Waveform view

prevzate-kotouc-79-07A

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Ale buď jestli to začíná být nerozumné co dělám anebo jestli to začíná být bezohledné tak to nedělám to z toho plánu vypustit nemusím se ani snažit to příliš starostlivě rozlišovat protože mně bude samotnému pomáhat ten bůh kterého budu poslouchat jo já poslouchám prostě jeho dyž vykonával něco a to je kvalitativně vyšší činnost rozumíte a tím se z vaší našeho obzoru ztratí věci. Které vás buď vyčerpávalo nebo jsou nerozumné nebo jsou bezohledné nikdo mínění kdy neza dává a když mně někdo náhodou za dá tak ho někdo vezme za rameno a řekne co si to dovoluje ty nevíš s tím máš čest udělá to za mě to je tak práce pro mě řekne ten dotyčný prosím vás taková cena se neděje já to co se děje symbolicky převádím do slov fakticky to někdo bez mez mých rukou udělá to když by to bylo neklidný. A když on je na takové úrovni že mu ta kvalita nevadí nebo že mu takové ta náleží že o ně třebas martou ne například tady o tomhletom člověku vím že by měl kvalitně jednat né protože že by neměl být jenom martou a proto se pořád s tím hádám aby nastoupil vyšší kvalitu pokud může pokud to jde pokud si na to neosvo okolí takhle jedná ne ale. Jisto je že je to chyba jestliže člověk se netroufá kvalitně jednat znamená poslušný jednat já který jsem člověk neposlušným a radím vám toto tak o to je to jaksi padneš protože mohu říct že pokud jsem poslušný tak to má tenhleten dopad že bůh mě úžasně pomáhá a že nejde jde k situaci vyčerpaností nebo situaci takového rozporu s okolím a takového něco je neklidný. A jakmile přejdu na nižší kvalitu tak těm rozporů dochází a ta nižší kvalita by například to řek konkrétně vypadal takhle co se do toho hrne když už když už nemůže vypadá nabrat mě třebas někdo řekne nech toho prosím tě život toho k tomu nesmí dojít to znamená já jsem začal dělat činnost menší kvality třeba jsem se při tom to je všechno hezké ale. To byla činnost nižší kvality se a dobře vím a k tomu by nemělo dojít že byste pochoval aby toto konkrétně viděli před sebou takovou věc ale aspoň máte takový pojem už teď co je to činnost vyšší kvality činnost kde neposlouchám do tápání nýbrž jenom jednoho ať si tam ten o sobě myslí že poroučí ať si to myslí a já mu to nesmím brát že by ho urazil a já vím koho poslouchám než to on neví co dělá já mu to nesmí mít za zlý o něco slepý a to nesmí dát najevo že slepý samozřejmě. Co situace do na rozpozná jestli to co mám dělat je ve vůli boží nebo není že ano jestliže nerozpoutá tak to dělá radši než abych to nedělal pochopitelně by nám přednost tomu to dělat protože pak to dělám z dopuštění božího za svého říká ne ale upozorňuju tě že to světlo se do toho vůlí je protože dělám odhodlanost do toho necítil hned ale stavu chvíli se dycky do toho byli je tak že já jsem už zavržen moje uka se zadrží činnosti anebo se pustí nebo začnu chápat proč to je tak to už vím ano asi tak to je třeba nebát jo že já myslím že se správně jedná člověk který pořád se ohlíží jestli tak skrupule jestli je to správné nebo není stane to strašně zdržuje v činost jestliže mám dojem že je to správné že to neodporuje vůli boží tak to dělám. Dnes nepřemýšlím nouze víš to je nejlépe a to samozřejmě jenom systémem který se nedá poradit protože to je to už vláčnost já když někdo něco radí ovšem si nejsem jist že se člověk správné tak to rozsuzuju dvojím způsobem je třeba udělat nebo to není třeba dělat to jeden způsob a druhý zastavím se nad tím a předám to co mně řekl bohu ne aby to udělal jenom to odevzdám činnost mu odevzdám pane bože toto činnost kterou nastupujete odezva. To ti odevzdávám rozumíte nemusím vůbec