Waveform view

85-27B

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

A to těch osm milionů při zlačněl příliš malé podle nynější zkušeností vědy že jsme závislí totiž na daleko větší počtu nižších tvorů máte zcela pravdu ale já jsem vám vždycky říkal že těch osmi mě symbol to není skutečnost to je symbol závislosti na nesčíslné množství jiných sme závislý a my si myslíme že jsme závislí sami sebe mi to co říkáme vo vám se to mluví ale já jsem závisí sám na sobě nikdo nepomůže anebo ty blízkým příbuzný já bíle za tuhleto jo přiká je závislost směrem dolů nahoru. Osm jo dolů o smilujou nahoru že voni nevíte to je jiná věc ale ona tu je nedělá nikdo výjimku se do závislosti nikdy do by se nestal člověkem dokud by za sebou neměl tuhleto řek bych já to řeknu sprostě šlapáno po životech osm miliónů dycky vám říkám příteli v přírodě zpívat tak vzpomeňte si kolik musel sežrat. Po rád a brouku aby mohl si zazpívat to je konat tedy je dotaz čím že stává že věci které byly že samovolné přestali vysálo volnými a jsou nám za těžko a svými k nim odpor a musíme se do ní nutit já tady ty jako vykládám ten postup že ten proces že se má rozšiřovat oblast samovolnosti a ono je tomu opak na jsem někde rozšířil obraz samovolnosti a teďka mě to dělá potíže v ní setrvat protože jsem rozšířil tu oblast způsobem ne patřičným totiž jestliže dělám například natolik cvičení a tam už mě jdou takovým způsobem že mě to dělá žádnou těžkost se jim věnovat nebo nedělalo žádnou tako se jí jmenovat. Tak je to způsobeno tím že že mi to ty a nejde že každá věc se opotřebuje každá věc se zmechanizuje to nebyl nástup do oblasti samovolnosti nýbrž do oblasti s automat zono se to ta druhá automatické nebo druhá samočinně samovolná soustavy jak chcete o které já mluvím ne které si teďka vymluvili to je piráti samovolné při brání pomoci řeknu obrazně shůry. Proto co se dělalo předtím vlastní silou z toho úseku silovém pole ab ano jak to poznáte kdy je to zmechanizovaně a k ve to tohleto když například dejme tomu já mám proto takový měřítko když třebas dělám něco co poznávám jako vůli boží no tak to se nezmechaniz. Já to provedu kde by to poměrně snadno protože k tomu dostanu shůry pomoc a jakmile mě to dojde jakmile to dokončím tak okamžitě už je tu připravená další pohnutky pro další čím podobného charakteru zase s podnětu shora že se poznávání nerozumného poznávání správného a tímto způsobem to jde dál to raduje potom to jsem potom ten automatismus dvě rozšiřuje že by se zužoval. Teď však jsem například nastoupil hathajógu z vlastní iniciativy tak musí nastat atomizace pokud tady není to znamená zmechanizovaně těch věcí a já říkám že mně to jde samo ne on to je jenom se zmechanizovala ale ne rozšířil zase při tom vůbec ta automat a to mi mzdy cestě nemá vůbec nic společného. Takže dělají dva totéž není to totéž kdybyste byli pod dohledem mistra dělali hathajógu tak jakmile by vám něco šlo samo mi to zmechanizovala omývá od toho hra ž dál protože to je něco co byste neměli dál dělat protože tam se nesmí přešlo va té škoda škoda času škoda sil to je plýtvání to civění takže on by vás vedl k dalšímu když někdo tam třebas radžas tam je to snáš když se lite né otevřel lotos muladhara tak mistr ho okamžitě vede k otevření svatým stany a potom okamžitě manipury a tak to de dál ano. On po svých protože ví že dokud neotevřete anahata tak se zase zvolíte nazpátek aby se se přizvali nazpátek protože tu na to ste dělali konkrétně tedy tato otázka byla takhle kladena ta nevedla otevření anahaty a proto se musíte potřebovat na této joga musíte se zvali roste