Waveform view

87-19A-(s2)

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Který ne historicky nikde na kříži ale teď za tebe znovu jsem ochoten na kříži znovu umřít připojit se k mé oběti vezmu oběť za oběť pro tebe vona to udělala a byla znovu zrozena tak toto znovuzrození začátek který jsem měl jako snazší oproti terezii protože jsem si byl vědom že sem do toho všechno nevložil neboť mě sice nic nechybělo jak se mi zdálo já jsem si myslel o sobě jsem svatý ale chyba měla ska k bohu jak sem se mýlil když sem ho ve všem poslouchal co je to ta láska do mně neposloucháme mě nemiluje. A já sem mu poslouchal já jsem to ale nerozeznal jako lásku vůbec ne to pro mě nebyla za mě láska když ho objímal nebo když už když ho když mu to projevuju nějak na to jsem nebyl schopen já jsem prostě ho jenom byl poslušen za cenu vrcholného sebezáporu to jo ale i ta cena sebezáporu to je jeho moc že ano takže já jsem toto musel odevzdat v tom okamžiku z té smrti tam v tom koncentráku ale nemusel se odevzdat tu lásku kterou jsem bohu věnoval já sem mu žádnou lásku nevěnoval a protože jsem teďka poznával že on to byl který mě miloval když mě k sobě. Přimknu ne a tak dále a potom jsem tam těch pět měsíců dalších žil absolutně klidně protože on přes mě miloval on přes mě poznával on přes mě existoval já jsem tam neexistoval to byl důkaz pro mě i pro ty ostatní spoluvězně protože jsem chodil před namířenou na mě puškou jenom mě nevystřelila každého jiného vysvěl protože já jsem byl nebyl jsem svůj byl jsem božím že ano tehdy zkn ale tedy tak prosím berte na vědomí že tohleto je první podmínka správné smrti nebýt svůj vnitřek nic si nepřivlastňovat nic jsem neudělal dobrého v tom světě ani špatného ani dobrého takle jako čistá na ba tam musím do té smrti vstupovat jestliže vám dycky ukazuju na příklad svatýho antonína poustevníka. Tak to dělám protože von každý den ráno dost se stopatnácti let každý na ráno a to nebylo snadné do na poušti se ti stopatnácti let takže ráno když stával tak zapomněl už na ten minulý den jako by byl vůbec nic neudělal on vcházel poprvně svým životem denním k bohu přicházel svým denním životem bohu a to vás upozorňuju dneska už toho filtr bili není ale v té mši svaté kterou možná máte ne by se svaté tamto ještě intuice ne víme vigi beránek boží který s ní má hříchy světa a ne hříchy člověka prosím vás tu liturgii neopravňuje protože to je podle slov k misto vých tam v tomto případě psáno on neřekl člověka nýbrž přijde sem spasit svět a ne člověka jenom jenom člověka čili neberte člověk jako střed vesmíru to jsme si mohl dovolit někde ve středověku a dneska už ne to jsme se rozešli vědou a se vším a i s tím ježíšem kristem pochopeno to nejhorší. Čili my musíme si uvědomit že když přišel spasit svět tak to znamená je ten svět chtěl vyvést se zákona daly z toho utrpení relativního zla relativního dobra z těchto výchovných prostředků ho chtěl vemu ten svět a protože je máme celý vesmír v malém v sobě tak on v člověku vede ke spáse ten celý vesmír ten vesmír v malém je ve spojitosti s tím vesmírem ve velkém a takže vlastně pomáhá celému vesmíru ten člověk který té spáse přichází ano tak mistrovsky. Život je tak mistrovsky zařízen že já v tě nechtě se musím co chvíli něčeho odříkat všechno nejde podle mé vůle já se musím podřídit vůli bližních třebas nebo svým chabým možnostem anebo taky svým nemožnost tem a to znamená že já během života nesčetněkrát sebe zapírám ne dobrovolně jako já jsem nikdy dobrovolně sebe nezapřel ale zapírám sebe nedobrovolně nebo zapíráme sebe nedobrovolně a tím se připravujete aniž o tom víme ke smrti