Waveform view

82-20

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Ta je že takhle připravená mysl nebo soustředění mysl jestli se soustředěn ale zůstane v té své soustředěnosti oddělen od boha není tedy takzvané dokonale soustředění že se mi tam nic jiného neplete než předmět mého soustředění mám před sebou není zárukou toho že mě to spojí s bohem a totéž platí o jiném například o relaxaci ztráta pocitu tělesnosti není mi zárukou že když se necítím být tělem že se budu cítit něčím vyšším. A takže baterie když to vezmeme ztráta pocitu tělesnosti který jim můžu do svých dosáhnout znám za mým postupem relaxaci že se odpoutává svoji pozornosti údů než odpoutal se o celé to těla není ještě mystickým procesem to je prostě jenom odpočinek mohu si hluboce odpočinou v tomto stavu ale nesetkám se s bohem na to relaxaci musí být než člověk usne navštěvováni obsah. Předmět soustředění který mě poutá a teprve pak to může vést v tom kladném případě že to správně stanoven a dost dost pouta víc může být ty způsobeno že se tam s bohem teď bych vám chtěl říci o některých vedlejších průvodních zjevů správné koncentrace protože podle těchto zjevů průvodních si sami z kontrolujeme jestli se koncentroval nebo ne a jak hluboko se odešli od sama sebe tak především jestli moje poutanost předmětem koncentrační mi dostal k tak nejenom že ztratím pocit le nosti ale já ztratím potřebu všechny potřeby které souvisí s živou tělesnosti to znamená když se to řekne lidově tak bych umřel. Protože jsem ztratil třeba s potřebu dýchat a tak dále potřebu toho aby ve mně té vnitřní se potřeboval které nevím probíhal všechny ty procesy přeci proměn chemické které ve mně probíhají ale je zajímavé na tom tohleto jestli tyto procesy stanou tak jsou okamžitě na ražení proces jinými které zastoupí dokonale tyto původní procesy které kterých už nemám zapotřebí a které staly. Tak dejme tomu kde který ustane je okamžitě zastoupen pranickým dechem přičemž se nedýchá to vy ale prana probíhá přes nějaký čakramy do mši do páteře do mýho z hlavy do mozku a do všech orgánů je rozdělování sice opačným způsobem než normálně ale do nás nemůže zajímat proč to rozdělení probíhá opačně ale tentokrát zhora dolů je o vhodno tělo než to předtím bylo ze středu nově dvě strany hospod darovaný pranou čili normální stav my si soustředění. Spočívá v tom že dechem potravou a tak dále se dostává prana se soustřeďuje pravé vkládáním plexu toto se rozděluje na všechny strany kdežto soustředěním třebas na boha dosti důkazný a dosti intenzivní do s tím nutkavým a naléhavým se prana rozděluje. Z místa mého soustředění pokud toto soustředění je v těle a pokud je mimo tělo tak z místa soustředění mimo tělo takže dejme tomu když křesťanští si se modlit do nebe to jsem dlouho nemohl pochopit tak odtamtud celým to znalo čím se na sebe v té prostory nad sebe nebo z toho místa nad sebe sebou bylo jejich tělo oživovat. Takže podle výpověď blahoslavené a ne české jim připadalo jako by z tříbí než na ně presuru a dodávali jim stravu oživovat ně oni se jak si koukali tiše v tomto tříbí deště který napřed je nepronikl po nich z té král a pak pronikl čím dál hlouběji že bych tak řekl a prolnula člověkem to je systém který znala blahoslavená a česká že jim ví že to byl systém který se nesoustřeďoval do člověka nýbrž nad něj a dosáhl těch že výsledku zvláště člověk oslabený daleko lepší výsledky než při koncentraci do těla. Při koncentraci do těla stává nebezpečí naše písmenové cvičení je takové nebo tichá koncentrace do nitra stává nebezpečí že ten člověk se bude opravdu soustřeďovat jenom do toho těla on zapomene že to tělo jemu prostředkem jemu sítem toho vědomí lidského a sítem toho druhu že prosí je přes sebe jenom vědomí a to tělesné na něm zůstane v těle a to ne tělesné se může volně ubírat k bohu a protože to jeden a jediný proud vědomí který z mé vůle ne do boha tak konkrétní povaha mého soustředění spojená s tělesností nějakým způsobem nebudeme vysvětlovat nebo moc lou he nerozpojí od tohoto proudu to znamená zůstane v tom těle. A člověk se dostane mimo své tělo to neznamená v prostoru a času nýbrž mimo čas a prostor protože všechno prostorová a časové zůstalo na tom cením u tělesném ano nic se neprosí je dál to je ohromná vlastnost lidského těla toto zaplaceno že například tímto způsobem koncentrace písmenová může působit takže když já v těch písmene spatřuji slovo boží které má moc mě k sobě při poutat já jsem totiž do té míry jim poután že mě poutá nemusím studovat ale já se jsem poután svou vírou a svým zaujetím nebo jenom jedním z toho to je jedno nebo oběma dohromady. Tak já se třeba soustřeďuju do nohou ale to konkrétní to česky vysloveny jméno boží tam zůstane a ta moje poutanost k bohu projde a protože ta už představuje něco čistého nelidské ho ta představuje tu sílu k o tou jsem si od bohu které k tomu soustředění bez ho vědomí vzal tak je to něco božského ničím nepřibere něho nic za tíže mého pozemskou tak to přejde do toho boha takže písmenová koncentrace vypadá takhle napřed na tom cení ku lidském zůstává to jméno boží a zůstává tam tak dlouho až se jim úplně plní. Jakým začnu být úplně plný ty způsoby jak se to jeví nebudu tady vykládat tak potom už nemohu dále lidsky to říkat já se v tom utopí mě to už nejde záležito přeříkávat je nemožno něco vyslovovat a to je moment kdy se spojuju vědomě s bohem se vedle nové konc kamene koncentrace odění slovy to je s představou lidskou může existovat koncentrace která je oděná představu obrazovou nebo s ukovat to může být taky za slovní koncentrace a nebo je oděna jenom touhou. Ta touha je také lidský oděv touha po bohu je také lidské věc já to seno u tohoto nejzazším bodu u té touhy ano že se k touží po tom spojení s bohem a nemá o něm žádnou představu jenom si myslí že v lidském těle jsou nějaká střediska přes které se tam dá pro proud do toho boha tak v jeho představ je je jenom ten bod toho střediska je to taky nějaká představa indové tedy říkají například uvnitř uvnitř toho těla tady prostřed bindu ne od který nemám prostor a přes který se mohu dostat k bohu. Tento bod přes který se dostává k bohu je obrazem představou musí být zrušena na to představa když se dostanu za ten bod do ten bod já se nedostanu totiž jinak než že to cesta zruším jestliže totiž du tím bodem věta prsou tak zase narážím na lidské si to přes toto si to neprojde a to představa není možné aby prošli takže když já jsem vám radil přes toto si to přestat před lidského těla pro prsou dete dál jako by do nekonečna ale procházejí pořád tímto středem tak jsem vám radil prosíte svou představu rozumíte prosím tedy tak aby už cestou představu nešli dál aby za muž nepřekážela to je to klepání a to otvírání druhé strany ta představa sama vám neotevře to je to vaše klepání to je konkrétní způsob klepání ale to co je za tím ten smysl ten význam. Ten podnět ta touha se kterou klepáte a dám bylo otevřeno ta projde dveřmi a spojí se s bohem a bude vám otevřeno ano pro toto spojení tuto schopnost projít tím celník lidským projde proto že sama o sobě není konkrétní žádnou představou toho schopni abyste takhle dělali tak bych