spadl nazpátek ano je to odpovězeno na přestože připravil bará jako přípravná cesta duchovní je cestou kde se vyvíjejí síly které nepochází z automatismu naopak automatismu je s automatismem na odebírali síly a užívání je vyšším způsobem užíval se vyšším způsobem je možnost se učil vyšším způsobem nebo rodí se sil který se ve využil vyšším způsobem jenom. No to řeknu jenom že tam to čemu říkáte hada joga je způsob hadovi jednání velice okleštěna takže když i poctivě děláte tu haha jevu a vzbudíte síly které nejsou normální ten se za těmito silami když přidáte hady ostatní prvky aha jógy o kterých se to nemá ani zdání že existujou tak se taky zastaví to taky se opotřebuje protože je těmi silami které tam budí ze se nedá jít slepě dál. To musí být zase vedení které nám řekne a ten se zdá osm bodů a ty musíte všechny plnit ti se v evropě plnit nedají a to je zase opravdu v evropě dá pochopit jedině nebo pro provádět jediní jako přípravná joga jinak ne a pak se musí přejít na jinou jógu nebo na integrace něco jiného nebo křesťanskou mystiku že by se opustili tu jógu to ne ale nemusíte se s ním spokojit bude to jenom takový úvod třebas do toho ostatního ano. No například nemůžete hlas zase zachovat tu si ono lotrem tam po indii vyžaduje my nemůžete zachovávat to abyste si našli svůj koutu kam by vám nikdo nesestoupil kdybyste mi svůj kolečka kterými zase nikdo nevstoupil a vono tento vytvořen vlastního prostředí všim většině důležité a a je daleko více než jinej protože to souvisí s hmotným časoprostorový tahem než to některý jógy od tohoto odcházejí časoprostoru odhalil dycky to znamená toto ve snu se odchází do svadhistany ten tres už existuje ale to jenom první krok. A tady ne tady si víte na tom spolku a tady se musí zažít prostředí který vám bude vrcholně napomoct už i tohleto nemůžete splnit ano a do toho bude mluvit noc lidí a moc věcí a moc okolností a to když se nejlíp snadno co v příde víte a nebudete tomu a nebudete moct ani říct prosím vás se dělám teďkaa já to nebudete moci říct tady nemůžeme zachovat tu pravidelnost atak opravovat hodí pro člověka který je v ašramu celá ta jo jak je to jenom je to v dobré ale je tam přípravná jóga je to výborné ale připraven na to hleďte kdybyste si promluvím natom který vedl jesudian. Tak byste zjistili že ten hathajogin nepovažoval tu svou hathajógu za příprava možná že ji připojí myslel nebo spatřovaly celou je já vám to řeknu takhle konkrétně fakta mě musí naučit abych vedl dech kamkoliv těle potřebu to znamená odváděl od od bych chtěl v těle a převáděl tam bych chtěl chtěl čili já mohu bych byl takový to a té ge. Uzdravit kterýkoliv orgán který třebas není na tom dobře nebo zase po tlačit kterékoliv půdy které my nedělají dobře nebo po světem kolovat ty který potřebuju a to mu vím o té části a celého di která ne pěstuje ještě nějaké síly zázračné síly nýbrž jenom pomáhá vyrovnanosti ale já vám řeknu i k tomuto je zapotřebí mistra aby vás vedl protože ten ví vás zná jako kdyby zvnějšku daleko lépe než vy sami více vám tam chybí a jak to máte za by se byli přidali toho musí vám změnit pozice kterými změníte svou lota. Protože ví kterou pozici potřebujete a další di to nepotřebuje jenom by tak se změníte povah vě tak že on nakonec řekne všechny tři tvoje těla sem učistil a jestli je to hathajogin pořádný tak za očistou těla následuje další očista duševní oblasti a potom a duchovní odchovat bohu to může udělat za to by já jsem žena asi vrátit a to jak vám umožní třebas zapomenout na celé tělo a mysle třebas jenom na ruku ano. A kdyby byla operovali třeba strpení na