Waveform view

78-Kaly-CD10-tr02

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Přejeme na otázku deset kdy může být sobě řečen kosti se také dá vzdělávat otcem to je totiž ctnost také jedna křesťanských cnostní která méně kázala proto se jim se stane nevěnujete ale být vděčný za to co mně zdánlivě škodí na co bych mohl jít je že to pro mě to milující třeba nebo degradujícího nebo škodlivé může to vděčen já vám řeknu to jakých důvodů potom to je to přináší velikou míru sebezáporu a je to velice už dřina proto vlastnost měst je jako taková naučená věčnost je užitečná protože. Ona nejdokonaleji vede k sebezáporu a nejrychleji spojuje s bohem celkem velice vědomě protože nepochází člověku to co patří bohu a bohu patřit vděčnost za všechno co von nejenom dopustil nýbrž co i dopustil to znamená měl by být člověk vděčen dycky bohu za všechno se s ním děje ale neměl by být vděčen člověku který špatně jednal přitom by měl být vděčen ale bohu i když někdo špatně jedná vůči tomu člověku i za to co se špatného na něm dělo na tom člověku je být vděčen bohu bez svého je to pro něho bylo špatné rozumíte mi. A todleto vyžaduje obrovskou obrovský sebezápor ano toto se může dělat v době kdy člověk z tě vůbec není poznalý k tomu se může sám přimět k tomu svému že nutit který může sebe zapřít neboť jestliže na vás chci abyste na cestě lásky celý život jak mám přichází nebrali z rukou těch kteří jsou nástroj nýbrž z rukou božích pak ovšem mluvíte být za všechno bohu vděčni těm nástrojů ale jemu bohu čili když jsem s je nutná za všech okolností vůči bohu podívejte se. Tady s tou smrtelnou duší říkáte že ona to je to vlastně vědomí tohoto světa které začíná a taky pomíjí a že tedy mou smrtí patrně toto všechno skončí musíte si myslet že toto já je také svědkem tentokrát je svědkem tohoto života tohoto z tohoto světa a tento svět ek tento svědek jestliže přejde do svědectví o bohu nezahyne jestliže zůstane být svědkem jenom nic čím víc než svědkem tohoto světa zahyne umíte čili je třeba abych toho svědka který je smrtelný po té stránce a tehdy jenom když vnímá jenom tento svět a nepřejde. Vnímání tohoto světa dál tak jestliže tento světe svede zůstane jenom tímto svědkem tohoto světa tak musí zahynout jestliže ale tento svědek se stane svědkem boha věčnosti a to právě je ta veliká vymoženost kterou máme k dispozici tak nezemře na věky a z té smrtelné duše se vykřesat svědek se oděli od smrtelné duši rozumíte přejdeme smrtelné jinak ten svědek který tady je svědkem tohoto světa musí svědčit beztak při nějakém soudu jakoby to je tak symbolicky řečeno v okamžiku smrti aby vydal svědectví o tomto životě to znamená aby se učil záznam o tomto životě v nesmrtelné duši a z tohoto záznamu on se potom zase vtěluje jo a duše zase dává povel v novém. Mu vtělení a část toho svědectví uplatňuje ale že to svědectví s tam prosí jedno za druhým z různých vtělení takže podle okolností ona si vybere to co se odkud hodí takže tímto způsobem i když ztrácíme vědomí toho čím byli že jsme se u převtělovali i tímto způsobem poněkud jaksi sme nesmrtelný takže ani ta smrtelná duše není tak úplně nesmrtelná protože ten svědek musí vydat ze sebe svědectví před bohem v okamžiku smrti a to z něho zůstane na věky ale smaže se to všecko jakmile se vyrovná zvaná karma to znamená jak se to všechno od posloužit jak už na to nelpím takže nelze opravdu v pravém pánem sat smyslu o o věčném životě tohoto smrtelného toho všechno hasne no ale já jako svědek. Musím zůstat na věky jestli to dokážu ne nebo se stanu jenom předmětem záznamu a to je špatné jako se ke stupni musí být člověk aby už byl tím pohádkovým honzu který