protože před smrtí to musí dopadnout tak že se musíme dobrovolně konečně dobrovolně všeho co jsme dosud vlastnili vzdát jestliže to neuděláme tak jsme nepřipravili vstoupili vámi řeku smrti já to vylíčím na jiném případu. Že totiž dejme tomu toho jednadvacátého listopadu kdy mi ten třicet devět mě ten můj esesman já říkám moji protože mě pomohl k tomu největším poznání byl prostředníkem dobrým když jsem vzdal svůj život tak jsem ho vzdal beze zbytku neměl jsem žádné požadavky něco ještě v tom životě poší nebo něco napravit nebo se polepšit než to ty první dni než se toto stalo tak jsem poprvně prosil pána boha o tento život poprvně v životě já jsem ho předtím neprosil to bylo pod mou čest a nedokáže jsem říkal pane bože zbavi tohoto kříže protože já budu ještě hodnější a musí to ještě větší dobro ale ono se to nestalo stalose pravý opak než jak jsem to chtěl aby se stalo já jsem chtěl pro sebe toho pána boha. Čili pro nás ten pán bůh tady není my jsme tady pro pána boha to jeho stvoření je pro boha to je jeho stvoření on se tomu taky ne tváří nebo neobrací zády ne tvářit se jako k něčemu cizí mu to je jeho stvoření ne naše stvoření my jsme neprodělal my jsme zplodili děti ne to je jenom pokračování toho úkolu který tady pán bůh vykonává svým stvořením takže když já tímto způsobem se dostávám k smrti že já konec nakonec. Vezmu nebo považuju za správné že je to život boží já bu mil tím za věřící potom po vám na věříte že to život který si bůh nám tady servírovali abychom pomocí něho se dostali nazpátek do věčnosti tak prosím vás před smrtí přestaňte pochybovat že to bylo špatné ono bude totiž nejí těžší vzdát se domněnky že je to že to bylo taky někdy chybné někdy dobré někdy chybné kdyby to bylo jenom špatné no tak je to v pořádku toho se znáte snadno ale když taky myslet že tam něco bylo dobrého tak to už je horší všechno bylo špatné pokud jsme jednali z vlastní vůle a proto svatá terezie z avily navrhuje že nejlepším vstupem do věčného života je pojetí. Maří magdalény života všechno se jí zdálo být špatné na tom její životě nic dobrého a proto sebou praštila před ježíš ano na na zem a proto mohla být spasena a že my máme něco malinko dobrého nebo se cítíme ještě něčím dobří tak v tom je jedna základní chyba že vy nejme že všechno dobro pochází od boha čili se tomu že máme ještě bohu za to že byli v ničem dobří to je jeho moc která nás přemohla tak prosím vás v okamžiku smrti se od nás abychom podstoupili svého dobrého o svého špatného abychom byli čistým nádobami. Které jsou bohem tažení k němu a žena dosud chybělo nebo překáželo v tomto tažení to že jsme byli svý a žijeme svý jenom v tom třebas jenom že mně se to udělali dobře tak to je taky vlastnění my musíme nebo že se po toho života na co chceme ještě něco o tom jsem vykonat to je taky být svý toto musíme překonat a tím zemřeme tím pravým způsobem jestliže ovšem si přejeme to překonáno proto abychom blaženě zemřeli tak to nepřestal tak by tam to vlastnictví tohoto přání ano prosím dal po věd a my já si si bude muset ponechte na to dát nějaký čas ale já to tykal odpovím jak jsem schopen v tom čase to eště zmoci ano tak podívejte se. Jestliže já mám umřít dříve pro tento svět než umřu fyzicky to je požadavek správný ale promiňte aby se vrátil ke své zkušenosti čtrnáctkrát za sebou v předškolním věku jsem zemřel dokonale pro tento svět opravdu dokonale a kdyby mě byla maminka nevrátila do tohoto světa tak bych byl zemřel fyzicky. Ale ona mě vrátila kdo nás to vrací do tohoto světa není to vždycky matka vidění tohoto světa naše smysly náš rozum který to zpracovává ty smyslových vjemy