říkat já vím jak to dělá to zastavím naším a ne nám všimněte si jak jsem to kvali třeba předváděl že tady o musel několikrát říkat té s otázku nebo to bylo dneska není to teda sice vám ukázal že byla milion v tomto ustalo že když nevím jestli jsem se zmocnili situace tak jak jsem se měl moci tak ji musím znovu kladnou boží tu situaci oni osoba tatínkovi ale tak to platí o každém situace třebas která je neslo ní kraje faktická jak se říká sou vtipy slovní a soustu ano tak situaci taky mohu takovýmto způsobem odevzdávat ne slova. A tolikrát ji znovu a znovu odevzdávám bohu až buď vím co mám dělat v jeho moci anebo mohu klidně do toho odstoupit protože už to vyřešeno to nechám rozpracované to nerad čili si tady že se snažím pokud čili stačí interpretace stačí lépe řečeno věci do řeče řeším dycky nedá se odpovídat tuto věc třebas nevím kolikrát už ne. A dycky to dopadlo tak že něco navíc se třeba vy řekne protože z jiného hlediska po že z toho živého vy to potřebujete žijete si že mluvím kolikrát z toho vašeho hlediska trest třeba jsme řekli protože když to odevzdám tak působí ne a on mě to středisko na hodí výsledek je to to východisko nad hodí on mě do toho uvede na říkám do slov přílišný slovní proto že to si vysvětlit ale nejde mě otáz od deklaraci a to všechno co často vám připomínám že si jde o správný Ten můj správný postoj osobuje vyšší kvalitu jednání nebo nižší že mám postoj člověka který je poslušen bohu tak z toho vyplynout jiné situace přátel se neocitnu před takovými těžkosti jako kdyby toho boha nebyl poslušen já jsem vždycky ukazoval na případ žerarda majeli. Tady byl absolutně poslušen to samo o tom a genetiky poslušen a jestliže voni ztratili ten klíč ochrání a nemohli sloužit mši svatou a nikdo jim nepodařil jak jsem klíč tý studny kam padl omylem dostat tak nakonec byl tady prosťáček žerarda maje la a zeptal se ho jak co si myslíš jak to máme udělat a on říkal se ptal a co myslíte přeje si pán bůh abychom mu sloužili abychom pochválili dneska jako včera v tom chrámu o jednohlasně řekli ano tak pak ten klíč potřebujeme a je to vůle boží abychom ho měli a pak ten kříž budeme mít nezáleží na tom jak se k němu dostaneme ale budeme ho mít ten kříž byl vest pluk studni vzal sešlu ježíška přivázal na provaze a vytáhl klíč. To se dějou zázraky prosím vás jestliže člověk je poslušen boha a ti jeho miluje že přesvědčen o jeho pomoc je veliká chyba protože tak prostý se staneme tím že sme poslušni to úžasný prostor jelikož se přesvědčíš že všechno moc je od boha copak si myslíš že ten mája si myslel že ho vypadne na provázku jenom že on byl jenom převeden o tom že bůh si to přeje aby ten křísili a tak co ho napadlo to bylo pro něho od boha to bylo pro něho vnuknutí od boha čili to nebyl on celý jednal a taky to z toho bylo vidět. Neboť by ta hl si to takové něco je nemožné že ta prostota toho majeli ho nebyla jeho to dobře věděl to byl dar vod boha který si ta sloužil jenom svou poslušnosti zase pokladem větší je na poslušnosti by znamenala větší míru styku s bohem a řešení to do by přidáno jako přidáno snazší řešení všech libosti jako věc předaná a kdyby nebyla přidána tak je to ve vůli boží jak je to v pořádku kdyby tam nastaly komplikovat ré bych nedokázal že se tedy mě zužoval tak bych musel být vrcholně vděčen za to že ty komplikovalo. A to by koukal by to dopadlo kdybych kázal samozřejmě ale kdyby byl poslušen tak by to dokázal spletl a byl poslušen za všech okolností že být poslušen za říkat spící situací je snadné ale být poslušen takových pekel svatý je velice nesnadné a tam se právě mohu osvítit to je potutelně mu chce abych se osvědčil v poslušnosti minimální poslušnosti asi