hledá cenu upozorňuju vás že nemusí být na nějak v vysokém stupni protože my hledáme aniž ještě víme ani ještě mi jde ta princezna je i tam ten fa von za různých fázích ne tedy vono jakmile pojmem úmysl k bohu tak se stáváme honzo esiže někdo nevědomě plní podmínky. Které vedou ke spojení s bohem jedné rozpojení s bohem že říkáte tak už je to vlastně milost že to je schopen nevědomě plnit no tak to je tak celý náš život je takovou milosti ten je nemůžeme říct kde to začíná ne to je těžko říct a jestliže člověk nevědomě plní podmínky tak je to vina je to vinen on sám v tom smyslu že vnitřně dorostl do toho nevědomého způsobu plnění podmínek to znamená někdo je třebas eticky založen lite a někdo je darem mák no bezpáteřní nebo zase na leta ne kam by tam plášť já nevím jak to šlo. Nazval to tak tito lidé neplní ani nevědomě podmínky vstup ale když někdo už je založen tak že je eticky založené a podobně opačně než tuhlety daleci tak už vytváří kolem sebe i zevní podmínky které k němu zdali je přistupuju směju pro to aby se s ním ta věčnost vědomě spojila čili zase nejde o milost v tom smyslu jako je to nějaká zvláštní volba nýbrž třebas vlivem výchovy se mu dostane lepší příležitosti a podobně masky toho. My se často se i toho že ten člověk nemá výchovu ale přirozeně je dobrý bychom tam řekli že takových je hodně například dejme tomu umělecký život některých lidí je právě vzorem takového přirozeného správného přístupu vlivem toho že ten člověk se ubírá třeba krásou a tím se zjemňuje výchovu jinak nemá než ta krása toho umění ho přibližuje k bohu a někdy velice aut ně noha která stoupá z jednoho schodu na druhý musí se sice vyhnout ale musí mít dispozici druhou nohu která ještě stojí na tom minulém to že jsme omezení zákonitostí této hmoty stát pevně na této půdě této hmoty to je. Ta vymoženost že můžeme druhou rohu zdvihnout rozumíte čili na jedné straně to vypadá jako omezení že já tam tou jednou nohou tím a na druhé straně je to velká vymoženost že mohu tu druhou zdvihnout a nakonec i ta která tam musela být a ta nemě se a podporovat až to nebude zapotřebí tak také se zbyde za tou první ní devatenáct set sedmdesát osm tak já bych chtěl říct něco jak přistupovat utrpení své svém no a jiných lidí že totiž my pochopitelně snažíme se o lásku k bližnímu a tak se tedy také snažíme o to abychom jim pomohli tím způsobem že prosíme boha za pomoc pro toho bližního. S jesti že nám to bůh nemá za zlé ale my si nikdy nesmí hrát na pozici někoho kdo by pánu bohu radil a teď vysvětlím proč protože se měli se stát pomocníkem božím a to obyčejně tak bývá že kdybychom chtěli od boha něco v těm bychom nechtěli být napomoct přeci nemáme ani právo to od boha chtít my musíme napřed dokázat svou dobrou vůli že ze sebe jsme ochotni vydat všecko co v klidu vydatný že jestliže ze sebe proto. A o bližního třeba tak kterého prosíme uděláme všecko co lidsky v klidu můžeme udělat tak tam teprve začíná naše právo na pomoc boží jestliže z nějakých důvodů nechci říct v ní vlasti z pohodlnou ale třebas i z nevědomosti neuděláme to co můžeme udělat pro bližního sami nemá právo říct pane bože uměle to za mě abych tak řekl lidově nic se nestane nebudeme by slyšen ale nebudeme kolikrát vysvětlit ani tehdy když prosíme za něco co nevíme jestli je správné když se stane podle naší vůle protože my častokráte nevidí ne se poučeni o tom ty jak pomáhat to v tom smyslu že. Neznáme jeho záměru a obvykle neznáme semena nevíme proč se děje to a proto je ono pod on dělá to a nedělá tamto o to už ve starověku jak ježíš ukazuje se tohleto nevědělo ne to nikdy nikdo neví čili kdybychom měli pokud se mi navíc udělat