Waveform view

83-15B

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Mně říká lékař že je to všechno hezké co tady říkám ale to pro kočku on se vysvěl on to vyslovoval rozumnější řečeno ale já to překládám do správné české řeči protože on nemá možnost se to se časo stýká svým míra tím není působit slovem ne a vůbec otevřeně s ním nemůže mluvit o co tam věci a nebo by to vůbec nepřijal protože jiného založení takže se vám tady říkáš ty člověče to je všechno hezké ale zná lékař který by to neví potřeboval podle toho si nemůžu ostatní kteří se dostanou málokdy dosti ústech mohou toho svýho nějak připravit to už je možné ale já jak to mám udělat a tak jak jsem to udělal já za tím strýčkem doznat copak si myslíte že když jsem se ocitl v pražské kremace ru a viděl jsem ho. Živého mrtvého to znamená týden po smrti on byl ještě si ležel v tom tím astrálním dvojníkem ve svém těle a měl být upálen a jo to bolet copak se mu mohl něco vykládat já jsem mu prostě vytlačit ven a já bych k tomu řekl to to ten lékař jestli má schopnost bytostně se spojit bez řeči s tou podstatou aspoň astrální toho umírajícího tak svoji stav může přenést do toho uměli svůj stav a čím méně při tom bude slov a když nebude žádné tím lépe takže dejme tomu já jsem tady byl u paní martišová ne když umírala a já jsem tento svůj stav na ní převedl vona chudák mario. Ani nevěděla že já jsem po tu chvíli co jsem tam byl s ní klidně přede zval pásky s tímto světem u ní takže my zbavoval sounáležitosti s tímto světem a ona byla svobodná vnitřně takže když potom umřela ani nevěděla že umřela protože byla svobodná ale vědomě svobodná jako tady ne nevědomě přes nějaké nevědomí že by byla přešla to říkal abyste mě nikdo neřekl že jsem umřela a já jsem ji to řekl ale bezeslovně ne byl je to že to mi to neřekli říkala si mu manželi to vyčítal mu to správně protože ono to opravdu nešlo v tom okamžiku kdy na umíral tam v té oni se tak to dělat a nemělo by to nikdy ten význam hluboký jako to mělo když já jsem klidně tu její podstatu od pou. To je jako jsem u toho svíčka po udělal předtím a potom mnohými jinými a taky paní martišová ovšem mohlo se stát to u výšek se to nestalo protože to byla jiná věc a on byl týden po smrti ale u tý paní martiš která ještě byla v těle ne svým duchem tam to moh dopadnout tak že ona nevěděla že že ano ale aspoň vědomě se ocitla zase někde jinde a ne nevědomě že by tam ležel a nikdo to nemohla litanie pomoci ne ne ne z toho asi ho s ní zrovna jako s tím svědkem mu tě s těmi svědky moodyho i v tom stavu mezi životem a smrtí se už tam ocitli na druhým břehu dříve než fakticky umře a už třebas ani fyzicky neumřeli že nám přinesli o tom správnu nese to je lékařská záležitost lékař by měl u mě. Až po a pak samovolně ne že bych chtěl prodloužit dech ale samovolně kvůli tomu pacientu umět se dostat do stavu do takového stavu soustředění do takového stavu modlitby vnitřní při tom pacienti aby mu dech probíhal pomaleji při každé pořádné koncentraci dech probíhá pomaleji čím pomaleji mu bude probíhat tím je větší naděje že se přiblíží do jeho sféry vědomí a že se s ním spojím to je jedna základní záležitost ano kterou patrně většina lékařů neznám ani o tom neví že by to mělo dělat ale věřte mi to kdybych byl já sám nedovedl prodloužit dech třeba. No patnáct tři nebo dvanáct tři v dech vdech a tak dále tak by byl nemohl působit převádím svého stavu do stavu manželky toho aby aby vona se z bez duší dostala do stavu trojnásobně delší ho dechu nech svou vlastní vůlí nýbrž mým působením no že jsem se že se se se napojovalo na dějí stav svým bez dem na její bez delší a odtamtud jsem dýchal pomalu ne za ní a tím se dostal do stavu kde ona vnímána tamten svět a já jsem v tom světě byla tak dále a tím jsem byl v tom v jejím případu jim pomocníkem ne nemusel jsem vědět co tam dělám to to je vedlejší to nemusím vědět a ta nemusím fungovat jako pobíjí bytost má a to rukama