Waveform view

83-09

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

vít vzestupu jak sem se mi já neznám dalšího svatýho než dva do ho kupertinského jak jsem vám to vylíčil o čtyři asi ale a potom blahoslavená áčku českou a ta prosím taky při veškeré své vzdělanost byla tak prostá je když někde potřebovali její pomoci tak vona tam vodletěla podle dělat ten dobra dobře známe na to jsou dokumenty ta přemyslovi lítá po celých čechách kam bylo zapotřebí který byl špatné dopravní prostředky vás si letěl aby měli ji letět. A už zase letý blahoslavená anežka není říkal bylo to na anežka a celou letí tamle a zase někoho potřebuju to je jako když se volá jako když si jíte někde tu opačnou silen těch záchrana že něco podobného všichni spali cesty jak je tohleto možné tohleto je důkaz že to byl absolutně prostý člověk proč například neví tam já nebo miloš nebo někdo z vás že to přeci nemůžeme si srovnat hlavně že by bylo možnost se jednou v těle a někde být ne je možné ale ona prostě neměla ten způsob našeho myšlení ta blahoslavená anežka česká nebo ten majeli nebo ten josef kupec že to byli prosťáčci to byli prosebná si do kterého. Nedorostla třebas paní uva ta byla věřící striktně věřící svých se nějakého předpisu nějaké řehole on se držel jenom proto že byl tak prostý že ani si aniž si nemyslel nepomyslel na to nebo viděli knězem tím méně zakladatel nějakého kláštera nebo nějakého řádu to noci nedělal vůbec že žádnou naději ani potom netoužil tak jak se to všechno mohlo stát všechno u něho za samovolně a jak jsem vám často říkal naší vlastně je samovolnost a von do ní patřil on například dejme tomu když pásl pásly ovce než se dostalo toho kláštera. Tak on se tak za poslouchal do té chromého dy že vůbec nevěděl o ří ovcí a to je byla radost tedy proto měl hospodáře ale ono se mu nikdy nic nestalo tam tehdy v té době ještě byli vlci---sežral takže to to všechno jevím pravou to prošlo prostě tohleto zaujetí ale bylo to takové zaujetí které bylo vyvoláno prosto to a ne nějakou naučenou vírou samovolným následováním ten nechci ten ježíše krista protože o něm neměl mnoho vědomostí on neuměl asi číst a psát nevím proto to potom možná později naučil a tak bylo těžko od něho chtít aby se aby znal evangelia nebo něco takového to asi nebylo možné no ale dopadlo tím způsobem že se přece o to káže rostl a tam když viděli jeho svatost tak musí řezali stále vyšší úkoly ani ne tak svěřoval jako mu věřili jako ho zvali ke všem poradím přestože nebyl knězem nebyl já ne nebyl ničím tak on tam musel sedět a oslavovali asi tímhletím způsobem tak džerardo. Co tomu říkáš ty který jsi sám sebou který si člověkem božím my jsme my i pouhými a říkal pokud nejsem gerardem tak bych řekl o tom tohleto se ptáte žerarda nýbrž se te znát. Co bych vám řekl že bych zapomněl na žerarda tak bych řekl tohleto a dycky traduje dobře a aby znáte tu známou scénu s tím klíčem ztracený v té studni spad nají planým k dost ne od chrám a nemohli jít složit šestou ne a že já to majeli byl poslední in ani na kterého se obrátili protože marně bojovali v té lí studni to byla hluboká stupně tam na klíč to bylo tedy magnet neznali tak magnetem nebylo možno to vytáhnout. A tak nakonec řekli dyť tady máme gerarda ten nám dycky dobře poradil že já to moje bez rozmýšlení řekl přeje si pán bůh abychom ho oslavovali toho boha službou a ty řekli ano jesi ste si je to jeho vůle tak ten kříž tomu budeme mít pučte mi což je du látka a při važte ji na provaz já tam pustím píše nám to přinese na tom ježíškovi vytáhl ten klíč prosím vás to se nikomu nemohlo podařit nevěděla vim tohleto se nemohl podařit paní před povést jenom nějaké věřící skrupule a se ho odněkud nějakým velikými tam jim chyběla tahleta tahleta přímočaré víra. Ke které měl nejdál učedníků páně třebas jidáš ne ale ostatní měli také určitý odstup tak protože ten taky všechno nedařilo ale jemu se zásadně dařilo všecko že on při tom nebyl když ho totiž požádali o to on se ten člo nehrnu tak nakonec když--zalez do té pece na něho rozložil jeho představený za nějak z nějakých důvodů jistěže měl proč to víme dneska proč tak žerarda mája zalez do pece samozřejmě to je slovy italsky jako di k čemu se u nás řekne ne tak tam ten představený nemusí dít k čertu tak zalez do pece on zalezl do pece na pece chleba ne a za tři dni šli pes chleba našli ho tam zalezlého do pece tři dni ho marně hledali nikde ho nemohli najít nebyl k mání byl v pece a teď ho museli jste pece dostat ven. A on jim tam z té pece říkal já ve nepůjdu protože mně to řekl představený kláštera a to je zástupce boha na zemi až mně řekne tak já vylezu no tak řekl podívejte se představený on si vzal hlavu se postavila hlavu a von nechce bez té pece musíte jít za ním nebo my musíme pes chleba e to tam se úplně ne tak on šel k němu a říkal že na o co to děláš vylez a on vylez okamžitě vylez a ke sl k nohám toho představeného a srdečně mu děkoval celobytostně udělal býval mu nohy a říkal mu jak ty jsi poslané od boha co mě to chybělo být tři dny v tom v hrobě. Být tři dny v tom hrobě jsem vstal z mrtvých přátele já jsem už jeden z tebou ty který s tím s od krista tam poslal ne a to museli od trhat postaveno aby to nepoznal ten cesta je není tak by se to to nepoznával a to je je to je jedno je byl skvělý prostředkem k tomu aby se zbavil sama sebe ale dokonale ten se vzdal svého života protože se měl ten mě tam poslal na smrt když tři dni neví nepijete a je ven no tak není naděje to skončit tak rezignovat na život rezignoval na život. A prosím vás tohleto neprodělával ani paní šup nová ani pan rychlý a proto to utrpení a proto po tomhletom nepotřebova žerarda majaliho žádné utrpení na stav že on stal z mrtvých do se znovuzrodil se vody indů cha a proto se stal zakladatelem ne že by byl chtěl ale proto se ta zakladatelem nového řádu rekord e to roste tedy to znamená to je řád zasvěcený posteli že oni pochopili v čem spočívá spasení já vám to tady pořád vykládám samozřejmě protože že rádo byl příliš prostým člověkem ale opravdu skvělým mudrcem ale prostým který neměl asi přát a neměl asi číst jenom byl přirozeně nebo nadpřirozeně i ta řekl tak zvolili ještě dalšího a to se koryto byl doktor teologie a dohromady dali taková pravidla je zajímavé že ten alfa kori který byl jeho blízkým spolupracovníkem potom založení toho řádu až to bylo pozdější době už při ve stáří toho ten nebyl starý ž umřel ale už dospělém věku a pokročilém toho žerarda že se nezbavil do smrti strachu se smrti ten lorem ten pokoj byl pověstný že by se bál smrti. A že mu to ten džerardo neměl za zlé ale nemohl to pochopit to pře sám poslal už věčnému životu nemohl to pochopit a tak ten řád má ve ve svém zá..zaklada ve svých zakladatelích takové dvě protivy poučen ho teologii rozumovou a jedno po učeného nerozumně naprosto nerozumně moudrosti boží a tak je to požehnaný řád opravdu ježíš se člověk tu řeholi já jsem si přečetl tak tam je vidět ten duch toho gerarda majeli tamten to jenom srovnal tak právnicky že měl to v hlavě dobře srovnané duch toho řádu je opravdu ve z spasiteli způsobem vnitřní smrti ano. My tady dále namítat cesta žerarda majaliho není vůbec cesta naše protože to je prostoty nejsme schopni tedy toho východiska nejsme schopni my se musíme smířit s tím že naše východisko je jinde a že musíme organicky navazovat na své východisko jak vás tady mám nikdo z vás není tolik dogmatiky jako byl třebas rychlík který byl dogmatiky ind že ano to bylo dogma pro něho vedení indické to bylo doma a nebo jako byla paní šumavy katolické dogma. O čem tento prostě neznal ten žral do já ale na vás na nikom nevidím toto východisko to není vaše východ ani jednoho z vás vy nestavte na nějaké na nějaký dogma tech naopak vy máte tendenci co budou mysl nosti a to je pro všechny moje