něco co sami nedokážeme ze svých vlastních sil kdybychom nabízl to udělat tak musíme se vytýkají o znalost vůle boží a měli bychom napřed si dát líbit to aby nám pán bůh ukázal jestli chceme pomáhat co máme dělat a ne už s vlastní cti si dělat co chceme tak dejme tomu se vám ne ukazoval svatého josefa že on si dal poradit ten si pannu marii utečeš komu egypta a jak mu bylo poraděno. Tak tak jednal neříkám že každý mu s ní ohlas nějaký boží nebo anděl musí k němu promluvit to není pravda ale rozumově napřed můžeme posoudit jestli je to správné nebo nesprávné to je první světlo a za druhé máme tady řízení okolnostmi které nám bezpečně poradit co máme dělat já si myslím že v tomto ohledu velice jako podceňujeme možnost vedení protože my si myslíme že okolnosti a události které k nám přístupovou jsou něco co my nemůžeme ovlivňovat to naopak my v každém případě ovlivňuje a nic se nám neděje co si sami nezažíváme nebo nepůsobím nebo já vy to bylo asi ještě do způsobem co si nádobím když si myslíme že to zdánlivě přišlo z nich ku že to. Někdo způsobil to jsem se na omylu my jsme vždycky vším vinni a jestliže se máme z té viny dostat mimo oblast viny tak musíme tu vinu mazat napřed upozorňuji vás a teprve pak může přestat ten účinek který na sobě za zažíváme účinek naší viny a tohleto my neděláme čím viním napřed vyčistil vlastním domě než zase čistí těch kde jinde a my bychom o ale tolikrát považuješ vyčistil jde jinde jenom kdybychom nemuseli u sebe tohleto sou chyby které jste jí mnoho utrpení protože vzniká nerovnováha mezi vlastním vlastní cestou a přáním po nějaké nápravě nemůžeme pánu bohu po. A když nejdeme jí tak z jaké strany to vzít když nerozumíme jeho záměru když nevíme co on si přeje takže že máme být doz a ctí přát vědět co on si přeje va že případě to není zapotřebí to by ná záva znalo to je závazné vědomost ale jestliže s rozhodnutí někomu pomoci tam kde nikdo jinak nemůže pomoci než jak si říkáme pán bůh tak pak musíme se opřít o vůli boží jakmile toto neuděláme tak se proviňujeme i proti tomu komu chceme pomoci i proti sobě na oba nabyde strany na uvalila veliké nebezpečí utrpení protože jsme se postavili možná proti vůli a říkám možná musí to vždycky být proti vůli boží a hraje me na studna které hádám chtěl jsem nic si že jak rozumně jak máme porozumět nebo do jaké míry máme se to žit porozumět vůli. Boží když někomu pomáháme v žádném případě se nemusíme starat o vůli boží vůbec když nám někdo kdo potřebu nějakou má jako potřebou dop potřebuje naší po přichází z dobrou vůlí že aby nás vykořisťovat nýbrž aby prostě se třeba zachránil nebo abych něco se životě vylepšit tak jak mu náleží tomu člověku v tomto případě můžeme bez velkého brát jako posla božího a to co chce to není nemravné pochopitelně považujeme za vůli boží a nesplete me se nikdy nebo téměř nikdy o nás teď mi taky na rozenává ale to už není naše záležitost obrat nás může ale jestliže jde o jinou věc pomoci někomu v tom pří. Anděl když lidsky se už mu pomoci nedá když jenom vyšším zásahem se mu může pomoci tady museli opatrný v tom smyslu že neznáme li vůli boží tak by bylo lépe u dál na pokračování pomáhat zase jenom lidsky a ne nějak na dycky ne přivolávat pomoc boží svou vůlí tam kde ta pomoc boží vůlí boží na svou vůle v tom musíme vidět nějakou moudrost ze strany boží ho mít jenom v tomto se můžeme mýlit tam v tom obyčejných věcech nikoliv a tady můžeme udělat chybu protože jestliže potom nevíme pánu bohu do toho co on dopouští jak tomu říká křesťansky a. A živíme se aby to pán bůh opravil protože patrně tomu dobře nerozumí nebo nemá tak krát asi jak se nám zdá tak to za pojem vidíme