že tam zachovám poslušnost to nejlepším pořádku podle by přidáno daleko více ono mání případy. Jsem se do toto přiřazuje ne jak jsem teprve tam nebude mít to pro sebezápor sebezápor nemá ky nebo na vyšším stupni charakter že od něčeho utíkám nebo něčeho se za říkám těžkopádně že mám sebe brž sebezápor má charakter na vyšším stupni zapomnění na sebe kde jenom o věc protože jestliže mu jednou přemohl sebe někdy můžete potřeba neměli přemáhat by se musí mít o věci že mu jde o věc tak tak to byl nazírá tekla když pracuje. A ty to myslíš na pána boha vůbec tak se to bezvadně zapírá jestli se to jedno za druhým bere do ruky a provádí já myslím že moderní činnost lidská vede úžasné mu sebezáporu pokud si vyžaduje celého člověka pokud ne tak se to to ucho míchá velkou část bytostí stranou a on si musí že zahrával ještě stolu ostatním činností nebo zcestně lítat to je chyba když se do toho musí vložit aby to uskutečnil té bezvadný sebezápor. Opravdu ten středověký způsob myšlení který sebezápor byl sebe tím nebo mučení atak ho něco násilí na sobě to už dneska nedo ním pojetí mám místo jenom pro začátečníka který si nevíra nebo nezná pravou kvalitu sebezáporu daleko lépe se zapřete modré odstoupit od sebe bez hlesu bez řeči to jsem poznal v tom koncentráku kdybych byl slova pronesl já se ti bože odevzdávám tak bylo pozdě protože jsem to slovo pronesl a ten gestapak je ve zabil já jsem to ani neprojeven fakticky bude stát. Nemoh vít ani komu ta se toho života dál že události byl tak prudké že nebylo čas ani pane bože já si to odevzdám ani tato nebylo čas vadilo to tak kvalitativní netrpěla pak vůbec se mohlo splnit to zatím umět to bude dokonalejší já nevím jak jsem taky mi dokonale se nikdy neodevzdal ne tedy ten život o to bezeslovní mých složek de záko zapomene zapomenutí na sebe. A tím se toto syn na se polovina je plně nestalo ale ona pak ovšem mě musí jít obě té ta druhá polovina za proti to na sebe je nutné aby to že u obě je druhá nutnost obecně řečeno a svou věc ne ale tyto dvě složky sebezáporem je to ne věcné tak to není pravý sebezápor abych já dejme tomu zapomínal na sebe. A nešlo mně o ni při tom oni velkorysého o nic co by můj život zaujalo to by prostě mě od vedlo tak já bych se okruhem k sobě vrátil a sebe za chvilku napomenu protože spánek je taky moment na sebe zapomíná a nikam to nevede to nesmí být to musí být bystré di domů to ne abyste se zabaleno byl nebyl voknem tím tak se mu pro sebeuspokojení takže ten do devět já bych řeknu o věc tak my si ne pro sebe uspokojení než od které objektivně nutná ano se na to vědomí objektivně nutné. A provede toto oděli prosím pravda vite auta nic to protivní způsob jednání to kdybyste se všeho zbavili tak jste se nic myslím fyzicky se ničem ještě nezbavil upozorňuju vás byste možná měli to ten televizor mý nebo to co to bavili komu to by bylo horší než vy to máte doma že kdykoliv toho satanášku svýho to síla po bavit ne protože ona taky dobře ho ukolíbal tak opravdu pánem esence pořád mu tu hru i ten chléb on taky potřebuje žít jeho nutně potřebujeme i vlastnímu sebezáporu potřeme já ten náš nejlepší služebník. Tak mu něco taky přeje se ale si bývá na celé život a provést domine to míří řecku řeknu vede k dobrému na to fáze a takhle tam je a jestliže je něco diktováno láskou tak je to vylepším pořádku to přidáno že tomu přidány slé a hry co vůbec neškodí protože je nutné zachovávat míru život nesmí být musí že musí být radostný. A měli na radosti je jednou z věr rozumný kterou by měl co je to trvat přijete si že jsem člověk hmotným a protože kdybych vás viděl smutné tak tomuto důkazem že to dělám špatně to nás nemá ze smutný opatrná prozrazovat