nebo nohama nebo něco podávat pro ně z potom tam prostě potřebuju. Jít a že tam sem to je pro toho uměli co takovou jistotou že on odejde úplně klidně a nedělá mu to strach této důležitý v princip kdybych já byl lékařem a sledoval takhle umírajícího sledoval této všecko ostatní co mi ten modlit ukáže tak samozřejmě bych mohl vstoupit do jeho tělesného i duševního stavu v jakém se nachází protože bych vlastně se stupňoval do určité míry s tím my s těmi ukázka mi jeho života těmi zevními ukázka mi těchto si toho života ale mně jde o tu vnitřní stavy toho člověka a v tom tímto způsobem se nespojím a to je řek bych nedostatek takové věci to jsem mu policie. Tím způsobem že já promiňte mně a toho lékaře nechci mít k tomu aby byl nepatrný že já to ten jeho dech a tep srdce a tak dále všechny ty funkce které jsem tam projevu na tom aparátu a v tom tím přímý sledování toho pacienta já bych všechny tyhlety ukázka sebral sebral vnitřně bych je sebral a odevzdával bych je pánu bohu rozumíte to znamená já bych jeho život převáděl do oblasti která je za projevem dechu srdce a podobně ne já bych sice způsobil že by umřel daleko dříve než jak by se dalo předpokládat to je jasné ale nebylo by to přední násilné nýbrž by to bylo pře. Denní až na nejzazším mez kterou ten umírající může do které může dostoupil já bych to řekl těmi světským můdyho které mezi kde ten některý z těch pacientů který se potom dostal se na tento svět se ocitl v fázích tvář světelné bytosti která ho soudil která jsou dělo na ten soud tam v těchto u těch procent dopadlo tím co ten ti způsobem že ho ta bytost vrátila nazpátek že ten život musí ještě zlepšit a podobně když by se to stalo prosím nastaly obrat že by se ten pacient najednou kupodivu uzdravil dostal by se z toho stavu a v jeho choroby se začal od tý chvíle zlepšovat ale byl činnou devadesát devět devět desetin procent by umřel rychleji než normálně a v tom případě by se stalo že by se ocitl před soudem jak vám říkám. A ten soud by způsobil že by se ocitl na krajní nejvyšší mezi v tom životě o my překonal dejme tomu minimálně de set šestnáct let tamního života jo těžkostí tamního života a o to tu jde a on by z toho se to výšiny potom sestupoval zase nazpátek do té nežil tamní ale už s takovým přehled už v hlavě s tím soudem který by ho odsoudila aby i tam žil novým způsobem aby už tam nežil tak jako žil tady a kdybychom se s ním setkali tak by říkal jo já už tady nežiju protože já v okamžiku smrti o ten žiju tak jako se žil tady já už ona mezi se dověděl něco co jsem tady nevěděl a tak by to asi líčil ano veďte přitom mým říkání na jednu věc že náš pocit oddělenosti od ostatních bytosti je pravý když myslíte na někoho z té nějakým. Způsobem s ním a v něm je tomu se nedá zabránit takže dejme tomu když máte maminku která potřebuje vaší pomoci a by na ní myslíte dobrém tak chce s ní a v něm a ona až by se dostal kdyby se dostala před vámi stavu posmrtného navrhla to bude vrcholně vděčná protože tehdy si to uvědomí že jste na ni dobře mysleli a že na ni dobře pořád myslíte a ucítíte vaší myšlenky upozorňuju vás na to čili to se má provádět právě tímto způsobem naprosto samovolným manou rá tak na něho myslím já jsem teď teďka překládám jednu nízkou kde je psáno tohleto jeden čínský svatý při úmrtí svého blízkýho příbuznýho strašně plakal ročně tak. A oni mu to vyčítali ty ostatní ta ty takový mistr a takle veš při pohřbu svého příbuznýho to si nějaký svatý a on říkal já nepláču nad tím mrtvím nýbrž že jsem je chce křičet a plakat a pracuj pro ten pláč když to na za vás jde tak plače ale ten plat obětujte třebas tomu mrtvým no za něho plače aby on nemusel pat sám tak to udělali té sami třebas když to vysvětleno ne když to jednejte být při tom vždycky přirozený ano než tato se zbavit se veškerého soucitu s tím tímto nemá cenu ježíš kristus chtěl soucit s každým trpící a všem radil plače plačící mi a radíte se s radujícími a to je