naše city to je to co nás vrací do tohoto světa my jsme ustavičně vracení do tohoto světa my totiž když zemřeme dokonale zemřeme vnitřně tak vidění tohoto světa na zase vrátí do situace kdy jsme už když to už neplatí když vnitřně nejsme už mrtvý to není nějaká definitivě k duchovním světě neexistuje definitivě. Židovský národ si mysleli se u něho spasitel narodil že je spasen že je prostě vyvolen vyvolen je bylo bylo povolání a to je rozdíl tím že jednou člověk v sobě zemřel jako třebas já mockrát tak tím byl jenom povolání to byl začátek věcí ale nebyl spasen protože když žije tady v tomto světě tak zase ty smysly ho přemohou a protože mu předstírají pořád tuto skutečnost jako jedinou tak vona konec přemluví a způsobí že on zase budeš živ v tomto světě a mrtvý ve světě duchovním tak asi do té míry se dá teďka povědět ano. Totiž v každá nevýhoda má svou výhodu na sobě a to je že tě kontrolní myšlenek tak já jsem přeci třeba říkal a musíte mě bohužel jenom věřit já jsem nikdy netoužil po osobní spáse a nikdy toužit po ní nebudu a jenom proto to všechno samovolně nastupoval nemě čili to byla veliká přednost jak říkáš ale nebyla v tom jenom přednost bylo v tom také jiný druh křižování. Člověk který takhle se na svět nebo světem který je jinak křižován jinak se musí odosobňovat jak se musí zapírat než ten který na to jde vírou tedy chce se dostat k tomu do toho království božího ten totiž dojde vírou ten se musí té víry nakonec bavit to symboliku ježíšově krista bylo vidět v potu od tím křížem voni se zbavili ty víry ano kdežto ten kdo nejde vírou naboženskou ten se nemá čeho zbavovat ale na druhé straně. Ten svět ve kterém žije pořád ho láká k sobě a pořád ho odvádí od té naléhavosti vstupu do věčného života to naléhavosti je nikoliv toho člověka nýbrž to je věčná záležitost ale proti jako protiváhu tady stojí naléhavost poměru v tomto světě že ano takže on ten člověk jak jsem vám zdát nějaké přednosti že jenom stačí promarnit nemá tolik přednost jak si myslíte protože on tam musí nějakým se vyrovnat taky s tou naléhavostí tohoto světa a pokud uteče z toho život tak je to to snadné ale to potom není celý a nemůže se k tomu bohu vůbec dostat takže takhle století nedá útěkem těm neši tak já bych řekl jenom že jsou na tom oba vlastně ano jenomže každý v jiný čas a za jiných okolností se vzdává sám sebe který věří se vzdává v té své touhy po spáse teprve v okamžiku třebas fyzické smrti třebas kam může to být dřív ale každému se zisk smrti. A kdežto ten nevěřící který byl navštívený milosti boží takže je poznávajícím ten se vzdává toho života průběžně ale já bych se zastavil ještě jako příkladem u svatýho pavla bývali ho šavel copak si myslíte že ten šavel nebyl věřícím člověkem byl že netoužil po spáse toužil neboť věřícím židem. A kdy von byl zbaven té té víry nebo byl ji vůbec zbaven padl z toho koně před da vašem a že byl jsem mu kristus a říkal mu šavlem ty se mně protivíš a ji tam a tam a tamti řeknou co má dělat dál a on opravdu slepý a hluchý neschopný čehokoliv přišel do toho města a masku a tam jsou ujal nějaký křesťana převrátil ho tu mezeru a plnil a von se z té mezery dostal k vědomému kromě víře v boha nebo jednou poznávání ba vlastně dostal poznávání protože on uměl všecko nebo věděl o všem co řekl ten ježíš těm učedníkům ačkoliv to sám při tom tělesně nebyl. Tak ten příklad jsem uvedl proto že si nesmíte myslet že tou tělesností se všechno zastane tam ten svatý pavel nebyl tělesně žákem ježíšovým nebyl když se učili ty učedníci u ježíše tak on byl na opačné straně že ano stala opačné straně takže on to tělesně nezažil ale