jako závěrem chtěli že tichá koncentrace má tehdy schopnost člověka převést do vědomého spojení s bohem když ten člověk nepotřebuje. Lidskou představu k tomu aby rozdělil svoji poutanost a když tato představa pokud má nesměřuje poutanost ona vždycky poutanost snižuje ale nes aby ji s ní žal tolik že by už po tom průchodu nezbylo nic to se dá snadno prověřit koncentruju se do nitra a nikam to nevede k žádnému rozšíření vědomí to znamená kromě představy ve mně nebylo nic já jsem jenom představu o bohu ale nebyla tam touha nebyla tam taková touha po bohu aby po zrušení představy tím ředním lidského těla ještě něco zbylo co mě dál dovedlo. Že tady mám otázku jak se liší koncentrace na střed prsou od koncentrace na pupek od koncentrace je na tře čela od koncentrace na vrchol hlavy ty se liší v ničem od sebe to je všechno na nic jestliže je to pouhé soustředění si na tento bod to není pro mystická se v ní soustředění na bod nýbrž na boha. Ten bod je průchodícím řekl jsem tomu cením průchodicím místem to je ještě není bůh to není ani s kro to je pokud je to prostorově případ místo na hlavě místo prostředek pro slova tak dále tak se tam nemohu setkat s bohem pravá koncentrace není soustředění na tělo nebo nýbrž skrz tělo ale musí tam být v té představě nebo v tom soustředění něco co není jenom představou toho bodu. Je co navíc a to musí být podstatné třebas touha po bohu dejme tomu a já používám toho bodu pletou abych tou touhou prošel já jenom tu touhu nějak směru ju ano ale když nemám co směřoval a přestal m si jenom od nebo z k výměna bodě tak to je rčení civění já nevím co všechno uspává ní sama sebe ale zaručeně to není mystická koncentrace je tomu rozumět jestliže třebas soustřeďuju mám písmenovou koncentraci soustřeďujou tak du k tomu bohu prostřednictvím toho jména božího to opakuju s tím jménem božím který od toho si totiž slibuju o toho jména božího že má mocně převést k bohu. Jestliže ale zjistím a zjistím to že mě tam převádí leda za podmínky že z něho nic nezbyde a přesto mě někam dále vede tak tomu se říká správná koncentrace já už potom ničím lidským co sem do toho vložil té představa třebas jména božího dál nepokračuje přes ten celník abych tak řekl nýbrž dál pokračuje nic jím co nemohu požívači za své. To je síla od boha vzata kterou jsem použil svou vůlí a do boha se vracejí ta moje lidská vůle musela být dycky něčím řek bych obklopena nebo něčím obaleno abych já ji mohl postřehnout nebo abych ji mohl dát směr nebo abych se mohl nějak vládnout ale vůle kterou se dá takhle vládnout není ještě čistá vůle boží není to jenom ta síla která po tou mou volní představu existuje. A jestliže ale po tomhletom procesí třebas tou nohou zbyde ještě touha a pak ta touha není neuskutečni pak ta touha není už mou touhou nýbrž představuje tok boží vůle už oproštěna od představy kterou jsem zanechal v těch nohách ano. A teď v tomto momentu se stane že já se stanu ničím proč protože já jsem byl tou představou jestliže se soustřeďoval totiž tak platí patandžaliho mysl lidská bere na sebe takový tvar na co myslíš toho na co myslíš tvar toho na co myslíš jestliže myslím na jméno boží bere ta mysl tvar na božího nemyslím psaný tvar a třebas zvukově tvar nebo tvar úcty tak to projevování nebo tvar oběti sama sebe ale tento tvar na sebe bere a jestliže tento tvar já zanechám v těch nohách tak jak si za nimi po tomto průchodu. Jsem se dokážu ocitnout čistou vůlí bez představy už u boha s bohem se spojuje jenom to co je božské moje lidská představa není božská když já tedy projdu tím sítem zbyde no božský obsah jestliže se opravdu spojím vědomě s bohem tak odtamtud ten obsah vyslaným ode mě se spojí s obsahem božího poznání neustále použitím do pro duchu do stvoření a obrátí se světlo. A já se s tou svou vůlí takle abstrahováno vrátím k sobě a mám jasný pocit vědomí o bohu ano a dokonce moc od boha sem vám to předváděl řikal když si potřeboval se nikdy vědět jestli soustřeďování má by kontinuální nebo chvilkové nebo tak nového já jsem si myslel mylně že soustředit na boha sem mohu až na to bude čas to znamená až si provedu denní život tak si večer lehne o sednu e koncentrace a budu koncentrovat to byl omyl a takže jsem vlivem toho omylu se poprvně setkal s bohem jenom v koncentraci nikde jinde a ne v běžném životě a tím se můj běžný život začal vrcholně vzdalovat od boha. A totéž se dělo evropský mystikům ženou že život se diametrálně lišil a vypadal jako překáží té koncentraci té modlitbě lišil se od té modlitby které ta člen a ten život čeho nebo stavem se proti té koncentrace salle proti modlitbě že byl rušen modlitbě tím životem tím co prožíval během dne já jsem měl jenom to štěstí že moje touha vlivem to bylo vlitá ne moje že byla daleko silnější než lidská touha a tam mě zachránilo od tohoto. Rozporu že já jsem sice nechápal smysl tohoto života to ne ale zbylo mě mnohem více touhy po průchodu tělem než kolik k té touhy jsem pociťoval nebo kolik jsem si ji byl vědom dokud byla oděna představu třebas slova božího zajímavé za prosazení té představy byla ta touha silnější takže mě strhovala tím se to soustředění prohlubovala násobil tak dále já bych vám potřebovali jenom sice dnu věc nesnažte se ode mě znát recept jak na to mytí je jak tu touhu získat. Protože jak tu touhu potom už sedíte my to neřekl tady a moderně říkám to už není tak důležité radil bych vám mojí řídit přes tělo to je buď středem prsou nebo těmi nohami to ano protože tělo lidské by nemělo být vynecháván tě lidské je transformátorem bez kterého se neobejdeme ano si se potom se stane že nevíme co se to tam děje kde to je s je to v těle nebo mimo ně jak říkal svatý pavel a to už se nezáleží v jsme prošli tím tělem když to neděláme tak jsme nepochopili smysl toho transformátoru. A jestliže třebas křesťanští mysli se nesoustřeďoval do těla nýbrž nad sebe do nebe tak to zdánlivě odporuje mému povídání když poprvně jsem se dověděl o svýho při které že mu blahoslavená ka získá radila nesoustřeďuji se do těla nýbrž nad sebe to se říkal co je to za pořádek jak se ta svatá mohla setkat vůbec s bohem když neužíval lidského celník dyť nepochopila smysl lidského těla že to transformátor který transformuje moje vůli moji vůli na něco sou svou vůli nemůžu nazvat. A co už je vůli boží a to podobě se mi to vrať já že když jsem si vyslechl toho svýho přítele jakmi na tom vykládal jak mu to unikala a že jsem to potom zkoušel tak jsem si zjiš zjistil jednu věc že ta blahoslavená nešika škála ten soustřeďoval do nebe a ne do těla se síla nebo pouště mentálně tuto synu na tělo ona ta ona si představovala že na sebe přitahuje milost boží volat žádala o milost boží z nebe aby na ní sestoupila asi tak. A měla vidění mohla být představa prosím že ta síla na ní kafe nebo je se nevede se do ní celá obalu je nakonec že jí proniká a tak ta její představa protože jako bylo představa jména božího prošla tělem ne procedil se a bylo to spojení s bohem takže dneska vím že v tom není žádný rozdíl když se soustřeďuje mimo tělo ale působí tím na tělo že to také procent a výsledek je stejný výslednice je vůle boží já poznávám vůli boží já poznávám