správný recept to znamená. A když někdo vedle mě umírá tak já jsem s ním když někdo vedle mě blažený jsem s ním a tak dále člověk přirozeně by měl s se vzdávat toho klamného pocitu oddělenosti a to dělá fakty a nikoliv nějakém že vo tom ví že to tak má být ne musí tomu dát průchod svým životem a poli ví to vy to sem všechno důkladně prosím nech to má tak když jsem se dostal z těch čtrnácti do prací při vědomí což mně bylo asi tři a půl roku v prvním rozhovoru matky matkou byla překvapen že chci vědět co je správné. Tam jsem ji maminko co je správné a při každé příležitosti se ptal co jim správné a matka mně odpovídala a byla dotkla tak věděla co je správné a co je nesprávné zase ale nějaké nebeské věci nýbrž mám tam nebo nemám mít tam mám tohleto udělat nebo maličtí rád nebo nemám zjistím rád na to se dítě vůbec nikdy neptá a jestli s čím si zcela a ne asi se ptal maminky a z toho neměla roznese takhle závislý na matce ale ta závislost byla zvláštního trhu když mě poradil nějakou věc která nebyla z vnitřně schváleno tím mým vnitřním tamním spojením s bohem které nebylo navrch vůbec patrně a to je kterou mě dostali ti lékaři tak já jsem ji oponoval sem říkal ne maminko to mě poradil co jiného to já neudělám to není správné to divila. A řekla jinou alternativ jsem třeba řekl ne maminko to také neudělám nebylo to snadné taková východ takového dítě takhle poznal ho dítě to že a teprve třeba když se a předtím alternativ říkám namátkou tak všem tak sem říkal ano matko to udělám ale to jsem dělal potom takovým způsobem že mě od toho nemoh dostat a kdy to neudělal dokonale tak jsem si byl nespokojen a tam se trestal za nedokonalost toho procesu provedeno tak jestliže jsem to takhle dělal soustavně a pořád jsem chtěl dělat to co nebylo v mé vůli nýbrž ve vůli toho co mě rozlišoval ve mně správné od nesprávného já bych řekl ve vůli boží a to zjednoduším ne tedy ten tomu koníka tak jsem byl posouván pořád kupředu směrem pro. Nebo mání této schopnosti takže jsem už nemohl dělat napřed se mohl ale později jsem nemohl nic dělat bez znalosti toho co je správné a co je nesprávné já jsem byl vyřízen pro akce která byla neutrální ovšem upozorňuju vás na to že jsem měl taky paměť takže co mně maminka poradila že je správné to už jsem dělal bez otáz takže já jsem stále rozšiřovala netrvá svých činností že jsem o řadě věcí věděl že správné tak jsem třeba věděl že je správné nepřít stoličku protože ji to bolí pro vás ne nesmysl o maminka protože neměla pro mě je hračky byla světová válka tak mně říkal tou stoličku ne prášky že ono ji to bolí já jsem tomu věřil protože ten vnitřní hlas promiňte hlas to nebylo ale to vědomí o správnosti mně ne. Jakmile to nesprávné naopak je to schváleno že poli stoličku to bolí takže tím nasadil a novou sérii skutečností mém životě která se rozrostla do pojetí života úplně jiného než jaký má člověk takže já jsem nepovažoval příroda mohou a živou nýbrž všechno kolem jsem považoval za živé to začlo stoličku kterou se nesměl dáti ale a už jsem potom maminku přesvědčoval že ona si myslela že my si jsou mrtvé a já jsem je viděl ty lidi jednat s věcmi jako rozdílně jednat s věcmi takzvanými mrtvými a takzvanými živými to jsem viděl já jsem je napomínal a sem říkal proč s tímletím takhle jednáte když ono je to živé to samo. Sebou to jsem dostal že to živé není přeci že musím rozlišovat že paličkou mrtvá a kro páše je mrtvý a a rostlina no tak dejme tomu že je živa taky to necítí ale já jsem si a v té ta chvíli říct já jsem byl přesvědčen vnitřně že nemají pravdu a co prostě prohlásil rovnou nemáte pravdu je to živé že už jsem to měl schváleno vnitřně rozumíte že je to živé a tak já jsem nastupoval do života ve škole například jako do života člověka který všechno co tam vývojem se nám má zaživa lavina žáci stejným způsobem živé a v tom je úžasná moudrost že totiž ten bůh se svým bytím se může projevit ve všech těch tvorech které tady