hlavě tak jim věříte se že nepotřebujete aby vás mrtvoly že to je velice bolesti v asi operace na mozku nýbrž že řeknete do jako a doby to bude mít hotovi a aby se se na to mohli připravit patřičnou hloubkou koncentrace a od byto že ne hathajogin jsou pozornost třeba do srdce a tam podporujete tep srdce za tím co oni operujou nahoře a z toho okruhu hřeší odvádí krev do toho spodní ho okruhu ten kdyby vám dělali podnítilo spodní to třebas jeden nohou tak ten mocně bude probíhá tak bych vám když to a jeho řeší tak jenom slabounce nebo vůbec nesvítil aby se ta operace dělal bez krvácela a beze všeho jo. Si byl jsem že si promluvíme na otčenáši a se trošičku z jiného hlediska já bych napřed ze otčenáš za ráma ježíš kristus totiž zřejmě neučil modlitbě meditační koncentrační nebo něco takového etického to se tam nebyli nikde si jed za ty tři roky co vyučoval a jestliže učil například otčenášem modliteb modlitbě slovní tak se to vlastně rozšířil do křesťanství nechci říct. Úplně oprávněn drž dost jako riskantní protože tak si to zaručeně sestava do se ten otčenáš bude modlit jak sem modli od té doby co by zaveden křesťanství to vůbec není modlitba ovšem obsahem je navodit vrazil jenomže provedení modlitba nejhorší na světě jaká je existuje a tak my se budeme snažit už se se ho zkrátka že se mu s ní spisech to napravit a především bych chtěl vědět sebe chtěl vám říci že. Ježíš doporučoval tuto modlitbu učedníkům a zřejmě si představoval že ta modlitba poskytne jim řád hodnot podle kterým podle kterého se budu moci říct kdy životě no a jako takovou jí křesťan stvo vůbec nepochopil já myslím že není řádným hodnot dneska vůbec aby takový řád hodnot křesťanstva já doplnil tak si celou řadu slovních modliteb přidalo k tomu otčenáši od zdrávasů které se řadí hned s otčenáš až po věřím boha zdrávas andělem boží a podobně a mnohé desatera které převzalo stalo zákona a já bych chtěl říct že nejvíc srovnatelné modlitba otčenáš je z desatera protože desatera je také takovým návodem co se má a co se nemá. Zatímco však starý zákon v desateru stanovil tak svatyně co se má a co se nemá modlitba otčenáš to tímto způsobem provádím de dál ona stanoví způsob myšlení spíš v tom je vidět spály ježíšova učení že je totiž on razil myšlenku že na co myslíme to je stejně vážné nebo důležité jako co děláme. To je novinka ve starém zákoně tohleto bylo uplatněna jenom v tom v jednoho boha by tím budeš nebudete sme na božího nadarmo a tak dále ale vlastní myšlení toho starozákonní ho člověka tam zachycena není protože v celém starém zákoně nebyla vůbec zmínka například o duši lidské ty změny které tam jsou jsou sporadicky a my musíme jenom z kontextu vy tušit že na nějakou duši věřili a že jí znali po stránce duše věčné i duše čas né takže křesťani je mně snadnou úlohu když mluvili o spáse duše a dodnes v tom jasno nemají protože jestli jde o duši nesmrtelnou tak se spasit dle muže a jestli bych řeč né aby se spasila kaly sama jako taková nesmrtelná a jestli jde o duši smrtelnou tak pak ovšem bude muset aby pochopili co pro tu spásu dělat pak bude třeba aby pochopili smysl nikoliv jenom slov ježíšových oko bohdá soudy i ztratí a tak dále nýbrž aby také pochopili co přitom dělal co při tom navrhoval dělat svým životem aby se uskutečnila tahleta myšlenka protože je našem jasno že bez skutku víra kterou kázal byla mrtvá tak to taky říkal. Na každém kroku a tak nám tady na pomoc přichází právě otčenáš aby doplnil tuhletu velkou mezeru mezi nepochopení ježíšova života a mezi jeho výroky které jsou příliš symbolické příliš abstraktní tak že jim většina