přátele příznačné že já nemám mezi svými přáteli dogmatiky nemám je nechci neznáš ani bych je netrpěl vůbec mezi svými přáteli takovými důvěrně mi ře kterými tyto věci znělo ju že by to bylo marné ano i když se potkám třebas knězem který je dogmatiky založen tato s ním dopadne dříve nebo později tak jako tam s tím dotyčném že. A řekne něco co mně svědčí o tom že to dogma zavrhl a jedině tak je schopen to co já tady vám říkám číst anebo studovat nebo se podle toho zařídit pokud nenajde nové východisko to znamená přerodí se nedojde k nějakému vnitřnímu přerodu tak pro něho jsem vůbec nic neřekl to co já říkám to není pro dogmatiky to je naopak psáno tak aby tak řečeno taky tak aby ten člověk se odnaučil dogmatem a proto mí přátelé nemusí trpět a jestli trpí tak to není vina toho co jim já říkám nýbrž jejich vina že někde to vázne někde není rovnováha mezi jejich životem myšlením lidským a mezi jejich způsobem dosahování já bych. Musel u každého z vás se zastavit aby říkal že ta nerovnováha je nebo není ale nechci vás soudit to si každý z vás se znáte můžete si sami usoudit kde to je ale já osobně když mě to takového potká nějaké utrpení tak vždycky vím on taky mě potká pochopitelně že se to moje vina ne vy na pána boha nebo nějaké jeho nemilosrdenství já dneska vím že třebas toto jsem to utrpení zažíval žákem v koncentráku že není vina pána boha ale moje moje vina spočívala především v tom že jsem si přál aby mě bůh miloval to byla moje vůle ne abych já miloval boha pardon víc než sebe a vy mě cokoliv to byla moje vůle já jsem si myslel že na to to hlavní co mě chybí a co musím není proti špatného viďte že se neměl představu o tom vůbec lidskou představu o tom co je to když pán bůh miluje. A protože jsem neměl lidskou představu o boha o bohu tak taky nelidsky se ke mně choval při tom jak miloval a to bylo správné takže já každého taky nesu v tom že je trpí protože ta nelidská láska boží se můžete taky projevovat momentální utrpení ale utratit dlouho to už je potom nebezpečí že to tam někde vázne protože to už není nemilosrdenství boží to už je někde rovnováha kterou člověk v jednal. Takže kdybych to tak shrnul tak bych řekl člověk je bez stavu ustavičného přerozování jestliže zaujme nějaké stanovisko má se ho držet a má pomocí tohoto východiska se dostat až tam kam od to dovede tam tento prostředek o dovede ale pak se ho musí bez skrupulí a bez lítosti vzdát se to že se je na holičkách a nemá nic dokud jsem se třebas nevzdal v předškolním věku svého života tak jsem se neocitl před tím prvním soudem kde jsem se de jsem získal od boha moc poznávat co je správné a co je správné ne jenom pozná tele mi k tomu moc abych to uskutečňoval to byla všechno moc od něho. Když dokud jsem dejme tomu v těch sedmnácti letech se nesmí ře tím že nebudu přírodovědcem a bez lítosti jsem se obrátil zády k tomu který tím při do věcem těl víc věda že už tím nikdy nebudu do tý doby neměl ke mně bůh přístup víc než tím dětským způsobem předešlým že ano a to bylo málo už chtělo se ode mě abych nějak zůstal a mohl sem zrušeno tedy se opustil sama sebe ne a tím jsem v tobě získal prostor pro boha do určitý míry jsem opustil a pak to to té to na opakovalo v koncentráku to roku padesátjedna to že se opakuje ten mě pořád ano čili člověk nemá definitivě na této cestě nýbrž musí ustavičně od sebe postupovat odstupovat být nesve být boží smál tím víc vypít znamená že takový jaký je dneska nebyl včera nebyl před rokem nebyl ve svém mládí a tak dále že už je to jiný člověk a to má jít tak daleko aby o sobě mohl nakonec říct že vině kristus a on už sám není ší ano tak by to mělo dopadu aby to bylo prostě soustavné spolužití s bohem. Když se člověk chce například být spasen tak tady není ani na to samovolně omyl samosebou že tato vůle staví hradbu mezi boha a mezi člověka hradbu tak moc nou že ani ježíš kristus nebyl schopen jí překročit ani on při veškeré své moci on mohl způsobit že křísil mrtvé ale nemohl spasit ani jednou se svých učedníků pro tohleto tuhletu jejich touhu že chtěli osobně být spaseni ano samozřejmě už jsem mockrát řekl že ježíš kristus tolerovalo. Tuhletu touhu po spáse u svých žáků svých učedníků protože nemohli je jinak chytit jelikož se měli sebe rádi než za toto nejvyšší co člověku k ne věčný život a tak musíme si uvědomit že taky to je prostředek který je na určité úrovni nutný kterého se nesměl předčasně vzdávat správné se vzdávat a není to totožné s výrokem do hledáš jí život ztratí jej to není toto né tam je míněno to je vidět z ostatních výroků které okolo toho jsou přímo na kupení tam je míněno kdo hledá tento pozemský život ten jej ztratí a ne do hledá věčný život protože kdyby tomu bylo jinak než teďka vykládám tak bych se zapomenout a to je ta výhoda že já nemohu jelikož jsem to viděl a do dneška to vidím globálně všechno pohromadě jestli za to na to co řekl třebas tehdy mě samaritánce že mě pěti mužů té kdybys chtěla život věčný já to zkracuju tak by ho měla. A dával najevo jiných na jiných místech že to chtění nevadí ovšem nevadí do určité míry do určitého stupně vývoje pochopitelně takže jestliže katolická církev říká křesťan který si nepřeje spásu není pravým křesťanem to já při takovám a vím dobře že kdybych se kdybych se já snažil o to být spasen že bych vůbec křesťanem nebyl. Jo to taky vím prosím vás toto nestojí proti sobě nýbrž ti kteří si přáli spásu pro sebe ti byli nuceni ježíšem kristem okamžitě se starat o spásu jiných okamžitě od chvíli od chvíle kdy vstoupili do učednictví u ježíše krista to znamená on je velice jemně odváděl od té touhy mít spásu jenom pro sebe odváděl je životní praxi my taky když máme touhu být spaseni tak životní praxi a to bylo podivuhodné u paní šuchma že vod ní proč odvádění o toho abychom si ji přál jenom pro sebe ona sví přál taky pro své bližní to bylo na nízké. Vnitřní konal nepo poslouchat teďka nebudu teďka mluvím já a jestliže tohleto tedy platilo na úrovni kdy ježíš byl mistrem a oni byli jeho učedníci nebo učedníky tak to přestalo platit okamžiku kdy těmito metodami těmito prostředky tímto osobním chtěním je dostal kam se chtěním člověk dostat může nejideálnější chtěním nebo nejnižším chtěním nebo nečistým sobectvím dostat může abych to řekl na plné pecky. Ale dál už to sobectvím nejde přátelé vite si jenom toho skvělého příkladu toho svatého jana pod tím křížem kdyby v něm špetka soboty byla špetka sebelásky tak nešel po kříž tak utekl jako ty ostatní že tam mu kynulo jenom smrt kdekdo ho zná a mohl ukázat to je jeho učedník a ještě tak věrně že jde pod jo kříž to je proroka proti státu co je napsáno tam nahoře indii. Je z nazaretu re jdou prosím král jsko král židovský to znamená svou žene který má má to máme právo popravovat a on patřit bouře cem jeho po pravím to tam bylo připojme a a to kříži do se k němu hlásil ten moh být popraven že ano na to nedbal vo tom vůbec nevykoná sobě nevěděl už byl na tom kříži tím ježíšem jakpak by se mohl na něj dostat rozumíte mně to tam mockrát se to vykládal tady e výslovně řečeno že ta zeď lidského chtění musí být stené musí ale jednak postupně a po určité době skokem. A postupný přibližováním tím že člověk praktikuje lásku k bližnímu té postupné přibližování že totiž přestane se potom zajímat jenom o svou vlastní spásu a potom tím schodem že zapomene na sebe že vnitřně umře že pro sebe už neexistuje a kde jedině za tím kristem ano tak to je odůvodnění té zdi proč existuje a jak se dá bourat ano. Že si noty ci říkají narozdíl od jana že kdo se zachrání svoji duši ztratí neříkají nemluví o životě tak tady prostě se jenom přibližuji k názoru člověka že to co on poznává ten člověk že to je jeho duše oni velice asi tak to taky říkal spíš věříš než jak jak ten svatý jan on se přibližovala k názoru člověka snižovat