vidíme ale ne tím svým vědomím tomu se klade nepřeju. Proč i temná překážka v kameni to vědomí se nemůže projevit v kameni jako v člověku člověku se může projevit daleko větší měrou protože ten organismus lidský mu klade menší odpor po toho považujeme za živý ale tam ten organismus toho kamene je stejně živý jenomže klade větší odpor vědomí božímu ano vědomí e uvědomovací síle tak to je rozdíl jenom nikoliv kvalitě nýbrž v míře ano podle mě prožívá tak s tímhletím jsem tam vstupoval tak jak já jsem jednal z předměty to své se představit jak ohleduplný z knížka a se vším a taky lidmi samozřejmě ale kolikrát jsem nedával přednost člověku před oči knížkou nebo obyčejným kamenem a anebo život tu toho. Člověka před životem třebas kuřátka nebo tak koho pak by do jako třeba umírání kuřátka které nějak bylo nemocné a dali mě ho věřili mně ho a ono přede mnou za nějakou hodinu nebo dvě zemřelo na to dodneška nemohu dostat ze své mysli že jsem nezpůsobil se nemohl zabránit této smrti abych nemohl být lékařem asi protože jsem dělal všechno možné co jsem jako dítě byl schopen udělat aby to kuřátka nezemřela a vono zemřelo a já jsem ho pozoroval já jsem dával pozoroval ho dech na všechno krista tak by to dělal jako by byl lékařem a vono mi přeci umřel to zvířátko se dostalo do stavu z mrtvé nosti to znamená do stavu dejme tomu kamene ono mělo zůstat živější tak že já jsem taky tu kvalitu rozlišoval a litoval jsem každého kdo z tohoto života si nějak ubírá nebo kdo ho má odejít nebo tak. Tak do toho nižšího způsobu života ve kterém žije kámen nebo tak jsem považoval za degradaci toho života ano tenhleten úvod k tomu aby vám osvětlil jak to opačnou cestou jde a je to tak dlouho do takovýmto způsobem ne na věky dokud se to nestane něčím co prolíná celý život jakmile to samočinně prolíná celý život tak už je toho ne tak už toho není zapotřebí a ono se to stalo byl bych nerad objev toto moje říkání inspirovalo k tomu že bych ste věřili to dítě věřilo ne to dítě přeci věděl to věděl o tom o začátku to nikdy nevěřilo to to si vědělo že je to tak že ta že to je tu stoličku to bolí to vědělo i když tolika nic necítí ne ale ono. Správně vědělo že tam život to je důležité ten fakt toho života v tom poznávalo no a já si to potom prověřoval pochopitelně to tečku jsem nemohl prověřit jejich životě ale moh jsem prověřit v životě tamhle například který jsem sebral ze na vltavy na břehu a vložil jsem ho do úst hmota a se ho rukama díval jsem celý všemi smysly jsem ho vnímal až se mi to složilo životní obraz toho kamene musím prozradit že nejdůležitější při tom ze smyslů byl pro mě chuťový smysl já jsem to ten tamten ochutnává já když teďka chci třebas poznat život komu nebo čehokoliv co můžu vložit do úst tak já si ho napřed dobře umí ten předmět a pak ho vložím do úst a o. Mávám pokud dávám jeho záření fakticky já jsem proto velice citlivý a sem potom přesvědčen jaký ten život toho kamene nebo toho nerostu je že je to tak a tak na tu stranu vode mě vzdáleno a tamto je já to potřebuju kolikrát nízkou tolik ale jako v tom mládí jsem potřeboval umístit do mého prostředí života všechny věci ty tam měli své místo svůj řád svoji gerarda takže jsem věděl že kam my je méně než člověk jsem věděl ale taky jsem musel vědět kde je jeho místo zdá se tedy že ten člověk například v tom útlém vytažena o kterém je tady řeci vytvořil supramentální kri éra o věcech z tohoto světa. Jakém stavu jsou k mentální litaniím které z toho vyvodil a do který to potom zapisoval strašně ten že člověk žije v tomto světě a samočinně všechno po lituje samočinně to skonání záležitost o kterou se nemusí starat a vona z toho z té oblasti toho té nad mysli přechází do oblasti mentální a hmotné tak asi jako se zrodil ježíš kristus na této této planetě ten takovýmto způsobem sešel sem dolů která se to mohlo stát ani panna maria nevěděla potřebujeme to vědět mi nebo se ono se to spontánně děje to je totiž