Waveform view

86-20B

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Proto si víra musí těmito hrubě námi provázeno vás tam opravovat vy musíte ztrácet kontakt mezi tažení a mezi vírou ale snažte se aby to děláte správně o to aby ta mezera byla co nejkratší protože není v zájmu božím ani ve vašem aby se někde otrkal v temnotách a ono v podstatě toho trávení je dvojího druhu že totiž je to poď ten na noc smyslů anebo ten nános ducha ducha já teďka pojmu jednoduše jako schopnost tomu porozumět schopnost na tom myslet schopnost to slovně vyjádřit čili já to pojmu jako povídavou mysl tato povídavá mysl je občas na huntě nahlas si to vykládá zhora nebo zdola ať se do toho vmýšlí jak chce nebo se o to snaží to co nejlíp pochopit tak ta povídavá mysl nemůže přijít na to jak na to jít aby se vyřešila za nás tu tak ta povídavá mysl prostě nakonec odpadne ale než se s tím smíří že odpadne kdežto ve mně přestane diskutabilní. A toto trvá a než se to dokončí tak probíhá ta temná noc ducha ten no no ducha u mě probíhal tímto způsobem že já jsem začal říkat jméno boží a já jsem za pět minut nebyl schopen ho říkat buď do mě to zakazoval že já jsem měl nejlepší touhu to jméno boží opakovat já jsem ho nemohl říkat že myslel se zastavoval temná noc ducha byla u konce přátele za pět minut byla u konce proč protože tady bylo nutkání já jsem chtěl k tomu bohu a nebudete volat pána boha když on tady je to byl se se a říká já bych volá co byste se on mě mysleli bys to měl vyvedli nejbližším autem do blázince obe popletlo plakal papeže setkám nesmysl až by vyřvával tak že by se oral chalupa tak už byste mě nenápadně vsunul do aut a vy jste. No a takhle já jsem nemohu a a tak já jsem volal takhle to pane ne a potom pánu bohu já duch to by požíváním do tobě já du k tobě doby a duch tobě toto je způsob jak to je du já celý ne nasycení to jsem já který k tobě jdu bez bez mně tu máš to a tady se no ale když on tady byl a já jsem ho ještě nepociťoval ale von už tu byl tak mě zaprotokolováno a bylo byl od temné noci ducha. Jenže protože já jsem ve svých smyslech že neměl za sebou ten o omylů ta sobeckých smysle nevnímal tak já jsem druhý den hned víte to se začal říkat jméno boží a to nebyl na tak se opakovat tolikrát až se ten stav přítomnosti boží pak prohloubili že už mě sbírat tuto schopnost smyslového vnímání tohoto světa nastal ten národ smyslů že smysly odstoupil od toho od pocitu tělesnosti samosebou napřed a potom od vnímání že jsem součástí tohoto světa a byl jsem součástí něčeho. Ho bylo ničím a to mně strašně strašila nastala další překážka jsem z toho nic utíkal protože jsem byl svědkem toho nic podíl to byla ta moje individualita já jsem byl veden kontinuita tak jsem z toho utekl no tak čtrnáctkrát jsem utekl a pak už je to neměl za zlý vždycky znovu a znovu začínal do mě bral ke dech a znovu mě nenechal říkat ale já jsem přesto to jméno boží přeříkával devět let a že já už jsem potom nebyl z toho jména božího odvolávám takhle prudce ono mě to odříkávat jména božího bylo ponecháno. A protože ta temná noc ducha a smyslů byla za mnou a já už jsem si mohl přeříkávat na to tě to jméno boží ne proto abych dosáhl ale daleko ve vyšší kvalitě že mě to dělalo radost jako hudební má rok ze své hudby ze svého přednes z toho vytvoří já jsem měl roz toho boha já jsem tady s tím jménem. To je ono a to už mě bráno nebylo když ježíš kristus radil naroste se radši radujícími a plače splatit římě tak neradil na se no polil já jsem tam zanechte tu otázku není taková radost vlastně jemnější způsob sebelásky jo že na otázka já jsem tam neřekl