se k jeho způsobu myšlení o šel pro člověka tam kde byl a von tento život nepovažoval ten křesťan jenom za život hmotný nýbrž za život jeho duše v těle ano jeho duše chtěl a do tento tento konglomerátu žití duše s tělem tedy chce zachovat ten ho ztratí. Tedy řečeno jinak není věčnost a věčný život vědomí věčný život připraven pro člověka který to chce není nezíská věčnost je jenom pro větší jestliže je duše věčná nějaká uvnitř o které člověk neví a na kterou nemůže mít vůbec žádný vliv jestli chce nebo nechce mít a ji prostě má tak tahleta duše může být osvobozen a za okolností o kterých mluví ježíš kristus ne jinak on musí ztratit duši kterou mylně ztotožňuje s tělem mylně to divně s tělem a to dělá každý z vás prosím vás že považujete za tělo když jste duše v těle prostě hotovo to to nejlepší čemu se můžete ne strašně málo a. Pak ovšem toto je třeba trati protože tam něco pomíchané ho tělo a duše nemůže vstoupit k tomu bohu tak že vstoupíte nám nesmrtelné které se nesmrtelným spojím aby se nesmrtelné mohlo tady v tom světě ve vědomí vůbec projevit k tomu je třeba aby člověk ztratil pocit tělesnosti to ježíš kristus jasně znázornil symbolikou jeho života a já vám to nebudu dál už vštěpovat do hlavy protože je to marné jak vidím jestliže on vstoupil na kříž tak to bylo ztráta pocitu tělesnosti přátelé tento symbol berte vážně této nejvážnějších celou ježíšova života to je vybídnutí k následování jestliže neztratím tento pocit tělesnosti co náležitosti s tělesností nemůžeme vstát z mrtvých na věky nemůžeme být živi smysle se s tím toto například moje manželka kupodivu před smrtí aspoň v při neděle ztratila tuto závislost na tělesnosti a proto dělá dneska takové velké pokroky po smrti jak se nedověli vedení jsou tam lidi kteří tam žijou čtyřicet padesát šedesát je a pořád jsou závislí na těle pořád se musí krmit spát všechno možného na to nepotřebuje tohleto. Proto se to ještě potřebovala než od rostla my jsme všechno ž to všeho do znělo že jsem to život doznívá ten je velice sveřepé ne ten deptat sounáležitost kterou ono si pěstoval padesát sedm let že ano bez mezer to je velice sveřepé jenže je ona měla určitý předstih v tom že vod roku padesát jedna roku osmdesát jedna to znamená to je třicet let víte tento slova doba ona už z tohoto způsobu myšlení slevil. Ona tehdy uznala že tělo je prostředkem to je prostředkem a to co se v těle projevuje není to hlavní nebo to gró nebo to velké nebo to všechno co je za tím a to byl dobrý začátek který potřetí letech se dovršil tím tím velkým utrpením ono to jinak nešlo ten život mu trvala by byla eště to ani nesměli byla sen dostala přes tudleto nebýt to utrpení tam něco vázlo pořád. A to já se nedivím že to tam má do já vím jaké byli příčiny kteří by byli ne tak láska manželi toho ne ale těm dětem a k tomu všemu tomu náležel a svým srdcem to pán bůh nemoh mužové a proto ji osvobodil velice brzo když bych měl sebe lékaře a kdybych s ním probíhal průběh její choroby tak by se divil jak málo poměrně málo těla pří tak těžké chorobě že a že každý ten základ bolesti dál zahnat že to taky je podivuhodné. A tím opatření jak samo něm říkal to normálně se musí brát opírá nakonec nějak tomu vůbec se došlo ani je nedostala protože a úřad se to na rakovinu protože šla jinou cestou a se odskočila o té cesty utrpení včas a to se to rok utrpení trvalo tak při neděli a to není u takového rakovinou nemocného dlouhá doba prosím vás to není. A když vezmete váhu to že to mohla odbourat okamžitě tím že se přes a oni dostala do vidění né ho světa a dost bavil se závislosti na tělesnosti do jaké si svobody řekni relativní ale přeci jenom to body no tak to je vidět že asi vám nemluvím nepravdu nýbrž že tady vám to dává tušit že toto je cesta správně nastoupená a že není nikde řečeno že bychom mohli prostředků které jsem zvolil při východisku zůstat. Například o na teprve roku padesát jedna zdola východisko které já jsem zvolil a už dávno předtím ne ale on na něj nepřistoupila a řekla to je mi vzdálené to východisko bylo ty nejsi moje ty si myslí že na oboje ten ti se boha to jsou viny který musím vzájemně hospodařit ano a děti taky jsou od boha to si jenom těch připadalo staré a tak já to porodila teď těžko i vykládat není ne ale je zatím něco jiného to čeho taky nevidíš a ona tohleto přijala až teprve jí znechutilo mít další děti žene dycky nějakým násilím se na nemuselo jít na jako na mě na mysleno daleko hrubším násilí jenom před ní že to to je ta věc vyčkat a ne se dostavilo vedení prosím vás vedení duchovní které musíte nerozuměla ale které bylo tak významné a tím důležitější že tomu nerozuměl že když se to vyložil tak ji tak sito co má dělat že měla jasný životní program. A já vám řeknu já mezi vámi neznám člověka který by měl tak vyhraněný program životní jako měla vona neza promiň já mám všechny vás velice rád a do ten si na ale neznám takového člověka v její blízkosti se nedalo jednat tak jako se jednoho blízkosti jiných lidí před ní se lidi stával jinými lidmi ano až nám děti tedy až na manžela tedy tam v tomto nepůsobil ale cizí lidi víry její přítomnosti a to je to mně bylo dycky ukázkou že je tak že jsem to dělat a jednak že ona v sobě něco nosí čeho já se kdy jsem schopen člo je schopna jenom vlastně žena protože je citlivější pro některé věnuješ ten mu na to takhle omlouvám pro nás to víte mě ale je nutné se takovými omluvit ne abych opsal před vámi ne. No tak to asi všecko máli se nikdo znovu zrodit a bez toho nelze vstoupit do království božího tak to musí být vždycky poznamenáno překročení toho minulého víte dostat se za jordánu jordán mně do brát ale zavedeme další cesta kříže dobrá věc ale za utrpení na zatížení další cesta to není smysl naší cesty trpět to není smysl naší si dělat nějaké zázraky a tak dále a tak a já bych mluvil o kte všech těch fázích které tam to označení nýbrž myšle naší cesty je dokonale patřit bohu ale fakticky to znamená už nežít vůbec pro sebe a žít jenom pro toho boha. Já vím že já vám nekladu nedělám dobrý příklad ale jestliže aspoň maličko tohleto plním tak přece to na mě musíte poznat že je to maličkost takhle plním že pro sebe tolik nežiju jako třebas někteří z lidé o posílena by dět ne a tohleto vy musíte daleko vyšší míře dosáhnout pomocí boží pochopitelně nenesete se napodobovat kohokoliv ani karla dokonce ani svaté světice napodobovat buď dívám ať vám jsou příkladem ale my musíme napodobovat ježíše krista naše cesta je cesta napodobil nikoho jiného žije krista my si musíme v tom jeho obecném pravidlo jeho symboliky života na jít svoje řešení. Obecném vzorci svoje osobní řešení to znamená musíme sebe poznávat čím jsme a podle toho můžeme nasadí na správný vzorec je to jasné miloši když nepoznáme čím sme tak nevím jak to vůbec máme řešit na každém stupni je třeba určitá míra větší míra sebepoznání to je jedinečná nauka svatý terezie z avily kterou se zapsal zlatým písem do dějin lidské duše opravdu. Myslíte že náboženství potom na to všechno co tady vidíte jako nábožensky projev u mě tak to je věc zjevení která nenastala tím že by mě byl někdo něco vysvětloval když se že v tom koncentrace jsem zel ten svůj život že mě nikdo začal něco vysvětlovat de pak nebo že jsem přišel nějaký hlas kdepak to to by se tam nevešel do toho do té zlo který se z toho bezčasového okamžiku ve kterém jsem byl zachráněn po smrti a tak dále ale nejenom vstoupil sem do jiného života když například já vám to řeknu třebas jednou třebas milý radila jinou poznání toho jo ježíš kristus se ocitl před. Čili to rovnou ženou kterou chtěli kamenovat před tou studnou u té studny a on říkal ano zákon vám to přikazuje nebo dovoluje lépe řečeno ale já vám pravím kdo jste bez hříchem ho te první kamenem a už se i ne všímal nýbrž začal psát do písku napsal méno