on to z milosti boží zažil v duchu a to je víc a to jsem chtěl k tomu říct kalich na vás a požadavky které jsou velice důležité abyste splnili umět si vzpomenout na to co je správné abychom si na to vzpomněli. To je jedno a druhé umět zapomenout na to co je nesprávné abychom na to mysleli toto umění druhé je těžší protože je tady nějaké podvědomí a když na někdo třebas křivdil tak my nechceme mu nebo pustit ale vono se ho vyvstane naší mysli a my tu křivda pociťujeme jako kdyby se teďka stala že a to je co není člověk vinen nýbrž to je vinen ten zápis proto ta obrovské umění toto německá ano to je obrovská ten přečti požadavek se musí člověk snažit také pro tu důležitost kterou v sobě má uskutečnit. Že totiž mít hloupé myšlenky je dostatek ne disciplinovaný sti musíte být tak dalece disciplinovaný aby se takovou myšlenku jako že to mi křivděno nebo tak a která vás třebas učit nechávám stát abyste ji odpadla jako nepatřičnou jako hloupou víte kdybych já k vám přednesl svůj způsob myšlení. Který se mě vybízí třebas k něčemu tak byste získal ten dojem že jsem strašně hloupý člověkem a kdybych to dovolil rozumných at anebo dokonce přes to nespadne tak nějak tak bych opravdu hloupý byl ale já to odbydu tím že to je myšlenka hloupá že to není myšlenka pravdivá správná potřebný užitečná nic těchto vlastností to nemá tak voni odstoupím jako od něčeho nežádoucího musíte se umět oprostit od myšlenek které jsou škodlivé které nám přináší neklid že vy jste ve stádiu vývojovém kde tento neklid je největší překážkou na cestě pamatujte si to a cokoliv způsobuje že ten neklid zvětšuje tak to je hloupé to odmítat jako hloupost která vás připadá rozumíte není to vaše nestvoření že se jí to je podvědomí vzato a za to nemůžete už teďka pryč tím než mi to se to jo. To je co mi tady říkáte že si myslíte nakonec i s tak patnáct že vás to pronásleduje to je to čemu v katolické teologii v pořádné katolické teologie se říká tak jí skrupule skrupulózním člověk který měl takový předsudky osobě že je špatný stejně schopný jít dál tak tomu kolikrát zabrzdilo na celý život pokrok a tam tomu člověku chyběla jedna věc která je na cestě nesmírně důležitá na každé duchovní cestě koryta a prosim vás tohleto se musíte eště naučit velkorysosti ta moje cesta musí být velkodušný velkorysá. Toto zase správně říkají indové i přes oceán svých hříchů se přepravíš na loďce poznání jakmile člověk dojde k nějakému poznání jako třebas nebylo to velké poznání těch sedmnácti letech ale k nějakému poznání jsem došel že se neznamená podstata bude ty nesmrtelný postavy já jsem byl nic jak jsem to praktikoval že jsem ten život do sedmnácti let považoval za nic tím jsem se sám stal ničím protože já jsem se vlastně nenarodil ještě na se začal nově žít a člověk musí tolikrát začít nově žít kolikrát potřebuje pro svůj růst a jak jsem vám říkal ten sty antonín denně začínal znovu jako by včerejší nebyl a on už to hodně udělal podivte jestliže tedy se nám to v okamžiku bez je nepodaří projít. Tak já vám řeknu o tom nesu te dneska protože život je moudře zařízen a co by se vám dneska zdálo nemožné v okamžiku smrti bude snadno možné protože ten člověk ztratí řek bych ten poměr k tomu světu který dneska má přirozeným způsobem ho ztratí takže nebudu si se snažit aby ho ztratil nýbrž on ho ztratí přirozeným způsobem ono mu ubývá sil on to všechno hodí přes palubu odhaluji všechno. Takže neřešte to jako že se to někomu nepodaří spíše věřme že minimum co se mu asi stane že si vzpomene na otcovský dům a to bude asi stačit protože tímto životem nic nekončí to je proces a von jako věčná bytost vědomě