vědomí boží to někdo nevysvětlí že to že že by to sta že bych se mohl mýlit co jsem ji nemohu protože když jsem do toho vložil jedna. To je hodnota tak se vyvrací tisíc kde se to vzalo no tak myslím že to asi dokonaleji nevysvětlím já nevím taky nevím proč by to nedokonalé vysvětloval návod je dán neříkám vám kdyby se teď toto kterýkoliv způsobem zkoušeli tak usnete že po vědě že musí trápit a spotřebuje tento všechnu sílu to taky pravda ale že jste nebudiž touhu. Takže máte představy jste schopni představy jste schopni ale nejste schopni touhy takže my tu představu potřebujete na tom celník no a za tím nejde žádné vědomí nýbrž bez vědomí o povede potřebujete všechnu svoji sestava na celník těle lidském a tělo si klidně se uložit do spánku neříkám věčného a do časného že ano já se zatím projdu venku protože my jsme se neučil prosím vás budování touhy a proč mě tomu učili přes to každý musí dělat po svém někdo to dělá četbou duchovních věcí mělo dělá střelnou modlitbou někdo to dělá vzpomínkou já to dělám vzpomínkou protože jsou dvojí druhy vzpomínky já vím jak na to já vím jak to vyprazdňovat té věc pomíjí u mě já se vyprázdním a nepotřebuju na to představu ně žádná představa nic nesežere nic nesebere nic na sednu nezůstává rozumíte mi. Před koncentrací bychom měli vždycky dbát na to abychom vzbudili touhu jestliže nejsme nutkání k tomu samovolně už abychom koncentroval když si vzpomene teď budeme koncentrovat to je něco co ramakrišna nemohl pochopit ke san der sen když k němu přišli na návštěvu to byl veliký mystik jogin indický té době zakladatel blaho sama že měl ru žáků pozval si ramakrišnu jako velice pověstný mistra k sobě návštěvu nebyli daleko toho za křesla tak ho tam pozval a on přišel se svými žáky ony nebylo moc těch milovali dvacet tě bylo asi pětatřicet a když se jako pozdravil za ně představili tak ten. Že tak ke času verze tykal bratře měli bychom spojit svoje síly v koncentraci na boha a on říkal na na se že spojit svuj se kosti na boha jeho děláte no sedneme si každý do pozice kterou uznáme za vhodnou a soustřeďujeme jak umíme na boha já něco předtím řeknu abych je navodil a podo té naladit oni se soustřeďoval a my se všichni soustředěn můžeš tu národu budit ty on říkal ne a to nechat na tobě a. Budeme se soustřeďovat soustřeďovali se tak asi mnozí usnuly a věnoval než ale na to to nebyl zvyklý takže ty z toho neměli nikdo nic i ty ke saduceové ty to opravdu ty tam seděli a předstírali koncentraci a taky to k ničemu nebylo ale neusnul a když jako ten kecal nese z toho měl dost tak to zrušil a říkal tak bratři to skončím a říkal ramakrišnovi no a jak se koncentroval s nám že vám to šlo líp a on říkal no já nevím já tedy se dovedu počítám soustřeďovat ale stokrát se mi to vůbec nedařilo a on říká jak je to možné no protože to byla nařízeno a koncentrace. To nemůže být na živ se nakonec to musí vyplývat z potřeby toho člověka jak ta potřeba najednou může vot u mě když řeknete budeme se soustřeďovat tohleto se měl nejvíc za zlý plzeňský mystik nic se teď se budeme soustavně představu o takovém shromáždění tak že se něco říká že ho pak se probírali se na zážitky odpovídá se na to až to všechno vyřídí se přečte nějaké svaté písmo a na základě toho pro co z toho se přejde do koncentrace nebo se to ještě vysvětlí a že dokonce zase tak já jsem s nimi dělal všecko co voni dělali přede do koncentrace a nakonec se mě ptali tak ty ze nenávisti u nás sami poprvně panu po tkví kam nějak mě takhle. Slavil to byli jich velitel tam vojensky to byla potom muselo pykat kdo brali tam nalezne vlastně na ten dům si pamatuju a on říká tak jak se ti za nesoustřeďoval jsem říkal mně se tady vůbec nesoustřeďoval jak je to možné no zaprvé někteří jste chápali to bych byl neměl zase by se byl soustředit soustřeďoval pořádně ale někteří maska li někteří se po pohybovali zkrátka mně to všechno překáželo ste dali a překáželo mě nejvíc tože každý si myslel na své a nebylo to vůbec soustředění a proč myslí že to nebylo soustředění protože vám chyběla touha po bohu vy ste vůbec se vzbudili jak se může zařídit aby někdo koncentroval sem si nezařídil to je přeci ví koncentrace na boha jsou je výslednici touhy po bohu to je přirozený přechod do koncentrace že my to nestačí s bohem se stýkat jenom tak že po něm třebas toužim. A musím se k němu víc přiblížit když se potřebuju k němu přiblížit no tak potom ta koncentrace vypadá jinak než ta naše ale co jste udělali pro to abyste se aby se zatoužili na tolik po bohu že byste jedině soustředěním na ni to mohli vyřešit to chety svaté písmo jsem říkal no a toto potom dopadlo takhle s vámi i se mnou on říkal no kdy si touhu nemůžeme mít účast prosto jsem říkal tak to jste na velkým ho minut. A já vám to dám písemně paní vel co vá to má je to jenom jedna stránka a pak milován to maje ke vycucat postupu a ta řekla to syn to ten dostal do tehdy dal já dodneška si to přechá protože taky nevím jak na to ne jaký je to na o a už nevím co jsem tehdy podle potřeby to by mu za paní velkou to revizi co jsem jim to radil ale v podstatě asi tohleto. Jestliže já považuju za svou povinnost denně soustřeďovat na boha to znamená pokoušet se o přiblížení se k bohu jestliže mám potřebu toho abych denně se bohu přibližoval jenom v tom případě když tu potřebu mám tak to budu dělat tak to budu dělat soustavně i tehdy kdy tu potřebu nepociťuju pochopitelně jakmile ji ale nepotřebuju tak to musím tuto hodit když tu potřebu mám když se na tu koncentraci těžím jako já zase na ni dycky těšil ne tak to je něco jiného ale když se třeba otci tak ji musíte tak dlouho vzbuzovat až tady ta touha je a to se vzbuzuje tím způsobem nejsnazší nejsnazším způsobem tak že člověk se snaží od sebe odstoupit Že totiž snaží se ztratit pocit tělesnosti snaží se s ztratit myšlenky aby mohl dát průchod té myšlence na boha jestli samozřejmě je slabá jeho to a po bohu tak to bude dělat velice dlouho ta příprava bude větší část jeho snahy tak zaujme vlastně největší část jeho snahy a co krmeno samo soustředění se vůbec nedostane nebude o nějakou kteří ale to vám to slovně když budíte malou touhu tak vás jenom malý malinkou krátkou dobu povede k tomu bohu jenom po to záleží na i intenzitě té touhy když budete malou intenzitou tak vás povede celá všechno vteřinu za vteřinu nebo za několik kteří mě po ní můžete jít vzbudit znovu. To znamená třeba ramakrišna i zbudoval tímto způsobem ovšem toto neradím on měl totiž matku káli ne a pro něho bylo snadné měl m poměr když se opřel o tento poměr k matce tak se vědomě s ní začal stýkat ale když mu tento tabule navrhl aby se soustředil třeba sem doprostřed těch obočí nedal mu k dispozici žádnou představu jenom u nařídil sem se musíš koncentrovat tak on se chudák napřed několik hodí snažil o to ono mu to vůbec nešlo on se pořád odebírali ke své matce káli a a to ta půl to věděl tak mu jenom nadával přitom a říkal už se zase u matky. To nesmíš a tak von si vzal s klička střed a tady si ho vil do tohoto místa aby ho to hodně bolelo a pokud ta bolest byla tak tam byl do toho místa soustře a zvítězil a soustřeďuje se na nic ne a na bolest vlastně přes tu bolest