prvního který se díval na ten písku vedle něho pomlčka jeho hřích. Ten se zrodil že ten kristus zná jeho nitro a odešel napsal mého druhého pomlčka jeho hlavní hříchy ten se zhrozila odešel a protože znal nitra všech kteří tam byli rozli se všichni na znalosti vít nitra toho člověka a nepovažuje se vám za hodný toho aby před ním někoho kamenovali před ním to nemohli udělat čili odešli a že kristus mohl nakonec říct nikdo tě nesvedl na tebe kamenem ani já tě nebudu kamenovat on o sobě nemohl napsat ježíš kristus a tenhleten a tenhleten hřích to nemohl. Ale řekl ji kdo je že ano a ona řekla a na doporučuji a ne hřeš více to znamená daný moc k tomu mocí dál tím slovem ji dal u něho slovo bylo skut utek aby dále než takže ono dál nehřešil přátele nebyla schopna dále hřešit to to je hlavní hlavní podstata každého zjevení že učiní člověka neschopný ho jednat tak jak jednal předtím a schopno jednat nově a kromě toho kromě této moci mám nám na mu schopnost nového způsobu rozlišení. Takže on se roz liší od minulého života který odložím a začne žít novým životem ale není to ještě něco výsledné ho nýbrž je to relativní pravda která mu to je toho času svítí jako absolutní pravda protože nedorostl další relativní pravdu a tak to jde dál ano já tak přecházím přes jedné šesti ní pravdu ke druhé rozumíte mně ale jsem si dobře vědom že co tady všechno říkám to jsou relativní pravdy touto pravdy ale protože jsou relativní tak před tváříte absolutní právě to lež boha pustá lež ježíš kristus nejvíce radil lidem když se mlčel na kříži a byl při noci nebo při dni hrobě to byla řeč ne. A nevíte je to řeči tak křesťanství zmizel čit a vůbec se nenarodilo nebýt ho smrti na kříž vůbec nevzniklo na dvacátého čtvrtého dubna devatenáctém osmdesát tři tak podívejte se tvůrčí činnost boží vypadá jako když netvoří a když řekneme že netvoří tak je to v ten dobré jak se může netvoří že jak to že tvoří co nebylo jednou jednoho dne stvořeno a předtím to neexistovalo to ne prostě všechno všechna všechny bytosti všechno takzvané stoho to jsou určité kategorie ve kterých řádově nižší nebo vyšší tvorové si žijí a jestliže někdo svým jednáním a svým biologickým vývojem té důležité a svým dědictvím. Jiným než byl logickým se dostane do určitého řádu hodnot tak je na něj vázán tak že nemůže z této oblasti vypadnout on prostě je poután tou oblastí a tam je to tak dokonale propojeno že on když se drží jak bych řekl za drápek jenom za jednu z těch svých chyb nebo předností které náleželi do té oblasti je chycen celou toho oblasti čili všechny ty součásti té zákonitosti na něho platí a je tam tak dlouho dokud nepřeroste přes tu úroveň ano čili musím nějakým způsobem naplnit tu zákonitost která tam vládne tím způsobem že zjedná protiváhu proti tomu zákonu já bych to řekl lidově ovšem bude to velice. Primitivní takový obraz když třebas něco provedu nějaké oblasti třebas všechno tké zákonodárství tak na to určitý zákon a určitá odplata určitý krev a tam taky že jo když tam něco provedu jsem tam něco provedl třebas minulosti tak tam je na to určitý trest až si ho votok tak odtamtud mohu vypadnout ano tak tak je to asi s tou zákonitostí a nikdo mě odtamtud neosvobodí dokud posledního haléře nes platí jak je psáno bibli ano to je psáno určité úrovni rozmyslet úrovně ne vypadne že dokud posledního e se nesplatíš patře tím že to že udělám že dostojí. Tomu co má vyrovnat můj dluh no jenže to znamená třebas tam to je to na se nakazit stane pět let nepodmínečné samo aby tak takovým způsobem obdobným se to tam odříkávat ne o tykáme z to tady je ocitáme svůj tam například tady si můžeme odpykat pobyt v tomto světě tím způsobem že se vůbec nedostaneme k uplatnění toho záznamu vyššího než genetického vlivem nějaký okolo s jako od volání ze života třebas několik dní pos po narození nebo několik let po narození a vypadá to jako že se to stalo nějakým nedopatřením vnějším třeba havarií nebo já nevím čím vším nebo nějakou nemocí není pravda to je už je následek a jestliže léčíme tu chorobu tak to je symptomatické léčení následků a ne příčin ano a ty příčiny jsou někde jinde a o tom se nemůžeme tady bavit protože člověk není schopen toto poznávat ale jestliže ví co má dělat správné tak když to dělá tak se dostane to se dostane z těchto vyví ano a tam taky ta moje manželka ví co má dělat. A to je správné takže ona se může s těch lidí tam vymanit a že se dostat až na první úroveň a co potom bude dál to já nevím a člověk na této naší hmotné úrovni žijící a je to v naší matný do může pomoci člověku který je odtělen a jenom jiné úrovni aby si rychleji odpykat svůj trest nebo aby se vymanil tamních závislostí může protože my jsme propojeni my nejsme oddělenou bytostí se všemi úrovněmi my taky jsme na úrovni boží. Tak jsme ale že to propojení je po pravé o tom vůbec nemáme páru že jo ale toto propojení se vás si zároveň normálním životem je tak dokonale že když byste za toho člověka který tam nějak trpí nějakým svědomím kterého hrne dělal věci které by chtěl udělat tady na tom světě a jemu špatně toho že je nemůže udělat kdyby jste to za něho dělali soustavně tak on si tím způsobem je tam odpykat protože jste spojité nádoby rozumíte on si je bude odpykat odpykat jsem vám říkal často o jednom velice si tímto způsobem zas za svého otce nebo sloužil jeho těžkosti Žádným mechanickým způsobem se člověk nezduchovní, a tím méně někomu pomůže. Otčenáš by nesměl říkat, mechanicky být říkán, protože Otčenáš je strašně náročná modlitba, v sobě obsahující řád hodnot. ~~A kdo se ho modlí, tak lže, když ten řád hodnot neuznává.~~ Když ho uznává, tak mluví pra- mluví se- modlí se v duchu a v pravdě. ~~A pak je to nejúčinnější modlitba ze všech modliteb.~~ ~~Zrovna tak.~~ Samozřejmě tam ještě něco při té modlitbě, které my říkáme mše svaté, existuje něco, co my normálními smysly nemůžeme chápat. ~~Ale co existuje objektivně bez ohledu na nás.~~ ~~Já jsem jednou šel s panem Válkem okolo kostela v Gottwaldově.~~ ~~A on nesledoval vůbec kudy deme.~~ Protože já jsem ho vedl za ruku, von se mě totiž držel pod paží, takže vůbec přestal sledovat, kde jsme. Ani si neuvědomoval, že jsme před kostelem a von najednou říkal: tadyhle vpravo se něco děje, kde to jsme, Karle? ~~Já jsem říkal: před kostelem.~~ ~~A on říkal: a počkáme chvíli.~~ ~~Mě to tak tady tahne doprava.~~ ~~A vono tam zrovna bylo pozdvihování a proměňování, ano?~~ A slyšeli jsme za chvilinku ty zvonky, které tehdy zněly přitom a von to proměňování cítil na vzdálenost třiceti metrů asi tak přibližně. Tak to je něco objektivního, které- tam se to ta transubstanciace se tam děje, bez ohledu na to, že ten kněz to dělá mechanickým způsobem. ~~Prostě to jim bylo vštípeno tím dědictvím po svatém Petru a tak dále.