křesťanu nerozumím já myslím že když se řekne třebas taková základní myšlenka jako zapři sama sebe tak každý si po tím představuje něco jiného a musí si představit něco jiného protože to nespojí s tím životem který je chtěl ukázat jak se za tři. Spojí jenom s podobenství mi kde to je také ukázáno ale prosím vás kdopak z nás pozná já bych ti té troufal poznat že v podobenství o hřivnách se mluví o sebezápor že je to jedna z pouček kde se nám říká toho tři dni způsobem jak se máme zapírat nebo když se mluví třebas po podobenství o moudrých padá a pannách nemoudrých že se tam mluví o způsob sebezáporu nebo když se mluví třebas o drží která byla hozena do moře a vy táhli se ryby špatné a dobré a ty dobré se použili a ty špatné se hodiny nazpátek do moře už zřejmě cíle takže tam jenom míry a sloužit jako po trva jiným ryba nebo jiným živočichům. V tomhletom ve všem já vidím návody na sebezápor ale vůbec bych je takhle nemoh chápat kdybych tomu nepřidal k tomu náležet život ježíše krista to mi potom jasně říká že to co si vytahuje a řeknu to nejsnazší z podobenství o hřivnách budu muset na každém stupni který ukázal ježíš svým životem k na každém stupni duchovním svého vývoje budu muset užívat jinak tohoto podobenství a zrovna tak třebas podobenství a marta ten synu a mnoho jiných. To by byla zase kapitol to by bylo kapitol strašně mnoho které bych musel bys a o to jak otčenáši nedostal jakmile ska míní Tak já myslím, že po jedné stránce to, že prozradil, že se mají modlit učedníci Otčenáš, je taková záplata na to- na tu obrovskou nevědomost, co to všechno Ježíš nám řek, jak to všechno kázal dialekticky podle potřeby toho kterého stupně, jak to musí být pružné. A jak ta pružnost je tam právě v tom Otčenáši aspoň v heslech zachycena. ~~Tak prosím, jdu na to.~~ Jestliže se modlíme "Otče náš", v každém případě udržujeme tohleto "náš", tohleto... tohleto kolektivní v celém Otčenáši, tak nám to vrhá zvláštní světlo na celé učení Ježíše Krista. ~~Že totiž jednak mluvil ke kolektivu svých učedníků: vy se modlete.~~ ~~Ne ty jeden jedinče se modli.~~ To znamená, byl asi pro kolektivní modlitbu všech učedníků, mě- voni se měli v tomto Otčenáši sjednotit ve způsobu jednání a myšlení. Jednak tohleto a jednak také toto "náš" znamená asi poměr k ostatním lidem. ~~Naznačení správného poměru k ostatním lidem.~~ Že on nestanoví tady jenom poměr k Bohu, ale poměr ke společnosti hned v těchto prvých dvou slovech. Když řekne "Otče náš", tak tím neříká "Otče náš" učedníků- učedníkům, ne vůbec otec lidí. To znamená, já když s touto modlitbou vstupuju mezi lidi, tak bych si měl uvědomit, že jde o poměr můj k Bohu na straně jedné, ale poměr můj k lidem, kteří jsou všichni dětmi jednoho Otce. ~~To už je velice ekumenicky řečeno, že ano?~~ To už opravdu vypadá, jako že si přál, aby byl jeden ovčinec a jeden pastýř a že za tím stál svým učením. On také nezapomněl říci, když mu tam hlásili učedníci: že tamhleti ve tvém třebas vymýtají ďábli a uzdravujou, a já nevím, co všecko, a nepatří k nám. ~~Nechodí s námi.~~ ~~On říkal: co- copak na tom nezáleží.~~ ~~Jde jim to, pomáhají lidem, je to v pořádku.~~ ~~Čili von nebyl pro nějakou škatulku.~~ ~~Nebyl pro nějakou formální příslušnost někam, k něčemu.~~ ~~Nýbrž byl veliko- velice velkorysý.~~ A tohleto "Otče náš", mě nasvědčuje, že opravdu měl na mysli celou lidskou společnost. Takže když já se správně modlím Otčenáš a vstupuju s Otčenášem do společnosti, tak vstupuju mezi samé děti Boží. Takovéto pojetí z toho vyplývá a já bych byl rád, kdybyste v tom viděli závazek. ~~Chovat se k ostatním lidem jako k dětem Božím.