sme tím nevysvětlili a jsme za temně věc protože jsou to řek bych školsky rozdělené funkce jednoho a téhož boha funkce čili úkoly které na sebe vzal nebo ustavičně bere jeden a tentýž bůh ten na totiž už má úkol stvořitelský celí ustavičně tvoří. A tentýž bůh má úkol spasitelský že to stvořené k sobě táhne teď si už no představte jak je těžké porozumět jednání takového boha který zároveň ustavičně co od sebe zdola posílá do světa od sebe pryč a zároveň z toho světa to táhne k sobě jak se za jedno od jak to oddělit z toho byli věřící v koncentráku úplně vedle všichni věřící který se nastal si říkali jak se na tohleto vrstva může dívat pán bůh jak mně může nechat takhle na holičkách já jsem přeci by vždycky boží člověk a já tady takhle trpím bez pomoci a takový zvíře gestapáky má na mě všechna práva a bůh ani prstem nene pro mě. A kdykoliv jsem s nimi souhlasili a takhle se myslel dycky dostal nějaký kopanec voni který ho toho toho gestapák a zrovna přesně toho řízen od pána boha vopravdu abych věděl že pán bůh tím absolutně souhlasí že takhle se od člověka nestará ale vedle tohoto le těchto dvou principů božích stvořitele a spasitel existuje třetího princip a to jest oni říkají křesťani potěšit le ale lépe bylo řečeno osvětitel že opravdu ten člověk vlivem toho božího působení v něm může být čím dál osvícenější. Že nemusí slepě jít ani od toho boha pryč ani k tomu bohu nazpátek nýbrž může plně splním vědomím vědět co dělá to je velice nutné aby tento třetí princip tam taky existoval u toho boha upozorňuju vás že k tuhletomu třetímu principu o ten se nikdy nebudu němec jich přitem sice daleko ale o tomto třetím principu se nebudu mít vášni kde místo že nemám na to to povolení plat na tomto se dosud v lidstvu nepracuje. Takže budu předstírat předstírat že jsou principy dva budu si s nimi stačit ten to sem spisování ovšem mezi námi budu mluvit o tom třetím pochopitelně ale jenom mezi řádka mi jinak ne ono je to dost těžké zamontovat tam ty dva principy dohromady ale já se chopím toho prvního bůh stvořitel my jsme si přečtli ve starém zákoně že šest dní bůh něco stvořil a sedmý den odpočíval toto je psáno jako historická záležitost která tam někde končila. Dneska už vlivem tlaku který se na ně provádí i katolická církev uznává něco čemu dneska říká krásou prkotina to znamená soustavné tvoření že totiž to stvoření té tam znázorněno jako že končilo někde že ustavičně jde kupředu že já tu sem na tom světě protože bůh mě ustavičně tvoří a dotvořuje a já bych tady na tom světě ani nemohl být. Kdyby přestal v této činnosti on mě tou svou tvůrčí činnosti udržuje v této existencí v té míře lásky kterou mám v té míře poznání kterou mám mě udržuje svou tvůrčí činnosti tohoto kdyby si byli bývali člově ci mystici vědomi tak by byli celou tu svou soustavy postavily na jinou inici principech a nebyli by museli bývali tolik trpět ale prosím vás jak to že vy to dneska víte a budete trpět tak jak je to možné je to možné proto že z toho musí člověk vyvodit praktické důsledky už z tohoto a v tom vyhození. A jaké když mě bůh ustavičně tvoří když mě ustavičně udržuje při tomto vědomí a v této existenci a jak by usnul tak já přestanu existovat tak já se na něm absolutně závislý aniž to vím a on o to nestojí abych já o tom věděl že jak bych o tom začal vědět tak bych se tak by bylo nebezpečí že já přestanu tady existovat to tě nebudu neska vysvětlovat to musím se na to do toho pustit až někdy jindy ale to by sem do toho ráma ale já musím být v určité míře nevědomosti abych mohl ten tvůrčí princip boží zažívat ale jestliže chci. Z toho tvůrčího princip to znamená z toho pochodu z otcova domu které stav do opačného pochodu do otcova domu tak musím bohužel dělat něco navíc musím si být vědom závislosti na tom otci a z toho ježíše hynu se podivejte se znovu připomínám promiňte že tolikrát už to podobenství o marnotratném synu dokud se mu dařilo dobře měl v kabeli peníze o to rodičů od otce nevzpomněl si na otce a až všechno promrhal a toho eš bylo strašně zle tak si vzpomněl že v otcově domě by se měl přeci jenom vít než se má když ji těmi vepři vzpomněl si a šel vzpomněl si a šel to znamená v té určitá disciplina. Já vám tady nechávám vzpomenout ovšem vy ste si sami nevzpoměli v že si tak to nemá tu sílu a kdyby si sami vzpomněli jak já jsem si vzpomněl v sedmnácti letech tak by to mělo v sobě takovou sílu od boha že byste ji neodolali a museli byste do toho otcova domu jít já jsem od tý doby nic ji nadělal že se do toho co mu šel a nebylo síly která by mě byla od toho mohla odvrátit to byla si a tak veliká že sem ani ve dne ani v noci do dneska jí nemohl odolat a takže tady si plyne se mi prováděla velice snadno musel jsem ovšem ten lidský prvek také chytit zapadnou jakmile jsem toho člověka nechat bylo i citelné tak to je důležité abyste věděli že. Jestliže člověk chce být v tomto světě svobodnější než jsme my tady normálně tak musí jít do otcova domu a v tom je to musí mít směr svýho života nemůže být roztěkaný do šk