~~ ještě při té tresty uvědomuju co jednou svým životem ukázal svatý josef kupertinský když li okolo opuštěné ho chrámu s ním přítelem oni chodil lidsky dva vnější dohromady nikdy ne sám a ten josef kupertinský řekl je svatý ne říkal prosím tě příteli mě by velice zajímalo věc jestli je tady svátosti ježíš přítomen a za myslel se nad tím rozvedl jsem vzduchem a obal v tom otevřeným opuštěný kostele ten tato spánek a nemohli jeho toho svatost ránu vůbec odpoutat. Musel tam přijít tamní kněz musel otevřít ten ta ber na který a vy mou toho tu hostině a tím byl osvobozen od toho pouta které vázal toho svatýho jako prti ského tomu aber tomu svatá tak pro vás ani se tam nedělám nedělám šestá ale bylo to posvěcuje si obraz úkol poučit čtenáře o tom jak mají překonávat převtělování pomocí znovuzrození. Neboť lépe nez převtělovat se je znovu zrodit se a znovu to dívce může člověk a musí se člověk znovuzrodit jedině v tomto životě a když to neudělá v jednom životě tak se musí převtělit a znovu se pokoušet a tak to jde o nekonečnost třeba to ježíš kristus svým životem ukázal jak to dokázal v jednom životě a protože je to novum které neříkám že nebylo známo ale to bylo praktikování ve starověku a není pak ti pán ani v indii do dneška tak se považoval za vhodné jednou se ho aspoň dotknout a někomu. Odmítli dvě věci možná že tři abych se toho nějakým způsobem odvážil vůbec zhostit v první řadě že jsem pochopil někdy dávné budu minulosti už symboliku ježíše života a že uplatnění tohoto co on žil v našem životě by se dalo toho znovuzrození provést a to je jeden pramene hlavní pramen a druhý pramen byl. Byla nauka ale byl ta švajcra která je zakotvena v knize nebo rozvedena v knize nauka úcty k životu a tak to tam sem komentoval aspoň ten první pasážích ano a třetí pramen tomu byl můdy který prozradil mnoho pomocí pacientů o tom co je člověkem děje po smrti tomu. Je mi to on se mohl bohužel pomocí těch pacientů dostat jenom těsně za hranice tohoto života pozemského protože já jsem se ale měl čest už v tom předškolním věku dostat na tyto hranice aspoň čtrnáctkrát čili to co se normálně spasen ten dělo jednou z jeho pacientů modli se mnou dělo minimálně čtrnáctkrát a potom se to ještě moc opakoval za jiných okolností později při modlitbě. A proto se znovu opakovalo v koncentráku že jo když mě ten esesman chtěl zabít a tak dále tak já jsem vlastně těmito zkušenostmi nastoupil v útlém mládí cestu znovuzrozování se to znovuzrozování které je označena ježíšem kristem jako podmínka si neva no vstupu do království božího a tato podmínka zní hraničí označena. Nezrodí li se z vody a z ducha nevěděl do království nebeského maří to jsou dvě krajní meze voda je začátek a duch je konec co mezi tím je není v tomto v této větě označen ale je detailně rozpracováno životem ježíše krista takže vlivem kombinací těchto dvou poznatků se mohl dát dohromady toto jsem tam psal to vypadá asi takhle. Když jsem prodělal tu klinickou smrt v tom útlém mládí přitom jak mě lékaři operovali tak jsem ji prodělal minimálně tak jako ty pacienti toho moodyho protože jsem ztratil vědomí tohoto světa vědomí té bolesti a u mě mohli operovat už aniž bych byl řval a to řekli že jako nenormální a že země nikdy normální člověk nebude a už ze mě nikdy normální člověk nebude já budu pořád nenormální se dostal na cestu nenormálního vývoje který je nenormální také v tom smyslu že překonává celou řadu vtělení neříkám všechno ale co nedo vtělení které by normálně museli nastat kdyby to šlo tím primitivním způsobem jak je nám znám styk naučí a když jsem měl takových několik. Předpokladu jednak vlastní zkušenosti jednak to četbou naposled silami a po tak jsem se o směli o tom napsat toto já to řeknu bez krátce samozřejmě první řadě by bylo třeba aby každý člověk se při se být znovuzrozen a vstoupit do království božího aby každý člověk se naučil ne poslouchat přednostně svou vlastní vůli nýbrž poslouchat vůli toho. Kterého považuje za boha nebo za vůli přednější než lidská to znamená podřídil se nějakému řádu který není jím tím člověkem samotným vymyšlený to je obecně ji řečeno než to první to znamená když člověka příjem naší společnosti musí poslouchat a musí být zaměstnán a musí se řídit tím řádem pracovní a soužit především v té své práci a teprve potom sobě zapomenout na sebe té práci tak už také dělá taky dělá tohleto ovšem mytí způsobem nevědomě a to je aby dělá tohleto že totiž zanedbává vlastní vůli a staví na její místo vůlí jenom cizí a to už mu pomáhá aby se ze sebe dostal neboť největší překážkou na cestě k bohu je že jsem svůj. Ale to být svůj se dá definovat ne úplně ale nejlépe ne úplně ale nejlépe tím že se držím své vlastní vůle to je to co mě drží od boha pryč pocitu oddělenosti od boha dokud mám svou vůli tak nemohu znát vůli boží nemohuli znát vůli boží nemohu se jí řídit a do dočasně mohu zastat tento dostatek tím že že konám vůli nějakého řádu se řídí nějakým řádem který není země například dejme tomu otčenášem ne nebo zákonem zánět tohoto světa a tak podobně. Čili to měli sešněrovaným dokonce do velikých detailů a i ti první křesťanští mystici třebas jako svatý benedikta kte svých řádech upravil život v těch svých následovníků takže je spoutali na každém kroku že musel dělat něco větou než století vůli to bylo správné když člověk nekonáte kdy svou vlastní vůli a je poslušen té vůle která není jeho a jeli to vůle kterou jasně poznává že je správné ne správná to znamená dostaví li se ona se dostaví když je poslušen dostavil se schopnost rozeznávat co je správné a co je nesprávné a řídí ze tím správným a to se mně stalo od to tři a půl roku že jsem rozeznával co je správné a ten správné ačkoliv se nevěděl napřed se správné na znam se zeptat a jiní mi radili já jsem ale už jak mě radili poznával co mě a i správně se mě ani nesprávně co mě na ně nesprávně to jsem neposlechl když to bylo pro ně nejsvětější a jsem radil správně do sem okamžitě poslouchal a dokonce trestal za neposlušnost osobně abych na sebe jako neuvalil nějaké závazky tak jsem to totiž pociťoval. A to je první fáze vývoje to je převtělování nebo znovuzrozování které když dosáhne člověk vrcholu toho znamená jaké s také z dokonalosti v té poslušnosti už to dělá samovolně tohleto když mu ani nenapadne že by měl vyhledává svou vlastní vůli před tou vůlí vyšší když už samovolně potom za tím jde za tou vyšší vůlí kterou poznává tak se dostal na vrchol tohoto stupně a toto vedení i když ho nepovažoval boží je to vedení boží to to vedení boží musí být potom na hrnou jiným vyšším vedením božím když dosáhne vrcholu této poslušnosti. To se mi stalo v těch sedmnácti letech a kromě toho neohlíží se lítost ně nazpátek co všechno to dítě zmeškali co se mu nepodařilo o co byl obráni jako jsem byl obra schopnost pří věnovat se přírodním vědám jestliže jsem toto překonal tak jsem ztratil sama sebe který jsem měl takhle rád jako přírodní vědec a tak dále to byla jeho láska jediná ne tak když se zbaví toho co měli nejradši tak se ocitne tak trošičku už na hranici učedníka páně ne ještě úplně. To jde velice pomalu kupředu ale tak na takovém nějakém rozhraní nějakého předchůdcem ježíšova dejme tomu na rozhraní toho co je tam označen činností svatého jana křtitele já jsem ten který připravuje cesty páně cesta páně byla připravena tímhletím způsobem takže ten bůh mohl do mého vědomí vstoupit vstoupil tam přesně v tom okamžiku kdy jsem se vzdal těch přírodních věd bez lítosti už a tím jsem si o sobě myslel samo sebou chybně to nevadí jsem si o sobě myslel že jsem se sebe celého vzdal že se tomu je život následující už co tady budu nebude stát za nic v tom o tom okamžiku mě přepadl bůh se svou přítomností a zase. Jako to první obrácení nebo je to první znovuzrození nebo ten začátek tomu zrození tam při tom základu lékařské způsobovalo že jsem chtěl jednat správně a věděl jsem co je správné rozeznával jsem co je správné pra rozeznával lépe řečeno tak teď jsem zase rozeznával že musím patřit bohu a nikomu jinému že ho to bylo nutkání tak silné to byla ta moc boží nutkání tak silné že jsem si to špatně interpretace sem opustil těle jsem opustil toto svět neměl pro mě žádný význam podceňoval jsem hrubě veškerou světskou činnost jídla a pití začíná je a samo sebou studiem a vším ostatním konč. A bylo se mnou těžké víc nebýt né matky tak mě nezachránila vůbec na světě nemá vlast nových a na světě vůbec na životě to byl anděl strážní pravém slova smyslu ona mě donutila jít donutila spád nutila ti donutila studovat a to byl zázrak že toto všechno dokázal protože já jsem k tomu neměl žádný poměr tou víte jak mě ten pánbůh přepadne já jsem přestal být zájem o tento svět ale totálně to byl chybný výklad to je to byla moje chybná interpretace protože bez tohoto života na v tomto tělesné dá jeto kázat já jsem měl stát o život