~~ Samo sebou mezi těmi dětmi Božími mohou být děti nezvedené, děti dobré, to jest na výši mravní nebo nemravné a tak dále. A to tam není dále už nic rozvedeno, čili to už se musím zeptat ji- z jiných výroků musím zjistit a musím se zeptat života Ježíše Krista, jak se choval třebas k takovým nezvedeným lidem, jestli je bral na milost nebo jestli je odsuzoval, co s nimi dělal. Tedy především věděl, to je vidět z jeho evangelií, že lidé jako celek, přestože jsou dětmi Božími, o tom nevědí a, že jsou jimi, a nechovají se tak, jako by byli chrámem Božím, jak tam sám řekl. ~~Nechovají se uctivě jeden k druhému, jako k nositeli Boha.~~ A který nám dovoluje vlastně už v těchto prvních dvou slovech, abychom také rozlišovali, ne tak, že já jsem třebas křesťan a tamten je pohan. ~~Ale že ten pohan třeba se chová lépe než já.~~ ~~Abychom také podle toho s ním jednali.~~ On sám si kladl za úkol, který nemůžeme na sebe jako celek vzít, že přišel léčit nemocné. To znamená, ty mravně nesprávně jednající a to my můžeme učinit jenom z části tohleto, čili on nás nevedl těmito prvními dvěma slovy k nějaké evangelizace nebo něco takovému, nýbrž nás vedl jen k tomuto obecnému pojetí života a lid- lidstva a poměru k nim. Tak já, prosím, bych chtěl toto první uzavřít tím, že bych vám řekl, že byli lidé v křesťanství, kteří toto takhle pochopili. Například, dejme tomu, Jindřich Suso, který řekl třebas "Otče náš", a dále už nepotřeboval nic říkat. Protože si vytvořil na podkladě tohoto poměr k Bohu tak pevný, že si ho Pán Bůh bral. ~~Protože on Pánu Bohu patřil.~~ Když budete Pánu Bohu vnitřně patřit, když budete chtít patřit jemu, když nebudete mít žádné požadavky od něho, které jsou dál v tom zá- v tom zákoně jeho i v té modlitbě obsaženy, tak na základě tohoto "Otče náš", jste schopni se vědomě spojit s Bohem. ~~Na těchto základech těchto dvou slov.~~ ~~To mnohým křesťanům mystikům stačilo.~~ ~~Nemyslete si tedy, že tam je málo návodů.~~ ~~Protože když to stačilo jiným, proč by to nemělo stačit mně.~~ ~~Víte, v tomto smyslu je mi příkladem svatý Augustin.~~ Když viděl ten příklad těch předešlých světců, a on byl ještě v době žil, kdy předtím ne- dost nedávno se křesťani popravovali ři- žil ještě v říši římské, když už se sice nepopravilo- nepopravovalo, ale ta církev neměla ještě takové postavení jako později. Tak on věděl, že mnozí před ním už dosáhli vědomého spojení s Bohem, odvolává se například ve svých spisech na otce církevní, Origena a jiné, a říká: mohli jiní, mohli jiné, proč ne ty, Augustine? To kdyby bylo heslo člověka: mohli jiní, mohli jiné a proč bys nemohl člověče To je velice optimistický způsob myšlení, který on razil. ~~"Jenž jsi na nebesích".~~ To znamená, rozdíl není v tom, že je tady někdo dítětem Božím a ví o tom a někdo dítětem Božím a neví o tom, ale rozdíl je v tom, že my nikdo nejsme na nebesích a on tam je. ~~Čili jak se zdá, máme do jeho stavu velice daleko.~~ A tahleta vzdálenost nebes od země byla ve středověku ještě větší než je dnes, protože si mysleli, že je to místo vzdálené strašně moc od člověka, místo věčné blaženosti. Tedy tohleto pojetí jednostranné, nebe a taky dokonce časoprostorové pojetí je nesprávné, protože jak vidíme Bůh časoprostoru patrný A když se tedy modlíme: "jenž jsi na nebesích", znamená to: já jsem dítě od tebe svým vědomím oddělené a ty jsi můj Otec. ~~To znamená, ty jsi v mé pravlasti.~~ ~~Tam jsem...~~ ~~tam jsem nezrozený.~~ ~~A čili, když jsem tvým dítětem, tak jsem nezrozený.~~ ~~Já jsem věčný, to z toho vyplývá: "Otče náš".~~ ~~Otec věčný nemůže mít dočasne- něco dočasného jako dítě.