automatismus který nahražuje automatismus jedna a přivádí shora ne jenom tuhleta krizemi a ale také schopnost podílet se na bytí božím podle. Je třeba jeho poznání podílet se na jeho blaženosti tím že jsme třebas mírně blažení mírně poznávající a maličko existující také že ano takže jsou indové kteří ochotě považovat to to za iluzi to nemám za zlé ale protože to malinká část skutečnosti tento život není to iluze pro to ani malinký krokem celku není iluzorní myš je součástí pravého správného celku podívej se tady je přijali to mluví o čtyřech takový základních bodech sestupu v té spravedlivě ne ke plnosti a začíná obyčejně intuice až potom objev jestli to když se ne na to opačně století způsobem anebo my si to je z pohromadě všechno najednou nebo jak to vůbec probíhá já nemohu mluvit obecně za všechny případy lidské ale za svoji mohou a pro s absolutní odpovědnost odpovědět takhle. Jestliže jsem ze začátku se dospělo nebo se dospělo u mě k tomuto pojetí skutečnosti upraven tamní pole ti skutečnosti tak to bylo způsobeno ne mým chtěním a to je důležité ne mým chtěním nýbrž budím zásahem lékařů promiňte mi velice pro tamní zasáhla protože ty měli volnou ruku neboť maminka podepsala revers co s tím díte uděláte nebudeme vám vyčítat protože jste dal k tomu svolení jo a že voni na mě dělali vy vyčetli a proto se to takhle dělali neměli vůbec obavu když to dítě umře nesmí se nestane co se mnou stane mě potom mohu jenom jméno malosti a v tom právem ale teďka dbal jenom na to aby ta operaci nějak prošla aby se o to aby ten nitro sem nově prožil pořád no a to se jim tedy podaří. Ale ani špetka mé vůle v tom nebyla mimochodem to dítě ještě nemělo vytvořeno já pořádně takže já nekladl velký odpor bylo možno mu to já ještě nevyvinul snadno sebrat a udělat si svým své když totiž prošlo těmi čtrnácti operacemi při vědomí tak to já které tam vešlo už tímhletím já nebylo bylo mírně řečeno pozměněnou ale fakticky bylo jiné já než než to původní to je tam vstoupil to to jsem byl někdo jiný a ten jiný měl jiné sklony jiné tendence který jiný nechtěl co by normální člověk chtěl žádný normální člověk. Nechce jednat proti sobě jenom proto že je to správné že to správné ale je to proti němu tak to zahraje do aut když na to dobře dopadne naši to nebude dělat že to proti němu tak mě to správné a nesla to toho hru na ně z toho nic nekouká mě s to nic neplyne já se do toho nepohodou a nehrne se do toho že se zase se hru do toho co bylo proti ně a když jsem to nesplnil tak jsem se za to trestal že tento nesplnil pochopitelně že si byla levici vědom relativního plnění které zajímavé na tom že by se věděl že nikdy to plně nesplním ale že ta míra jaké jsem schopen v tom plnění je dostačující k tomu abych si zachoval zase další vedení možná že sem ani o to další vedení nestál to je také možné protože prostě se na to šel do se samovolně nevede jsem si s věcí rady. Tak jsem nesahal po rozumovým výkladů nýbrž šel jsem do této oblasti napo vědy ne že jsem se ptal na konkrétní odpověď dospělých lidí který by jsem mohl důvěřoval tady byla otázka víry to byla otázka víry to je jenže jak jsem ji to věřil když oni jak jsem věděl že jim nemusím věřit tak stoprocentně jako jiní lidé protože jsem měl tady krutou vnitřního který mě ukázal že si mluví pro nebo ne když nemluvil pravdu přede si mysleli že pravdu mluví a myslel to se mnou dobře jsem to neposlal takže já sem jim fakticky zase nevěřil já jsem všechno co mě předkládala registrováno a prospíval svým vnitřním poznáním to tak když tedy člověk zemře tak normálně to vypadá. Tak že opustí svůj já to říkám probere teďka vše opustí svůj vývoj nikoliv dokončený čili on nemůže když vstoupí do proudu života musí řeky způsobem jakým tam dosud nevstupoval novým způsobem on nemůže si počínat tak aby řekou plul po vodě nýbrž on si může a jemu dovoleno počínati tak aby přetlak a přes tu řeku se dostane několikerým způsobem nebo zároveň