tomto světě jako on nástroj bez kterého se člověk neobejde ano to jsem nedělal protože jsem byl příliš zaujatý bohem který nebyl z tohoto světa království který nebylo z tohoto světa. Prosím vás takový mírným výklad je možný a vede k tragický omylům nemohl vést smrti kdyby nebylo bývalo té matky nebo do blázince a nevím co všechno a nestalo se ani to ani ono a teď to znovu není už pokračovalo mílovými kroky protože já jsem se dověděl o prostředku který vede k tomu vědomému trvalému spojení nejenom na nahlídnutí do té věčnosti jako se stalo v sedmnácti letech ale trvalému spojení. Ale zase zase v tom byl omyl nebo nedostatek omyl tak nedostatek v tom smyslu že jsem si myslel že to modlitba kterou se člověk bojí s bohem spojí s bohem kdyby tomu tak bylo tak by se musel potom jenom modlit a zase by musel z toho světa vypadnout ne a bylo by to nenormální zase to byla špatná interpretace věci teprve ta se toho modlete se neustále to se musí modlit životem on člověk musí dosáhnout toho o čem ví velice dobře si aurobindo ghos mluví o rovnou nosti jsem se měl v té době naučit. Se vším co mě potká v tom životě zacházet jako se sebou rovným jako ne za třebas jídlo za něco nižšího spánek a něco nižšího a v kázání duchovního něco vyššího nebo modlitba na něco vyššího nýbrž všecko aby bylo nějak úrovni takové že by to bylo posvěceno bohem a tohleto se nedokázal v té době do rok od roku třicet roku třicet devět zná devět let sem to nedokázal já jsem si především cenil modlitbu a když jsem třebas se dostalo vysokou školu potom tak jsem tam šel ne proto abych se stal někým nýbrž že mě to nebavilo já jsem věděl že jsem tedy pociťoval správně že musím proti sobě bojovat a tak jsem dělal to co mě nejmíň bavilo a to byla ta vysoká škola toho typu přírodovědy by mě byla i ve byli bavili ale to tam se myslet toho ty půlkou jsem se dostal tam mě bavil jenom jazyky a to bylo poměrně málo to bylo malinký výsek z tohoto světa mučilo no a na vyšle tam jsem byl donucen tak je k tomu abych studoval i věci které budu hrubost nosti potřebovat například matematiku ne která dneska do dneška potřebuju a proto jsem byl donucen k tomu abych to taky studoval. A teď du kousek dál jestliže tak to jedno starým způsobem se v modlitbě dosáhl nějakého vědomého spojení s bohem tak mě chybělo dosažení tohoto vědomého spojení také v běžném životě a k tomu se nedostal teprve později a ty pět třicet sedm kdy v takových jenom svatých okamžicích se to nestalo ale teprve když jsem. Zase vlivem zevních tak zvaných zevních okolností začal považovat celou svou dosavadní cestu za chybnou neboť mě dovedla na hranici smrti fyzické a učí měla bezbranný před těmi esesmany které nás kteří nás křídel a trápili tak jsem si říkal to je tady nějak tobě chyba nevší jaká a tak jsem upřímně zavrhl celý svůj život jako špatně žít jako nevědomý jako nesprávně použití ice vším tím co jsem nesli tím zažil a to mně umožnilo abych okamžiku kdy jsem odevzdal celý ten život odevzdal i toto takzvané dobré. Člověk musí vždy znovu poznávat že pravda kterou se řídil na určitém stupni byla pravdou relativní a měla cenu na tom stupni jakmile se přes ten stupeň dostal tak to přestává být i relativní pravda už to nebyla pravda už to bylo něco pasé co už teho z čeho jsem se neměl už vůbec všímat to znamená odejít zase od toho člověka který na určité úrovni něco dovršil pořád je to odchází od sebe na vyšší úrovni sebepoznání tak jsem to tam měl říct ano čili čím dokonaleji člověk sebe poznává tím dokonaleji a ve větší míře může sebe opustit musí vždycky upřímně opustit sebe celého jak sebepoznávání čem se zlá málo tak sebe nikdy se ho neopustí ne že by byl nechtěl celé od své opustit ale nezná se tak že neví co co je číně když se například třebas v koncentráku opustil svůj hmotný život sem si myslel jsem opustil všecko tak ježíš kristus říká nikdo nemůže dát víc než svatý život ale co je to opustit to život to je taková nepatrná součást ka toho celého konglomerátu života na všech možných úrovních i nad nimi u boha to znamená i života věčného a já jsem se vzdal jenom toho co jsem poznával to byl tento život a to je strašně málo. Ovšem i to mně bylo samo sebou odpuštěno tak já bych chtěl jenom říci že to jsou na těch přechodech vždycky omyly které jsou žádoucí bychom je mohli nazvat jako spolu působení zla jako spolu působení dualismu jako nutnost dualistickou cestou ještě procházet nepřeje se zase k nějakému monismu to sou věky pro člověk může zvládnout která se by už přesvědčen o tom co je na tom správného ale musí zacházet s tímto dualistickým světem jako párem proti v kterého mají ještě o něčem poučit konkrétně a z čeho musí vyvodit důsledky ne jako z nějakého nějaké představy nebo iluze nýbrž že skutečnosti která na určité úrovni existuje no a tak. Jsem měl možnost se znovu narodit ne a tam už v tom koncentráku že jsem narodil takovým způsobem že jsem pět měsíců vědomě chodil spojení s bohem tak že já jsem například nemiloval už už jsem si nedělal iluzi to je jediná má já kterou se jiná že člověk miluje že žije že že poznává zatím je to bůh který v něm žije miluje poznává a odvozené vědomí lidské je se při živu jenom přitom a kdyby to přirovnání nebylo možné kdyby mu umožňovalo tak okamžitě to přestane neexistuje nepoznává nemiluje a tam jsem se stal v tomto smyslu ničím že jsem si aspoň uvědomovat že sám nemiluju a že on mě miluje no a tak dále mně co ního na tom já jenom mluvit a hrubých lidech ale vidíte to bych byl býval mohl považovat za stav nebe protože to bylo trvalé spojení s bohem a vědomé spojení s bohem přes tuhletu vlastnost boží jeho lásku a na da ale nebylo to ještě pravé spojení s bohem protože se za pěti z toho spadl a takovým. Vitálním způsobem jsem odtamtud spadl když jsem to je dneska no pro mě je to pochopitelné ale mohlo být to vydávat za nepochopitelný věc jak se může člověk dopustit takového základního omylu jsem se dostal z toho koncentráku pěti měsících tak jsem podlehl dojmu že sem na svobodě jakápak je to svoboda chtěl jsem přeci zažíval tam větší svobodu než tady na tomto světě já jsem podlehl toho domu a tím jsem se zbavil toho stavu nebe jsem z něho spadl do normálního stavu odělenosti od boha že prostě toho do toho zase dostává a pracně opravdu tak že teprve roku padesát jedna a to je pár potom to jsem já sem neopustili dostal z koncentráku a jako padesát na teprve do té dospělo nebo jsem dospěl k dalšímu převtělení nebo dalšímu stupni znovuzrození. A to už nebudu dál rozvádět protože to stačí toto líčení k tomu abyste věděli že když člověk zachovává na nějaké úrovni ten řád tamní třebas tady na té hmotnými moderní tento řád a z toho vyvozuju důsledky svou poslušností tak se dostane přes tuto úroveň a v rámci třebas hmotného života se ocitne na vyšší úrovni a to jde potom řekněte reakcí dál když zase tam plní nové podmínky které předtím vůbec nemusel plnit tak se dostane se další úroveň a tak dále a tak to převtělování de když to dobře dopadne od. Zrození z vody až po zrození ducha svatého ovšem zrození ducha svatého může nastat na zvláštní okolnost jenom na zvláštní za začni okolnosti které jsou zase detailně rozebráno a ty jsou zvlášť detailně rozebral a poukázal a vysvětlený životem ježíšem ježíše krista že totiž je třeba aby člověk na určité úrovni se vzdal toho nejlepšího prostředku který dosud měl za který měl být nejvíc vděčen a to byla víra ta ho přeci vedla ale v nebi nemůže víra existovat jak praví správně křesťané neby z těch tří ctností víra naděje láska víra a naděje odpadají protože zbytečné a zbyde jenom láska. A tak tohleto je důležité vědět že ježíš kristus odnaučil věřit něho samého své učedníky tím se dostal bezmocně a on to zařídil aby se bezmocně dostal na kříž na ni přestali věřit v jeho spasitel kou moc zbavil je té