~~ Čili z toho vyplývá také, že to, co známe ze sebe, to je nepatrná znalost sama sebe, že známe jenom to, co je oděvem té naší vnitřní nesmrtelnosti. A to zaměňujeme za vnitřní vztah, ke kterému máme pro to, že jsme se shlídli v oděvu příliš daleko. Jaká je tedy vzdálenost mezi Bohem na nebesích a mezi člověkem oděným do tělesnosti. ~~Vzdálenost mezi jeho nitrem a jeho zevní duší se všemi jejími schopnostmi.~~ Tedy není to vzdálenost, která by vyžadovala překonávání nějakých vzdáleností, nýbrž je to vzdálenost čistě kvalitativní. To, prosím, vám budiž jasné z této modlitby, jde o vzdálenost kvalitativní, a nikoliv nějaký kvantum času. ~~Mezi tím není, ten...~~ ~~ten rozdíl tady není.~~ Tohleto: "jenž jsi na nebesích", by v nás mělo vzbuzovat naději, že dítě má možnost se vrátit, že to není nic výjimečného a že tedy ani pro nás není tato cesta uzavřena a že to nemůže být cesta dlouhá. ~~Víte, záleží na tom, jak se chováme a jestli tam chceme jít.~~ ~~Víte, my se neznáme a myslíme si třeba, že chceme, ano?~~ ~~To je jenom prohlašování.~~ Teprve když já jsem poznal, jak si mě Bůh bere, tak jsem poznal, jak si nepřeju tam za ním přijít. ~~Protože tak, jak se znám jako pomíjející bytost tam nemohu.~~ ~~Protože nepomíjející se nemůže setkat s pomíjejícím.~~ ~~A tedy já se tam jako pomíjející nedostanu, přátelé.~~ ~~Já musím přejít na platformu své nepo- nepomíjejícnosti.~~ A to je právě ta propast, které se každý z nás obává, přes kterou se musí projít, jak se modlíme v tom žalmu, který se zpívá u Dvořáka o té propasti, přes kterou je nutno projít, ano? ~~Tak.~~ A teď: jestliže je tady všechno úkol, já vám to nechci přímo zdůrazňovat jako závazky, jako třebas rozhodnutí, že bych měl udělat toto rozhodnutí, na začátku evan- na začátku Otčenáše se to modlím, aby to ve mně zanechalo stopu touhy k tomu Otci se vrátit, prosím, aby to bylo třebas rozhodnutí, že se vrátím, bylo by to správné, já nevím proč by vás to mělo jako zdržovat vod té modlitby. ~~To je jedno z nejtěžších, co tam je, rozhodnutí.~~ Udělat si rozhodnutí, že neustanu ve svém pohybu vnitřním, duševním, dokud se nedostanu k tomu Bohu. ~~Ale upozorňuju vás jednu věc.~~ ~~Já mluvím o pohybu vnitřním.~~ To není pohyb v našem slova smyslu, jak ho známe tady, že se zdolává nějaká vzdálenost. ~~Nýbrž tento pohyb je zastavením pohybu.~~ ~~To znamená, i když si chci zastavit, musím se hnout, než se zastavím.~~ ~~Já z pohybu do zastavení přicházím.~~ ~~Čili, dejme tomu, zastavení je konec pohybu.~~ ~~Já říkám: konec pohybu.~~ Proto jsem vám líčil pořád: milovati budeš Pána Boha svého, z celého srdce, z celé mysli své a tak dále, jako pohyb přes den a zastavení v té modlitbě vnitřní. ~~Obojího je zapotřebí.~~ Proto mluvím o vnitřním pohybu, že přes den se hýbu a až vstoupím do toho Otcova domu bude dům Hospodáře, tak se přestanu hýbat. A to i po stránce volní, to znamená, nesmím si pro sebe něco přát. ~~Čili to je dokonalé zastavení.~~ Takže já jsem vysvětlil to: "jenž jsi na nebesích", a dostávám se ke třetímu: "posvěť se jméno tvé". Já jsem to už několikrát vysvětlil, já to jenom zopakuju rychle, jako můj názor, že v této modlitbě je Bůh pojímán jako tvůrce Otec, jako tvůrce. ~~Jako náš stvořitel, jako náš zploditel.~~ A proto, že je to náš tvůrce, náš zploditel, tak celá ta modlitba se musí nést v tomto duchu. ~~Nemůže naject na Boha s jinou představou o něm.~~ Čili držme se této představy, že je to stvořitel, že je to Otec, jak jsme začli. Víte, to je asi, kdybychom to nedělali, tak je to asi chy- taková chyba, jako když z jedné tóniny přejdeme do druhé a nevíme o tom. ~~My musíme zůstat v té tónině Otec, Stvořitel.