několikerým způsobem jemu pomáhá především o ne on se zbavil toho těla těch šatů které by by byl na sobě držel tak by se byl utopil protože šatem se ne. Já práva takže oděvu to znamená těla kterého se zbavil tohoto oděvu už dále nepotřebuje ale má jiný oděv který je čin který je jemnější a který odpovídá asi substance té vody do u je lepší že ta voda takže se drží v té vodě velice snadno to znamená toto tělo to je třeba vysvětlit je tak těžké že když se líní tak ten člověk se neutopila kde potřebuje lehčí tělo jemnější tělo ano a to je vnější tělo von nese jak si samo ale ono by ho nepřenesl na druhý břeh kdyby tam z druhé strany mu nebylo pomáhám tam mu pořád někdo drží palce nebo lépe řečeno pořád ho někdo vláda. A k on tam vidí nový svět po kterém tou žijí a ví že je to nový život že je tam ta mezera která nastala smrtí vlastně u upraven nebo za rovná na nebo ta díla tam vyrovnáno která vznikla mezi tím životem který plynul a novým životem který ještě nenastal nějaká mezera tam je ale ta mezera je překlenout tím voláním z druhého břehu který on slyší který on v tom v tomto hlasu vůbec v tomto sluhu nemoh slyšet a na to vybavilo příliš hrubé tej jemné volání které zase jemné tělo může vnímat to co vnímá takovým způsobem ten neodolám a přes tu řeku pluje takže přestože nikdy přes ní ne plul takhle za těchto okolností. Najednou to dokáže pro tu jemnost z toho hlasu a proto vás není z druhé strany které život ke kterému patří a které asi stejným způsobem jak se člověk dostává na tento svět to je svět ke kterému nově patřím a jejím vábeni ty by nebyl ven tak by to udržel se ano a to je na tom děti vidět jak jak se to tohoto života jak se o něj voni hlásí daleko dokonaleji než dospělý člověk že toho si to slyšíme každou chvíli tady za dveřmi a tak je to snad člověkem že to vábeni ještě jasné neni čím přehlušeno potom už vábí vábí všelijaké věci z tohoto světa maličkosti jak kterými se rozparcelovává ale před tím vábí jenom život jako takový a to byla toho nově umřelo vábí život jako takový tamten život na druhém peru a to je hlavní síla kterou se dostal. A má přes tu řeku rozumíte no a teď ale kdyby ten člověk neměl vůbec tělo jak tady byla ta otázka tak by v té řece nemoh klovat jednoho břehu na druhou nýbrž on by se do té řek ponořil svým vědomím a rozporu by se v tu řeku a pil plynou řeknu do moře no byl by tou vodou tak já svému vnoučeti říkám podívej se moje podstata vědomá už o mám vědomí je taková jako postarat řeky takže já když do ní ctím tak já s ní okamžitě z pluju do moře okamžik jsem v moři protože ta řeka má spojitost vnitřní mořem ano takže není třeba ani pouto sem tam prostě jak jsem řeč tak jsem v moři než to kdybys měl nějaké to. To jiné třebas je ne tak nejsem moři nýbrž se je jenom počátku na lodi nebo takového něco rozumíte mně a to je něco méně a ne to co převáží jenom z úroveň úrovně na úroveň a nikoliv bohu já tomu malému petrovi říkám tak tak já to nedělám když sebou mluvím tak mě to mluví o skutečnosti věčné ne ne o tom co je na druhém břehu a je to sice mohu říct co je na druhém břehu ale to není podstatné zase určitý druh života jako tenhleten si se je vnější většími možnostmi na jedné straně a s menším důsledky na straně druhé nemůžeme to mít důsledky jako má tenhleten život tak se jeli někdo pesimisti tak je to duševní choroba upozorňuju to není normální člověk a je třeba ho léčit psychicky to znamená ten jeho. Prosim maličký ne příčiny ale nikdy nejsou normálu to jsou příčiny jako má každá jiná choroba jiné říčný a tahleta má v jeho duševním životě tam jsou nějaké straší nějaké spojitosti které on si uměle vytvořil kterého vedou k tomu pesimisti to by bylo třeba buď jedno po druhém s odbourávat těchto špatných propojení a nebo ho postavit před skutečností radostnou do to těžké že ale pokud možno ho přes radostnou tučné stavět samo sebou nedá se stavět pomocí drog dejme tomu že si jde do na vesel hru ne nebo že se