živé víry ze které dělali konce zázraky ne až na toho já toho nezbavil tedy protože ten už miloval ta láska musí ustat i v nebi ten rozdíl a zbavil je tak dokonale že oni se stali do ulity žádné zázraky nedělali a teď museli napřed věnovat pokoj to bylo něco jiného to znamená vnitřní klid který způsobuje. Že se vyrovnaní ty pohyby které si vzájemně protiřečí v tom lidském nitru a stanou na úrovni vnitřního klidu a v tom se dá potom poznávat bůh který nevede člověka osobně nýbrž neosobně seslání ducha svatého potom a to je ten vrchol toho co ježíš kristus kázal to znamená jít za člověk za člověka už neví člověkem ty lidé tého učil učedníci se do potom nechovali po tom seslání podstatného jako lidé nedbali na své lidství na zachování tohoto života to jim bylo vedlejší úsměvem při všichni na smrt že ano nepovažoval za příkoří nepovažujete to za něco co jim nenáleží co je nějakým trestám za jich způsob života nýbrž za vysloveno z nedokonalosti které. Kdysi jed zde na tomto světě a ještě dodám mockrát říkal proč svatý jan nebyl nucen násilnou smrtí zemřít a ostatní byly a to z toho důvodu že on se neproviňoval tom nějaké provinění bylo tím že ztratil víru on víru nepotřeboval když měl místo ní do začátku lásku takže voni nemusel ztratit a tím se taky nemusel provinit touto ztrátou víte jaké to bylo provinění jak to těžce jako provinění cítil svatý petr když zapřel ježíše ne protože nemohu už mě o dále věřit když on takhle trpěl a byl bezmocen a to není toho člověka neznáma on svatý petr aby nepřišel o svůj život pozemský kterému začal zase věřit na místo ježíši. Tak to asi tak zhruba vysvětleno jakým způsobem se překonávat převtělování hmotné a nahradí ho znovuzrozením tak to myslel svým učením ježíš kristus řadu převtělování nahradit znovuzrozením od vodou až po ducha svatého to ve zkratce vysvětlen tak teďka to stav té protekci bodu kdy řeknu znovu symbol vody není symbolem těla nýbrž je symbolem duše symbolem lidské duše a znovu není musí postupovat tak že člověk se začne roz znovu zrazovat v této lidské duši ta lidská duše nesmí táhnout k tomuto světu nýbrž musí tí hnout nahoru to už tam bude a jestliže tato lidská duše začne sednout ztratím způsobem že tíhne nikoliv se dolů nýbrž se poslouchat jak jsem vám to líčil nevím životem něco vyššího co je nad ním co jim poroučí co jí říká o něco něco lepšího co ji napovídá se správné duchovního hlediska tak pak se může dostat dalšího stádia a nakonec to končí s tím znovuzrozením z ducha ano. Prosim takže například dejme tomu když to vezme potom podle symboliky ježíšova života on se dostal do jordánu byl pokřtěn vodou to znamená on se vymanil z toho pod rušen tví rodinu rodiny a svému okolí rozumíte tím tou chvílí neboť dovršil zrození body mého duše tíha směrem nahoru ne od té chvíle jedině od se poslouchala v nebesích a jím se řídila ovšem u ježíše to stoprocentní nesto já se toho jenom částečné a jsou tam mezistupně a neprosí se nikomu ovoce z vody najednou to to je všechno proces který postupuje no a teď. Znovu z ducha no nebudu zatím vyšší nebyla otázka i na kladena prosím apoštolové se zrodili z vody pomalu daleko ne dokonalejším způsobem než ježíš kristus když oni proti opustili své rodiny ano to znamená to co měli nejraději tak to znovuzrození tomu znovuzrozením byl tam průchod poučit stránce jenom. Totiž kam se sebe opustit celého ale to co je mé se skládá ze dvou částí z mého a země samého a od nich se napřed vtělo a stačilo toho pro ten první tu aby se vzdali toho svého toho sem bylo nejbližší co reprezentovalo to nejmenší co největší pouto toho se vzdali a zdali se ještě sebe by bylo ponechána touha po s vlastní spáse a kdyby byla tato touha byla vzata tak nemohli se stát učedníky páně tam dokonce bylo nutné aby ještě to bylo zachováno z toho se nebojte toto sobectví nejvyššího druhu musí být věci zachováno ono slouží ta polopravda slouží rozumíte ale později když už potom umře je ježíš kristus na kříži tak i tohleto musí být zbourán už je to dále vést nemůže ti učedníci páně už po tom co by apoštolové neměli vůbec touhu po vlastní spásou všim vůbec nešlo už tím šlo jem o spásu jiných lidí jo o spásu bližního jo. Tady mě byl předložený kroužení sen který by měl ve zkratce takhle ten dosažný viděl na trati železniční jak tam pracně ani ne prací ale mistrně po jedné kolejí de veliký nosorožec hrozný zvíře veliké nestrašil do nalevo milostné veliké zvíře a to se začlo potom zmenšovat a když se stačilo na takovou míru že to nebylo ani jako malé prach asi malé do složku ani tak velké není tak ho vzal z té trati a ukazovalo hodin ho taky bral náruči a mě že se toho velikou radost tak něco existuje výsledek logického vysvětlení je tento to naše já veliké že. Na té trati překáží protože je příliš veliké kdyby tam měl vlak ale to pro vlak tak ten dostatečně sví při boží vot anebo by musel zastavit ten plakal a všeho by to rušilo provaz musí se tedy zmenšil teologické jako podle svatého pavla se vám zmenšovat ne aby se mohl z té trati mou aby tam nepřekážel a potom tam bylo ještě něco jiného těch netýká to já tady vynechá atak to je logické vysvětlení shoduje se. Tak takhle to říká logika je to částečně pravda ale jak jsme si jak řekli už spolu ve vlaku pravda oděná do slov už jenom pouhým jejím obalem už to není vůbec ta pravda tohle to už není ta pro to jenom obal pravdy a dělá poli den dobře ale kdybych já takhle chápal ten sen tak bych ho nemohl vysvětlit ani logicky já ho chápu nelogicky já ho chápu takhle nosorožec není na trati. Já teďka vysvětlím zase do dycky tak vysvětleno dycky naše já které tady vzniklo a jehož si bude ten nosorožec není tady a neříkal tady proto aby se dostalo k bohu do věčného života nýbrž aby pomáhalo rozvinout tenhleten život který by byl potom ve stavu pro svý u té m prostředkem k tomu abyste člověk mohl bohu dostat ale se tam nedostane toto já nýbrž tím celým rozvinutým životem to není jenom já to je komplex toho života se tam dostaneme ano proto. Ten nosorožec není na trati to znamená já se kterým my tady manipulujeme a bez kterého se neobejdeme není něco co by nás mohlo dovést k bohu přátel to není na trati to není takle rozumíte to vysvětleno vzdal se mně že nějací dva pánové stáňa a vít je navštívili v ošelíně stal jsem to navštívím mě v ošelíně ale tak že jsem nečekal ch návštěvu a zjistili že právě nastupují vestoje a oblečen do nepatrné lodičku která těžko člověka může klidně přenese velkou řeku přes proto řeku jsem se chtěl vestoje a v oblečen dostat a oni řekli to nedělejte nebezpečné to ti mluví jenom vít stane jenom koukat a bokem to je nebezpečné do toho nelezte. Potom je zajímavé a to by tam ani nemělo být ten člověk na stupeň a ten ví potom řekl ještě něco ti řeknu řeknu než se rozloučit dneska osmdesát tého března osmdesát tři podal a intonovali de mise dověděl jsem se potom druhý den že během dopoledne devět advaita ho podal evy de mi si to znamená ten předtím nepodal ani novinkou nemohlo být si to se tomu stojí dobu tak teď výklad logicky napřed ano. Jestliže se já tam von mě šli kontrolovat to mě řekli že mě šli kontrolovat toto ho ovšem co tam vlastně dělám proč je tam nechci proč je pořád vyhazují doví o tak ty tady nestaví si tady dění přes řeku a jak nebezpečný a že tady takovou velkou řeku máš já už to rozvádím slovně daleko víc než oni to řekli pochopit že jenom ti lidé tak především já to opravdu jezdím přes řeku ale to není to je hlavní smysl toho ale není to stavný protože je ti přestože ku znamená jenom z jedné úrovně se dostala na jinou třeba rozšiřovat vědomí nebo tak nějak ne ale to není cílem duchovní cesty že duchovní cesty je z otevřete zlou do moře to je cíl duchovní sty a to já tam nedělám a také když jsem to rozluštil jako koan. A v tom nechal tolik přemýšlet mi to potom tam v