~~ A pak jestliže má se posvětit jeho jméno, jak jsem vám říkal několikrát, znamená postavit se za jeho tvůrčí činnost. Jednak ji uznávat, že existuje ta tvůrčí činnost, že plyne, že nikdy nepřestane existovat a za druhé, že v této činnosti je také moment klidu. Že tam není jenom činnost aktivní, nýbrž že je tam také něco trpného v tom, neboť sedmý den odpočíval. ~~Šest dní stačilo k tomu, aby byl stvořen člověk se vším všudy.~~ A od té doby, ti kdo tomu rozuměli číslo šest, například ve zjevení svatého Jana, znamená pro ně člověka. ~~Čili všech šest dní symbolizuje šestku, stvoření člověka.~~ A to, co je tam řečeno v tom obrazu, to je lidské pojetí, ze stanoviska lidského stvoření. ~~Stvoření pro člověka, nebo vzhledem k člověku nebo směrem ke člověku.~~ ~~To je, byste si tam mohli jasně vyčíst, není to stvoření veškeré.~~ Takže se tam mluví: oddělil třebas vodu o země a od nebe a posadil tam na to ty hvězdy a takovýhle nehoráznosti se tam praví, tak je to vlastně ustavení schopností lidských. ~~Neboť mi taky rozeznáme dole, nahoře, všechny živly rozeznáváme.~~ A tak když s nimi vládneme čím dál tím více nebo hůře a to se v tomto obrazu jeví, že to takhle je pojato. ~~Ten, kdo to tohleto napsal, ten měl na mysli člověka.~~ Ten měl na mysli zjednat člověku představu o tom, za jakým účelem se sem na ten- na tom světě nebo tamtom světě ukázal, že byl stvořen k obrazu Božímu. ~~To je cíl toho začátku té Genese k obrazu Božímu.~~ To znamená, stvoření spočívá v tom, že je to obraz skutečnosti věčné, obraz skutečnosti věčné. A kdybychom třebas nějakým takovým snazším způsobem považovali vzhledem k obrazu s- jeho malíře za něco stálejšího než obraz, tak bychom udělali obdobu stanovili bychom podobnost, že tady podoba mezi malířem a jeho obrazem, jako mezi Bohem a jeho dětmi. Tak k obrazu Božímu znamená, že my se nemáme snažit o to, aby se Bůh v naší představě stal člověkem. ~~Což jsme udělali dávno.~~ To je opačného něco, než co měl na mysli ten, co psal Genesi, stvoření. To je taky taky protiví smyslu toho Otčenáše, neboť tam se říká: "posvěť se jméno tvé". Jméno znamená s- toho, kdo je v tomto případě Stvořitelem a to jméno zní: Tvůrce. A posvětit tvůrce se nede- nemůžeme lenošností, leháním, trpností nýbrž tvůrčí činností. ~~Touto částí Otčenáše se zavazujeme k činnosti, dokonce k tvůrčí činnosti.~~ A chápeme, když člověk je činný, že je činný jinak než ostatní tvorové. Já bych řekl, že žádné zvíře, žádná rostlina, není tvůrčím způsobem činna. ~~Ona se totiž nesnaží překročit rámec svého druhu.~~ ~~Ona se nesnaží dostat se k Bohu nebo něco takového.~~ ~~A ani o něco menšího tvůrčího se nesnaží.~~ Vytvořit třebas umělecké dílo nebo něco takovýho, o tom nemůže být vůbec řeč. Ale člověk se snaží překročit sám sebe, všimněte si, a v tom je základ jeho tvůrčí činnosti. Čili my bychom měli od útlého mládí se snažit přejít přes hranice svých přirozených možností. O to se snaží konečně škola poctivě, kde do nás v pravém slova smyslu vtlouká vědomosti, které bychom- kterých bychom se nikdy nezmocnili, kdybychom nectili jméno Boží. My všichni ctíme v tomto smyslu jméno Boží, že se podvolujeme tomuto tlaku školy a výchovy a děláme ze sebe něco, čím bychom se nikdy nestali, kdybychom se nepodvolili. Tak bych chtěl jenom ještě tuto část uzavřít tím, že bych vám jako kladl na srdce, že si nesmíte myslet, že další část, a to platí o všech částech Otčenáše, se dá uskutečnit, když se neuskuteční část předešlá. Já si pamatuju, že jeden z mých dobrých přátel, protože byl stár a nemocen, řekl: já už nemohu nic v této věci dělat. ~~A odsoudil se tím způsobem k odchodu z tohoto světa.