já máme zvyku a my všichni dohromady ten svůj denní program režim tosce a teď stanu teď se nesmí dán teď de nám to ale toho potom do práce dělám to a to a tím nehodnotit celého člověka v jeho celistvosti neříkám že by si člověk neměl tento program dělat ale ten musí být řek bych takovým malinkým přídavek k tomu hlavnímu programu a tím je jít k otci vším tím co dělám vším tím co myslím tím že s ní dám s tím že do do práce tím že tam něco dělám to je práce tohleto mně do dneška dělá velikou potíž celovesmírové se snažil tyto věci vám přiblížit poprvně v tom spisu úlohy a upozorňuju vás na tu kapitolu postavení služebníka tam si to znovu přečtěte to nemám čas neska to znovu předvádět ale jestliže člověk. To dělá tak že v tomto světě je jako na poli hospodářově a ne na svém tak se liší koneckonců od zvířetem konečně jinak pokud hospodaří pro sebe de nebo pro své spatří buďné se je rodiny do prostou národ nebo projev tak to je pořád ještě zvíře je taky by třebas nejenom pro sebe ale taky pro svůj rod že třeba stádový jako my lidé že je nestálo vě tak to je prostě zvířecí způsob života já jsem teď řekl že vlastně tady cítí spočívá v něčem čem se netušili že spočívá. A bych se potřeboval ještě změnit o tom jak je to tedy s tím vývojem a proto taky ti svatí tři věci nevěděli a my už dneska vlivem pokroku věci to víme a můžeme se o to opřít můžeme se opřít objevit bádání archeologicky bádání trp logická bádání všechny možným druhý věd se můžeme opřít a víme tohleto že na tom světě se vyvíjel i napřed jednoduché jednodušší tvorové ale vždycky současně zvířecí z ví říše rostlinou tato symbioza mezi zvířetem a rostlinou existuje moc začátku toho života na tomto světě. Víte takže nedegraduje rostlinu na úroveň po víře to je směr jdoucí jinam než kam jde zvířecí život tyto dva musí být vedle sebe se specializovanými úkolem aby to vůbec všechno mohlo fungovat bez zvířat by nebyla rostlina a bez rostlin by nebylo zvíře tak to asi zjednodušeně je na to dělal všechno velice zjednodušeně školsky bez těch dvou by nebyl zase člověk to taková nadstavba nad tím neklid ovšem člověk je na straně těch zvířat nikoli na to ně rostlin. Ale u tak teďka především bych byl rád kdybyste viděli že do této vývojové teorie nemá vůbec co mluvit povídání s genese ze starého zákona že za šest dní bůh něco stvořil a sedmý den odpočívat vůbec vo tom se tam nemluví když tam jasně řečeno napřed bylo to potom bylo tamto to vůbec nemá souvislost dnešním pokrokem vědy a nic to nemluví proti dnešnímu pokroku vědy ráda se dostaví jedno proti druhému ale je to tam je to líčení stavu a tady je to líčení situace. Že naší věda si kou má situaci vývoji situací kdežto tamto se tam se mluví o stavová situace stavem stavu já bych to to řekl takhle jestliže by člověku neexistovalo na té úrovni na které je on je šest dní tvůrčích božích a sedmý den odpočinku božího tak von jako člověk by nemohl ani prstem hnout směrem ze své úrovně on by se nemoh by nemohl svýho hlavu bohu to vidíme například u zvířete že ono nemůže pomyslet na boha on nemůže pomyslet na vás to může jenom člověk protože jenom v člověku je do děláno v šest všech šest té. Tvoření a sedmá se a odpočinku je v něm probíhající toho boha takže člověk potřebuje se v tom svém vývoji opřít o těch všech ver vzestupu a od tou o tu sedmou své ru odpočinku kdybyste nenalezli ve své duši kori marně byste se snažili poznat boha ten stojí před vámi teprve tehdy když zažíváte ten pokoj a proto první to ježíš kristus udělal když se vrátil z toho svýho splatíte ského úkolu na kříži těm si apoštolům první co udělal řekl pokoj vám světe si to bylo to nejdražší co ji moh poskytnout ten sedmý den svým pil do jejich zkušenosti duchovní bych tak řekl. A teď bych chtěl tedy říci člověk jestliže má z této úrovně ve bych šesté puste dne kterou neužívá bohužel ví na nahoru k bohu tak musí opravdu mít těchto šest úrovní rozvinutýho nemůže jít nahoru dokud není těch šest úrovní u něho rozvinutosti tou bytostí lidskou takže pro dítě je toto co tady říkám uzavřen. Nemůže dítě se spojit vědomě s bohem protože nemá rozvinutý celý ten systém automatismu který existuje u člověka dospělého vnitřní i poloviční zevní sekrece jaký že život a dále ovšem není v něm dospělé takže on není úplný a on ji úplný vesmírem a jenom vesmír v malém ale úplně může za tím bohem jít podívejte se tak bych především ještě mluvil o tom o té úrovni člověka řekl jsem vám nebo jsem to napověděl aspoň. Že velice těžké se dostat přes hranice této úrovně když nejsem na jim konci když se nedostanu k její svejm stromu ze stromu se nemusí skákat vyskakovali z toho stopu jedné úrovni se dá překročit na úroveň druhou proto je důležité aby člověk rozvinul tento život po všech stránkách a tady se dělá veliká chyba že betonu chápali zpráva za správný způsob považovali že se má život oklestit že se má zbavit člověk hříchu to znamená že se má někam odebrat do kláštera kde už přestane nějakým způsobem žít jako ostatní lidé.

Edit utterance

Text view • Help