Mahenovo (Národní) divadlo v Brně. Architekti vídeňské kanceláře Fellner a Helmer v Rak-Uh. realizovali celkem 48 divadel. Korintské sloupy, na štítě Dionýsos na voze taženém lvy a panthery, géniové, múzy: zpěvu-Kaliopé, zpěvu a tragedie-Melpomené. Thálie, autor soch vídeňan Theodor Friedl (1842-1899), fasády sgrafito alegorie s putti vídeňan Adolf Roth.
Zámek 1710-38 podle vzoru Villa Colona u Neapole, štuky, malby ve štukových rámech. Sochy na sloupech plotu před průčelím, putti v parku. Kašna Satyr, konírna v parku sochy Flora, Apollon, Diana od Ignáce Lengelachera, dovezeny z Itálie., Hrady, zámky 1981. s. 259-261., and Samek 1994#, 310-314.
Lunetová římsa - italská renesance ji převzala z římské architektury, v Čechách se stala jednou z nejcharakterističtějších složek renesančního stavitelství. Nástěnné malby and Krčálová 1986#, s. 18-19.
Zámek 1720, 1723, 1725 stavebník Fr. Jos. Černín, arch. F. M. Kaňka; 1780 úpravy, park a rokokové interiéry. V parku stavby Panův templ-klasicistní obdélná stavba, Kruhový chrámek, obelisk po 1779. Autor asi Ondřej Niederhofer (1792, po), Státní zámek v Krásném Dvoře, (kol. Lorenc V., Tříska K., Líbal)1954., and Poche 1978#, 141-142.
Nový Dvůr, projekt J. Hardtmuth, emírová stavba pro chov koní 1809; Apollónův chrám, 1817-1819 projekt J. Kornhäusel (1782-1860). Kolonáda na Rajsně 1817, projekt 1810 Jos. Hardtmuth. Rendez-vous (Dianin chrám), 1810-1812, projekt Jos. Kornhäusel.
Před hlavním vchodem do zámku, před mostem, kamenná poloválcová kašna s litinovou sochou ženy, na hlavě má věnec z chaluh, v levé ruce drží nádobu na vodu, z níž voda do kašny vytékala., Samek 1999#, 446-450., and Kašny s figurami žen či mužů držících nádobu na vodu představují vodní božstva pramenů, řek, nebo nymfy.
Kolem kruhové vodní nádrže s vodotryskem tři pískovcové sochy, stojící antická božstva: Jupiter? Venuše? Herkules ?, Samek 1999#, 446-450., and Sochy patrně původně zdobily zeď zahrady, po úpravách v 19. století byly rozmístny v parku.
V západním křídle zámku dvoupatrová schodišťová hala s dórskými sloupy. Dvě řady zděných toskánských sloupů na soklech nesou zastřešený dřevěný ochoz., Samek 1999#, 446-450., and Stavba této části zámku vychází z iedového záměru tehdejšího majitele E. L. Dubského.
Klasicistní antikizující sloupová kolonáda, umístěná na obou protilehlých a jedné kratší straně obdélné zámecké zahrady., Samek 1999#, 446-450., and Autorem je místní stavitel Fr. Vašíček, architekt F. J. Thaler.
Kdysi niky s plastikami mezi okny. zachován renesanční portál. (Jan Campione de Bossi), dnes klasicistní přestavba z let 1826 - 1828. and Hořejší 1979#, s. 128.
Měšťanský dům nedochován, byl však významnou renesanční architektonickou památkou. Dvorní arkáda zdobena figurálními reliéfy a antickou tématikou., Vlček, and Renesanční Melantrichův dům s arkádovým nádvořím byl zbořen v r. 1893. Portál zachován a instalován na zadní fasádě při budově Muzea hl. m. Prahy, drobné architektonické prvky jsou dnes uloženy v Lapidáriu Národního muzea v Praze. Analogií sochařské výzdoby dvorních arkád je Mydlářův dům v Chrudimi.
Empírové průčelí s mělkým rizalitem vrcholí trojúhelníkovým štítem., Zatloukal 2001#., and Přestavba barokního kostela (1652-1659) na budovu celního úřadu realizována 1808-1811 Josefem Zobelem pod vedením George Fischera. Sochařskou výzdobu empírové fasády provedl F.X. Lederer. Prvky antické architektury: portál s dórskými sloupy, tympanon, římsa, festony.
Horyna, Neubert 2000#, and Stavebník své reprezentativní sídlo budoval v duchu italských vil, které poznal během své italské cesty za pobytu (1664) v Římě. Budova zámku se zahradou je osově orientována směrem k Pražskému hradu dominujícímu jižnímu obzoru města Prahy. Hlavní vstup do zámku je umístěn na jihu, směrem k řece Vltavě a císařské oboře. Budova je umístěna na vyvýšené terase s horním zahradním parterem, z něhož vede do zámku vnější dvouramenné oválné schodiště s bohatou sochařskou výzdobou. Architekt J. B. Matthey se inspiroval římskými vilami (Medici a Borghese) a vilou Favorita u Mantovi.
Stavba 1690-1693, přestavba po 1852, Kamil Rohan objednal projekt u Josefa Pruvota. Arkádová chodba se třemi křídly a portiky s arkádou, sloupy s vegetabilními hlavicemi. Postavil ve stylu italské neorenesance Josef Pruvot (1852) and Wirth 196; Vlček 1999; Hrady, zámky a tvrze
Empírový zámek, stavebník Karel Chotek 1842-1845, vídeňský arch. Foerster přestavěn 1885-1910 jako novorenesanční, arch z Drážďan Fleischer V hlavním sále štuková výzdoba. Soubor klasicistní kameniny Wedgwood. v dámském salonu obrazy antických zřícenin.