to celá tady dělám nemá vnitřně ho ne se díváte na nějakou ruce revizi protože víc vám to nedá jelikož tak se teprve způsobí obraz neposlouchá ní s tím ona orientace jo tady si poskytuje me aniž víc než orientace otázka jestli jste ochotni se tím svět a jestli když jste ochotni taky máte sednete světu sílu a ve se obs tu pomoc boží abyste to mohli uskutečnit to říkám pro člověka který má touhu být poslušen. A opravdu umí odrozovat té poslušnosti proto ho stačí abych vede co nemá dělat to stačí on bude dělat oblékáte dcerami protože nebude dělat to co nemá dělat že se kolikrát říkali vím že nemám koupit tak ne kouření a tak dále takových věcí kromě kouření strašná fůra nebo vám je protože když je nemám dělat a tím že nedělám i ti které nemám dělat se dostanu k věcem které má mít dělat to přímočaré že se mi osvětlí cesta k tomu co mám dělat. Protože jsem sebe obal to byl druh sebezáporu velice účinný že jsem nedělal to nemám dělat to je taky jeden z duchu velice učiní du sebezápor ten sebe za popravu povahu mnoho stranou že ten se nedá vyjádřit to před vámi to byl ku ve kterou zapsáno ve které je zapsáno jakými stupni se člověk může ubírat po cestě lásky evagelia třeba svatého marka není do s van že tam v kapitole dvanáctém ve začátky devátý až třicátý první do úrovně lásky když on uv o látce k bohu celým cosem svým a tak dále až na konec veškerou chvil u svou že to je o stoupání po je bříšku lásky. Toho to je jedna z největších tragedie kterou si neuvědomil katolická tradice že když to všechno měla do takové balíku a pak samozřejmě nestačil než své žáky nebo své věřící by hádat s tím co bylo nejsnazší a to dycky cit se srdce. Samozřejmě když na prvním na první úrovni která už poznala ší člověka na úroveň lidskou nad úroveň lidskou která spočívá v tom že miluje boha kvůli sobě aby z něho měl nějaký prospěch už na tomto prostoupí je nej dos pozdě nad sebe citem to znamená částečně sebe opustit. Tak pak samozřejmě to si vysvětlíme na těch vyšších úrovních je to ještě dokonalejší a na to byla i zvládnuta úroveň nižší ona za člověkem nějakým způsobem těžko slovy by se italem stojí dělám podstavec nebo od radost myslím takhle dojem přestali že když člověk vzbudil v sobě nějaký cit třebas vůči nějaké osoby které miluje. Že tento cit k jako se sem při ní nedovoluje aby proti ní dělal něco svou myslí třebas to je ta se ten tišina už vlastní lásky nebo aby veškerou svou silou něco proti němu dělal to není možné naopak kdyby chtěl třebas kdyby ho to tomu onou klo tak on narazí na tuto základnou citovou která mu to nedovolí tím má poměr k tomu člověku on to nemůže udělat je to tak čili je srozumitelné že tyto stupně jsou opravdu stupni a že to měla brát že na vědomí že když se naplní určitá úroveň na nižším stupni že je dobrý odrazový ského stupeň vyšší. A že tedy měla vědět že třeba jak to dělá o na ten stupeň citový budovat poměrně solidně ale nespokojit se s tím dž okamžitě z něho startovat dál a to už ji nešlo a to z toledu ho důvodu že milovat veškerou duší není milovat pomocí kostí jak si na představuje duše vždycky to jsou všechny lidské schopnosti které jsou lidských schopností. A tedy je to všemi dycky schopnostmi se my si vy veškerou duší a ty schopnosti se neprojevuje jenom v ctnostech že po její v činnosti a ve způsobu odpočinku nečinnosti ve všem cem způsobu životu se schopnosti lidské projevu a čili kde nedovede citem napřed k bohu jít nebo přidá že by mě poslali citem tvář klidným nesim nebude tváří staré ani pomocí všech svých jeho vlastností to není možné správně jste mi tady na míti že tadyhle ježíš kristus si netroufá od boha od člověka chtít víc než lidské totiž aby opravdu k tomu