~~ Toto si neříkejte ani hodinu před smrtí, ne abyste si mysleli, že si tím můžete prodloužit život, ale abyste mohli o svém životě klidně prohlásit, že to bylo uctívání jména Božího. Ono to samozřejmě ve Starým zákoně jméno znamenalo něco jiného, znamenalo určitou sílu, určitou moc. ~~Tak si každé jméno představovali.~~ Proto například, dejme tomu, jméno Boží Jehova se nesmělo vůbec vyslovit, protože to znamenalo vnitřní moc nějakou. Tak dále jdeme k tomu hlavnímu, co Ježíš Kristus hlásal, a to je: "přijď království tvé". Všimněte si, kde toto první, o kterém řekl: "hledejte království Boží především", že si- kde toto první má své postavení v Otčenáši. ~~Až po Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé.~~ Mohli byste se opravdu divit, že přestože je to první, co máte dělat a co máte především hledat, že se vám to nedaří, když neuskutečníte to, co v této hierarchii hodnot je předepsáno jako dřívější. ~~Ne nejdůležitější, ale dřívější.~~ Je to přípravka pro to, co je nejdůležitější a nejdůležitější je: "hledejte především království Boží". A tady se modlíme pozměněnou formou v Otčenáši, než: "hledejte království Boží", nýbrž "přijď království Boží". Já- Ježíš navr- navrhuje, abychom ho hledali a v této modlitbě, a navr- navrhuje abychom si přáli, aby moc Boží vstoupila do lidského života. Prosím vás, zas je to kolektivní přání, do celé společnosti, ke všem lidem naše viny a tak dále dycky na že toto nám chybí v tom překladu to nevadí ten druh kolektivní pan je Čili, že Kristus vede ke kolektivnímu vstupu do království Božímu- ho a k přivolávání kolektivní moci. ~~Proto říká: kde dva na kolektiv přecházející moci Boží, lépe řečeno tak.~~ A proto například říká: kde dva nebo tři s- se shromažďují ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich. To naráží na tenhleten problém, který jsme dnes nepochopili, že je to kolektivní záležitost. Ne aby se modlili společně dva nebo tři, to je málo to se jeho jméno shromažďovalo a že se to má mi kvůli němu a když jsem vzájemně podporoval vy by ho nohu a já to modlitbu to odpadne nebude ale když se bude země podporovat to znamená i jeho jméno se sebou jeho jméno jak už se nám byste se jeho tvůrčí činnost a když se k této pučí činnosti se jdou tak to bude správné pochopení ducha ježíšovi vůli a takže když je tady modlíme příkrá sí tvé tak se modlíme. Já se shoduje s tím věčným tažení ve kterém si přeje abychom se vrátil k tobě tak ať se to stane já tou dávám průchod já se tomu topodle jeli povel a staň se tole vůle v tomto smyslu při tedy tvo moc ne našeho života božího ta naší společnosti ke neví svatý dokončili abych sem a sahaly o požehnání pro všechno lidí radit by to nebylo chování tak by to bylo výtečné že tady v tom let obsaženo nemusíme panu napovídat že má požehnat ale ti mě že mu nařizuje me hraje nás nebudeme takovýho nýbrž že se odevzdáváme bere ho moci při krátí tvé to znamená při té moc přemostění nás vládni v té lidské společnosti a takže ona je to modlitba prosebná ale zároveň modlitba rozhodnutím jak se komu připojili a jakého to tím při tom já dělám. Abych měl vůbec právo se tak to modli ve sotva se si všemi správně říká že do čověk jsou oni špatně protože není ochotná nebo za toto se by se má volit protože není ochotná provést za poslem modlí myslíte to za něho toho může to vedu nemůže když ten sebe sám než semínku dílo stalo směru tendenci jak se modlí teďka tam bod vůle tak.

Edit utterance

Text view • Help