ne když ta bolest nebyla už cítit protože už přes ní přes ten se dní svého těla přešel tak už byl v tom soustředění na ni ale musel přes něco jít jo a tak taky kdyby mně to nešlo tak nejenom způsobem třebas při koncentraci do nitra bych se tadyhle pýchy. A kdybych už to necítil tak to bude buď protože jsem to tamtudy prošel to vy poznal nebo když jsem neprošel tak bych se tých znovu ještě bolestivý ji prosím vás abych se tam mohl soustředit tou svou představou tím svým poměrem k bohu protože přes bez toho setník se neobejde té nejužší princip jak se soustřeďovat něco jiného je do nohou pochopit to co vám nemohl tady říct jak se to dělá ale to by se museli něco jiného provést ale to neruší způsob neradím vám soustřeďovat se sem nebo soustřeďovat se do vyšší části než je lidí ale tohleto je soustředění bezpečné. A upoutá z to aspoň podobu bolesti na tom místo ale vy tím místem svou myslí procházejí te vy svou mysl veďte tou bolestí on se mít nemusíte m si v tom žádnou představu o bohu jenom chcete jít k bohu dete se odebrat bohu se te se sebou jít k bohu tak pomocí tý bolesti se sebou k tomu bohu jet jestli já si to říkám jasně dost ale to je nejjednodušší návod jak se podat to točí to. Nejbezpečnější způsob který indové sami ne pěstovali ten se naposled pěstoval egyptě je soustřeďovat se do nohou například písmenová koncentrace do nohou zauzlit dole šla padla tím že je naplním pranou do takové míry takže tam tak zahuštění tam je tak silný náboj že už tamtudy nestačí unikal ven nohou ven a to při pořádné koncentrace to takhle dopadne že tam je silný náboj a říká já jsem jednou dotekl ten člověk tak dostal krutou ránu to tam bylo zahuštění. Jak se to ex tam je za ušlo tak se vytvoří tam záda a se to zase a dokonce to vůbec těch nohou nejde ven ačkoli normálně to znovu přebytek pro ni pořád proudí tak že se vytí my člověk vás vidí že se někudy šli a vidí vaše vaše kapky jo uniká totiž prana přebytek je tak na nás zařízeno že pořád tý prahy nabýváte víc když kolik ti potřebujete a ten zbytek přebytek těmi těma nohama. Když potom takhle zauzlí te to znamená za blokuje te nebo přepněte nebo vy betonu je te to pranou abych se tak asi nejí se nejlíp jejích podstatu věci tak šlapal až po ty kotníku tak při další koncentraci také tam už stoupá hladina prany výše a způsobuje obyčejně my neumíme otevřít ty kanály přímo v slušně to znamená v páteři otevře průchod idou a pingalou nahoru do vyšších centra to znamená okruhem takhle. Ten okuh první svíčky má pupku a do smím prsou a totiž má tady a potom se to ještě půl ho tři a půl ne na těch průsečík se střetávám záporná a kladná nebo záporn a kladný náboj této světlo že vona se člověku individualitu ta síla tímhletím a vytváří se kladný a záporn její pol a když se potom předává třebas v pupku nebo uprostřed prsou tak se předává tam kladný a zápor pol a vzájemně se vyrovnával vyrovnávání se za cenu otevření toho lotosu že tam vzniká opravdu. Proud potřebný pro svíce ní které nároky ta ne kaina záporn po asi tak a když se tam mezi tím lotos tak se to nevybídne to vejde do toho toto svaté se otevře protože se jenom na tak dlouhou dobu jak se koncentruje te protože není to slušně otevřeno pod tím kdyby to bylo slušně otevřeno tak bude použit vesmírová si síla slušnou z muladhary do tý anahaty a třebas idou a pingalou tam individualizovaná zase ne a vono to potom vše všechno bude probíhat úplně jinak to umí jak jenom indové to do toho se nemusíme vůbec o to se nemusí ne snažit ono je není to tak úplně jakého ta říkám individualizace pokračuje i tom že to jde tou uši nahoru a už to nabývá jiný charakter než o než však ty. A tahle to zase protože to jde jinými centra tak to má jiné zbarvení a toto dvojí zabarvena tvoří jakou si univerzálnosti inda takže ta technika dopadá tak dokonale že on zcela bezpečně udržuje hadí sílu v anahatě a to oni považujou ne za vrchol ale za bezpečnou základnu pro duchovní život ten člověk nemůže spadnout ten nemůže padnout ten nemůže padnout po čtvrtý lotos on se může pozměnit dostat do ráje to pravda je si vydrží jenom v tom lotosu čtvrtém. Ale nemůže padnout na zem bych tak řekl nemůže spadnout do toho původního stavu ve kterém vůbec ničím ještě na té duchovní cestě nebyl tedy řekli byste že tato technika má indická má přednost před naším ale tohleto náhradní té prany směrem zdola nahoru má tu velkou výhodu proti indům že neopomíjím spodní část těla když oni udělají padmasanu tak oni zauzlí tu sílu tu pranu daleko výše oni zauzlí tady v muladhaře. Protože toto překročení nohou nedovolí aby se to dostalo až do šlape k jsem to se zauzlí ten náboj se zvyšuje tady v těch stech a odtamtud to stoupá nahoru a zůstane v tou v muladhaře čili oni si usnadníte cestu otevírání lotosů oni by silnici tak sem ani ne novinami padmasanu že snažit pozice ale na druhé straně neživí celé tělo to je velice špatné protože jenom komplexní celé tělo nám umožňuje správně manipulovat s těmito silami na úrovni cesty. Jí říkám obyčejně existenční že to taky tak budu jmenovat existenční cesta je sice u nich známá ale oni na ni nedosahuju ani zdaleka těch výšek jako třebas křesťanští světci nebo zralí světci to tedy není mi známo že by něco takového dosáhli oni se dejme tomu stýkají na úrovni svadhistany do tou druhého ale na vyšší úrovni se nestýkají ani s námi ani se sebou takže když takový duchovní vůdce cením pomoc tak on je to pro těžkopádné. Kdežto když pomáhá evropský vůdce někomu jinému tak je to pomoc daleko vydatnější on totiž nemusí a to nebudu vysvětlovat o nemusí dbát tak úzkostlivě na ten výběr který si pořizuje indičtí jogini u svých žáků on nemusí ani zdaleka tolik žáků odmítat protože do na to odjinud ano jak to nebudu vysvětlit ale je to tak proto například dejme tomu když se dostavil petr z alkantary ke svaté terezie z terezii z avily za jedno jediné setkání ji uvedl ze všech potíží vyvedli ze všech potíží které na cestě měla. A převedl její řek bych sílu vnitřní tak vysoko že potíže které byly způsobovali tím že pořád ta síla v klesla a stoupala že byla nerovná odložena přestali přestala dokonce choroba přestala být se zemí zánět nervů to všechno přestalo po jednoho zásahu toho petra z alkantary dále bylo to. Na tom petrovi vidět že ovládá spodek těla proto že on třebas dovedl chodit s pobo proze přece aniž se na oči a tady by neměl ten spodek oživený tímto způsobem tak by se tam ponořil až po tu muladharu nebo by musel si sednout do lotově pozice a tak klusat jako klouzá ovoce potom by to šlo možná já nevím ale jak vám známo vo petrovi z alkantary. Přišel že se rozhodnu ne a přešel po ní aniž si toho všiml i on nevěděla přesto stalo se potom sám divil ale on měl oživen spodek těla ti křesťanští mystici maximálně si k lekli a tím nikdy nepřerušili ten proud dolů jako když udělají padmasanu rozumíte. No tak každá cesta má své přednosti a potom technika sama není všecko tohleto technika technika vyžadují ještě abyste si a teďka teprv odpovídám na to co mi ptal tadyhle vít teď teprv začal odpovídat já pořád k tomu mířím technika ještě vyžaduje aby byla komplexní aby si člověk každém místě do kterého se soustřeďuje