no to on si z toho nic nedělá ale my především řídíme tomu člověku i sobě protože jdeme jinou cestou ne se cesta boží může se stát že i když máme nějaké netuší že mu špatně porozumíme je to možné pak není naše vina že jsme tomu špatně porozuměli protože sme nedorostli tomu vnitřnímu pochopení věcí lukáše ale vždycky že třeba svatý nadšen na pokračování chybně rozuměl svým vnuknutím ne chybně v tom přelití úplně špatně ale na takové nízké úrovni tomu porozumí ono se všemu dá porozumět na různých úrovních já sem to mezích spisech často ukazoval že na různé úrovni věci vykládá A stávalo že že není špatný výklad zcela nejnižší úrovni není špatný ale nevím ne živ nevloží všechno jiný výklad vyložím více kdyby se na vyšší úrovni to dělalo ještě víc a tak dále jenomže čím bych více tomu a hlouběji porozuměl tím má zodpovědnost je mnohostrannějších a já si myslím že je takový svatý venek napřed třebas porozuměl tomu že obraz kristu v těm promluvil obnovím to chrám když tomu porozuměl jenom lidsky na té nejnižší úrovni že se nic nestalo se to že mu to stálo mnoho utrpení protože on zřejmě v té době ještě nedorostlo toho vnitřního budování chrámu když tomu byl vybídnout on byl vlastně vybídnout ani si to uvědomoval to pochopil mnohem později že má nazírat síly k tomu aby se osvědčil v tom budování vnitřního chrámu. A ty síly mohl na sbírat jenom nějakým trním em tak on napřed klaněl na stavbě normálních hlavu což tedy s našeho lidské se nemělo dít měl budovat vnitřní chrám jak jste si jak jsem později sám a ježíše dověděl ale vůbec nebyl spokojen s tím že je to kolikrát chrám už do budoval pořád ho zlém že ještě jich neopravil dost když mu ježíš kristus řekl tento chrám postav znovu ne a nesim si že ukazoval na ně na svatýho františka a nebyl spokojen protože vnitřně byl veden správně bohem i když to nevedl vysvětlit správně ještě že to co všechno postavil není ještě všechno schází to postavení toho vnitřního chrámu a teprve když se sal doba vnitřní chrám tak mě najednou to je že dělá to pravé a říkal si jak jsem tak dlouho mohl to pochopit ne že tak je to. Roste ale e bylo to správně protože on se musel v tom svým vnitřním stavu nespokojenosti stále hlouběji a více do základu odpoutat od sebe sebezapírat a ta míra sebezáporu stále rostla a tím taky ho ta svatost svatýho františka protože jeho platí víc než na kohokoliv jiného žije si že slabý pramen je napaden větrem tak hasne si že ale silní pramen a to byl svatý františek je napaden větrem taky ještě víc rozumím a von tím že názor na překážky tak jeho plamenný ní se rozdmychávání se milý hořela už to nebylo hlavní. Až do smrti a kdyby se byl jaksi jak my tomu říkáme teprve nová kdyby byli by bylo nasoukal řečeno symbolicky tak se to nerozsel tak je mi kolikrát to co se děje s tím bližním nebo s námi musíme považovat jako o se tady někde souká do plamenem možná nebo o něco jiného co co mu nerozumíme ale zaručeně nemáme radit pánu bohu máme se smířit s tím že lidským musel dělat co chceme a pak klidně od toho umět odstoupit a to že jsme lidsky udělali co jste mohli zase řezali na konec svých možností na vrchol lidství rozvinuli jsme své lidství tak daleko že odtamtud u dosažitelné vyš vyšší úroveň dokud neuděláme ze sebe všecko ten vůbec ani právo aby nám pán bůh. Pomohl nějak nadlidsky nemůže nemůže protože my jsme se k němu nepřiblížil když jsme my chceme aby za nás něco dělal a to ne tomu tady nejsme my jsme tady proto abychom vyšli tady z toho omezení z té klece které se říká vesmír tím že se dostaneme až jeho výuce tam nedostaneme dokud sme někde na ně tak v té klesaly vybředneme.

Edit utterance

Text view • Help