bohu šel na podkladě toho svého pocitu vlastnictví. On ví že ten člověk a odvolá ten pocit vlastnictví dokud toho nedosáhne sám h tou se člověk šiva nahoru na strašná také pomocí pocitu vlastnictví to je marná sláva a to musí být proto lidskosti zásadně říká celou duší svou celou myslí svou celou silou svou znamená vědomě samu tak řek ruku své síly svou duši svou mysl svůj cit protože víc učinit nemůže a jak svatá terezie správně poznala všechno zřeknu všechno u sebe ne jak vono tomu říkala a věnuješ to bohu tak nakonec musí musíš. Při těm koncům při kterých zjistí že protože to bylo v tak tím nemůžeš prosadit se na cestě k bohu ty nemůžeš u něho zůstat ty nemůže vnitřně umřít protože to vlastní vítě přidržuje při tobě proto ona říkala hrůzou zjišťuju že nemůže umřít přestože chci to znovuzrození je možné jenom tehdy když se opravdu stratí sám sebe a znovu se hodí nový nový základech jak tady straně by to říkal že ano přesně tak na nový základech které už nejsou z tohoto světa. A já bych vás nejenom ti že není v tom žádná řek bych ti ho ze strany boží nebo žádná tvrdost jeho stran naopak v tomhletom on tady říkám je obsažena úžasná mělo ze strany boží protože jestliže zam jednou sebe sebe se sebe jako vlastní tak sem se tam také všeho co jsem k tomu bohu jako vynesl nebo čím se se tomu povznesl teď se by chtěl je říci že jestliže dejme tomu to bylo citem. Ten to se poznal k bohu tak bych už napřed měl vědět že tímto způsobem se nemohu k němu povznést natrvalo nýbrž jenom chvilkově a jestliže nedokážu nic víc než citem svým nepoznáte k bohu a dělám to opravdu celobytostně že totiž do toho srdce vložím sebe celého tak roste sebe ztrácím svým způsobem. Sem schopen extatické o nepití čili většina extazí jsou extaze jsou původu citového je že na si extatickou pokusu jí křesťanští světy jsou si to do původu a dále to nešlo čili marně čekáme že oni budou osvíceni potom až se odtamtud vrátí tak je v oblasti jiné než citové oni to osvíceni potom v oblasti citové se ví extaze a nemohu pocit který byl oživen jednou bohem proti tomu si tu jednat to je taková solidní odložte jednání že k nejed propadnout. Kdyby ale tam byly vstoupili celou duší svou to znamená všemi svými schopnostmi které mají té máme to budu pocit by se ti mě tak byli samosebou kterákoliv se to schopností kterou tam když vešli stála potom mezi člověkem hříšným a mezi bohem a člověk by nemohl dolů propadnout protože by narazil na tuto schopnost o živeno bohem asi tak že se potom tam člověk že celou svou myslí tak samozřejmě nemá sílu člověka žádná myšlenka tak velkou jako tak která byla bohem oživen že to bylo dneška na boha. A celou svou myslí tedy k bohu se člověk odebral tak pak na tom myšlenka je tak silná že je se nic než všechny ostatní hnutí mysli a ona mu nedovolí aby miloval tutéž péči aby bylo příklad starostlivý aby byl bázlivý aby se mohl trvale zabývat něčím co není jeho to není boží a to nesouvisí s bohem nebo aby moh ten řád hodnot zase pozměnit v tom smyslu jak ho teď oživil bůh že napřed tam do té mysli vyvozuju sebe jako na první sto a tže by tu sílu pilně tak ta síla jednou obrácena k bohu veškerá lidská sil obrácena k bohu se vrací potom ke člověku i když je to třebas jenom etické dovršení se vrátil že jak tím způsobem že. Síly člověk má nějak rozmrzen najednou v sobě co co předtím neměl tak že věci boží mu jdou strašně snadno a věci které by byli proti tomuto plánu budou strašně těžko a tak těžko že je vůbec nemůže dělat že je tak slabý při tom jestli dělat něco třebas co je jeho co slouží jemu že to ani nemůže provést jako kdyby byl zbaven veškeré osobním síly já jsem tuhletím každý čte převedeme těl jenom říci že