představoval všechno co podle jejich názoru je rozvinutí toho centra to znamená příslušnou barvu přísun slabiny a tím teprve natrvalo to centrum rozvine nebo daleko lépe než bez toho. Takže je říká se mi ptáte se libovolně zvolit nebo ze bezpečně s volit libovolně jakýkoliv centrum jak to udělat aby tam člověk byl aby to nešlo trošku vedle ne to nelze protože nemáme představu toho centra a to tedy je přednost indů že oni tu představu udělali a tou představu centru jí svoji vůli na centru ji přesně do toho centra protože ona ji on jim ty barvička a ty slabika to všecko chrání tu představu nebo lkal na určité místo upozorňuji vás ale že tato představa přestože odpovídá nějakým způsobem chvění které v tom to sou ty balit chvění a ty zvuk které tam převádí a které způsobuje že ten lotos je otevřen že to centru otevřeno že to nervovými otevřeno přesto je nutno vědět že to nejsou látky hotové že to nejsou jenom slabika nýbrž že je to těmito způsoby vystižení chvění v těch lotosech vybrat se. A tak jsem se já osobně přesvědčil že stoupajícím jemností koncentrace vznikají v lidském těle tytéž vibrace průběžně všechny vibrace které voni pracně umísťuje nějakou technikou do lotosů a tím se zdvihá sama hadí síla otevírá lotosy. A dostavuje se totéž poznání jako u těch indů tím pomalým sice technicky dokonalým vystižení brali a slabý kam toho chvění co tam je člověk nemusí znát ty barvička nemusí znát ty slabý který se tam mají říkat a vono to přesto stejně funguje otevře se to protože se navodí v lidském těle chvění které odpovídá otevření toho lotosu já vám řeknu proč protože. Se otevřeli pro to že se to nežli i centra která jsou v nohách a která kompletuji toto chvění dříve než se dostane do to chm do ostatního těle tak že to už je technicky připraveno ne jakmile naplní te nohy k tomu aby správně působila působilo podle potřeby v těch lotosech vyšších těch centrech honí vyšších a teď si dovolím vám vysvětlit v jakém duchu se musí dělat písmenová koncentrace aby vedla. K zharmonizována strukturu lidského organizmu buněčný ch káni abych ráně člověka před infekční mi chorobami a rakovinou se takový maličkostmi ale přitom je důležité dbá na to aby se kvůli tomu ta koncentrace nedělal i tehdy v době sedmdesát let když jsem já byl po to operaci a ve jsem zachováte bude ním jako viním tak jsem to nedělal proto že bych se to byl nějak dověděl sám ze sebe nýbrž že mně to bylo napovězeno a že jsem byl k tomu vybídnout abych to udělal a proto se to podařilo je teďka ale to nechci říkat já chci říkat za jakých okolností tak koncentrace má spojovací účinek a jako vedlejší samo sebou tyto účinky o kterých jsem teďka mluvil to je ale vedlejší za tím nemá člověk mířit jakém duchu se má tato koncentrace provádět. Jestliže nemám k tomu slovu jménu božímu které vyslovuju ten poměr který vám teďka řeknu nemá to ten účinek já jsem k tomu slovu božímu tomu jménu božímu měl ten poměr že jsem ho považoval za výraz své osobnosti za symbol své osobnosti protože člověk je odvozen od svého stvořitele a nejvnitřnější výraz jeho osobnosti je toto boží méno. Tak ne jsem na to šel ne takhle hluboce jako to vám to teďka vysvětluju já jsem spontánně to za tohleto považoval a toto jméno jsem vyslovoval nohách proto že jsem se pomocí tohoto jména božího v těch nohách přišel pokon bohu to není do česky řečeno ono se to dá těžko všechny překládat já jsem přišel udělat to co udělal ta prostitutka když se složila k nohám kristovým rozumíte já jsem tam při každé koncentraci praštil pomocí tohoto jména sám se sebou. Ona tam také nemohla se prostí před nohama ježíšovými jenom ze svým tělem a tam se pít také že jsou nesmrtelnou podstatou a já jsem tam s tím co bylo ve mně řek bych odrazem nesmrtelnosti jméno boží vstupoval a tamtudy jsem vychoval ze svého těla do já jsem tehdy tělo nepovažoval za tak důležité jako dneska jen si myslel že z těla musím vejít ví do toho boha že to to v těle neděje tělo proto není určeno ten omyl byl šťastný ten mě umožnil že jsem že moje představa tady nevadila. Že de ne tvořil nepřekonatelnou překážku takže já jsem tam celý v těch nohách se odevzdával bohu zkrátka celý pomocí tohoto jména kdybych tomu jménu božímu neměl tento poměr tak jsem se tam celý nemoh pomocí něho odevzdat ano a proto se to tam celý odevzdal tak jsem nebyl v těle byl jsem u toho boha to znamená mimo velice zájem se ocitl mimo čas a prostor. Protože to ale procházelo tělem tak v tom cení ku zůstalo všechno co bylo v tom tělesného co v tom bylo tělesného zvukově představa prožil kočka potichu přesto byla zvukově představ si proti či taky mohu zpívat ne to byla zvyková představa toho jména a to zůstalo v těle na to zvukově kvůli s způsobila že to co na tom bylo lidského v podobě náboje stoupala potom tělem naplnil tělo a způsobilo to tam ty organické změny ne to vyrovnání těch mezi buňka harmonie a tak dále m tvořilo baterku takže mělo to dvojí účinky spojovací s bohem a účinky v těle které jsem dlouho považoval za nějaký mystický je což tedy mystický vůbec není to jsou pouhé následky toho že já k bohu jdu a že se to sedí v těle a že to moje představa k bohu nejde tak zůstává v těle a nějak se transponoval tyto síly protože vono mi ty si v tom jsou. Nemyslel že nějaké vlnění a mravenčení po těle a v nohách a a teplo uvnitř prsou když se soustředit se do prsou že to mystický stav vůbec ne to jsou vedlejší následky vašeho soustředění čili cítíte horko v nitru třebas při soustředění do nitra tak je to způsobeno tím že se tam soustřeďuje krev že se tam v protože tam soustřeďujete sebe svou myslí a potil tam horko a taky za otevírá třebas tento do toku taky to je způsobeno tím ale kdyby to bylo opravdové otevření lotosu tak by z toho vyplýval láska. Že například z pohybu hadí síly třebas světelnou faktu nemáte poznání té vidět že to nešlo o že tady nešlo o pravý vzestup hadí síly protože to dycky má za názor poznání když to stoupne jenom to svatý stany nebo jenom do manipury nebo trošku dál tak je to vždycky svého druhu poznání specifické poznání podle tohoto lotosu kdežto za jiných okolností tomu tak není poznání se nedostavuje tak to nemá opravdu s pravým vzestupu nadis nic společného když se vám jeví třebas obrovské světlo ve vašich očích a nemá to za následek poznání tak a vidí tuto až v hlavě s je to až hlavě. Tak je to zaviněno tím že ta hadí si a jsem malinko dole hýbe řek bych hle hlavičku já to řeknu tak symbolicky a ten přebytek té síly uniká idou a pingalou ono se to krutý až do hlavy ale páteří to nejde kdyby to šlo páteří tak by to mělo za následek vzestup poznání postupně po různých úrovních si úrovně byste všechny poznávali ano úroveň lásky tak jak to je to důležitý v to sice ta i napil se taky tady setkává ale jenom se oživuje na toto z a dosa když se soustřeďujete jak mi za přestane soustřeďovat tak to zase zavře a je po lásce. Si měli křesťanští mystici velikou potíže pociťovali obrovskou ničím netušíce nemusíš temnou lásku ale jakmile skončili svou modlitbu tak bylo po lásce a cítil se opuštění touto láskou neměl ji dal postrádali protože už bez ní nedokázali žít si že to patří ji život už si mysleli jak