promiňte mi říkám ano je a proto ježíš kristus neradil raduje nebo strádal radujte se za radujícími plače plačící mi já jsem měl jediný úspěch před koncentrační době. Pláčem plačícím že jsem nadával na pána boha po boku pana liší a to jsem vám tady přednášek že ano veliký úspěch pláče plačícím nedělal jsem to kvůli sobě ne plakal jsem si sám pro sebe nýbrž plakal jsem dopadali si ne ale ujišťuji vás o jedné věci ne zatím co přesná letech jakmile jsem poznával začal poznávat že bůh je podstatou všeho taky mého nitra že jsem vnitřně nesmrtelná za tím stojí nesmrtelnost tak jsem opravdu se deště plakal nad veškerým tvorstvem a především na lidstvím který toto neví a řídí se do propasti smrti do státy života. A teď je otázka je jsem tady plakal z plačícím a věřte mi to že to asi byl plán spasiti protože konkrétně nebyli přítomni a teprve první konkrétní pláč plačícím byl u toho pana lysý od že tam to bylo konkrétní potom když k ně v mém vědomí on to dělá pořád pánbůh to každého skrze s mým vědomím miloval poznával existoval ne tak já jsem jeho mocí vstupovat třebas do jiří ho došela tak pak jsem vám s ním měl takový soudce tím jím dos do čelem jako sám se sebou. To je ten rozdíl mezi bohem a člověkem že on má soucit řek bych trošku protekčně jí než jaký má pán bůh nikdy není tak neprotekční jako ten soucit boží a já jsem měl tu třicet věřím domem protože jsem vám viděl trpícího a jak se nesou cit nabyl zase z jeho moci napřed se nabyl soucit před zapůsobila láska a tak způsobilo poznání já jsem vstoupil do jiří došel znal jsem jeho život když ho já jsem ho ho vyložil všechny důvody prostě myslí že tam v tom koncentráku je vyvrátil se mu a on byl následkem tratě jsem ho úplně podstaty. To je nepravou víru to byla nepravá víra si myslel k tomu jeho víra předpisovala že nebyla to víra v boha byla bylo to bytost toto soustava domněnek tu nepovažujete nikdy za víru která mu dovoloval aby si nějak se nějak omluvil nebo aby pochopil situaci ve které je aby nemusel přitom nadávat na pána boha aby navalí jenom na sebe což bylo hezké ale pán bůh ho nenechal neříká v této situaci nýbrž vlivem toho že jsem já na něho zaměřil svůj pohled to bylo lidské on se k tomu připojil svým vnitřním přímá a poznání mi toho jiří a já jsem potom poradil co ten jiří dokázal potom dva měsíce produkovat než se dostalo té pozice mé a. To tedy stačilo k tomu aby mohl potom se postavit na vlastní nohy bych tak řekl nazvané vlastního to znamená na nohy boží to radost která je boží a radosti ve vás snadno rozeznat že je to radost při které nemusíte ukázat na obě na objekt z něho tradicí když například já se dívám na oliver tak no radost že vidím své mládí že ano a to je moje radost. Ale když já nemám objekt vnější který tuto radost vzbudil nýbrž kte radost se vzbudí ve mně a přemáhám do na pomůže přemáhat žal nebo tam na začátku toho poznání četná cti letech tak to je od boha pocházející byli extaze na to nevěděl že je to extaze pochopitelně a o to jak se tam nebyla byl jak stane patřit když tu extazi celou proplakal kali kdy chodili a plakal třeba několik dní a mělo to za následek částečné dočasné o slepota daleko to šlo byla to extaze a nebylo to s její mocí bylo to z moci boží tento pláč to nemělo objekt to přišlo samo. A já myslím že toto se nás snadno rozeznat ovšem budu tady mluvit o nějaké paní nové která tuto dost často měla a říkal ta radost nemá důvodů ale vy větší než kterákoliv jiná nárok pustim mám dělat abych to nepromrhat abych si to nepřivlastnili já vím že to není do země to já poznávám že říkal paní brtnová já vím že je to těžké ale obětujte