tuto stupně sou podle mé zkušenosti opravdovým úrovněmi lásky. A úroveň dosažená v tomto oboru je zárukou že se na ní dá stavět dál ještě bych chtěl se dotknout aspoň takové krátce té druhé stránky té pravé strany tabulka úrovně lásky k bližnímu tam to samozřejmě je jenom obdobné protože člověk kterého milujeme nikdy není tak dokonalý abychom nenacházel tisícero překážek v tom abychom milovali jako boha. Ono to vidění tělesnosti lidské nás zbavuje to možnosti čisté lásky a já si myslím že milovat bližního je po této stránce aspoň na těch vyšších stupních o mě toho citu daleko těžší než na těch vyšších stupních na cestě lásky k bohu protože si říkáme on toho ten člověk ne hoden ano a on by toho zneužil nebo to by bylo házení ted té sviním tak nějak to vymlouváme a ona že máme také pravdu a že by nebylo správné tak bez už mě milovat byly bychom možná i směšný a nebylo by to správné proto kdybyste dovolili abych později o té vás se vidím promluvil trošku jinak než podle té do tabulka protože ježíš kristus chtěl zabránit tomu to přílišné srovnání záko k bohu přestože účinek je stejný. Tím že ukázal že máme milovat bližního jako sebe a tím vlastně to vyřešil nemusíme tam rozlišovat je to stupně tak úzkostlivě jako tady ještě sem vám klidu že než se tím a ještě nepustil to fakt si oporu je nedostupný než se prostě ho rozloučit to totiž se ještě zmíním o tom že aspoň by se mělo vědět že jsou obdobné dvě další cesty cesta existenční a cesta poznání a ty mají také své úrovně. A samozřejmě dokud tam člověk do tím svým to cestě poznání tak je to také cesta která nevede až k bohu nýbrž na práh božství až k tomu vědomému spojení s bohem a tam musí přijít pomoc na rozdíl od této cesty lásky má tahleta cesta třebas cesta poznání tu nevýhodu že na ní neexistují podložené z nižší úrovni a nejsou cesta bez příčit tam jenom někdo padá tak padá na dno to nejde. Já myslím že je vám jasno že svatý jan nemohl nemilovat ježíše když mu šlo o život on musel narodit oči ostatních protože byl se stránky prokázat že mu nejde o něho nýbrž domu že od toho ježíše krista nebo musí tu lásku prokázat že to vůbec asi u něho nebyl problém jít tam pod ten kříž zaručeně ne a o sebe a si něho bez neexistoval zapomněl na sebe musel na sebe zakotvena kdybyste byl malým opomněl že přijde třebas o život tam byl nešel třebas ale co von vůbec sobě nevěděl ta kapse nevede dokonale zapomenout kdežto při tom poznání o cestě poznání tam zapomeneme jenom pokud jsme věci oddáni. A po veme na sebe víme u velkých výzkumu vy uměl že oni zapomenou okamžiku inspirace na sebe jakmile i své a se přejde padat úplně nado co se týče té cesty existenčním bych řekl jednu věc která vylila do mluveno dokonce tak by byla tak odvážná. Že by mohla vést nějakým omylům já bych řekl že cesta existenční má odložte v tom že člověk je člověkem že už není že být my jedná na to zvíře se říká zbyde nemůže být že může se ovšem stát že tím že je člověkem že to to že se stal nějaké síly jeho vinou největší vinou že je člověka mají to tak nedal člověkem stává nemůže to lidství jeho může být mu předností někdy někdy může být velikou vinou když nejedná podle toho že je člověk ale zaručeně nemůže propadnout někam hlouběji než do svého lidství nazpátek. Ale jestliže jste se dostat touto cestou nahoru tak zaručeně musí nějaký systém nějakou metodou nějakým systém nějakou metodou na to jít metodou do všech důsledků propracováno nikoliv malichernou velkory sou která člověka celého zaujme oni to dobře neděli starozákonní proroci a všichni tedy zase ten ital zákon neboť ty vedly náro zralý existenční cestou a dala přesné předpisy co má dělat co neoděl nemá taková to cesta je pro