jsem vysvětlil doufám v ducha té koncentrace se vám teď promluvil o tom duchu toho cvičení písmenovému opakovaně na božího tak vás upozornil hned že to je tak obecně řečeno jenom může nastat a nastává u jednoho a téhož člověka že je v různém postavení na různé výši. V různém rozpoložení duševním a pak musí zvolit podle tohoto pokud to dovede samozřejmě podle tohoto svého postoje duševního jiný začátek je jiný vstup ji řek bych jinak za jiného zabarvena nemusíte špekulovat o tom jakého protože stačí toto obecné jenomže jenom že když nevíte o těch ostatních vstup ech způsobech tak jakmile se dostanete na jinou úroveň než která vyhovuje tomuto obecnému předpisu tak vám to ten den nejde rozumíte co draze nejde ani tak se záhadně důvodů zase jde že se dostali na to tu běžnou úroveň při které člověk má touhu po bohu to je ta běžná úroveň takovou že se na tu koncentraci těžší a to je znak toho že je připraven tím dnem který prožil kdežto jindy přichází třebas unaven a to je důkaz že není dnem připraven. A pak se musí zvolit to východisko trošku jinak pak se musí napřed člověk radit a to by bylo dobře kdybychom aspoň řekl je v tom případě musí z té únavy vít tím způsobem že se že svůj myšlenkový svět usměrnit jinak odvede ho od té příčiny na vy že třebas řekne nějakou slovní modlitbu předtím ano. Ta prosebnou že prosí aby mu bůh pomohl k nápravě vnitřní situace to je prosím možné to jako by pro sebou vlásku to vše to by týkají se duchovní oblasti můžete klidně všechny konat tím nic ne zkazí te a ono to začne potom jít já jsem si když mi to nešlo přečetl třebas kousek kempenský ně tak ste si namátkou to jenom otevřel ne. A dostal jsem podnět nebo s pozadí ti to jsem se podnět který mě napravil téměř rázem moji vnitřní situaci a jsem potom mohl radosti zase přistoupit kvete a tak taky to v tom obecné co jsem vám tady říkal tak to je nejsnazší z návod abych neříkal několik speciální přístup které znám ale které nevím jestli se hodí protože to je možná moje založení které způsobuje že tak na tom mohu jít ale tak jak jsem vám říkal že napřed pravím cestu k té koncentraci na nižší úrovni takže se dostanu ještě z nižší úrovně na poněkud vyšší a pak už ten skok do té koncentrace snazší. A poledne když jsem vám radil hromadně koncentraci prosím vás radil aby se dotkl se prsou třebas ukazovat tak aby to bylo cítit a jakmile nebudete mít i tože jste tam jste v tom bodě znovu se do tekly aby se to znovu cítili aby se tamtudy vstupovali svou soustředěností tamtudy dovnitř aby se tamtudy procházeli tělem o to mi šlo aby totiž se jeden druhého podporoval při té koncentraci o nic jiného mě nešlo abyste násobil sílu protože z té tím vytvořili pokud se toto dělali stejné okruhy v každém z vás. A takže tady bylo šest baterka stejně naladěn ch a indů k ce mezi nimi měla napomáhat ke zvýšením koncentrační schopnosti no tak to mělo být tak to bylo myslet že já jsem nepokládal že když se něco nařídíte se bere koncentraci to bude mít nějaký daleko sáli důsledek ale že když se to propojí mezi sebou takže to přeci trošičku bude silnější než když to dělá člověk dobrovolně bez nařízení to by mělo být lepší když to dělá člověk bez nařízení š zase iniciativy si na vodnáře ty pro ten před prsou a tam jde protože má tu vnitřní potřebu tamtudy se odebrat bohu to je i v tě účinnější. Ale ne spoléhal jsem se na to že by to o nějaký dalekosáhlý důsledek protože jsem si vědom za jakých okolností se to děje já jsem jenom zvolil třetí hodinu v pátek to je z hodina smrti ježíše krista přesně na hodinách jsem si to pro se si za hodinky no to napřed neříkal ne ale ze si hodinky ale jak bylo tři tak jsem řekl teď jsem zapomněl že máme jiný čas než světový nedá se nic dělat už jsem to tak udělal kali desátého července devatenáct set osmdesát dva. Jestliže se nějaké obřadu zachovali ze starověku jako je třebas katolická mše svatá máme to štěstí že se nám zachoval jeden z obřadu který měl spojovací smysl ty obřadu ze starověku který bylo daleko více a které se nezachovali a neměli tento smysl ty opravdu neměli tak tu životnost protože nebyly posvěcení tím smyslem který kterým je člověk veden od sebe k bohu takže my si budeme vysvětlovat teď svatou jako obřadu který jsme převzali v křesťanství ze starověku a který už tehdy ve starověku bychom byli mohli nazvat obecně jako do fáze nebo cele pojídáním boha. Protože tehdejší lidé to bylo to byl obvod běžně rozšíření po celém středním východě protože tehdejší lidi neměli abstraktně myslet a já myslím že většina jí ani dneska to neumí tak se jim musel ten bůh přiblížit tím způsobem aby ho mohli vůbec tu ideu tu představu přijmout musel být přizpůsobit jsem působení ch představivosti jich schopnosti vnímání jejich přízemní mu pochopení věcí a proto se ve starověku vyskytovalo něco co jako pojídáním boha když jsem člověk si představili že boha pojídá tak se mohl do toho vmyslet do té míry pokud tomu věřil a je víra byla velice důležitá že z pouhé sugesci že to tak dělá nebo auto sugesci se tak děje se mohla stát potřeba. To znamená potřeba být nositelem boha ses toho mohla stát pomocí té představy soudu se o to se se mohla stát tato potřeba k tomuto mířil totiž aby ten člověk nebyl jenom sám sebou nýbrž aby se naplnil ideu třebaže ji chápal čistě hmotně že on je nositelem boha na tom trval i svatý pavel aby to takhle člověkem dopadalo protože říkal zdali nevíte že jste chrámem ži živého boha a že bůh ve vás přebývá to znamená trval na tom aby toto starověké chápání přijímání boha do sebe bylo zachováno i v křesťanství. Teď byla jenom otázka kterou si jistě kladli první křesťani jak to zařídit vzhledem k tomu jak chápali oběť ježíše krista oběti vše krista na kříži byla samotně ním úkolu který má člověk před sebou že totiž má k bohu se vrátit do otcova domu a on to ukazoval hodně toho sice mnoho lidí z mátlo a chtěli to stejně hmotně napodobovat což nemělo být oni v tom měli vidět symbol a proto se křižovali proto jsem mu čili a proto dělali askezi což ježíš nedělal a to jeho učení netrvalo dlouho to byla jenom epizoda přestože velice důležitá a dokonale připravená to kladu na to du dokonale připravená ne v třista jasna z nebe spadl. O tom co se s ním stane ježíš věděl a mířil k tomu protože ono to nebylo předurčeno on si on se sám sebe zmařil ono tím záměrně šel jak prorokovali a proto nepřisuzovali pro nějaké předurčení nýbrž že znali cestu ježíšovu už napřed jelikož samý prošli se mockrát opakoval jenom opakuji tyto základní body abyste se nedostali z mého výklad někam na scestí aby si nemysli tak to je všechno předurčeno to se zády se to nemuselo stát říkal ježíš kristus těm co šli s ním do emauz copak se nepochopili že všechno už prorok prorokovali a že to co se starosti ježíšem nazare že se všechno muselo stát z toho by bylo jasné že to bylo předurčeno. Předurčenost spočívá v tomto smyslu jenom v tom že nelze jiným způsobem k bohu přijít než odchodem od sebe a že to má své fáze a ty fáze jsou zákonité na každé cestě ať to dělá ind nebo indián nebo křesťan a když neví jen od druhém a když neví ani jedno třebas nebo mnozí z nich neví o kristu nevadí fáze vývojové zůstávají