byste bez silou knížku nebo že se stýká s veselici lidmi tím se nestane radostní a méně pesimisti naopak za tvrdé a ještě bude horší až se vrátí to na něj sedne a bude ještě větším pesimisti. Tou než když se tam přišel takže bych radil z tý odbourávat dostat se v jako k tomu co bylo příčinou onoho mezi někde to muselo začít já například mohu říct o svém případě že lidé takovoule vadou a eště nimi adam obyčejně bývají pesimisti obyčejně a tam je to snadno vystopovat temné protože jsou méně cením oproti ostatním lidem ale mám na mysli tvého tatínka který nebyl vesmí sto že byl vrcholným optimismem přestože měl zatížení tělesný který vy na každému vadilo ne je mu ne a tak ten by nám moh odpovědět na to jak se z toho jak se z toho vymanil zaručeným se taky nějaký boje prodělat ale jak ti říkám nelze konkrétně odpovědět protože příčin je mnoho. I když to už je výslednice ulity příčin já je nemohu tady já jsem ti říkal a při tom to ta dík na nebo u sebe ale e ti nemohl je všechny vyjmenoval čeho byste jenom říkám že je třeba ty příčiny postihnout a vyvrátit se aby člověk dostal jiný poměr k věcem a připojila máme jedno jednu část z inea tak na a to je část s díla mise část tři sta osm při lidském nadání věčné pravdy je první a poslední poučkou láska nesmí existovat rozdělování na já. A ty dokud člověk nepronikl k tomuto ne sobectví nemůže pochopit věčný život a věčnou pravdu tady mě ten dotyčný který to četl říká že lidsky přeci není možné se dosáhnout že to nemůže jít první a poslední co na této cestě je možno dosáhnout nebo prostředek kterým se dá dosahovat tak přece nýbrž že to prostě chtěním ze ovšem jestliže by tohleto byla pravda tento odpor tak byl lhal ježíš kristus který říká milovati budeš z celého srdce svého řeším mysli taji duše své nevší síly své jestli to přikazoval tak je tak tím říkal že je možné aby se to lidsky vyvinulo aby se taková láska lidsky vyvolá ovšem máš částečně pravdu ale ne že bych si potíral i ne a tak. A nebo ježíše máš pro v tom smyslu že lidsky první a poslední co se může udělat dě láska nebo touha pohádce volní touha po lásce ale že to nevede k té plnosti lásky na tom už nesmí záležet člověk musí ze sebe vydat všecko co může ale nemůže od toho chtít nic víc než že to vydá před celá ta cesta spočívá v tom že se odevzdává že svou vůlí manipuluje tak aby se odevzdal i tu svou vůli odevzdal chci milovat boha tak svou vůli odevzdávám která se není to pravda čili to je jiná manipulace s vůlí než o které je řečí ne kdyby bylo kdyby toto nebyla pro rád tak by nebyla nebyl by řekl ježíš kristus tý ulity. Že mě tože že stačí chtít a bude mít to to vědomí boha život věčný tak bych to uzavřel a s tím způsobem že meditace třebas tím že se rozplameňuje člověk vládce dostane člověka na vrchol lásky srdcem to může po homer a si to může dosáhnout potom dejme tomu já teďka mluvím ne prostředcích jak je to lidsky možné kam až se vždycky dá jít jestli on se nedostane dál než k takzvanému takzvané modlitbě afektivní to znamená modlitbě stoupajících citů jak tomu říkají křesťani nic se nestalo víc nemohl udělat a znamená to milovat ty budeš z celého srdce lidsky je to tak ano a ježíš kristus nemohl. Něco božském od člověka a chtěl jenom lidské a to stačí jestliže třebas jde o to milovati celou duší tak už to není jenom citem nýbrž všemi lidskými vlastnostmi všemi lidskými vlastnostmi to znamená člověk je činným myslící vona a jestliže toto myšlení aby své činy zaujme pro boha je to jako služba bohu berte jako službu bohu a jako vykládal takhle ne tak pak nemůže po té stránce milovati budeš z celou duší více udělat první a poslední v tomto oboru řekl lidsky a takových mohl jít dál protože vás z celé mysli své z celé mysli té jak celé mysli a celé síly nemyslíte jasný že ta myšlenka by měla člověka každá kolik myšlenky jak tam musím. A já ho bez bohu ne a v té síly že by nemělo nazmar pít ani setkal jeho síly než pro to co tu hubou