tu radost upřímně tomu odkud přišla víte že pochází od boha bohu ji obětujte a ne slovně nýbrž tou radostí se obracet třebas do toho soustřeďovacího centra tvého nitra a soustřeďovat do nitra tam se obracej te tam celou u tosce a dokud nebude poslední kapat roste u to pera tak neustupuje až bude utrpení. A vona že toto slyšela době nese eště než jsme se ocitli tam mně jde ve vrčeni tak vona to mé kázání jak jako čistá duše musí člověk přistupovat k bohu slyšela na zdálo situaci kilometrů vzdušnou čarou ze vrčeně do gotvaldova no a zaznamenala si to takže já co jsem říkal tady stáňovi a spol ve vrčeni roku se set padesát šest jedenácti srpna toho roku padesát šest ona si doma v devět hodin večer za znamenala protože měla dojem že to pro ni říkám tak se to znamená ala a když potom přišla jsem přišel po prázdninách do gottwaldova napřed nesla sáhodlouhý dopis a říkala mně se de jedenáctého srpna stalo tohleto já jsem za věc všech o neříkal jsem nic jiná let sem byl v tvrzení toho roku já jsem. Byla vybídnutí abych než vstoupím do toho chrámu odložila všechny své starosti a to je záleži ona byla věřící které velice dobrý argument ov říci aby odložila všechny starosti na k moje modlitba nebude účinná a protože já sama nedokážu odložit své starosti tak abych přestup em do toho vnitřního chrámu je složila jako se odkládá oděv a dala je na míní pánu bohu može tady funguje jako hlídat a od na chvíli ty moje starosti u sebe a já abych mohla vstoupit k tobě jako čistá duše neboť nic jiného to by nepatří než to čisté kterým si ty a sem tam vstoupila zažívala jsem tu čistou přítomnost boží a nakonec mě někdo vybízel co jste dosáhli to ste dosáhli vidět se ven a oblečen si ty své starosti. Ale oblékáte tímto způsobem pane bože já si z toho rance svých starostí beru ty které ty považuje za vhodné aby je měl nebo aby je měla a on vám on si to přebere tu hadu viny a co ste si tam vysloužili v tom kostele dokud se posunul že neví ne vývoji tak to už mám nepatří ty starosti tak ty von odeberete takže už budete nutně odění. Tím co bylo ty vy budete mít méně starostí a budete navíc od ní tím co se si vysloužili k během té své modlitby čili dostanete od těch nových a ten se postupně se to poté opakovat bude zaměňoval a ona až budete mít oděno ví a v tom oděvu budete scho přestoupit na boha bez mezer jediná paní brtnová na dáno tři sta dvacet kilometrů si toto zapamatovali a do smrti s tím řídil a jít stačilo oni to stačilo na cestě víry aby spěla aby umřela osvobozen přestože měl rakovinu a to je ty padouši to tam slyšeli z blízka to se to zastaví viďte a vůbec o tom nevěděli pro ně to bylo objevím že jsem to do tam říkal no neměl být střílet alenko. Tak jak může pán bůh být sám sobě objektem může na celou plakat a musel se radovat tak dále samo sebou toto vysvětlení že bůh se na to u raduje nebo u na tebou pláče té vysvětlení čistě lidské které se nesrovnává skutečnosti té na má pomáhat k tomu abychom měli také s pánem bohem trošičku trpnost abychom taky si ctili jeho lásky a nad tímto hříchem si pán bůh vy se napláče řekneme že jo do toho ovšem není pravda. Bůh ze sebe radost nemá bůh nemá žal nad sebou i když jako už v genezi se říká a považoval to dílo za dobré že a měl z toho vlastně radost ne to je obraz celý povídání genese je obrazné a né skutečnost to by vám nemělo vadit že se něco obrazně názoru že to není skutečnost že to obraz prosím vás považujete tento obraz za toho malíře a voni vám to že to není ten malíř naopak to je v pořádku že ten malíře tady v podobě tohoto obrazu to možná nima je a tak to je v pořádku že tady je jeho