Návrat André Gida

Title:

Návrat André Gida
return of André Gide

Creator:

Kolenovská, Daniela

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:8e379d14-c105-653f-4cd7-ce1d60dc77b8
uuid:8e379d14-c105-653f-4cd7-ce1d60dc77b8

Type:

article and TEXT

Description:

Autorka nejprve připomíná předpoklady, které umožnily rozšíření prosovětských sympatií mezi západními intelektuály ve třicátých letech minulého století, jako byly tíživé důsledky hospodářské krize, vzrůstající nacistická hrozba a živé ideály sociální spravedlnosti, v jejichž světle se sovětský režim jevil jako radikální sociální experiment. Těmto postojům od konce dvacátých let vycházely vstříc organizačně-propagandistické mechanismy, s jejichž pomocí Moskva cílevědomě získávala podporu v západních intelektuálních kruzích. André Gida (1869–1951) autorka představuje jako veřejně angažovaného spisovatele, který neváhal prezentovat svá morálně nekonformní a sociálněkritická stanoviska, aniž by se přitom zapojoval do organizovaného hnutí a vzdával svého individualismu. Přesto se nedokázal ubránit naléhání komunistických přátel, aby se účastnil různých kulturně-politických akcí organizovaných Francouzskou komunistickou stranou. Moskva se o André Gida začala zajímat v souvislosti s jeho úsilím dosáhnout spravedlnosti v takzvaném lipském procesu proti údajným žhářům Říšského sněmu v roce 1933. Podobně jako v případě dalších francouzských literátů na tom měl značný podíl spisovatel a žurnalista Ilja Erenburg. V létě 1936 přijal Gide pozvání k návštěvě Sovětského svazu, z níž vzešla proslulá reportáž Návrat ze SSSR. Spisovatel v ní umírněnou formou referoval také o negativních dojmech ze své cesty, což pokládal za přátelskou kritiku. Pro sovětskou stranu to však bylo nepřijatelné a koncem roku 1936 zahájila proti údajným pomluvám kampaň, kterou s krátkým odstupem následovali francouzští komunisté. Autorka se zmiňuje také o ostrých polemikách v československém kulturním milieu, jejichž krajní, stalinistickou pozici reprezentoval pamflet Anti-Gide neboli Optimismus bez pověr a iluzí básníka Stanislava Kostky Neumanna a vyvážený nadhled například reakce literárního historika a kritika Václava Černého. Jako odpověď na útoky ze strany komunistů publikoval André Gide ještě Retuše k mému „Návratu ze SSSR“, v nichž odsoudil moskevské politické procesy a uzavřel tak svou prosovětskou epizodu. and The author begins by recalling the necessary conditions that enabled the spread of pro-Soviet sympathy amongst Western intellectuals in the 1930s. They include the dire consequences of the Great Depression, the growing Nazi threat, and the alluring ideals of social justice, in the light of which the Soviet Union appeared to many to be a radical, but attractive, social experiment. These attitudes from the end of the 1920s were supported by the organizational mechanisms and propaganda which Moscow employed to win support in Western intellectual circles. The author presents André Gide (1869–1951) as an engagé writer who did not hesitate to express his morally non-conformist and socially critical views, although without joining an organization or abandoning his individualism. None the less he was unable to resist his Communist friends’ urgings to participate in various cultural-political events organized by the French Communist Party. Moscow began to take an interest in Gide in connection with his efforts to get justice for the Bulgarian and German Communists on trial in Leipzig for having allegedly set fire to the Reichstag in 1933. Like many other French writers, Gide had been persuaded to get involved by the writer Ilja Erenburg (1891–1967). In the summer of 1936 Gide accepted an invitation from the Soviet Writers’ Union to visit the U.S.S.R. The journey resulted in Gide’s famous volume of reporting, Retour de l’U.R.S.S. (1936). In this work, he also describes in moderate terms his negative impressions of the journey, which he intended as friendly criticism. For the Soviets, however, that was unacceptable, and in late 1936 they launched a campaign against his alleged slander. Shortly afterwards, the French Communists joined in against Gide. The article also considers the heated debates amongst Czechoslovak artists. The extreme, Stalinist positions from these debates are represented by Anti-Gide neboli Optimismus bez pověr a iluzí (Anti-Gide: Optimism without superstition or illusion) by the writer Stanislav Kostka Neumann (1875–1947), and the balanced, detached view, for example, of the literary historian and critic Václav Černý (1905–1987). In reply to the Communist attacks, Gide published Retouches à mon Retour de l’U.R.S.S. (1937), in which he condemned the Moscow show trials, thus bringing his pro-Soviet episode to a close.

Language:

Czech

Rights:

http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/
policy:public

Source:

Soudobé dějiny | 2009 Volume:16 | Number:1

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false