nebo odevzdání bohu tam při té síly de hlavně dodáno protože jestliže já se odevzdáváme jenom tak mouchy sežerte mě tak to není pravé odevzdání to dycky končí v nějaké rozplizlý tam se musím odevzdávat veškerou silou to znamená tam mě na tom musí velice záležet abych se celý odevzdal velice musí záležet na to je tak lidsky všechno co ježíš kristus radil na té cestě lásky tak když tohleto člověk splní tak z jedná podmínky k tomu aby tak v pomocí takzvané milosti němu sestoupila tvora to ostatní udělá bůh to znamená udělal tím první čtyři kroky láska tím tím tím tím den a bůh za ně udělá další třeba kristu další. Ale to už je jiná zále to skon člověka záležitost člověka nýbrž ve že to boží a to se dostavuje zákonitě samo jakmile všechno člověk do toho vložil to lidsky do toho vložit mohl takže jinak konce nemohl vyjádřit jinak než když lidského toho všechno dál a co se týče toho rozlišování mezi já a ty to on má na mysli jednak lásku bližnímu a jednak lásku k bohu a utiším že když dělá člověk rozlišíte člověk mezi tím že pro sebe dělá být než pro bližního ne tak zrozuje ve z já a ty to není jenom někomu říkat ty a nikomu říkat já nazývat je to nic ne nebyl ale jednak vůči bližnímu jako vůči sobě to je rozhřešení nerozlišování a a ty protože to pořád on ale já s ním jednom jako sám se sebou tak už nerozlišuju mezi já a ty prosím fakticky je to tak jak tomu fakticky takhle není a jestliže to vůči bohu tak tam je to zase by. Aby si ani tou ve taková se stane nedá vyjádřen prosím tak je tady dotaz jestliže v bibli v genezi se líčí tvoření je ta šesti dnech a samozřejmě věda nám to líčí zcela jinak a těch modlitbu má být nejenom velkého třesk a nemůže je víc než si zájmy a odporují a vždycky je to srozumitelnější než tohleto a věrnějšího která kterýkoliv moderně ku vesmíru je vyrovnáš než to co říká bible a to z toho důvodu jednoduchého že je to rozumové uvažování po na této stránce vědy které nám blízké po té stránce že je to pro samu též kály našeho vědomí která začíná smyslovou oblastí ta je zpracovává na. A na mentální pojmy a uváděna dopra buď rozumovým nebo citovým způsobem že ke všemu mám rozumový nebo citový po takových postoj ne a tam to končí kdežto dívej se pořád laskavě na ruce to co je napsáno bez starém zákoně v té genezi tak to ne to není opisování z rozsahu této úsečka našeho vědění my se za tu úsečka nemůžeme nikdy dostat ale ten kdo to psal ať to už opisoval nebo ať to psal je svýho ten se dostal za tuto úsečka po držel si dolní mez smyslů a toto rozšířil a z této rozšířené části řekněme přeje nazval tu úseku původní a ab a tam to rozšíření v. A co je ano tak z toho be a se něco reformovala pro tu úseku a až be a teprve se na té musíte a bez toho vytvářel obraz tohoto světa podle podle toho zjevení které se mu dostalo za za úsek sebe a se to otázka zjevení ko otázka mohlo přemýšlení tak já jsem tam pokusím tu otázku toho ty vlní převest do rozumového myšlení potom to taky je částečně že jsou vod toho dosud nikdo nepokoušejte nevadí já sem na všechno šel opačně že pro mě je to hračkou ale pro ostatní to není hračkou ani pro toho inda protože on opačně na to nešel o šel na to z toho stvořeného než to je na tu dos toho nestvořeného do toho stvořeného a jestli se mi to nepodaří vysvětlit tak jenom proto že nemám na to třesk slova na to mám mírové prostředky ale dávej dobře potom nebo dávejte dobře potom promiňte. Já ale totiž nikam a tak já si to pořád bude to dělat nemusím můžu ukřivděn tak dobře takové co jinou tak při nechci nikomu a já ti budu pykat tak jestliže třebas je tam psáno já to budu vyvádět z toho předpisu do oblasti a až bé do oblasti be atena kde a chce do oblasti jak aby do takle jmenovat aby to bylo pochopitelné budu to pořád číslo a v takhle ano myslím že na to stačíme ne či i no matematika že na tom bezvadně stačí to základy homer a tak já to řeknu v oblasti a až do pravý se tam.

Edit utterance

Text view • Help