obraz voni to svým způsobem on ale. Když on miluje ten obraz tak on přitom má tam ten malý z věčný nějaký záměr a při tom nechci říct že je chladný ale není lidský kdy protože by člověk by toto nevytvořil v té mnohoznačnosti v jaké jsem vám to tady jeví a ne zachoval by si přitom nezávislou od toho on není závislý na tom co vytvořil není závislý takže on nad tím nepláču na ni se nemocí ani se nad tím nerad on v tom je. Ale my to pociťujeme jako že mu křivdí nebo že mu děláme radost protože jsme věřící věřící pomocí objektu nepravého který se ještě raduje a který ještě se taky ocitá období tísně a takže nám nemá pán bůh za zlé že takle myslíme o pánu bohu my takhle myslíme o něm jenom proto že máme náhradní subjektivně zapo. Protože samovolně žijeme z o tom let se o té po dobrým a to je většina našeho života to je všechno po dobrým ale to nás úplně uspává samolibosti takže vono to občas musíme být z toho vymaněn takže já například ne dávám nějak na nějaký ho víta že se lituje já jsem rád že se lituje pamatuj si to protože vím že se jinak se toho nevymaní podobným to nejde no a je to chyba že se lituje je to chyba jenže já jsem takový satan se semena rozumíš. Já jsem se jednou setkal s jedním přítelem velice dobrým nějakým panem maří ke pro toho mohu plně jmenovat ja rostla mařík z plzně otroka ulice může zemřel tak ať se obrací proběhla to byl vrcholný brantona řek a ten říkal toto všecko není ta pravá skutečnost pro vás ujistit je jedině nebo on tomu říkají nad já na mysl a jak by se to nazvali to už je jedno jak to na zveme ale toto je má já to je neskutečné to není skutečnost. A ty si počíná s tímto životem jako s něčím skutečným který to si nedorostl toho učení mistra brantona a já jsem říkal malou školy maří kori tak to je klam tohleto a dal sem mu takovou pořádnou facky před jednou tvaru hlava o točila do půlku ruku a já jsem říkal já ruku to byl klam to byla má já naše von za hledal jenom klobouky obou chudák tak byl mate našel tomu kaše a měl jsem od tý jeho máji pokoj. Tak tahleta zkušenost některým z vás ještě chybí že je to tvrdá zkušenost že to jenom objektivní zkušenost ne tedy subjektivní ale objektivní a v tom není tak velký růst ru opět mezi objektem a objektem dělali tak tý rozdíl my musíme důvodů metodických rozdíl dělat například že chceme naučit správně věřit on a jenom moody tých a ne faktických té metoda správná metoda že si nejsem nikdy si stím proč vona pláče jakpak mohu já rozumět ženě když ona sama sobě nerozumí. Žena má která sobě rozumíte jak jako muž to je veliký nedostatek mužů je si myslí že takhle sobě rozumím protože voni zevně v sobě líp rozumí proto mají tolik mylná vů za sebou to je jiná s dneska vraždí a ženy nemají protože to je takhle neznají proti při každém naleznu musíme vycházet sami se s poznání sama sebe aspoň povrchové a ženy nemají toto poznání takže těžko jim přijít na to proč někdy pláče oni to sami neví a vono to nemusí být. Z důvodu že by tady pán bůh nějak zakročoval nebo na nich působil nýbrž oni mají blíže k citu než muž a tak ten cit převládne a za pláču si tak já je chápu jo jenže oni nemohou oni se neznají do té míry aby věděli by ten cit bude navrch aby je přemůže a taky si potom neví rady tak já bych radil každé ženě abys to od plakala a aby se jí to nepřekro aby dete by bylo pane manželi kdybyste s ní okatě vracel a ono by se dost dělal na tím ubohým výrazem pláče. A tam všechno pro opakovat byl to chyba že to nebude jeho slovy protože to bylo hezké ale říká mně někdo z vás já nemohu pochopit jak se to myslel tím subjektivním když si malý namaluje něco tak