The use of metal detecting devices by the general public and the resultant plundering of archaeological sites is still one of the most painful issues in Czech archaeology. No simple or satisfactory solutions have been found. The aim of this paper is to objectively summarise the last 25 years of unrestricted use of metal detectors in the Czech Republic and its impact on the archaeological component of cultural heritage and on archaeology itself. The paper presents a quantitative model of metal detecting activities sourced from the available data. The results are employed to illustrate the effect of metal detecting activities on archaeological knowledge and to outline some related theoretical and methodological questions., Aleš Navrátil., and Obsahuje seznam literatury
Článek hodnotí výsledky systematických prospekcí s pomocí detektorů kovů z pomezí východních Čech a severozápadní Moravy za posledních patnáct let, doplněné o geofyzikální prospekci hradiště u Mařína. Dosavadní výzkum přinesl importy byzantského i karolínského původu (nákončí, průvlečka, hrot kopí) 7.–9. stol., nejpočetnější jsou lité ozdoby pozdně avarského typu z 8. století. Prostorová distribuce raně středověkých artefaktů mimo tradiční sídelní oblast vykazuje vazby na zaniklé komunikace, dochované v podobě úvozů. and The article evaluates the results of systematic metal detector surveys from the borderland between east Bohemia and northwest Moravia over the past fifteen years, supplemented with a geophysical survey of early medieval hillfort near Mařín (Svitavy district). The conducted surveys have produced imports of Byzantine and Carolingian origin (strap ends, loops, spear tip) from the 7th to 9th century, with cast ornaments of the Late Avar type from the 8th century occurring in the greatest numbers. The spatial distribution of early medieval artefacts outside the traditional settlement territory shows ties to defunct roads preserved in the form of sunken lanes.
Post-Great Moravia occupation of hillfort Staré zámky u Líšně. This article deal with the settlement of hillfort Staré zámky u Líšně after the fall of Great Moravia. The main object of this work is the verification of published information on the basis of new analyses of settlement components and archaeological artefacts. The settlement of the 10th - 11th century can be divided in two main periods. There is a small amount of evidence for human occupation until the 12th century., Libor Kalčík., Německé resumé., and Obsahuje seznam literatury
Thirteen deniers and obols from the 10th-12th centuries and one Roman coin were discovered at Staré zámky hillfort. The coins were from the time of Czech prince Boleslav II., king Vladislav II. and three Hungarian kings from the 11th and 12th centuries. The collection consists of several fake (imitation) deniers from the end of the 10th century. In addition, two weights were found within the hillfort-area. This article focuses on the 10th century coins. An increasing number of fake denier finds suggests that these coins were probably minted in Moravia by the locals., Jan Videman., Německé resumé., and Obsahuje seznam literatury