stejné mít jenom jinými mohl být jenom jinými prostředky prováděna to znamená z jiné strany z jiného východiska tak by těm prvním křesťanům kteří stanovili nějaký obřadu a to stanovili brzo protože ve skutcích apoštolů se praví že už se scházelo den po sobotu a slavil hody lásky. Velice brzo už z vaši ta prvních následovníků ježíše krista za za apoštolu přímý ch světů ježíšova života se to stanovilo a stanovila se to velice zjednodušený způsobem protože oni měli před sebou jednoduchý obraz té cesty neboť se v jejich očích po seslání ducha svatého se všechno tak zjednodušená minimum na geniální minimum že se jim to jevilo zrovna tak jako ta to na podobní toho jevu a to je jako hodila ský to že ježíš přišel na svět. Od boha a k bohu se vracel bylo podobno tomu že je pozval na svatbu ho dům kde měli se podílet na jeho pokrm kterým překonal ne kteří které na tom pokon který sami předložil nebo sami utekli on byl hostitele který po chápat ježíše krista jako hostitele jako někoho kdo od boha přichází na hostinu s lidmi z ve je na tu hostinu a činí je blažený mi na věky tedy já to řeknu lidově. To byl zjednodušený smysly k va života a aby se mohlo toto správně pochopit tak do toho muselo být pomocí obřadu potom dodatečně vmontoval no pojídáním boha to znamená pojí dání toho co od boha pochází řečeno trošičku složitějším způsobem to velice jednoduché to navozovalo na tu minulost před křesťanskou. Ale ne pojídat to co od boha nepochází mýbrž co od boha pochází čili smysl té mše je mylně až tím svatým přímá pojídáním toho co od boha pochází jenomže jak to udělat ti první křesťani přeci neměli nic od boha měli své vlastní věci které si vydobyli třebas svou prací tak bylo třeba je přinést učinit s nimi proměnu takovou aby věci hmotné se proměnil na věci boží to je to proměňování té mši a potom takhle proměněný lidské věci na věci boží pojíst. Rozumíte to je ten původní smysl še neříkám že to jako tehdy vycházelo moc dlouho ono se to zvrhl a oni tam potom nosili schválně hodně silný chlast ne a hodně jídla aby se mohli pít a přeje jíst aby se přitom dobře měli a už je vůbec do toho pána boha nešlo takže tento způsob hodování počáteční ho po tu pokud víme musel být z ruplo zrušen jako nesprávný asi tak roku sto padesát po kristu sto padesát až to šedesát přesně to nevíme máme vo tom nějaké zprávy ale není to tak přesně do to áno a tom záleží neboť my malicherně. A pak se tedy ohlížel kolem sebe protože věděli oba by byl správný jenomže lidi ho zneužil olejem se kolem sebe aby ho dostali do jiných kolejí a nemohlo jim ujít že obdobný oba se konal my trasu který přešel do itálii a do řecká a dokonce do nápadní evropy skrze přes co vás ismus ne. A tak mluvil za ustrašen na tebe spis od ničeho tam odsud vzali obřadu zdánlivě nový daleko tedy v tom pevnější než byl ten první ale bylo při něm vyloučeno že by se někdo opět že by se to bylo v mohlo z vrhnout protože se jedla jenom symbolicky něco málo z toho boha a bylo to nařízeno že to má být málo aby se předešlo tomuto opíjí a k tomu obe tví No a ten obřadu my ta etické nebyl sice na vlast podobný křesťanskému ale kdybyste ho znali tak byste řekli je to ono to co dneska nebo do dneška téměř e e e e tou změnou vlivem té ekumenicky snahy ale co se téměř dodneška slavil křesťanských rámec a voni katolických to byl my rajský ku my hra tam sice nebyl to znamená ten hodina přemáhá jací být zabíjejí ho danou do tý la ne už tam nebyl ale na tom oltáři nebyl ani kristus první cesta ani dbali na to aby na oltáři nebyl znázorňován kristus. Tam mohl být třebas kříž symbol toho sebezničení ale zaručeně tam nebyl obraz ani svatého ani k ježíše krista teprve později bylo dovoleno aby tam byl obraz nad tím aby trůn obraz některého svatého a nebo panny marie ale pořád ještě ne ježíše krista. Tak například takové chrámy jako takle ke chrám svatého srdce páně v paříži který vznikl osmnáct let šedesát šest to jsou novinka naše né do boha služby protože záleží na tom prostředí ve kterém se to dělá takové chrámy předtím nevznikaly v žádném chrámu předtím na otáz nebyl kristus který by ukazoval na své srdce. To byla specificky francouzka neboť francouzi měli na mysli svatou marii markétě a co které ježíš kristus ukázal na své srdce a protože ona chtěla milovat boha nevěděl jak to udělat protože neměla představu vadilo ji že nemá představu o bohu jak má milovat někdo ho kon konec a přesto chtěla ale milovat to stačilo k tomu aby se jí zjevil kristus a tu představují vnukl oni tu svoji oni ukázala své srdce a eto v té extazi do její hrudi. A od tý doby vona chodila s tímto co sem páně uvnitř lé hrudi čili ona se tam neklaněl nějakému obrazu který byl namalován nýbrž obrazu který byl zažil rozumíte tomu a to je ten velký rozdíl jejího počne z jejím počínáním mezi počínání mystika který si namaluje něco nebo podle obrazu se ne něco soustřeďuje a vono to nemá obsah ono to nemá tu sílu a vono to nemá taky ten dopad a ten účinek ale já se vrátím nazpátek k té mši. Tak ví že ten vývoj čili vono to vypadá jako že to stále jako my tady stane vono to také ještě potom prodělával svůj vývoj co zůstal celkem stejné to jsou ty orat to oblečen těch nežít to je starověké oblečen jestliže například biskup a vyšší še postavení kněz má na hlavě něco jiného než obyčejný kněz tak co to znamená podívejte se na ten je na ten jeho čapek na to ty jeho káru to představuje ryb to je to co jak si představovali nebo jak si obrazové jak si směli obrazové při tom víte vývojové řadě o které tady mluvím v prvních dobách u ježíše krista to byl jednak křesťan jednak rybář a jednak ryba. A ten velet ně tedy to je diskusi papež má být touto idou má být zároveň chycené chytají a tak dále má být spojení s bohem nedokonale abyste rozuměli tomuto symbolu protože všechno by se vám dalo krásně vysvětlit oni to dneska už katolictví nevědí ale karet na vysvětlit když se tomu globálně rozumí když se nemusí padat co to nebo ono není. Nýbrž když se to najednou víc no ale to zase kousek dál než ale přijdu k vlastní ši svaté tak bych vás prosil aby se vyjádřili k tomu co jsem dosud řekl kriticky nebo doplnili to nebo se ptali co vám tam nejasného tady je to v dobré poznámky jedna věc zní že tady byla znakem který si maloval do písku před sebe křesťani když se ptali. A byli poučeni o tom že kdo tu ryb malou je že je taky křesťan ne aby se poznali že bylo velice nebezpečné byl křesťanem ale mohli mít tajné symboly které znamenaly prostě křesťana a proč zrovna ta ryba protože latinsky ryba z ní zrovna na řecky pardon promiňte než už se spolu k bohu řecky z míry ba zrovna tak počáteční písmen jich jako ježíškem který se přiznával ježíši kristu a proto ta ryba byla také symbolem ježíše krista nejenom toho křesťana ta měla být jednota mezi kristem a mezi jež bez jeho Prosím to je jedna věc a druhá věc se týče té my ty slovo mi ta pochází opravdu s nitra jemu to není ani řecké slovo marně by se to hledali ani latinské slova to je prostě zbytek odění které už existovalo před kristem a který které oni přijali protože ono to nějak souvisí ještě s jiným starověkým že totiž na hlavu si taky dávali něco modlit se židé