on se objektivněji tím obrazem ale když pán bůh stvořil tento svět a objektivní se nějakým způsobem jak je to možné že z toho žil třebas myš a pak to řekl taky kočku a tak konal předpis a potom kočka pochopitelně že kočka bys zhebl proto se nemá výši a a tak kočka se šel tu myš a pán bůh se dal sám sebe tedyto mě jako věřícím člověku nejde do hlavy se to sta pána boha že sebe požírá jak to stvořil. To by mě ko my nepostřehuje vůbec nepotřebujeme nejsemli ste postřehoval při činnost a následně ve stvoření boží když nám to nějaký člověk pyšní genezi převedl jako jedno za druhým tak to jsme schopni to pochopit jenomže vono to jedno za druhým nešlo to je bezčasová záležitost a řečeno už trošku chybně probíhající proces k chybně probíhající proces kterém to procesu vniká myš kočka všecko co tady vidíme objektivně ano. A není při pohledu na tyto objekt možnost zjistit jestli napřed bylo vejce a potom slepice nebo napřed jepice a potom vejce to tam co jsem nespojí protože to je v té prosím vás nezpověditelné to je taky tak odpověď je jako století kočku a s tou mší kdyby to napřed se ice tak mohlo být potom to ve se že a kdyby nebylo napřed vejce nemohla by být slepice čili prosím vás se zasahuje do toho takle protože to asi to děláte příliš velké šoky ale kohout je vedlejší to je rub ale když už je tady to vejce ovšem za spolupráce koho za pochopitelně a není to pravda přenáší velice bez kohouta bezvadně bezvadně ale jo a jeden a jak je že nejsou opadne jedny nebude žádných víře ale prosím vás zatím si někdy na takový ran bez pes spise to se dá bez kohouta všechno provést jo a ne nějaký umělým plodová naprosto ne přáním té slepice se narodí velice. Parthenon sže partenogeneze a to se ice to je se byste schopna a jsou to schopni remis například k tomu ale to nechám tam ho protože my se jenom soustře na ten protože ve stvořeném nejsou odpovědi na příčiny a následky stvořeného tak by nemůžeme z toho že kočka požírá myš dedukovat že pán bůh se tady požírá. Protože je to nepochopení té objektivní která soustavně vzniká ne někde vznikla ne napřed velice napřed levice která soustavně vzniká a já vám řeknu že nemám na to odpověď jak by se jak se to mohlo stát to mi taky nezodpovíš a nikdo jiný že já jsem ve časem okamžiku mohl zažít vnitřně jako subjektivní pravý objekt než to nepravé byl jenom svědkem. Stvoření světa udržování světa konec světa svůj příchod příčinu mého života své poslán já nevím co všecko a nestalo to ani z lomec kteří no prosím jestli se někdo tu něco z tvořilo a zároveň to skončilo v tom stvořeném existujou existenci a vono to potom otá vychází a je to pořád stvořené tak tady chápeš rozumově se to nedá vysvětlit protože ale se mi přitom hlava neza točila hlava si neměla nic společnost tak jsem měl točit nemůže ani nemohu zhoupnout ani nemohu se z toho zbláznit jako by se zbláznil bys to tomu chtěl rozumově rozumět to nejde rozumí to pochopit se nedá já tě upozorňuju že na to ti odpovím že pán bůh se tady nepoužívá. Když kočka požírá když nýbrž je to funkce jedna v tom stvoření která slouží funkci druhé je to funkční řízení vy považujete kočku za oddělenou bytost zrovna jako myšle oddělenou bytost než to já v tom okamžiku když jsem zažíval to stvořené a odvozené tak jsem nepovažoval něco za odděleného od boha všechno stvořené bylo výrazem jeho tváře to byla jeho existence ne nebyl jsem pantheista a on byl uvnitř toho kdyby se to rozdíl ani menší součást tak zase byl zase by se to na naše zase uvnitř toho uvnitř ho on byl takže když už mě uši on to kočku i tou vyšší. A je uvnitř toho tak on se nepovede protože