tom přemýšlení k nám jo to to co z toho udělají vně nesmi to napovídat a tak já jsem prostě tam dělal něco co tam už dělat nebudu já jsem se nikdy tou prací kterou jsem chtěl si ilustroval nebo dokázat že má spojovací účinek se s tím v tom spojovacímu účinku nedostal tou prací nýbrž jenom jsem s vyšel nějak úroveň o jsem podařilo ne to není patřičné to je správné že mě tam ten víc upozorňoval že to je nebezpečné že ji si mezi úrovněmi to neni co to nemá smysl najednou kdy já bych to ještě doplnil najednou dělá něco si nikdy nedělal a co my všichni děláme ty si přeci na tu cestu nastoupil v předškolním věku a nepřála si najít spásu že přál jenom dělat správně ty si sedmnácti letech se dostal pana před boha a nepřál si s vůbec předtím ani minutu ani techniku se před něj dostat ty si v šestadvaceti letech ani a co získal vědomí které bylo tak široké že si pochopil třebas ježíše krista zase učedníkem ale nepřál si být jeho učedníkem tak učedníkem indickým a to znamená vždycky to se tam něco se si nikdy nepřál nikdy si životě nepřál osobní spásu jako my si přejeme a teď najednou v tom ošelíně. Si tam od toho slibuje něco když si vodí od žádného svýho duchovní čili nic neslyší to je ta nezainteresovaná činnost na vyšší úrovni ano je náš i pro ni samo že je to správné jenom proto že je to správné anebo si tomu nutkavým způsobem že mu vůbec nemůže odolat jo že si puzen a najednou tam děláš něco čemu puzen nejsi a to si vymyslel jako to dělají všichni tvoji přátelé a taky to nikam nedotáhli pro tuhletu maličkost a tak prosím ko a vy tahne loď neře. A kdybych já takhle nechápal když ten jsem jim vykládám vám třebas sem tam vytahoval stáňovi ne a kdybych já ho chápal tak jak to vám to vykládám tak by to pro mě nebylo příkaz rozumíte já jsem ten den přestal s takovou do činnosti na své chalupa ne a nedělám to už za nějakým takovým účelem duchovním než prostě stavím tak prostě stavy bez to na to jak to dopadne s co z toho bude nebo prostě stavy má se to stane tak je to stav. Je sedí koan který byste měli říct je hluboká pravda která se oděje do slov je pouhým jejím obalem není už tou pravdou konce vsune rozhodovat žáka ale jenom když je mu vysvětlen nebo když je mu vyřčen někým jiným ale když to ten žák vyznáme když se sám vysvětlí tak je pasován na mistra. Takže ti čeští mistři když měli zvolit po sobě někoho tak překládal všem v klášteře jsoucím takové řešení a jenom tomu kdo to řešení provedl svěřil potom ten za toho představeného kláštera ano tak já tady žádný představený kláštery nemá nevadí jsme si nejsme v číně a my jsme je opravdu tak zakletá do evropský logiky že nám to není přístupno tohleto a je to úžasně pravdivý přitom už jasně náhodný ale proč je to návodné protože v tom síla té pravdy je tam tak málo slov že ještě nestačí tu pravdu po krýt asi tak. Ten stav vnitřního pochopení kována bez stavu rozumu to je to co je na tom koán cenného že totiž se člověk dostane za hranice svého normálního rozsahu vědomí že rozšíří tou chvílí se jenom že má schopnost rozšířit vědomí a když se toto stalo třebas svatýmu petrovi že řeknu ježíšovi ty jsi syn boží tak on ho za to pasovat na a sankce jednal úplně jako klášterník někde tibetu nebo někde v číně že ano hned řekl to tě nezjevilo maso to tím ne jevilo tělo to děje vil duch že celé náboženství je postaveno na tomto vězení ne na logické poznávání pravdy. Už tam dál proč já jsem schopen takhle to řešit protože jak dobře víš v tom útlém mládí vod jednoho a půl roku do do tří a půl let mě čtrnáctkrát operovali za vědomé dycky jsem ztratil vědomí tělesnosti ale ne vědomí jako takové a ta tato tělesnosti způsobila když se tolika opakoval čtrnáctkrát pokud to maminka mi správně říká a to okolí na tom číslo ale láska čtrnáctkrát to čtrnáctkrát opakovalo tak jsem se dostal patrně trošku dál v tom soudu ke kterému pocházely tím můdyho někteří svědci ne než oni a ten soud má zvláštní povahu že člověku odhalí jak má žít. A přitom od komu moc aby tak mohl nově žít aby nemusel žít jako předtím ale protože jsem byl malé dítě měl jsem ani představu o tom ani ne co je to khana osoba nic se to bůh a nic se to nic takového ale měl jsem z toho že jsem se dostal za hranice ten kdo jem že dojem jasný dojem neví žádné vidění jasný to je že mám jednat správně tak jsem se pořád maminky ptal co je správné co mám dělat správně ne a ona mně odpovídala jakmile mi odpověděla a ono to nebylo správné tak já jsem věděl že to nesprávné že říkám maminko to měla dí špatně to není správné tak například třebas mě radila abych věřil v boha ne to není správné prosím vás to nebylo stránek ale říká mě nema toužit čku no to bolí a já jsem věděl že je to správné představte si to to dneska si kudy bych já si víc uvědomoval že bylo správnější namlátit se židličkou než než věřit v boha že to je do pranice co. Si tady to je v té vidět že tady něco zasahoval jiného než lidský rozum že jsem měl schopnost rozlišovací ale navázáno na zevní svět já jsem sám nebyl schopen rozlišit ale když jsem za ní iniciativy ale když jsem to slyšel jak to má být tak se už věděl že je to správné nebo nechce říkal ne tak jsem třebas jiné řešení ale řekli jiné řešení a bylo správné tak jsem se s tím svou sil ale například si do nebe to je nesprávné cho strašně bál a se kdyby to byla pravda to by byla otrava ne válkovi rá říkal ale prosím co tím chci dokázat že opravdu ta víra například u toho člověka nevede k tomu spojení s bohem čili je nepravá není to ta víra o kterému vy ježíš kristus že kdyby se měl takovou vývoj jako že sem ho či a tak dále ne tato není a proto mě byla zakázáno ukazoval jako nepravá. A ten bůh ze které se setkal není vůbec s tím bohem který normálně se uctívá to vůbec to nemá s ním společného a ještě něco když třebas dejme tomu tak židličkou když ji to bolelo bolí to že když ku to není pravda že by ji to bolelo sku to si nemůže pole ale přeci jenom je to chválila to nitro že je to pravda protože mě připravoval na poznání že ve všem je život že nezačíná život tam kde my si řekneme podle fyziky nebo chemie že ten organické ne a tam to je ano to ta mez je nepravá me všechno je svým způsobem organické jenom že to vědomí v tom kamení je tak. S tím mě no tou i nerost hmoty tou netečností hmoty která v tom je která koně ho je že se vůbec nemůže projevit ale je tam když například dejme tomu kameni dneska nepo různé nerost shledáváme to jsou miliardy let vývoje shledáváme je vedle sebe olovo třeba vesírem raném a tak dále tak já si myslím že mezi nimi probíhala nějaká akce která je nějak přímo ala a říkat si že jsou miliardy let prsou to miliardy tam už jsme to daleko smířit ono to do nebo nějakým takovým co misku už známe ale pro ty kameni to je život který běží velice prudce. A mají jiný pojem času než máme my ale mají také jaký pojem času zkrátka a dobře nebyl jsem brzdí protože je pravda že je všechno život že ho pokazí jednoho živého boha pro to nemůže nic mrtvého být že ano říkal že jsem tu schopnost to dosa získal při operace ovšem takovou jenom slabou ne protože jsem poznal tité spravné ale nesprávné sám ze sebe ne musel někdo přitom přisluhovat tě ne kostce ptal ten se vlastně přisluhovat ale jak to že jsem to řekl jak to že toto může říka každý že to co vám mě provedli lékaři to na sobě může provést až že totiž se odpoutá. Od své tělesnosti proto já každému radím dělej veškerou svou činnost tak aby s na sebe zapomínal napomínal dělej tedy pořádně pořádně než kdokoliv jiný abys byl do toho celý zabráno aby tě šlo o věc a vůbec ne od tebe abys přitom na sebe zapomněl a tím se od sebe vyprázdní a je staneš přístupem toho této schopnosti rozlišovací to je jeden způsobu jsou těch způsobů je víc vnitřní modlitba také k tomu vede nějaký druh líčí modlitbě a tak dále prost.

Edit utterance

Text view • Help