ne a o to mělo ne sice s rostou podobu nitra mělo to podobu takových šplhá které je zastupovalo to věc. Když to že nikdo tento obřadu stanovili už ve starověku dáno třeba před kristem museli znát jeho smysl protože to výtečně vyhovuje domu křesťanskému smyslu svoji vo námi a já bych si to nerozváděl dalo by se tohleto malým a by tohoto uměle totiž ten my ta je znázorňován jako bojovníci jako přeložil bych ka ano. Kterého zabíjí a tím je řečeno jakým prostředkem se tehdy šlo k bohu že ina člověk má být takovým hodin aby zabil své vášně nebo to málo na to za křesťané jenom toto si vzali z toho cesta ne ale mě liší v tom výměna vidět svoji tělesnost svůj pocit oddělenosti od boha a svoji zvířecí podstatu vůbec aby ji překonali aby se neztotožňovali se svým aby ji zabili tuto představu že oni jsou tím zvířetem kterému říkáme člověk to byla hluboká znalostí. A my se modlíme v otčenáši neuveď nás pokušení že prosím vás se to za pořádek že nás pán bůh uvádí v pokušení jestliže se modlíme neuveď nás v pokušení tak nás opravdu pokušení můžeme a pokušení nás uvádí a ne právo se modlit za to aby nás neuvedl v pokušení kdyby totiž nebyla kdyby to kdyby nehrozilo nebezpečí že nástavbu uvádí pokud je jenom něco nalhává ta a pomocí našich smyslů našeho rozumu našeho chápání věcí co je to pochází konečně odvozeno od něho tak bychom se takhle modlit nemuseli vůbec ale já bych řekl jestli nám tímto způsobem že pán bůh a my ho můžeme prosit aby už to nedělal. Tak se nějak neopakujte a používejte těchto prostředků živých tomu abyste tedy sebe obaly opačným způsobem já to řeknu ještě srozumitelněji třebas napřed na nějakém příkladu já znám třebas tuhletu pravdu že dokud ne zabiju svoje já. Tak nezvítězí nad sebou a nesetkám se s bohem dokud ne zabiju svou to s tím já myslím to smyslu nikoliv zničení toho já nýbrž jeho sklony do to zabije ho přirozené sklony jak se mi ono jevil a já jako já poznávám dokud ho dokud tyhlety neodstranil tak to já pořád bude mít zalíbení jenom v tomto světě nebude mít zalíbení v bohu a nikdy o to nebude ani stát a nikdy bohu nepůjde. Čili já vím na jedné straně já si nepřeju boha poznat to je přirozený stav věcí že si nepřeju boha poznat že že si nepřeju musel dostat nic nechybí nic je ve sedmnácti let a to dobře znám nic nechybělo byl jsem obešel jsem sebe pána boha zdánlivě samosebou nepoznával jsem že to není tak že tomu tak není jak s takovým člověkem zacházet který má takhle zalíbení v tom co vidí jako jedinou skutečnost a přitom ví že to není správné. Věřte mi to že není jinak možného dostat z tohoto rozporu vnitřního že na né straně ví co má dělat nedělá to protože má zdali by něčem jiném než ho oblast a já jsem ho obávali soustavně já jsem ží proti němu pracoval já vím proti komu smím ží pracovat že to může být to já které mě svou přirozeností obává já lžu jenom hlásit nikoliv pánu bohu rozumíte to bych nikdy přes své svědomí nepřenesl ale tomu u dokonalost tedy například dejme tomu přišla mi nějaký pokušení přesto si nějaké veliké pokušení jakékoliv. Třebas já vám to řeknu na nějakém příkladu já jsem velikou chuť na nějaký zkus alkohol ano a to bylo velice brzo to bylo ve těch mých třech letech nebo v třech a půl letech by se ještě měl tou alkoholu kdy je to chutnalo my to sládlo to pozemské pivo a já jsem si udělal přeci předsevzetí že pít nebudu alkohol že to škodlivé a tedy nesprávné tak to jsem dělal já jsem říkal tomu svému já rozloučení mu po alkoholu napiju se ale teď ne až za chvíli. A opakoval sem mamince to co jsem dělal ten první den když jsem se zřekl alkoholu po jejím po strašení že on na mě nelhal něco říkala když budeš být algoritmem byl už druhou skleničku bez její vůle tak ji vleze svatému sku dobře znáte tuto jestli zrozeno života a já jsem měl strach že když ten svazku vleze že já zemřu to jsem nechtěl a to se mě rád tak jsem říkal honem ustat že jsem si jeho našel aby ten má ze mě nevylezl. Druhý den samozřejmě netušili že já budu mít že si to budu pamatovat z toho minulého dne se to prožila do mé paměti předložil přede mně to malinké pivíčko zase tu dávku kterou lékař předepsal abych ji denně vypil země věděl o by to mi ba nebo já nevím co si pod tím myslel dojem že to potřebuju ke své výši mého toho ji a tak nějak a já jsem si hned poměl na toho šváb tak místo abych vypil tu skleničku já jsem nepotřeboval že sou bojovat. Já jsem říkal nesmím to píti měl jsem chuť ne nesmím topí ale já to teďka říkám daleko složitě ji než jak to jí dělalo to to to to šlo daleko prudčeji na to o sebe ovládání lépe než jak teď tomu rozumové vysvětlit maminko nebo sekal mamičko ústně pivo bylo na stole maminka netušil že nebudu mít pivo ne ustala já jsem sil lehl na čelo a usnul a pivo tam zůstalo. Takže třetí země vyčítala proč si včera nevy proto já jsem říkal možná že jsem říkal nic nebo ne ale prostě jak mi mluva pivě hned sem si šel lehnout a mladičký o tom mluvila až na noc to se dělo asi čtrnáct dní já ne je se chcete nepsal denní ve třech a půl letech pochopitelně nemohou více si v té pravda přesně na dám ale stalo se potom že po čtrnácti nejsem konečně měl už tak velkou uď po pivo že jsem vztah po něm ruku a dál jsem si. A ono to pivo hořklo už nebylo tak snadný jak sladké jako pro toho chlast tou na ne a tak já jsem řekl pro moje to přeci jenom špatné to pivo tak kromě toho že to bylo nesprávné tak to bylo ještě špatné a tak už jsem po něm víckrát ne sahl od tý doby jak to obává které tehdy začlo skvěle fungovalo a do dneška skvěle funguje vlastním se svatá tak především ten kněz přistupuje k oltáři dříve přistupoval k oltáři tím způsobem to je intuice vstup. Vstupuji k oltáři božímu přistupuje dokáži boží v tom smyslu že on teď bude manipulovat s něčím co je tělo páně zásadně se celá še svatá týká těla páně ničeho jiného on bude chtít to tělo páně nakonec pravý do těch věřících někde to musí jít začít když to někde má začít tak jak jedině tím že sám odejde od sebe k tomu koho chce do toho do těch víc dostat kdyby totiž zůstal u sebe tak by nebyl u toho ježíše krista a nemohl by tedy její dál zase těm věřícím. Proto je tam znázorněno aspoň ve starém si teďka třebas ne že on stoupá a na sstupně to bylo dřív předepsáno že oltáři se muselo potřebný vystoupit to znamená on musel překonat tyhlety dimenze vnitřně on se musel vzdálit stvořeného to co má čas a prostor to co není kristus přímo nýbrž to co je třeba jenom skrze něho stvořeného nebo tak nějak ne té málo on ty potřebuje příměji patřit krista přímý být u něho že od sebe který stojí dole stoupá k oltáři božím ke kristu intonovali kde ji to znamená přistoupím k oltáři božímu a teď už od té chvíle není u sebe sem si pomáhá představu jak vidíte on se obelhávat nýbrž je u boha A všechno ostatní co tam potom dělá mu umožňuje aby se o této své představě přesvědčoval že je správná nebo je aby sobě udržovala ze všech možných stran a jestliže ovšem von se obává pochopitelně o to to je všechno postaveno na takové odhání někoho já nějakého já kdo nedokáže to přímo udělat tak sebe musí obrat nedá se jí a to po a tak dlouho dokud se nebude muset až se nebo jednou.

Edit utterance

Text view • Help