pořád uvnitř v sobě se sebe jo já nevím to se nedá vysvětlit a nevím po prosím vás jestli si myslíte že víra vás učí k tomu aby se ve všem spolehli na boha tak je to hříšné spoléhání na vo je jak říká svatá církev katolická protože vy jste byli vpuštěni do světa proto aby na vás taky bylo nějaké spolehnutí to byste se potom omluvili ze všeho to není možné vy se musíte spolehnout na sebe jako na víra boží vůle. A té vaší vůle bylo při dělo kus moci boží obrovský kus moci boží to byla hřivna kterou máte hospodařit vy jste hřivna sice je vašem spoléhali na hospodáře tak by to v tom podobenství o hřivnách které rozdělu hospodáři padalo takle byl hospodář odcházel do světa a rozdělil si nejlepším třem služebníkům hřivny jednou pět jednomu dvě a jednomu jednu a odešel a říkal hospodařte s tím až přijdu z čteme. A oni se točil hlavy dohromady jakmile přešel přes práh bu dovy a řekli jaké pak hospodaření na něho jediné spolehnutí on si to vydělal on si to za slouží mimo to vrátíme bude no skočit zase ze svým bratři zakopat abych odborně kdo nezakopal byla až přijde uvidíme. A on by přišel a udělal by s ním s těmi s těmi třemi zatočil by tak jako s tím jediný který tu hřivnu zakopal cos to udělal nedal jsem ti to hospodaření není tento život hospodaření není k tomu aby se tam prokázal svoji vlastní iniciativu tu tam musím prokazovat se spolehnutí na ba musí prací na to kvality já vám to ukážu a vždycky nově kvalitativně jinak to spojení se tam musí být ale kvalt lidský na než se s tímhletím začne tak je to trpná věc záležitost přílišné trpnosti kterou právem odsoudil víte jakým odsoudil katolický svět tuto přístup trpnost. Aby to vtisk jménem když ty jsi dával pozor no tak on přeci jenom přišel na tě ten mě převezl jako kvietismus odsoudil milý ho pana mil dolor a kdyby byl to chudák neskákal se časnou smrti tak ho popravili upálil protože to je příliš na teprve se o nic nesnaží ty jsi v moci boží nedělej nic spojení se na boha že von to stvo správně zří to ne to nejde a já budu museli to st až to rozepisuje to musí tam za cenu tomu dostat podle jejich vše krista jakým způsobem se člověk spolehnout na boha my se můžeme spojenou na boha jenom do té míry do jakého poznáváme tou svou vírou a ono se vírou dá také poznávat samosebou víra v tobě má poznání lama v sobě obrovské poznání ne tak velké jako čistě poznávající člověk ale přeci jenom tak velké že mě může vést že já třebas věřím že on si přijal by byl ctnostný. Tak ta ti to věřím že si to pán bůh přeje tak mě to nějakým způsobem rozhraničená dobro od relativního zla a já se mohu podle toho řídit a bohu pomocí správného dostat a bohu a přibližný přibližovat se bohu pane si může věřit že s pomocí boží zvládne to co sám by nezvládl to je pravý přístup k věci věřícího protože on chudák promiňte že takhle mluvím věřícím taky potřebuje pomoc taky potřebuje pomoc boží aby něco zvládl kdežto čistě poznávající. Potřebuje aby nebyl aby to zvládl aby sám nebyl aby to zvládl aby sám solí nebyl aby to zvládl aby byl ničím aby to zvládl a pak ovšem z vládne všechno ale ne za pomoci boží nebo nýbrž bohem to ten rozdíl malinký nepatrný ale pak se ovšem stane že on může být na zemi nebo jako že se byl pět měsíc tohle a to bylo hezký a ale aspoň jsem tak dlouho vydržel to jsem rád samo sebou že svou moci pochopitelně ne sou chybu se odtamtud dostal za jasný a si vyplacena se se tam taky dostal a bylo to mediální no tak. S pomocí boží nemůžete vědět jestli něco provedete nebo neprovedete to nemůžete vidět apriorně napřed protože nevíte si je to ve vůli boží když to nebude vůli boží tak žádná