-----nam 22----- a 4500 PB9845200000159786 20200704094640.0 100727m17381747------------u-------cze-d AACR2 1 cze Kern, Anton aut s.l., Bakchus s korunou a Ariadna 1738-1747 Olej na dřevě (66,4 x 114,3 cm): napravo pod látkou přehozenou přes větve stromu sedí polonahá Ariadna. Bakchus (věnec z vinné révy, kožešina, boty, thyros) stojí vedle Ariadny a drží jí nad hlavou korunu s hvězdami na hrotech. Před a za skupinou Ariadny a Bakcha jsou zlaté nádoby, napravo ve volné krajině tancující, hrající a pijící muži, ženy a děti (trubka, tamburina, konvice). Na nebi dva Amorové, jeden s pochodní, druhý s holubicí. Zlatohlávek 2009#, s. 165. Kern převzal kompozici se sedící Ariadnou a vedle ní stojícím Bakchem z obrazu svého učitele Giovanni Battista Pittoniho, který vznikl po roce 1732 (srov. Praha, NG, Bakchus s korunou a Ariadna). Kernův přídavek byla celá pravá polovina obrazu s veselícími se svatebčany, kteří nahradili Pittoniho Fauny, a od svého vzoru se odlišil i v pojetí ústředního výjevu: Bakchus nedrží zlatou korunu, ale její hvězdnou podobu, a Amor držící holubici má toulec, čímž je jeho statut jasně definován. Kernova interpretace Ariadniny koruny, jež není souhvězdím jako na Pittoniho předloze, ale souhvězdím i skutečnou zlatou korunou, je plně v souladu s tím, že Kernovi svatebčané nejsou mýtické postavy, ale lidé. Koruna na Kernově obraze je doslovnou ilustrací z Ovidiova Kalendáře (Aurea per stellas nunc micat illa novem, Ov. fast. 3, 516): v Bakchově ruce se na zlaté koruně rozzářilo souhvězdí, čímž byla svatba povýšena na nanebevzetí. Ariadnina koruna proměněná v souhvězdí Koruny (Corona Borealis) zdůrarazňuje kosmický rozměr svatebního obřadu, což konvenovalo s předpokládaným užitím obrazu při svatebním ceremonielu. Kernova odchylka od vzoru, kterého se jinak v případě zobrazení Bakcha a Ariadny velmi těsně držel, svědčí u úmyslu rozvést ideový program Pittoniho obrazu. Ariadninu zlatou korunu s hvězdami na trnech převzal ze slavné fresky Annibale Carracciho v Palazzo Farnese, který poznal za svého římského pobytu v letech 1738-1741 (není vyloučeno, že v Palazzo Farnese navštěvoval soukromou akademii Sebastiana Concy, srov. Fastenrath-Vinattieri 2000-2001, 285-286). crown dove jug tambourine thyrsos torch trumpet A Ovidius, Proměny 08, 174-182: Když z Kréty ji potom ten ukrutník (Théseus) vezl, na břehu Naxu ji nechal a bez ní se navracel domů. Tam ji opuštěnou a lkající nalezl Bakchos, který jí nabídl náruč a ochranu; k věčné pak slávě korunku s čela jí sňal a do prostor nebeských hodil. Letěla čelenka krásná až do výše k samému nebi; zatímco letěla vzduchem, tu drahé kamení její v hvězdy se změní, jež v podobě Koruny na nebi utkví uprostřed Hadonoše a Herkula, který tam klečel (překlad I. Bureš). Ovidius, Kalendář 3, 510-516: (Bakchos k Ariadně) "K nebi teď společně jděm! Se mnou jsi sdílela lůžko a sdílet budeš i jméno: bohyni učiním z tebe, Líbera budeš ty slout. Na tvoji věčnou paměť i korunu proslavím tvoji, kterou ti Venuše dala, skvostný to Vulkánův dar.! Slib učiní skutkem: skvost promění v plaménků devět, v koruně devět hned plápolá hvězd/ Aurea per stellas nunc micat illa novem (překlad I. Bureš). Hyginus, O astronomii 2, 5: Když si Ariadna brala Libera (Bakcha) na ostrově Dia (Naxos) všichni bohové jí dali svatební dary, jako první dostala tuto korunu (pozdější souhvězdí Koruny) jako dar od Venuše a Hór. Ale v knize Cretika se píše, že Liber přišel k Mínóovi v naději, že získá Ariadnu do postele, a dal jí tuto korunu jako dar. Byla jí nadšená a neodmítla jeho žádost. Říká se, že byla zhotovena ze zlata a z indických drahokamů a s její pomocí, říká se, mohl Théseus vyjít z temného labyrintu na denní světlo, protože zlato a drahokamy v temnotě zářily. Seneca, Oidipus 487-503: Naxos, omývaný egejským mořem, dal (Bakchovi) za manželku opuštěnou dívku (Ariadnu), které vynahradil ztrátu lepším manželem. Ze suché skály vytékalo víno, bublající potůčky se rozlévaly travnatými loukami a země zhluboka pila sladké šťávy, bílé fontány sněhového mléka a vína z Lesbu se mísily s voňavým tymiánem. Novomanželka je uvedena na vznešená nebesa, Apollón zpíval slavnostní hymny a jeho lokny mu spadaly po zádech, dvojice Amorů mávala svými pochodněmi. Když Bakchus přišel Jupiter odložil svůj blesk, ohnivou zbraň. Soukromá sbírka. Ariadna Bacchus s.l., Bakchus s korunou a Ariadna Kern, Bakchus a Ariadna (podle Zlatohlávek 2009, s. 164).#Q:\PAMATKY\PAMATKY\NAWEB\FOTODOKU\4209.JPG Kern, Bakchus a Ariadna, detail (podle Zlatohlávek 2009, s. 164).#Q:\PAMATKY\PAMATKY\NAWEB\FOTODOKU\4210.JPG Kern, Bakchus a Ariadna, detail s dvojicí Amorů (podle Zlatohlávek 2009, s. 164).#Q:\PAMATKY\PAMATKY\NAWEB\FOTODOKU\4261.JPG Annibale Carracci, Triumf Bakcha a Ariadny, detail, 1597-1607, Palazzo Farnese, Roma (podle Colonna 2007).#Q:\PAMATKY\PAMATKY\NAWEB\FOTO-ZPROSTŘEDKOVATELÉ\347.JPG