ohledem pro větší uzavřena. Na mnoho zámků protože nedokáže dnešní složitosti poměrů žít podle nějakých předpisů by by směšný a byl by nemožní není společnosti a proto se tento systém existenční cesty trošičku obchází systémem vnitřní koncentrace takovou řek bych radžajógu ne které o které zevní svět nemusí vědět a že ona hraje tak velkory životě člověka že ho celém zaujímá a že je středem jeho života ta jeho vnitřní modlitba tak tak to může jít existenční cesta která bohu vede zase i na této existence stě neexistují příčí. Tam když jste člověk povznese je své existence trošku ze své lidské e jsem se trošku výše nebo říkat jakým způsobem tak zase se do té lidské existence dostane já bych řekl jestli oň aby to naznačil že si člověk stane dejme tomu bezstarostný ne protože stane ladem nýbrž že má nějaké poznání že je v rukou božích se svou tělesností kou boží jako se to třeba poznali na tom tom jsem trámu nemaje tělesnost byla věku jedno žít neboť se dostal ni dáno určitýho okamžiku tak pak samozřejmě má tady nějakou oporu v tomto vědomí toho ano a víc oporu nemůže mít a to málo. Tak to je asi o těch před cesta a myslím že tak dejte se ten klid skvělý námi tak proti tomu že to to jsou stupně z té lásce si že snítky celkem tak staré jako je tato tradice která o tomhletom pochybuje že to stupně jsou od začátku o tomto chlubit to z toho důvodu jak tady správně říkáte že si říká jestliže někdo miluje citem nebo dokonce veškerý tím si. Tak přeci k tomu si přizvat mnoho lidských schopností to znamená svou duši ta nemůžeme něk být někde vedle musí k tomu přizvat také svou mysl ta mysl musí být citem tak zaujat že vůbec nemůže tykat kdo miluje ten ne těká smí stranou nýbrž ten cit ho tak zaujme že ho táhne nedovoluje aby mi se nejste napřed mě toho citu a samozřejmě není ani pochyby o tom že tam do toho vkládá tu sílu kterou může čili já se nedivím vůbec tradici že toto nepovažovala za stupně lasky za úrovni ky by dokonala za vyjádření celistvosti cesty že člověk celý má k bohu jít. Nejenom právě nejenom tím srdcem nýbrž zároveň tou duší zároveň tou myslí zároveň tou duší tou silou a jenom v konkretnosti dá říci on jde celou svou bytostí celobytostně vším co jemu vlastní ne tak jenom ten je schopen se spojit s bohem prosím tohleto je pojetí církve bylo by to pojetí správné kdyby mezitím nestálo ohromné nepochopení toho co je třeba udělat aby ten člověk mohl takhle celobytostně nebo. Když totiž člověk tam převážně té citem nebo cíle takovým takovou povím pohádkou bude se cit něm to možné vod něho to musí začít ne že on se sice tak není tím někdy řečeno že by ostatní stránky jeho bytosti proti tomu nestačíme být zaujat ale protože já jsem si řekli občas ochabuje nabyde navrch navrch vostatní celá jeho ostatní bytost toho člověka a ukáže se že ten cit byl příliš malý protože byl úplně přebytek vám těmi ostatními složkami lidské duše tady se pavle ukazuje že cit je nedostačující i když von dovede na chvíli přizvat nebo ovládnout celou lidskou bytost já uznávám. Tak zase je nucen tu celou bytost pustit ze svých o tě ží jakmile opadne sám a tam se jíme se pro dopad protože přirozenosti lidské není a není ta schopnost aby a není ta schopno aby si trvale existoval žádný cit trvalým že by si to už z toho bodu že přirozenost lidská to nedokáže to je nad její schopnosti tak by se zlámal s tím citem ten cit totiž zároveň člověka odstupuje to je asi tak jako jako smyslová činnost se odstupuje tím že se smysly něco používá dejme tomu když jíte polívku tak první víte nejchatrnější nemá už méně chutná ostatní víte jenom už abyste naplnili zaujato poli po dobré ano e tak je ne mých

Edit utterance

Text view • Help