pomoc boží nepřijde nýbrž se dovolávali svatých tak svatý vás vám nepomůže protože svatý nikdy nepře bude proti vůli boží jednat to by spadl z nebe a to von nebude dělat neprosazujete by padl z nebe a že nemůže prostě už tak oddán bohu že nemůže proti němu jednat a takže protože nemůže tak vás nevysvětlí ani ani žádný svatý proto za tou terezie z li si nikdo nevy nevyvodil jejich utrpení než panna maria to znamená nesmrtelná duše která s ní chudinka musel to by se až dokonce jeho života odešla bývala tak ona se a ne ta jí byla napomoct člověk věřící nemůže nikdy říct jestli mocí své víry něco dokáže nebo ne protože do toho vkládá svou vlastní vůlí je to chce udělat a jestliže je to ovšem víra založena na vůli boží a taky taková víra existuje v těch vyšších fázích A těch nižších dokonce taky když člověk si myslí toto pán bůh stanovil a po nějaký zákon že je to správné tak je to vůle boží tak já to budu dělat ne už je problematické protože tyto zákonitost to mi relativní povahu a když dva dělají totéž není to totéž takže jednomu to může vít a druhému to nevyjde ten věří se potom tím pože staví a říká jak to že bratr můj dělal totéž co já jemu to vyšlo a mě to nevyšlo. To je případ který bych měl nějak obrazně vyjádřit a to udělám tímto způsobem vám známým obrazem měl jsem známého kubánci který předtím než byl ve škodovce byl v číně a budoval tam trati ze za východ ního východ činy až přes tak lama tamtu až po tam san proti tažen to souvisí je to několik kilometrů dlouhá ať si budovali za pět let a von si tam uznal nema do kolenou takže těžko chodil a tak šel akupunktury stojíte že tam jejich fůra a dal si na pýcha jehly a ta bolest přestala v tom bolest přestal a za týden bolest nastal znovu tak šel k témuž akupunktury stavy a zase týden měl pokoj když to potřetí opakovalo tak říkal mistře ono vždycky zabíjen za se mi to znovu bolí a stejně na stejné úrovni on říkal jak si už nezmohu musíš jít za místem a tak von šel za jeho mistrem a ten jehly napíchl na stejná místa jako ten žák ale ta bolest přestože už byl to už do době asi deset let potom se to stalo nikdy se neopakoval a on měl trvale pokoj od těch re ale ono mu to nelo a šel za tím mistrem který ho osvobodil od té bolesti. A říkal mu my s jak to že vás žák který podal je do stejných míst jako vy mě osvobodil od bolesti na týden aby na vždycky a mistr mu odpověděl tímto z kříži se usmál se pokročil se asi stal se k odchodu načež tohleten ku má říkal mistře vy jste mi nezodpověděl moji otázku a von se obrátil se už byla odchodu k němu zase z kříži se uklonil se způs měm a se týká opakovalo a pak už to dál ten můj komára nezi trval nechala vodejít že protože věděl to je nějaký koan to mě odpověděla já tomu nerozumím jak. Mám vás nechat v tomto koanů nebo tomu odpovědět a to je prosím odpověď moje na to kdy vírou způsobíte a nebo de víra správně působí a de nebo kdy je na té správně a kdy jednáte správně a my se to tu souvislost nevíte já ji tam vidím ale tak si to trošku přemyslet a to nezodpovím je to tímto co to věcem kdy víra působí a kdy víra nepůsobí prosím a to to dalece o trvale vyléčil proto. Že on ty jehly který napíchl na stejná místa jako ten jeho žák uměl vy radit co do jin a janu takže von si ty jehly za pýchy tak hlubokou aby byli vládě né aby dosáhli tam kam mají zasahovat a když to ne neudělal správně tak si ještě přeje povrchu a do vadil on ji dohadoval a teprve potom když byli tak dokonale byla dané tak tu dobu co byli zapírat působily takže na trvalo způsobili von mi tohleto ten můj kubánci já jsem to předpokládal tak jsem jenom se okrádal tak jsem