věčná bytost potom po smrti vzpomínají si na otcovský dům bude do něho kráčet kdežto jiný který už tam do kráčel během tohoto života nebude pokračovat nýbrž bude už tam odtamtud pomáhat čili naše postavení u boha je různé rozumíte tam jsou různé příbytky někdo tam ještě kráčí a druhý už tam je a odtamtud pomáhá ale. To na věci nic nemění i ten kdo tam je tak sám není tak řek bych to definitivou nějakou on tam musí pořád pracovat pro toho bližního a proto se celý ten vesmír takže oni jsou na tom oba dva stejně že tam se může v malém pomáhat a tento druhý ve velkém no ve větším měřítku například pro mě daleko snazší se setkal se svatou terezii z avily než se svou manželkou. Ačkoliv tam ta zemřela pře čtyři mi sti vety tak tohleto je pro mě snazší protože ona má větší světlo ona se je snaž snaze dostupná a má úkol a má úkol i vůči mně samo sebou ani já nejsem výjimek toho takže když píšu tak kolikrát mě nenechá abych vod argumentu vodešel že mě při tlačí a držíme tam tak dlouho až to všechno se mnou vyříkám tak z toho vidím že jako je pořád činná ovšem upozorňuju vás že toto dělá taky moje manželka jenom z menším úspěchem protože jej tak vážně neberte jako svatou ten si z avily pochopitelně a možná že je to proto ale radí mě kolikrát věci ke kterým bych já nikdy nepřišel po její smrti a to už dneska pět let a něco je moji největší duchovní učitelkou. Protože mně soustavně poučuje o tom o čem jsem měl toto páru anebo vůbec žádnou plánu tak musím mít tímhletím způsobem vzdát čest tedy tak já si říkám ta moje manželka jak přešel do té smrti zaručeně si dneska minimálně aspoň vzpomíná na ten otcovský dům a to je dobré to je dobrý začátek proto ona například nepotřebuje dneska tam mít tělo já jsem teďka například setkal tady s ní my jsme se učili z paní sto přešlo na ji měla ráda tak jsem nemohl si to odpustit abych ji ne pozval ona při tom neztrácí nějaký čas ona je prostě tady když je zapotřebí aby tady byla není to to dokonalost v tom osobou jako se a u těch svatých třebas ta terezie nebo tak ale je to dostačující protože čas a prostor nehraje u ní téměř téměř žádnou roli. Ona mě třebas dokazoval že zároveň je v plzni a zároveň je třebas v praze to takových vtipy se mnou provádí abych poznal že ten čas pro ni neexistuje ano tam do hraje ten život v astrálním těle bude se ho moc komunikovat víte že mě na tom vůbec nezáleží a když mě na tom nezáleží tak nesmí na tom začas vám protože já jsem totiž si vědom že jak tady všichni se se všemi jednou se nemohu stýkat že ano protože jsem s vámi jako s těmi jestli vona je tam v těle tak se s ní taky nebudu moc týkat protože to tělo tam tak končí to je tělo který je sice má větší vydrží tohleto ale nevydrží věčně ale jestli já se s ním stýkám jako duší pak už ta je otázka a on netělesně se s ní stýkám že ano a to už ona si přeje abych takhle s ním stýkal jako tady jsem se s ním teďka setkal netělesně před to je otázka kdy já se s ní přestanu takhle stýkat víte to vám nemohu odpovědět to bych se musel nějak dohadovat a není to důležité ale zaručeně to bude trvat dýl když to mírně řeknu než ty křitele to už ho na dneska vůbec nepřeje aby se stýkal s jejím tělem. To by byl velice rád kdybyste měli dojem že pán bůh ten svět který člověk žije jenom pro sebe zařídil tak mizerně že je člověk se tím nechat zavrhnout do pekla propadnout nebo já nevím co všechno udělat tak mizerně to nezařídil tak neprobírala to neudělal já jsem včera tady říkal že podle mého názoru devadesát devět procent všech lidí nejdéle v okamžiku smrti dovedou ke spáse a ne jenom jedno že byste se ta mysli do do devadesát dojdu devadesát