říkal a v rozumíte toho po vědy ne. A chcete abych vám měl odpověděl na ně zvali o si říkal ano on si dovedl jehly on propojil celou tu bolest a odvedl kdyby byl nepropojíš z malinké jedné propojené části by prostou pil a ostatní části zase by zla za ten organismus on to musí všechno propojil pře to máte pro von je hladit ty jenom hlad ne propojoval ten náboj jak záporn ta kladný v těch je ach ano na té trati to se když se jan první sen kapitola čtvrt. Vidí někdo že jeho bratr se dopouští hříchu který není k smrti ať za něho prosí a bůh mu dal je život jestliže nehřeší k smrti jest ovšem hřích který je k smrti o takovém neříkám aby se za něj prosili takže to čtyřech modlit jenom v tom každá ta ne pravosti je hřích ale je hřích který není k smrti. Tak se tomu říkáte tak především on tady mluví o hříchu který je k smrti totiž jan měl tu schopnost jako měl ten můj pater který mě operoval na tuhle vinu že poznal na pacientu který mu umře a to znamená podle svatýho jana dopustit hříchu který jde k smrti a bylo by zbytečného z něho léčit protože ten je hřích to je hřích který vede k smrti ale svatý jan toho sebou to viděl jinak o viděl člověka tak zakotveného hříchu nebo. V tom sebe vlastnění a sebe lásce že nebyla naděje za něho modlit z toho nebylo možno ho vymanit a tak se má prosit jenom za toho který nemá na sobě hřích nebo není nositelé ří který k smrti nevede nebo co tam řídí tej k smrti nevedou a ty se má prosit a ze mě bude člověk by vyslyšen který tady nám mluví jan osobně jak to vypadá v nebi. Že totiž nebi ten člověk tomu nebe ten člověk ví to ho má vyslyšen a ho nemá aby slyšet a takže je zbytečné musí vnucovat svoji vlastní vůlí aby nám něčem pomohl když to není ve vůli boží a von je zlí božích spojen takových se v nebi tak se za vás nepřijmu protože by se musel postavit proti vůli boží a když se to ve vůli boží tak vám pomůže a vydatně pomůže a usnu vaší cestu ano protože třebas svůj stav sedmnácti letech nebyl smrti tak svatá terezie ze stavu nebe mohla pomoci a velice spíše a moji cestu a velice konkrétně když to kdyby to bylo vedlo třemi tak je to neudělal stačí tonete výklad. Jedním ze základní principů správné cesty víry těch základních svůj jak víte mnoho je také to že vírou nedosahuje nýbrž vírou sloužím i tomu komu lidsky není třeba sloužit tak třeba. Bylo třeba lidsky posloužit nepříteli u toho samaritána který ošetřil svého nepřítele lidsky to nebo to by byl tam zemřel a nestalo by se nic takových zemře na cestě ale on přesto pomohl protože toho bylo zapotřebí v jiných důvodů neze zevních že tady ležel zraněn těžce zraněn nepřítel který by byl umřel důvodu vnitřního po pudu. Víra je vnitřní pokud a pro tento vnitřní pokud je potřebný a bez ní se člověk neobejde ani já který se tady ta š tím že jsem na cestě roz poznání se musel uvěřit v pravo z tohoto světa v pravo slova to obrazu pravo z této objektivní boží osel se podle toho zařídit se sem vyloučen a kdybych byl tomu nevěřil tak jsem to já nerozvinul a myslíme se rozvinu stejně dobře jako vy stejně sobecky jako vy. Protože já jsem byl daleko větším sobcem a tím se musím pochlubit protože byste mě jinak než dobře nechala balit než kdokoliv z vás dokáže být než jsem se dostal k tomu sedmnáctém roku opak vás napadlo prosím vás že musíte být zrovna tím nebo musí se stát zrovna to se musí stát co vys přejete si přejete být třebas chemikem a vy se musíte chemikem stát a děláte v na všechno zapomenete a děláte jenom chemii protože o nic jiného nestojíte než o tu chemii co prosím a tak prosím vás tohleto je posedlost.

Edit utterance

Text view • Help