devět procent a tady mě helenka citu a chce abych to znovu řekl. To je můj názor přem to je můj názor že já jsem to smrti ještě neprošel ne a jedno procento proč to protože to taková náhlá smrt kde člověk nemůže se k ní přiblížit tím pomalým procesem od umírání i infarkt pomalý proces o umírání prosím vás ale vono ho třeba něco zabije něco zastřelí nebo něco přejede to proto se modlíme my v katolíci od násilné smrti náhle toho ti staří lidé asi dobře věděli že to je hotové neštěstí ano že většího neštěstí není tak to já tak asi považuju za to jedno procento tak to asi přeháním protože to jedno procento není to ještě mín. No ale zaručeně je to od pána boha dobře zařízeno to to můžu vsadit krk na to že jak to tady vypadá beznadějně že kromě mě že jo tedy zdaleka širokou nejlepší ze všech že jo nikdo okolo daleko není že ano to není pravda de pak pak to úplně opačně než jak si to myslíte že to že já jsem k těm věcem přišel brzo a postupně a cestou poznání to je dáno mým úkolem a ne mou předností nějak mate úkol jiný na cestě víry máte úkol jiným než na cestě poznání tak cesta poznání totiž po tisíciletí vázne. A cesta existenční teprv a je nutně zapotřebí aby někdo to trošičku aspoň malinkou po zdvihl nahoru a i za cenu třebas že ho mu skromný já bych jinak by se k tomu nedostal na mě se musí násilím buďte rádi že ten nemuseli tímto způsobem se k tomu dostat že vaše víra vás k tomu nenutí abyste se museli shrnout nebo něco takového se aby se musel stát ale dejme tomu bez veme jakou ba. Který se protivil bohu a byl chromý od té chvíle na noze kulhal až do smrti tak to je můj případ než se dobrovolně tak bojoval s pánem bohem takže to není vzorné to já dělám nepa na to se kulhá přinejmenším buďte rádi že mají že máte celé tělo neklame a ne chromý a tak dále váš udělej je lepší a snazší a proto musíte mě věřit že to je stoprocentní pravděpodobné pokud vás něco nezavedl nebo já se dostřel že zvítězí te ale chtěl bych vás teče na jednu věc upozornit protože to panu jo tady vlastě gotvaldově hrozné by tomu říkáte chvíli čili panny že totiž bude nějaká válka brzo nebude žádná. Já a na světová už nebude se nekoná to byla poslední a to z toho důvodu že tuhleti páně a oni tomu asi dobře rozumějí jako je třeba ho říkají se to by bylo abychom to my nechali tady všechno zničit to by bylo úplně zničení lidstva a to ještě má prosebnou nějaké úkoly tak my je nenecháme vnitřní možná že něčím redukovat bude třeba eště ale zničit nějakou válku už ne takže berte na vědomí že ti léto hledají a že mají větší moc než všichni politik vé světa a prosím řekne to svým známým protože tady zvláště v gottwaldově jste pani. Když se stýkám teďka dejme tomu s manželkou že ji tělesností tak to není její pravý pravá individualita zrovna jako když se stýkám s vámi tak to není pravou individualitou já přes tuhletu nepravou individualitu z se snažím aby se něco pro pasivita tam až k tomu bohu ale ta pravá individualita ta není závislá na tělesnosti to je něco absolutně ne tělesného protože je to věčné to je náš příbytek u boha od věčnosti připravený náš příbytek od věčnosti připraven nezačal existovat naším narození na tento svět nýbrž od věčnosti ho máme připraven ten příbytek ano dohledné divit ano. A tato individualita pokud víme na tom životě tak končí to se rozplyne v astrálu potom že a není potom vůbec a jak se s ním potom setkávám třebas v domnění že to ji překládáte je život tak to je posedlost nějakou myšlenkou nějakýho člověka který tady žil a jehož myšlenka přežila jeho fyzický život a ještě trvá a může někoho napadnout ne.

Edit utterance

Text view • Help